Žebříky, schůdky, schody a lávky: cesty do nebe nebo do pekla?

Kdo by neměl rád kuriozity, zvlášť takové, které vám rozhodně neutečou? Zkameněly, už tisíce let sedí pevně na svém místě a lidská fantazie jim dala prazvláštní jména. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na Bábu a Dědka, pokličky, kamenné hříbky, vílí koupelny anebo na Ďáblovu prdel.

Osmikilometrová naučná stezka provádí návštěvníky přes trojici známých vyhlídek z Jetřichovic okolo skalního hrádku Šaunštejn do Vysoké Lípy. Na 16 zastaveních turisté získají vhled do kulturně-historických i aktuálních přírodních témat.

Toužíte po dobrodružství na dosah ruky a chtěli byste si vyzkoušet techniku lezení po via ferratě? Projděte se údolím řeky Krounky – nudit se nebudete. Nejde však o cesu pro horolezce s vybavením, jedná se o jednoduchou trasu zajištěnou řetězy a můstky, kterou určitě zvládnou i děti.

V krásné lokalitě nedaleko přehrady Vír najdete dvě cvičné ferratové cesty – Velkou věž a Jezerní stěnu. Cesty obtížnosti B – C v horském terénu jsou vybaveny jisticími lany, žebříky, úchyty a stupačkami. Kromě lezeckého zážitku nabízejí krásné výhledy do údolí řeky Svratky a na hráz VD Vír I.

Na zalesněném vrchu asi 2 km severozápadně od pohraniční osady Ostrůvek je patrné hradiště s obranným valem, příkopem a s velkými balvany uprostřed.

Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků.

Naučná stezka a cyklostezka v Petrovicích u Sušice nabízí putování po stopách středověkého dolování zlata na Klatovsku. Zhruba sedmnáctikilometrová okružní trasa šumavským předhůřím představuje rozsáhlé zbytky místních zlatých dolů.

Naučná stezka seznamuje s přírodními poměry a zajímavostmi nejzápadnější části Jizerských hor, která je součástí Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny.

Návštěva Adršpašských skal je pro každého nezapomenutelným zážitkem. Pískovcové masivy pnoucí se do výšky mnoha desítek metrů dávají prostor lidské fantazii. Spolu s Teplickými skalami tvoří největší a nejdivočejší skalní komplex ve střední Evropě. Přijeďte se projet na lodičce po romantických jezírcích a objevte zdejší kouzelná zákoutí.

Tisíc metrů nad mořem, to je výška jednoho z mnoha vcholů Moravskoslezských Beskyd.

Skromné pozůstatky skalního hradu Střmen se nacházejí v Teplických skalách 2 km západně od Teplic nad Metují. Na vrcholu skalních věží je vybudována ohrazená vyhlídka na Teplické skalní město, Krkonoše s nejvyšším vrcholem Sněžkou a údolí Metuje.

Naučná stezka Oldřichovské háje a skály se nachází v Jizerských horách. Je vedená částečně skalním městem nad Oldřichovem v Hájích. Na stezce je řada zajímavých skalních útvarů a interaktivnch prvků, jako je ptačí byt či masky šelem.

Vyhlídkové skály Velký Rabštejn (803 m) s hradní zříceninou leží v Hraběšické hornatině, 2 km severně od Bedřichova. Z vyhlídky na vrcholu zadních skal, kam lze vylézt po dřevěném žebříku ve skalní puklině, je krásný pohled na Jeseníky a na druhé straně až na Hanou.

Úzké schody mezi Jetřichovicemi a Doubicí jsou jednou z nejzajímavějších partií Národního parku České Švýcarsko. Jedná se o úzké skalní průlezy (tzv. Myší díry, úzké místy na šířku ramen) a trhliny, které jsou zpřístupněny železnými žebříky.

Ke skalní vyhlídce, která se nachází na Myší skále, vede náročné 25 metrů dlouhé stoupání, které je zajištěno řetězy.

