„Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás.” Tak zní legendární první věta prvního přenosu hlasu z 10. března 1876. Nevyslovil ji slavný detektiv Sherlock Holmes, jak by se mohlo zdát, ale
Alexander Graham Bell (3. března 1847, Edinburgh, Skotsko – 2. srpna 1922, Baddeck, Kanada). O necelý měsíc dřív, ve svých devětadvaceti letech, podal patent na
vynález telefonu. Ten provázelo několik paradoxů: například že výsledkem Bellových snah neměl být přístroj na přenos zvuků, ale násobný telegraf, tedy přístroj, který by najednou uměl přenést více zpráv. Druhým paradoxem byl fakt, že jen o pár hodin později stejný patent podal jiný vynálezce,
Elisha Gray, a do třetice tu byl ještě italský vědec a vynálezce
Antonio Meucci, který zařízení na přenos hlasu sestavil už dokonce o pár let dřív. Přestože byl první, neuměl anglicky, a tak o americký patent nepožádal.
1817: jízdní kolo
V roce 1817 představil německý vynálezce
Karl Drais žasnoucí veřejnosti
první jízdní kolo. Takzvanou drezínu čekala ještě spousta vylepšení, první prototyp se podobal spíš dnešním dětským odrážedlům a neměl pedály ani brzdy. Na ty, podobně jako na gumová kola a první sériovou výrobu si nadšenci museli počkat téměř padesát let. Dnes je
dovolená na kole podobně jako
cyklistické výlety,
bikeparky a
cyklostezky běžnou součástí každodenního života. Navíc Česko je výrobcem a vývozcem moderních bicyklů, horských kol i elektrokol řady
zajímavých značek.
1821: železnice
Parní stroj do našeho výčtu nepatří, ten vymysleli už v 18. století, ale souvisela s ním spousta dalších převratných vynálezů. Jedním z nich, který způsobil revoluci v dopravě, byla
železnice. První lokomotivu poháněnou párou představil už v roce 1804
Richard Trevithick. V roce 1821 se mezi britskými městy
Stockton-on-Tees a
Darlington rozjela
první koněspřežka, od roku 1825 s parním provozem. První železnice s veřejným provozem na evropské pevnině a v době svého vzniku nejdelší evropská železnice pak byla
koněspřežka, která od roku 1832 spojovala
České Budějovice s Lincem.
1827: sekačka na trávu
Než se do trávy zakously první sekačky, musely se trávníky sekat jedině kosou, srpem anebo oždibovat zahradními nůžkami. První
sekačku pro sestřihování trávy na sportovních plochách a velkých zahradách vymyslel v roce 1827
Edwin Beard Budding, strojník ze Stroudu v anglickém hrabství Gloucestershire. Šlo vlastně jen o zvětšený stroj, který v tkalcovských továrnách sestříhával hrubý povrch látek po tkaní, ovšem v roce 1830 na něj získal patent. Od malé sekačky byl jen krůček k větším lištovým strojům taženým koňmi, na konci 19. století se pak objevily první sekačky poháněné parními stroji a motory. Na první elektrickou sekačku si lidstvo muselo počkat do roku 1926, tedy téměř sto let po prvním vynálezu.
1832: tramvaj
První koňmi tažená tramvaj se rozjela ulicemi New Yorku v roce 1832. Postupně se během 19. století přidávala další velká města: v Evropě měla první koňku Vídeň, po ní Paříž a v srpnu 1869 se rozjela
první koňka v
Brně.
Praha se k městům s tramvajovou dopravou připojila v září 1875, první trasa tehdy vedla od rozestavěného
Národního divadla přes Příkopy a Poříčí ke
karlínské Invalidovně.
První elektrifikovanou tramvajovou trať měl od 16. května 1881 Berlín, první elektrickou dráhu v českých zemích pak postavil vynálezce
František Křižík pro
Jubilejní zemskou výstavu v
Praze v roce 1891. Trať vedla z
Letné k hornímu vchodu do
Stromovky a kvůli malému zájmu ukončila provoz už v roce 1902.
1843: kostkový cukr
Před sebou máte šálek čaje nebo kávy a potřebujete si jej osladit. Musíte si dojít pro homoli cukru a z ní sekáčkem nebo škrabátkem odlámat potřebné množství – koho by to bavilo? Navíc to byla nebezpečná činnost, a když se takhle jednou zranila paní Juliana Radová, její muž, ředitel cukrovaru v
jihočeských Dačicích, pro ni vymyslel a vyrobil
první kostkový cukr. V Dačicích má
první kostka cukru pomník a vynálezu se věnuje i
Městské muzeum v interiérech
dačického zámku.
