ÚvodAktualityZnáte hrady, které nebyly nikdy dobyty?
Památky

Znáte hrady, které nebyly nikdy dobyty?

Znáte naše hrady, které nebyly nikdy dobyty? Pevností, které odolaly útoku nepřátel a mohou se pyšnit titulem „nedobytný hrad“ není mnoho, ale přesto je v našich luzích a hájích najdete. Z některých sídel měli panovníci dokonce takový strach, že je nechali schválně pobořit, jiným hradům se jako zázrakem podařilo přežít bez úhony až do dnešních dnů. Pojďte se s námi podívat, které to jsou a jaké zajímavé příběhy ve svých hradbách ukrývají.

Pernštejn odolal útokům katolíků i Švédů

PernštejnStředověký nedobytný hrad Pernštejn se vypíná na mramorové skále u řeky Svratky, nedaleko městečka Bystřice nad Pernštejnem v obci Nedvědice. Hrad byl stavěn od 13. do 16. století a v této podobě je také zachován dodnes. Za husitských válek se Pernštejnové přidali na stranu kalicha a hrad se pokoušel neúspěšně dobýt olomoucký biskup. Pro své nepřátele měli majitelé hradu připravena řadu nepříjemných překvapení – například hradní příkop s padacím mostem a tajnou místností, odkud směřovaly dobře mířené výstřely strážců hradu. Pokud by se dobyvatelé dostali až do vnitřních prostor hradu, čekalo je obávané pravotočivé úzké schodiště. To znemožňovalo držet pravákům meč v pravé ruce a bylo proto postrachem pro nepřátele a výbornou obrannou strategií vlastníků hradu.

hrad PernštejnNejvětší újmu Pernštejn utrpěl při obléhání Švédy roku 1645. Tehdy přišla o svou horní část Hranolová věž u brány druhého předhradí, značně poškozena děly seveřanů byla i výrazná dominanta hradu – Věž čtyř ročních období. Při odstřelování přišla o své nejvyšší patro, které už pak nikdy nebylo zrekonstruováno. Hradu však obléhání Švédy paradoxně i trochu prospělo, vzhledem k tomu, že k němu došlo v době, kdy se do objektu už příliš neinvestovalo. Avšak jeho odolnost se ukázala pro panovníka jako klíčová a Pernštej byl po nutných opravách zařazen mezi udržované zemské pevnosti.
 

Bezděz, opěrné místo protihusitské koalice

bezdězNedobytná středověká pevnost, tyčící se na vrcholu zdaleka viditelného kopce, to je hrad Bezděz. Byl založen v roce 1264 Přemyslem Otakarem II. jako centrum rozsáhlé, tehdy kolonizované oblasti a opěrný bod královské moci na severu Čech. Za husitských válek byl Bezděz v rukách Jana z Michalovic, kdy hrál významnou roli opěrného bodu protihusitské koalice. Husitští válečníci, kteří ovládli blízké město a tvrz Bělou, se o nedobytný Bezděz nikdy ani nepokusili. Jeho nedobytnost mělo na svědomí hlavně vnější opevnění, které sleduje přístupovou cestu. Zajímavostí je, že až pátou branou se vstupovalo do vnitřního hradu. Jako poslední útočiště obráncům sloužila menší okrouhlá Čertova věž, která měřila 30 metrů a její zdi byly tlusté až 4 metry. Vleká 40metrová věž byla zase přístupná pouze portálem v prvním patře.

bezdězÚplně čistý štít ale Bezděz nemá – roku 1588 se hrad dostal do rukou Jana z Vartemberka a po jeho smrti si jeho vdovu i s hradem vzal Václav Berka z Dubé a z Lipé. V roce 1618 patřil k vůdcům stavovského povstání. Po porážce českých stavů uprchl do zahraničí a na hrad se přišli schovat okolní poddaní před žoldnéři bělohorského vítěze Maxmiliána Bavorského. Po krátkém obléhání nezkušení obránci přesile lépe vyzbrojených a zkušených žoldnéřů podlehli, hrad byl dobyt a vypálen. Pro vojenské záměry hrad upravil později Albrecht z Valdštejna, okolo roku 1628.
 

Hazmburk – bezpečný sejf pro poklady z kostelů

HazmburkPověsti nedobytného hradu dostál hrad Hazmburk, perla Českého středohoří, zdáli viditelná ze všech směrů. Byl považován za cosi jako mimořádně bezpečný sejf, takže kdysi ukrýval i poklady z kostelů na Pražském hradě. A není se co divit – například do oválné Černé věže (25 m) se člověk dostal jen po vysuté pavlači v poschodí. Stejně tak do všech budov jádra hradu, včetně Bílé věže, se z obranných důvodů mohlo vstoupit pouze z prvního patra.
 
