Zlatá stezka Šumavou
Pokud máte rádi
Šumavu, možná
dálkovou pěší trasu Zlatou stezku, která vede po cestách, jimiž se vozila z Bavorska do Čech
sůl. Z Čech vede několika trasami až do Bavorska, kde je značena jako Goldsteig. Využívá hlavně běžně značené trasy
Klubu českých turistů. Na českém území vede
páteřní trasa Zlaté stezky z
Chodové Plané přes
Nýrsko a
Velhartice do
Kašperských Hor a dále přes
Horskou Kvildu,
Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. V Pasově končí všechny trasy Zlaté stezky z Čech.
Dolní (neboli Prachatická)
Zlatá stezka je nejstarší ze všech "zlatých" tras. Cesta vedla ze Starých
Prachatic do Pasova jihozápadním směrem. Její trasu dnes vyznačuje
žlutá turistická značka, osazená 12 informačními tabulemi. Začíná v
Prachaticích – u bývalé
Horní brány a dále jde přes Perlovice, Albrechtovice,
hrad Hus, Cudrovice,
Volary,
Soumarský most, České Žleby a prvním bavorským městečkem je Marchhäuser. Opevněné místo
Waldkirchen na německé straně bylo v jednodenní vzdálenosti od
Pasova. Dopravci zde museli přenocovat, aby jim mohlo být stanoveno množství převážené soli.
Dále existuje
Vimperská Zlatá stezka. Na ochranu této větve Zlaté stezky byly zřízeny tři hrady.
Hrad Vimperk, založený v polovině 13. století,
hrad Kunžvart a na německé straně hrad Wolfstein, u kterého později vzniklo město Freyung. Obchod na vimperské stezce byl konkurencí pro Prachatice. V
16. století tvořil vimperský solný obchod asi
2/5 obchodu prachatického. Vimperskou Zlatou stezku využila
císařská silnice, která vznikla na základě silničního patentu Marie Terezie z roku 1756. Tato trasa se s malými změnami používá dodnes jako hlavní spojení Bavorska
se středními Čechami (silnice I/4). Trasa začíná ve
Vimperku, pokračuje na Solnou Lhotu,
Horní Vltavici,
Strážný a dále do Německa, první obcí je Freyung.
Nejdelší putování v Evropě
Žlutě značenou bavorskou Goldsteig a oranžově značenou českou Zlatou stezku navíc propojuje několik modře značených tras. Role
propojovacích stezek z Čech do Německa hrají i další dálkové trasy, a to u
Kdyně v
Českém lese Svatojakubská trasa, která vede až do španělského Santiaga de Compostela, a poblíž
Hartmanic v centrální části
Šumavy Vintířova stezka.
Ta je samozřejmě mnohem delší, vede z bavorského
Niederaltaichu do
Blatné se zamýšleným prodloužením až do
Prahy. Prochází místy, kde
blahoslavený Vintíř přímo působil nebo k nimž se váže jeho jméno. Na české straně vede z
Prášil přes
Dobrou Vodu do
Hartmanic, do
Annína a pak částečně podél zlatonosné
řeky Otavy přes
Sušici a
Horažďovice do
Blatné.
Vintířova stezka a blahoslavený Vintíř
Ačkoli
Vintířova stezka existuje už dlouhé roky, není zatím příliš známá. Ostatně u nás není moc známý ani
blahoslavený Vintíř (Günther). Pocházel z bohatého šlechtického rodu, mezi jeho příbuzné patřili králové i císaři. Bylo mu přes čtyřicet let, když se rozhodl opustit světský život a stal se řádovým mnichem benediktinského kláštera v Niederalteichu. Spolu s dalšími benediktiny později založil klášter v Rinchnachu a zbytek života strávil jako
poustevník pod vrchem Březníkem v šumavských lesích nad Hartmanicemi. Když v roce 1045 zemřel, byl dle svého přání pochován v
Břevnovském klášteře v
Praze.
V
Dobré Vodě nad Hartmanicemi můžete navštívit
kostel sv. Vintíře, patrně jediný tohoto zasvěcení na světě, s
unikátním skleněným oltářem, křížovou cestou, betlémem a dalšími díly sklářské
výtvarnice Vladimíry Tesařové. V jednom z domů je
památník židovského historika a rabína Dr. Šimona Adlera, který se zde narodil a v roce 1944 se stal obětí holocaustu. Vedle kostela stojí
kaplička a v ní vyvěrá pramen železité vody, značená cesta vás dovede k
Březníku a Vintířově skále s obnovenou kapličkou.