Frýdlantské cimbuří je výrazný skalní útvar v hřebeni Poledních kamenů Jizerských hor. Cimbuří má dva vrcholy od sebe oddělené hlubokou propastí. Na západnějším vrcholu je upravená vyhlídka, na kterou je možné vylézt po žebříku se zábradlím.

K dominantám českomoravského pomezí patří hora Jeřáb (1003 m n. m.), vystupující mezi známějšími horskými celky – Orlickými horami, Králickým Sněžníkem a Hrubým Jeseníkem. Přírodní park chrání vrcholové partie a západní svahy Jeřábu, který leží na hlavním evropském rozvodí Černého a Severního moře.

Falkenštejn, nebo také Sokolí hrad, jehož zříceniny můžeme navštívit v překrásném Českém Švýcarsku, kilometr od Jetřichovic, byl založen na přelomu 13. a 14. století. Torzo skalního hradu nabízí krásné výhledy do Saského Švýcarska.

Na pravém břehu řeky Lužnice, asi 1 km po proudu od mostu v Bechyni-Zářečí vznikla Via ferrata o obtížnosti mezi D/E. Ferrata vede strmými až převislými stěnami, spadajícími až do řeky. Návrat stejnou trasou, ferratu je tedy třeba přelézt dvakrát.

Nenáročná ferrata Kočičí kameny je natažena na stejnojmenné skále u obce Bílý potok. Přes stromy je na dohled od chaty Hubertka. Ferrata končí na vrcholové skalní vyhlídce, kam se lze dostat i po vytesaných schodech červeně značenou odbočkou z turistické trasy.

Zajímá vás příroda a lezení po skalách? Pak musíte navštívit botanickou zahradu v Bečově na Teplou. Nově vybudovaná ferrata v areálu láká na hezkou vyhlídku, rostliny ve skalách a krásné okolí.

Báječné výhledy a skvělou procházku přírodou, to vše nabízí Vilemínina vyhlídka v Jetřichovických stěnách. Pokud se na tuto oblíbenou vyhlídku Českého Švýcarska vypravíte, objevíte pravé kouzlo přírody.

Důmyslně vybudovaná trasa vede skalnatým terénem s množstvím schodů a žebříků, ale také výhledů na různé skalní útvary. Ve skalách ji vybudoval Horským spolek v letech 1905 – 1906.

Dnes už jen terénní pozůstatky po skalním hradu najdete severní straně masivu Mužského u Příhraz. I když nálezy dokládají jeho existenci ve 13. až 15. stol., nezachovalo se nám jeho někdejší jméno. Místo bylo však osídleno již v dávných časech, hrad stával na místě původního slovanského hradiště.

Upravená skalní vyhlídka vysoká 944 metrů s dokonalým kruhovým rozhledem leží na západním okraji Klínového vrchu, krátkého hřbetu mezi údolími Hájeného potoka a Smědé v Jizerských horách.

Obec Jetřichovice v západní části Českého Švýcarska obklopují Jetřichovické stěny. Oblast je známá pískovcovými skalními městy i samostatně stojícími skalními věžemi. Mezi nejznámější patří Rudolfův kámen, Vilemínina stěna a Mariina skála, z jejichž vrcholků se otvírá malebný výhled do okolí.

Via ferrata neboli zabezpečená horolezecká trasa vznikla v Srbské Kamenici v Českém Švýcarsku. Nese název Kavárnička, je vysoká dvanáct metrů a je určena především začátečníkům, dětem či jako tréninková stěna.

Vyhlídku Rudolfův kámen naleznete v Jetřichovických skalách. Místo s vynikajícím kruhovým výhledem patří mezi nejvyhledávanější vyhlídky v oblasti. Výstup na vrchol je náročnějšího rázu, avšak určitě stojí za to.

Údolí řeky Křinice patří od 19. století mezi oblíbené turistické cíle Českého Švýcarska. Místa však bývalo v minulosti hospodářsky významné také při plavení dříví do Saska.

Mariina vyhlídka u Jetřichovic v Českém Švýcarsku má nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům. Vyhlídkový altánek je jedním ze symbolů Českého Švýcarska.

