
A že jich bylo:
Rudolf Hrušínský byl filmovým
Švejkem, nenažraným Pandrholou v pohádce
Dařbuján a Pandrhola podle
Jana Drdy, strýcem Proškem v
Kachyňových filmech
Zlatí úhoři a
Smrt krásných srnců podle povídek
Oty Pavla,
Karlem Kopfrfinglem ve filmu
Spalovač mrtvol režiséra
Juraje Herze, ředitelem v
Obecné škole Jana Svěráka anebo doktorem Meluzinem v
Dýmu bramborové natě Františka Vláčila. Spousty skvělých rolí měl ve filmech
Jiřího Menzela, například kochajícího se
doktora Skružného ve filmu
Vesničko má středisková (1985). V sérii
V karavanu po Česku Rudolfovi Hrušínskému vysekl poklonu herecký kolega
Aleš Háma, když prohlásil:
„Alpy, ty tě ohromí, ale Čechy, ty tě dojmou, Karle.“ Podobnou větu totiž říká i pan doktor Skružný cestou v autě:
„Alpy tě ohromí, Karle, ale tohle, to tě dojme.“
Rozmarné léto (1967)
Spisovatel
Vladislav Vančura považoval za své nejlepší dílo útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Mnohem víc lidí si ale místo knížky vybaví spíš její filmové zpracování, kterého se ujal režisér
Jiří Menzel v roce 1967. O úspěchu
Rozmarného léta vypovídá nejen cena z
Mezinárodního filmového festivalu v
Karlových Varech, ale i trvalý zájem diváků. Děj filmu se odehrává na řece Orši ve městě Krokovy Vary během tří deštivých červnových dnů. Líčí majitele a plavčíka říčních lázní pana Důru (
Rudolf Hrušínský), který tráví volné chvilky v debatách s přáteli, moralistou abbém Rochem (
František Řehák) a majorem ve výslužbě Hugem (
Vlastimil Brodský). Major se věnuje lovu ryb, kanovník četbě knih a Důra pokukování po mladých návštěvnicích jeho lázní. Počasí je nestálé, většinou poprchává, a tak plovárna má nouzi o zákazníky. Film neproslavila jen památná Hrušínského věta
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným…“, ale také
naučná stezka Křížem krážem po Veselí. Provede vás kolem památek a přírodních zajímavostí
Veselí nad Lužnicí včetně místa, kde na
Lužnici alias Orši stály filmové říční lázně.
Spalovač mrtvol (1968)
Mezi filmy, které výrazně vybočovaly z tehdejší produkce a současně se řadí mezi nejznámější filmy československé nové vlny 60. let, patří vedle snímků
Ucho (1970)
Karla Kachyni,
Sedmikrásky (1966)
Věry Chytilové a
Hoří, má panenko (1967) a
Lásky jedné plavovlásky (1965)
Miloše Formana také film
Spalovač mrtvol. Režisér
Juraj Herz ho natočil podle literární předlohy
Ladislava Fukse, který se navíc podílel na scénáři. O hlavní postavě Karlu Kopfrkinglovi ale měli rozdílné představy: spisovatel si v ní představoval
Josefa Somra, Juraj Herz ale vybral
Rudolfa Hrušínského. Ten napoprvé roli odmítl, prý kvůli délce: běžný film v té době měl asi 400 stran scénáře, Spalovač mrtvol jich ovšem měl 1200. Režisér ho sice nakonec přemluvil, ovšem mělo to své slabé stránky: Hrušínský prý text moc neuměl, takže po scéně trousil malé papírky a dával si je na místa, kde měl text odříkávat.
Jeden z
nejznámějších českých hororů se natáčel v
pardubickém krematoriu, síň s rakvemi byla natočena ve
Strašnicích, urnová místnost pak v ateliérech. Ve filmu se objevují také orchestrion a střelnice, které byly ve stejném roce použity v úvodních titulcích
seriálu Hříšní lidé města pražského. A postřehy z natáčení? Zatímco Juraj Herz si pochvaloval, že všechno šlapalo jako po másle, herci všechno uměli a
„…každý den ve tři hodiny jsme byli hotoví, protože nikdo nechtěl v těch krematoriích, kde jsme točili, být,“, manželka Rudolfa Hrušínského paní
Eva prý na předváděčce film lakonicky komentovala slovy:
„Pánbůh vás všecky potrestá.“
Český Maigret aneb major Kalaš (1963–1979)
Pro milovníky detektivek se mezi klasiky řadí série, kde vystupuje „český Maigret“ – podobně jako samotný
Rudolf Hrušínský málomluvný a prakticky založený major Kalaš se svým parťákem nadporučíkem Vargou v podání
Radoslava Brzobohatého. Režisér
Petr Schulhoff natočil sérii detektivek
Strach (1963),
Po stopách krve (1966),
Vrah skrývá tvář (1969) a
Diagnóza smrti (1979). Pátý film s oblíbeným detektivem
Na kolejích čeká vrah (1970) natočil
Josef Mach. Místo Hrušínského, který tehdy měl zákaz točit, si ale majora Kalaše zahrál
Jiří Sovák.
