Vintířova stezka: tipy, jak projít českou i německou Šumavu

Rozhodli jste se vyrazit na Šumavu, ale nechce se vám potkávat davy lidí na známých hřebenech či se vyhýbat cyklistům (a v zimě běžkařům) na exponovaných místech? Tak se právě vám budou hodit naše tipy, které vás zavedou do zapadlých koutů Šumavy, kde dávají doslova lišky dobrou noc. Na turisty zde nenarazíte, ovšem ani na hospody a další vymoženosti civilizace. Takže svačinu s sebou a hurá do přírody.

Červená, modrá, zelená nebo žlutá – vyberte si svou barvu a vyrazte. Česká krajina je prošpikovaná hustou sítí turistických tras, které vás zavedou na vrcholy hor, k vyhlídkám, památkám, lesním jezírkům i do zapomenutých údolí. Ať už jdete na odpolední procházku nebo na několikatýdenní dálkovou pouť, jedna věc je jistá: na těchto stezkách čeká svoboda, klid, a často i nečekaná dobrodružství. A dobrá zpráva? Turistická infrastruktura se pořád zlepšuje – přibývají útulny, studánky, lavičky i značení. Tak co, půjdete se s Kudy z nudy taky ztratit ve správném směru?

Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.

Kostel v česko-německém pohraničí má za sebou pohnutou minulost. Dříve oblíbené poutní místo po válce chátralo, zmizely varhany, oltář, lavice i vnitřní výzdoba... Nyní je však považován za evropský unikát díky své nové výzdobě z lesního skla.

Vintířova stezka dlouhá 162 km vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek Prášily – Dobrá Voda – Hartmanice – Annín – Sušice – Horažďovice – Blatná. Část stezky se vine podél zlatonosné řeky Otavy. Lze ji zdolat v devíti denních etapách.

Dvacáté století se k šumavské osadě Prášily nezachovalo právě hezky. Ves byla čtyřicet let součástí vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda a chodit se sem dalo jen s propustkou. Po roce 1989 se do Prášil znovu vrátili turisté a dnes patří k vyhledávaným výletním místům Šumavy.

Šumavské horské město zažívalo podobně jako nedaleké Kašperské Hory svou zlatou éru během 14. století, kdy se v okolí těžilo zlato. Slavnou minulost připomíná pozdně gotický kostel sv. Barbory, patronky havířů, a zbytky štol v Černém lese, k nimž vás dovede naučná stezka Hamižná hora.

Ves Dobrá Voda leží asi 3 km jihozápadně od Hartmanic na hranicích NP Šumava v okrese Klatovy. V okolí Dobré Vody jsou pozůstatky několika důlních děl připomínající bývalou těžbu zlata.

Muzeum je expozicí Muzea Šumavy v Sušici. Bylo vybudováno jako památník židovského historika a rabína Dr. Šimona Adlera, který se v roce 1944 stal obětí holocaustu v koncentračním táboře Osvětim.

Most přes řeku Otavu v Čepicích u Sušice na Klatovsku zdobí největší skleněná plastika sv. Jana Nepomuckého na světě. Socha je oboustranná, prohlédnout si ji tedy mohou kolemjdoucí i vodáci. Autorkou sochy je sklářka Vladimíra Tesařová.

Původ poutního místa Svatý Kámen sahá až do první poloviny 16. století, kdy se objevily legendy, vážící se k balvanu, rozdělenému na dvě části, ležícímu nedaleko Rychnova nad Malší.

Žulovou skálu s tesanými schody, vyhlídkou a kapličku sv. Vintíře pod ní, najdete na území Národního parku Šumava, nad osadou Dobrá Voda, 3 km jihozápadně od Hartmanic. Za své jméno vděčí sv. Vintíři, který v letech 1040 – 1045 pobýval ve zdejší poustevně.