Hrad vyrostl na vrcholu strmého čedičového masivu ve druhé polovině 13. století na příkaz rodu Lichtenburků. Počátkem 14. století Lichtenburkové ztratili o své zdejší majetky zájem a i s hradem je vyměnili s králem Janem Lucemburským za jiné. Král roku 1335 prodává hrad Zbyňku Zajíci z Valdeka.
 
HazmburkV průběhu husitských válek stáli Zajícové na katolické straně a jejich hrad byl pro husity nepříjemnou a nepřekonatelnou překážkou. Jeho strategický význam zesilovala skutečnost, že Zajícové v té době drželi Libochovice a Budyni a jejich panství svou polohou přetínalo přirozenou spojnici mezi kališnickými městy. Vzhledem ke své nedobytnosti, byl Hazmburk vybrán za bezpečný úkryt kostelních pokladů z Pražského hradu a roku 1440 zde byla uschována drahocenná bohoslužebná roucha. Zanikat hrad začal až, když byl jako nepohodlné středověké sídlo opuštěn pro pohodlnější sídlo na Budyni.
 

Hukvaldy odrazily Valachy, Dány, Švédy i Prusy

Hrad HukvaldyV předhůří Beskyd se na valašsko-lašském rozhraní nachází jeden z nejmohutnějších hradů na Moravě, hrad Hukvaldy založený v polovině 13. století. Hrad nechali vystavět páni z Příboru, hrabata z Hückeswagenu (dnešní Starý Jičín). Již v roce 1316 hrabata o Hukvaldy přišla a hrad se tak ocitl v rukou olomouckých kanovníků. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek (původně Friedeberk), Frýdek a Těšín.

Postupem času se hrad stal úkrytem některých šlechticů, ale také vězením pro neposlušné kněze olomoucké diecéze. Nejznámějším vězněm byl kněz Filipín obviněný a usvědčený z travičství. Jeho oběťmi se stali dokonce tři olomoučtí biskupové.

Hrad HukvaldyZa svou nedobytnost vděčil hrad své poloze na špatně dostupném místě i mohutnému opevnění. V létě a na podzim roku 1621 vtrhla na Moravu stavovská vojska a za pomoci Valachů a vojsk uherského povstalce Gábora Bethlehéna plenila zdejší kraj. Hukvaldy se jim dobýt nepodařilo. Roku 1626 se od Bohumína blížila dánská protestantská vojska generála Mansfelda, který utíkal před Valdštejnem. Dánové dobyli Opavu, Těšín a Moravskou Ostravu, vypálili Příbor a Brušperk, vyrabovali frýdecký zámek. Skoro celý rok obléhali Hukvaldy, leč marně. Nejmladší syn císaře Ferdinanda II. Leopold, kníže Leopold Vilém, byl od roku 1637 olomouckým biskupem, avšak nejlépe si rozuměl se zbraní v ruce.

HukvaldyKdyž v roce 1639 vrcholila hrozba švédského obléhání nechal Leopold na Hukvaldy svézt veškeré cennosti, olomoucký kostelní poklad, lenní i stavovské knihy. Podobně se na hrad ukryl i se vším majetkem frýdecký pán hrabě Jiří z Oppersdorfu. Jaké však bylo překvapení obránců, když se Švédové po dobytí Olomouce a Moravské Ostravy o hukvaldský hrad ani nepokusili. V roce 1680 k hradu přitáhla vojska uherského kuruce Emericha Thökölyho. Těm se také hrad dobýt nepodařilo. Pouze poškodili část opevnění. Ještě v roce 1742 a 1758 se neúspěšně o dobytí hradu pokoušeli Prusové.
 

Kost – hrad spatřený až na poslední chvíli

Známý hrad Kost v malebné přírodě uprostřed Českého ráje založil v polovině 14. století Beneš z Vartenberka. Výhodou Kosti bylo po staletí to, že nepřátelé hrad vždy spatřili až na poslední chvíli. Stavba je totiž elegantně ukrytá mezi lesy na křižovatce tří údolí. Oblíbená legenda praví, že hrad dostal jméno Kost v dobách, kdy jej obléhali husité a po neúspěšném dobývání prý Jan Žižka prohlásil, že hrad je pevný jako kost a ta prý patří psu. Zní to věrohodně, jenže husity nevedl Žižka, nýbrž pan Střela. Navíc už samotný zakladatel hradu se do sobotecké zakládací listiny podepsal latinským přízviskem Benesius de Costy, což Češi při čtení zkomolili a přejmenovali ho na Beneše z Kosti. Jméno Kost tu tedy bylo dávno před husity. Za husitského obléhání se prý Kost ocitla těsně před vyhladověním a nezbytnou kapitulací, ale majitel Jan Zajíc s obléhateli na poslední chvíli uzavřel mír, takže husité odtáhli.