Necelý kilometr severně od obce Vysoká Lípa v Českém Švýcarsku lze spatřit výrazný pískovcový blok, kde v dobách minulých stával skalní hrad Šaunštejn. Skýtá nádherné výhledy na malebné okolí Vysoké Lípy, na části Českého Švýcarska s nejvýraznějším Růžovským vrchem.

Skalní vyhlídka se nachází pod vrcholem Stráž, tyčícím se nad Rokytnicí nad Jizerou. Jsou z ní krásné výhledy na Rokytnici, Lysou horu a Kotel. Vyhlídka je zabezpečena řetězy, najdete zde lavičky se stolem a dřevěnou tabuli s popisem výhledů.

Vyhlídky nad Rokytnicí jsou umístěny v různých prostředích a nabízejí pestré výhledy do okolní krajiny, stromů, či borůvčí. Přibližují návštěvníkům nejen perspektivu vzdálených horských hřebenů, ale také intimitu lesního prostředí. Vytvořili je architekti ateliéru Mjölk.

Skalní labyrint pravoúhle rozpukaných pískovců je nachází 2,5 km severozápadně od Mšena v CHKO Kokořínsko.

Čertovy kameny jsou skalní útvar nacházející se na severním úbočí Zlatého chlumu asi 3 km od Jeseníku. 40 m vysoký a 100 m dlouhý skalní útvar dal i jméno turistické chatě, která byla vybudována v jeho těsné blízkosti na počátku 20. století.

Cinibulkova naučná stezka začíná u Městských lázní ve Mšeně a po 9 km cesty krásnou kokořínskou přírodou se do Mšena opět vrací. Na projití Cinibulkovy naučné stezky budete potřebovat přibližně 3 hodiny, jedná se o poměrně náročnou cestu.

Vodopády Bílé Opavy je označení kaňonu říčky Bílá Opava ve svrchní části jejího toku pod jihovýchodním úbočím Pradědu. Jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd a nejpůsobivějším místem v pohoří Jeseníků.

V Hrubém Jeseníku nedaleko Pradědu se nachází legendami opředená skupina skal Petrovy kameny. Byly vyhlášeny přírodní rezervací a jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Nejsou však přístupné veřejnosti. Kolem prochází hlavní hřebenová trasa.

Náročné putování začíná v Karlově Studánce, kde se vám údolí Bílé Opavy otevře pohledem na vodopád – první z mnoha. Ideální je vydat se na túru po relaxaci v Horských lázních Karlova Studánka, kde načerpáte dostatek energie.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je od července 2021 na seznamu světového dědictví UNESCO. Náš výlet vás zavede do srdce této lokality, kde se nachází celá řada pozoruhodných skalních masivů, věží a skalních vyhlídek. Naleznete ji v severozápadní části Jizerskohorských bučin ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci patřící nejenom k nejcennějším, ale také nejkrásnějším částem Jizerských hor. Trasa měří 11 km a je určena pouze pro pěší turisty.

Tajemná krajina pískovcových skal, rozkládající se na pomezí Čech a Saska, odpradávna přitahuje pozornost svou romantickou krásou. K jedné z nejhezčích oblastí patří obec Jetřichovice, kde objevíte pískovcová skalní města, stěny nebo samostatné skalní věže. Vydejte se na výlet k Mariině vyhlídce, na Tokáň nebo ke zřícenině hradu Falkenštejn. Trasa vede územím, které zůstalo po požáru v létě 2022 bez omezení přístupné.

Vydejte se s Kudy z nudy na dobrodružné a pohádkově krásné cesty do skal – právě teď je ta nejlepší doba. Listí pomalu opadává a v podzimní přírodě se otvírají báječné výhledy, které si jindy neužijete. Navíc na stezkách se nebudete muset vyhýbat davům dalších návštěvníků, a to ani v těch nejoblíbenějších místech.

Skalní útvar Prolezačky je vlastně výduť v pískovcových blocích. Nachází se 2 km severozápadně od Mšena, pod osadou Romanov.