1843: tabulková čokoláda
Milujete
čokoládu? Kakaové boby přivezl do Evropy už v roce 1527 španělský kolonizátor Hernán Cortéz. Dobrota se postupně šířila od členů královských rodin k bohatým šlechticům a měšťanům, ještě v 18. století ale byla považována za nápoj výhradně pro dospělé. V roce 1828 si holandský chemik Coenraad van Houten nechal patentovat lis na kakao a v roce 1847 prý vznikla
první tabulková čokoláda. Vyrobila ji anglická
čokoládovna Joseph Fry & Sons smícháním kakaového prášku, kakaového másla a cukru.
1876: telefon
Bell svůj vynález představil veřejnosti 25. června 1876 v Philadephii, kde se telefon stal hlavním exponátem Centennial Exhibition, výstavy uspořádané ke 100. výročí podepsání
Deklarace nezávislosti. Každý rok v srpnu si navíc nepřipomínáme jen úmrtí skotsko-amerického vědce a vynálezce, ale také den, kdy byl v
Praze zahájen
veřejný telefonní provoz. Tehdy se psal
11. srpen 1882, tarifní síť měla na samém začátku 11 účastníků a telefonní ústředna byla v Richterově domě na Malém náměstí.
1885: motocykl
Když vynecháme motocykl poháněný párou z roku 1869, skutečným předchůdcem dnešních motorek s benzínovým motorem byl stroj, který v roce 1885 vyrobil
Gottlieb Daimler. Chtěl vlastně jen vyzkoušet svůj motor, a tak stroj vlastně nebyl příliš důležitý. Protože kvůli rovnováze měl dvě malá přídavná kolečka, mnozí jej považují za první automobil. Sériovou výrobu motorových dvoukolek rozjela v roce 1894 německá firma Hildebrand & Wolfmüller a už o pět let později, v roce 1899, předvedli veřejnosti v
Mladé Boleslavi první český motocykl pánové
Laurin & Klement. V roce 1905 pak v jejich dílnách přišla na svět prababička dnešních Škodovek, L&K Voiturette A, a zrodila se
značka Škoda.
1886: automobil
Vynález, který skutečně změnil svět, se objevil 29. ledna 1886.
Karl Benz tehdy požádal o patent na svůj „Motorwagen“, tříkolku se spalovacím motorem. Předchůdce dnešních automobilů vypadal spíš jako kočár, jezdil rychlostí 15 kilometrů za hodinu, a přestože neuměl celou řadu dalších věcí, spotřebu měl podobnou jak dnešní větší auto: 10 litrů benzinu na 100 kilometrů. První rakousko-uherský osobní automobil
NW Präsident pak sestavil v letech 1897–1898
Leopold Sviták (1856–1931), rodák z
Frenštátu pod Radhoštěm.
1886: myčka nádobí
Ve stejném roce si nechala svůj vynález patentovat Američanka
Josephine Cochranová – a na světě byla
první automatická myčka na nádobí. Vynalézání měla v genech, její dědeček
John Fitch byl vynálezcem parníku. Sama nádobí nemyla, na to měla početné služebnictvo, ale vadilo jí nešetrné zacházejí s drahými jídelními servisy. Proto vymyslela stroj, který myje nádobí lépe než lidské ruce. Odměnou pro ni nebylo jen nejvyšší ocenění na světové výstavě v Chicagu roku 1893, ale i velmi úspěšná firma, kterou řídila až do svých 73 let.
1893: topinkovač
Jedním z pokusů s elektřinou byl i
opékač toustů, který v roce 1893 vymyslel
Alan MacMasters, rodák z Edinburghu. Přístroj si nechal patentovat, ale potýkal se se spoustou technických problémů, navíc elektřina v domácnostech v té době byla ještě vzácností. Topinkovače a toustovače, bez nichž si mnozí z nás nedovedou představit sobotní a nedělní rána spojená s dlouhou
snídaní, si na svůj okamžik slávy proto musely počkat na 20. století a rok 1905, kdy Američan
Albert Marsh vynálezem slitiny niklu a chromu vyřešil problém přehřívajících se topných tělísek. První sériově vyráběný a úspěšný topinkovač od firmy General Electric se objevil na pultech v roce 1909.