Zvláštností zdejší krajiny jsou vodní toky a plochy. Nedaleko hradu vznikly tři rybníky – Bílý, Černý a Labutí, které měly především obrannou funkci. V případě obléhání hradu se protržením hráze rybníků okolí hradu změnilo v náročný močálový terén. Pozoruhodným obranným prvkem je i zdejší věž s nepravidelným lichoběžníkovým půdorysem. Stěna, která není ven z hradu natočená kolmo, lépe odolávala ostřelování: dělové koule o ní prý jen škrtly a tolik ji nepoškodily.

Nedobytnost hradu nahlodává legenda, že prý „…že hrad nebyl dobyt více než jednou,“ není ovšem jasné, kdy k tomu dobytí mělo dojít. Po smrti Albrechta z Valdštejna byla Kost stejně jako další sídla mrtvého vévody obsazena císařskou armádou. Na hrad přijel hrabě Colloredo, jehož neopatrné služebnictvo o půlnoci z 18. na 19. května 1635 hrad zapálilo. Vyhořel téměř celý starý šelmberský i věžový palác až na stáje a dva pokoje, kde bydleli písaři. Hrad měl být obnoven, hrabě se ale zalekl investic a prodal hrad Heřmanovi Černínovi z Chudenic. Vzápětí po třicetileté válce přišel známý císařský rozkaz, který vyžadoval zboření většiny kamenných hradů, aby je v případném dalším válečném konfliktu nemohla obsadit nepřátelská vojska. Tehdejší majitelka hradu hraběnka Sylvie Kateřina Černínová, vdova po Heřmanovi Černínovi z Chudenic, měla co dělat, aby císař ze seznamů Kost vyškrtl.

V prusko-rakouské válce 1866 se bojovalo převážně u Hradce Králové, přibližně 70 km daleko. Přesto se objevují informace, že hrad byl během války dobyt pruským vojskem a dokonce měl být posledním obléhaným hradem v českých zemích. Pravda je ale jiná: Kost v té době procházela velkou přestavbou, kdy byly některé části zbořeny a nahrazeny prvky, které měly hradu vrátit gotickou tvář. Historické prameny se zmiňují o tom, že Turnovská brána prvního nádvoří dostala nové zakončení, a „…při té příležitosti byly opraveny také malé škody, které hrad utrpěl roku 1866, když o něj svedla boj rakouská a pruská armáda." Ani tady se tedy o obléhání a dobytí nedá mluvit.

 

Hrad Křivoklát – státní věznice uprostřed lesů

Hrad KřivoklátStředočeský hrad Křivoklát začal před rokem 1110 budovat král Vladislav I., ale skutečný význam získal až za Přemysla Otakara II., který z Křivoklátu udělal reprezentativní sídlo českých panovníků. Na Křivoklátě pobýval i Karel IV. a pro jeho polohu a rozlehlé okolní lesy si ho oblíbili i další čeští králové. V době husitských válek zde byly uloženy korunovační klenoty.
 
hrad KřivoklátPro jeho polohu v hlubokých lesích a nedobytný obranný systém v něm vzniklo i obávané státní vězení s krutou hladomornou. Ze všech významných křivoklátských vězňů strávil v hradním žaláři nejdelší čas biskup Jednoty bratrské Jan Augusta, a to celých 16 let. Spolu s ním byl na Křivoklátě uvězněn i jeho pobočník Jakub Bílek. Součástí vězení byla i věž Huderka, kde za císaře Rudolfa II. několik let pobýval magistr Kelley.
 
Několikrát byl poničen požárem. Největší ho zachvátil roku 1826. Poté byl Fürstenberky obnoven do dnešní podoby.


Nikdy nedobyté Trosky

hrad TroskyZáklad hradu Trosky z pozdního středověku (1380 – 1390) tvoří velice zajímavý a ojedinělý skalnatý útvar sopečného původu. Dva lávové sopouchy vyvřely z nitra země v době třetihor. Následná eroze splavila zakrývající hlínu, písek a ostatní měkké horniny a obnažila tento útvar do dnešní podoby. Celek je světovou přírodní raritou.
 