Hrušínský & Menzel
S
Jiřím Menzelem se Rudolf Hrušínský poprvé setkal ve filmu
Rozmarné léto, ale jejich spolupráce trvala dál. Podle němého filmu
Dostaveníčko ve mlýnici vznikl v roce 1978 film
Báječní muži s klikou, který vypráví o počátcích české kinematografie. Hlavní historické postavy si zahráli
Rudolf Hrušínský (Viktor Ponrepo) a
Jiří Menzel (Jan Kříženecký), aby se ovšem nemuseli držet historických faktů a mohli popustit uzdu fantazii, změnili si jména: z Ponrepa se stal pan Pasparte, z Kříženeckého Kolenatý a ze Švába-Malostranského kabaretiér Šlapeto.
Hrušínský si zahrál i v Menzelových adaptacích textů
Bohumila Hrabala. V
Postřižinách, natáčených v
areálu dalešického pivovaru, hraje doktora Gruntoráda, nezapomenutelná je i jeho role ve
Slavnostech sněženek, natáčených v
chatové oblasti Kersko. S
Blaženou Holišovou si Hrušínský zahrál manželský pár ještě dvakrát, a to ve filmech
Rozpuštěný a vypuštěný (1984)
Ladislava Smoljaka a
Jak básníkům chutná život (1987)
Dušana Kleina.
Plný skvělých hlášek je i další společný film, kde Menzel spolupracoval se scénáristou
Zdeňkem Svěrákem, a to snímek
Vesničko má středisková. Dlouhé hledání vhodné vesnice, na níž se ještě příliš nepodepsal socialismus, nakonec skončilo v
Křečovicích, rodišti
skladatele a houslisty Josefa Suka. Snímek byl nominovaný na
Oscara za cizojazyčný film.
Nad knížkou
Vladislava Vančury spolupráce
Hrušínský & Menzel začala, Vančurovou další knížkou
Konec starých časů jejich společná filmografie končí. Příběh odehrávající se v roce 1918 na
jihočeském zámku Kratochvíle psal Vančura původně jako filmový scénář. Když z plánů sešlo, přepracoval jej a vydal v roce 1934 coby román. Nakonec bylo dílo přece jen zfilmováno, i když až v roce 1989 a na
zámku Krásný Dvůr.
Další filmy Rudolfa Hrušínského
Tři skvělé filmy natočil
Rudolf Hrušínský s režisérem
Oldřichem Lipským: zahrál si v pohádce
Tři veteráni a ve sci-fi komediích
Tajemství hradu v Karpatech a
Adéla ještě nevečeřela.
Poslední rolí Rudolfa Hrušínského byla postava
prezidenta Emila Háchy. Do dramatického příběhu
Noc rozhodnutí ho v roce 1993 obsadil režisér
Pavel Háša a Hrušínského kvůli špatnému zdravotnímu stavu a vyčerpání vozili na natáčení přímo z nemocnice. Všichni věděli, že jsou to poslední chvíle jeho života.
Podívejte se na místa natáčení ikonických filmů Rudolfa Hrušínského, jehož umění poznamenalo českou kinematografii.
Rudolf Hrušínský byl oblíbený český herec, který ztvárnil 120 divadelních a přes 200 filmových a televizních postav.
Mezi jeho nejznámější filmy patří Rozmarné léto, Spalovač mrtvol, Vesničko má středisková a série filmů o majoru Kalašovi.
Film Rozmarné léto se natáčel na řece Orši ve městě Krokovy Vary.
Film Rozmarné léto získal cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.
Film Spalovač mrtvol pojednává o Károvi Kopfrkinglovi, který se podílel na spalování mrtvol a film přibližuje jeho postavení v období druhé světové války.
Můžete navštívit naučnou stezku Křížem krážem po Veselí nad Lužnicí, která vede i kolem místa, kde stály filmové říční lázně.
Hrušínský hrál i ve filmu Vesničko má středisková pod režií Jiřího Menzela.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.