Města, která voní po královských róbách a rukavicích, ozvěně gotických chóru i šustění trhů pod hradbami. Města, jež kdysi patřila českým královnám a dnes lákají
romantiky, milovníky památek, městské architektury i
běžné výletníky. Věnná města – jeden z nejstarších příběhů ženského vlivu ve středověké zemi. A pořád stojí za to je vidět. Vydejte se s
Kudy z nudy po stopách
českých kněžen, královen a císařoven, které tu kdysi měly své poklady. Možná by se dnes nadšeně účastnily vlastních
historických slavností a festivalů, co myslíte?
Co jsou věnná města? A proč by vás to mělo zajímat?
Věnná města vlastně byla
královská města, která ale spravovaly
manželky českých vladařů. Byla součástí jejich věna, a zajišťovala jejich finanční nezávislost. Nešlo o pouhé formality: královny z těchto měst čerpaly příjmy, měly nad nimi správní dohled a leckdy i skutečný vliv na jejich rozvoj. I když se seznam tu a tam během staletí měnil, věnných měst českých královen bylo devět:
Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Mělník, Nový Bydžov, Polička, Trutnov a
Vysoké Mýto.
Za systémem věnných měst stojí
Karel IV., ačkoli města královnám „věnovali“ dříve už jeho předchůdci. Důvod byl praktický: královna mohla v případě vdovství či změn u dvora někam složit korunu i hlavu. Ač se tomu jen těžko věří, právní forma věnných měst zanikla ale až
v roce 1918, po vzniku samostatné Československé republiky.
A proč z devíti hlavních věnných měst většina leží ve
východních Čechách? Protože právě tudy vedly
důležité obchodní stezky, a příjmy z trhu a cla byly pro každou královnu lepší než šňůra perel. Navíc o
Vánocích a
Velikonocích byly z věnných měst na královský dvůr posílány naturálie. Na
Kudy z nudy vám nabídneme pár příběhů věnných měst, i s pár perličkami, které stojí za pozornost.
Královny v síti měst: kde nechaly otisk
Věnná města nejsou jen body na mapě. Jsou jako staré šperky – zdánlivě obyčejné, dokud si jich nevšimnete zblízka. Každé nese stopy ženské historie, politických kalkulací, ale i osobních příběhů. Dnes už nejsou domovem královen, ale stále se tu vládne – klidem, kulturou a krásou.
Vydejte se po jejich stopách. A kdo ví – možná si cestou připomenete, že i zdánlivě „druhá“ role v dějinách může být tou, která určuje děj.
Hradec Králové

Největší a nejdůležitější věnné město, kde české královny pobývaly nejvíce. Právě kvůli nim v roce 1790 začal Hradec nad Labem používat přídomek Králové a stal se z něj
Hradec Králové. Královny tu měly reálný vliv – a některé ho i reálně uplatňovaly. Dlouhé roky tu sídlila
Eliška Rejčka, a dodnes můžete projít
Eliščino nábřeží anebo přijet na
Slavnosti královny Elišky s historickým jarmarkem, rytíři, dvorními dámami a lampionovým průvodem jako z pohádky. A nezapomeňte na
Bílou věž, která se postará o královský výhled široko daleko!
Dvůr Králové nad Labem

Navzdory jménu ve
Dvoře Králové podle historiků královny skoro nepobývaly, ale město hrálo hlavní roli v jiném příběhu:
největší české literární záhadě s rukopisy. Bonusem pak je
Safari Park – z města královen to k žirafám a
Lvímu safari je opravdu jen kousek.
Mělník

Město, kde podle legendy sídlila už
kněžna Ludmila, zásobovalo královský dvůr
vínem. Vinohrady ostatně patří k
Mělníku dodnes, podobně jako velkolepé
Mělnické vinobraní. Hudba, historické průvody, otevřené sklepy – oslava vína, které tu pěstovaly i panovnice, láká tisíce návštěvníků. Největší zajímavosti? V podzemí
mělnického zámku objevíte rozsáhlé sklepní labyrinty a v
kostnici pod chrámem sv. Petra a Pavla tisícovky lebek a kostí. Lehce mrazivá romantika s gotickým laděním!
Vysoké Mýto

Město
Vysoké Mýto založil
král Přemysl Otakar II. Z té doby se dochoval pravidelný půdorys a hlavně rozlehlé
náměstí, mimochodem vůbec největší čtvercové náměstí v Česku. Dnes se sem nejezdí kvůli královnám, ale kvůli technickým zajímavostem. Mají tu unikátní
technické muzeum zaměřené na české karosářství a pravidelně v červnu pořádají festival českého designu, karosářství a elegance
Sodomkovo Vysoké Mýto. S noblesou by královny rozhodně souhlasily!
Polička

Zvenku klidná, uvnitř plná překvapení.
Polička totiž má obrovské
městské hradby (dochované téměř celé!), a také je rodným městem
hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Ten sice královskou korunu nenosil, zato se ale narodil ve
věži kostela, kde jeho tatínek dělal strážného. Když vyjdete nahoru, pochopíte, že hudební génius měl v dětství dokonalý výhled. Také tady se pořádají
městské slavnosti s historickými průvody, dobovými trhy a koncerty.
Chrudim

Dřív královské, dnes
loutkářské město
Chrudim pořád žije s grácií. Z královen tu byla nejsilněji zapsaná
Eliška Pomořanská, čtvrtá žena
Karla IV. V létě se tu koná oblíbený
festival Loutkářská Chrudim – královna by asi koukala, co se tu dnes děje. Navštívit můžete i
Muzeum barokních soch, kouzelné místo plné starého umění!
Jaroměř

Kromě daní měla města posílat do
královských kuchyní různé dary, podle toho, co bylo pro které místo typické. Pro
Jaroměř s
řekami Labem a
Úpou to byli
lososi. Zní to divně? Pro královny šlo o výnosný artikl. Dnes už tu lososy nepotkáte, ale říční duch zůstává – třeba při letní výpravě na lodi. A samozřejmě se musíte podívat do
pevnosti Josefov!
Nový Bydžov
Raci z vodních toků kolem
Nového Bydžova bývali delikatesou na královských stolech. Místní legendy praví, že raci z Bydžova prý uměli „pískat“, než skončili na másle.
Trutnov

Zatímco
Dvůr Králové nad Labem dodával na královský dvůr mřenky a mřínky alias grundle,
Hradec Králové bažanty
, Chrudim pšenici,
Mělník víno,
Polička oves a
Vysoké Mýto pstruhy,
Trutnov byl textilní chloubou věnné sítě díky produkci plátna. Plátenické tradice dnes připomíná
Muzeum Podkrkonoší nebo historické trhy. Užít si můžete i
TrutnOFF Open Air Festival, nejdivočejší „královskou garden party“ současnosti.
Kam se za královnami vypravit dnes?

Každé z
věnných měst českých kněžen, královen a císařoven dnes nabízí jiný zážitek. Někde se ocitnete v
historickém jádru s příchutí středověku, jinde si dáte
víno na zámecké terase nebo prolezete
podzemí. Na
Kudy z nudy vám rádi pomůžeme s itinerářem – ať už jedete za
Eliškou, gotikou nebo čerstvými
koláči z městské pekárny.
Stále ale platí, že věnná města nejsou jen kuriozita ze starých listin. Jsou to místa, kde ženská moc nebyla jen plané slovo, ale byla pevně zapsaná v městských právech, tržištích i dlažbě. Královny možná neměly vždy vliv jako jejich mužské protějšky, ale právě věnná města jim dávala možnost být víc než jen obraz na stěně trůnního sálu.
Objevte věnná města, která byla historicky spravována českými královnami. Dnes nabízí bohatou kulturu, festivaly a unikátní architekturu.
Věnná města byla královská města, která spravovaly manželky českých vladařů a byla součástí jejich věna, zajišťující finanční nezávislost.
Byla zřízena, aby poskytla královnám finanční nezávislost a možnost administrativního vlivu, zejména v případě vdovství nebo politických změn u dvora.
Návštěvníci mohou prozkoumat historické památky, zúčastnit se festivalů, ochutnat lokální delikatesy nebo navštívit muzea a technické expozice.
Věnná města poskytovala královnám vlastní zdroj příjmů a určitou míru autonomie ve správě a vlivu na místní rozvoj.
V této oblasti vedly důležité obchodní stezky, které zajišťovaly vyšší příjmy z trhu a cla pro královny.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.