Majitel zdejšího panství Čeněk z Vartemberka využil přirozené obranné vlastnosti čedičových skal. Na hřebenu mezi oběma vrcholy založil vnitřní hrad s obytnými paláci a na vrcholu obou skal pak nechal vybudovat obranné, ale zároveň obytné věže. Vodu poskytovala vlastní hradní studna na prvním nádvoří, asi 30 metrů hluboká, a na Panně byly ve skále vybudované důmyslné cisterny na dešťovou vodu. Pod hradem se údajně dále nacházejí rozsáhlá sklepení a v bludišti pískovcových skal a trhlin jeskynní prostory s jezírky, dnes nepřístupné, ústící patrně v jeskynním systému zvaném Sklepy (skalní město Apolena nedaleko pod hradem). Vlastní systém tří obranných pásů tvořily hradby 1,5 – 2 m široké a až 15 m vysoké.
 
hrad TroskyRoku 1455 se Trosky dostaly do držení Jana Zajíce z Hazmburka. V této době byl hrad plně funkční, obýván a sloužil jako mocná pevnost a nikdy nebyl vojensky dobyt. Ani roku 1424, kdy ho krátce obléhal Žižka, ani roku 1428, kdy ke hradu po požáru věže Baby přitrhli Sirotci. Berkovci coby tvrdí katolíci v této době pevně vládli celému okolí. Zajímavá příhoda se udála někdy koncem roku 1437, kdy se hradu lstí zmocnila loupeživá cháska pod vedením rytíře Šofa a jeho druha Švejkara. Ti se zde na hradě potom s posádkou asi 200 mužů ubránili i zemskému vojsku a terorizovali odsud okolí až do roku 1444, kdy se donuceni okolnostmi museli hradu vzdát.
 

Kašperk, strážce zemské hranice a Zlaté stezky

hrad KašperkStřežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly římského císaře a českého krále Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova. Hrad nebyl nikdy dobyt, ani za husitských válek. Často museli obránci hradu odrážet nepřátelské vpády bavorského rytíře Martina Sattelbognera (cca 1450) či ozbrojenců pasovského biskupa Oldřicha (1470). Hrad se nepřátelům dobýt nepodařilo. Od druhé poloviny 16. století ale zůstal opuštěný a chátral. Když po třicetileté válce nařídila vídeňská vláda, aby všechny pevné hrady v Čechách byly zbořeny, aby se eventuálně v příští válce nestaly opěrnými body nepřítele, nebyl tento příkaz na Kašperku proveden. Kašperští získávali ze zříceniny stavební materiál.
 

Královskou pevnost Veveří zlomil až Matyáš Korvín

hrad VeveříHrad Veveří měl původně sloužit jen jako lovecký hrádeček, avšak poté, co si jej za svou hlavní rezidenci ve 14. století zvolil Jan Jindřich, bratr Karla IV., prodělal rozsáhlou přestavbu a stávala se z něj postupně pevnost, která byla oporou nejen panovníků, ale částečně i města Brna. Za husitských válek bylo Veveří, centrem královské a katolické moci, bezúspěšně obléháno příznivci kalicha. Na konci 60. let 15. století dorazila k Veveří česko-uherská válka. Bojovali zde mezi sebou český král Jiří z Poděbrad a Matyáš Korvín. Pravděpodobně v roce 1469 se hradu zmocnily uherské oddíly. Hned následujícího roku jej ale Jiří z Poděbrad získává zpět, uherská posádka se jeho vojskům vzdala bez boje. V roce 1645 hrad Veveří odolal Švédům při obléhání Brna, avšak v roce 1741 byl hrad dobyt a vypleněn pruskými vojsky. Není bez zajímavosti, že roku 1908 strávili část své svatební cesty tehdejší ministr obchodu britského království Winston Churchill a jeho manželka Clementine.
Hrad Kost v Českém ráji Památky

Hrad Kost v Českém ráji

Jedním z nejzachovalejších, nejvýznamnějších a zároveň posledních středověkých hradů v České republice je hrad Kost. Hrad se nachází asi 18 km od města Jičín v chráněné krajinné oblasti Český ráj.

Hrad Trosky – symbol Českého ráje Památky

Hrad Trosky – symbol Českého ráje

Kdo by neznal monumentální siluetu Trosek, jednu z dominant Českého ráje. A přesto – věděli jste, že pod Pannou a Babou existují dosud neprobádané tajemné chodby ukrývající ve svém nitru ještě záhadnější obsah?

Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů Památky

Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů

Hrad Templštejn vystavěl na skále nad řekou Jihlavkou řád templářů a učinil z něho sídlo své komendy. Ze 13. století se dochovalo templářské jádro hradu půdorysu pětiúhelníku. Hrad byl postupně rozšiřován až se stal ve své době jedním z největších hradních areálů této části Moravy.

Hrad Bezděz – královskou cestou na výlet Památky

Hrad Bezděz – královskou cestou na výlet

Král hradů – takovou přezdívku dostal Bezděz od návštěvníků. Hrad je dostupný pěšky z Doks po červené tzv. Máchově cestě – 7 km, vlakem i autobusem. Pod hrad Bezděz vede i cyklotrasa č. 25 a 3045. Výstup k hradu je pouze pro pěší!

Pohádkový hrad Pernštejn Památky

Pohádkový hrad Pernštejn

Jedním z nejnavštěvovanějších moravských hradů je hrad Pernštejn, který láká turisty ze širokého okolí. Na skále nad městysem Nedvědice se tyčí bezmála osm století a za celou svoji historii nebyl nikdy dobyt.

Hrad Křivoklát – královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami Památky

Hrad Křivoklát – královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami

Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům v České republice. Jeho předchůdcem byla lovecká stanice, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109–1110. Své jméno získal snad podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.

Hrad Návarov – strážce řeky Kamenice Památky

Hrad Návarov – strážce řeky Kamenice

Hrad Návarov stával vysoko nad soutokem potoka Zlatníka s říčkou Kamenicí a býval středem rozsáhlého panství, které sahalo hluboko do nitra Jizerských hor. Pevnost sloužila až do 17. století, než ji úmyslně zbořilo císařské vojsko.

Hrad Hukvaldy – největší hradní zřícenina na Moravě Památky

Hrad Hukvaldy – největší hradní zřícenina na Moravě

Hrad Hukvaldy leží na protáhlém kopci, 150 metrů nad stejnojmennou obcí, známou především jako rodiště světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka. Kromě prohlídky hradu a obory, která je přístupná na rozdíl od hradu celoročně, je možné navštívit Památník skladatele v Podoboří.

Hrad Házmburk – perla Českého středohoří Památky

Hrad Házmburk – perla Českého středohoří

Pokud se při svých toulkách vypravíte do Českého středohoří, nemůžete Hazmburk minout – jeho silueta se dvěma věžemi, horní hranolovitou a dolní kulatou, je vidět ze všech světových stran na desítky kilometrů daleko.

Hrad Kašperk – nejvýše položený královský hrad v Čechách Památky

Hrad Kašperk – nejvýše položený královský hrad v Čechách

Vydejte se na hrad Kašperk a poznejte místa, kde se natáčela pohádka Anděl Páně. Pokud si chcete užívat svěžího šumavského vzduchu, můžete si udělat výlet k hradu po jedné z turistických tras, které vedou z Kašperských Hor přímo na hrad.

Zřícenina hradu Děvín Památky

Zřícenina hradu Děvín

V blízkosti Hamru na Jezeře najdete zříceninu hradu Děvín, který byl založen kolem roku 1250. Oblast tehdy patřila rodu Markvarticů a pravděpodobně oni Děvín založili. Dnes je, dříve mohutný a nedobytný, hrad porostlý stromy a dochovaly se velké zbytky zdiva, sklepy a hradní studna.

Další aktuality

10 tipů na oblíbená místa krále Karla IV. aneb ve stínu i na výsluní

Český král a římský císař Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověké Evropy. Syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského se narodil 14. května 1316 v Praze, byl pokřtěn jako Václav a jméno Karel přijal při biřmování ve Francii. Zbožný a schopný panovník ovládal pět jazyků, stavěl hrady a katedrály, jako rytíř se účastnil mnoha turnajů a v naší zemi ho připomíná řada míst. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy!
23. listopad 2024 8:54
Památky

Muzea v přírodě zahajují o prvním adventním víkendu vánoční pořady

Během prvního adventního víkendu začínají ve dvou muzeích, spadajících pod Národní muzeum v přírodě, adventní a vánoční pořady. V sobotu 30. 11. 2024 mohou návštěvníci Hanáckého muzea v přírodě prožít atmosféru hanáckých Vánoc jako za starých časů. A Muzeum v přírodě Vysočina připravuje od soboty 30. listopadu do neděle 8. prosince program Vánoce na Veselém Kopci spojený ukázkou výroby vánočních předmětů a kulturním programem.
22. listopad 2024 16:00
Památky

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky