1. Blesky – ničitelé a zabijáci
Na blesky se nejlíp dívá z bezpečného domova. Něco docela jiného ale je, když vás bouřka zastihne v
přírodě anebo dokonce na
horách. Proč? Protože blesky jsou nebezpečné, a dokážou zabíjet a ničit. Své by o tom mohla vyprávět třeba
kaple na Břístevské hůře anebo
zřícenina kostela sv. Blažeje u
Toužimi: obě stavby vyhořely po zásahu bleskem a už se z toho nikdy nevzpamatovaly. Větší štěstí měla třeba
kaple svatého Floriána a svatého Šebestiána v
Bzenci,
kostel sv. Jiljí v
Nymburce nebo
věž náchodského zámku. Jednou z bleskem opakovaně ničených staveb je
Mariina vyhlídka u
Jetřichovic v
Českém Švýcarsku, která také byla mnohokrát zničena bleskem, a po zásahu bleskem například vyhořel
hrad Landštejn.
2. Blesková a Hromová hora Milešovka
V Česku nenajdete místo, do kterého ročně uhodí víc blesků než do
Milešovky. Kromě blesků tam taky fouká jako o život, a tak je vrchol hory považován za
největrnější místo v naší zemi. Proč? Milešovka se svými 836,5 metry nadmořské výšky je královnou
Českého středohoří, a protože ostatní vrcholy výrazně převyšuje, přitáhne si tím i blesky. Výhled z Milešovky ocenil i německý přírodovědec
Alexander von Humboldt a výjimečné počasí vedlo k tomu, že už v lednu 1905 na vrcholu zahájila činnost
meteorologická stanice s rozhlednou. Dnes je nejstarší horská observatoř na území České republiky pracovištěm
Akademie věd, a sami zjistíte, že výhled je fascinující i bez rozhledny. A pokud vás tu náhodou zastihne bouřka, blesky a liják, bezpečné útočiště vám zajistí
Veberova nouzovna.
3. Rekordní počet blesků na kilometr čtvereční: Venezuela
Jak je na tom naše
Milešovka v porovnání se světovou konkurencí? Ročně je zde zaznamenáno až 35 bouřek, rekordem je pět úderů blesku za 15 minut. Podle klimatických satelitů připadá na kilometr čtvereční našeho území ročně přibližně 15 až 40 blesků. Nejblýskavější místo na světě, a to oblast Catatumba u venezuelského jezera Maracaibo, jich ale má asi 250. Oblast je díky tomu od roku 2015 zapsaná i v Guinessově knize rekordů jako místo s nejvyšším výskytem blesků. Protože se víc blýská nad pevninou než nad vodou a v teplejších pásmech mnohem víc než v chladných, nikoho nepřekvapí další bleskový rekordman: Afrika a oblasti kolem jezer Tanganika a Viktoriina jezera.
4. Krotitelé blesků
V anglicky hovořících zemích je za vynálezce hromosvodu považován
Benjamin Franklin (1706–1790), americký státník, diplomat, přírodovědec a spisovatel. S blesky, hromy a elektřinou ale současně experimentovalo víc lidí. U nás to byl například
Prokop Diviš (1698–1765), který byl farářem v
Příměticích u
Znojma. V roce 1754 vybudoval na farní zahradě
bleskosvod, který nazval machina meteorologica. Vynálezce tam dodnes připomíná malý
památník a replika slavného bleskosvodu na návsi před
kostelem sv. Markéty.
5. Blesk pro meteorology
Meteorologům a odborníků na počasí blesky provázené hromy vyprávějí hlasité příběhy o počasí. Rozeznávají blesky kladné a záporné, blesky hladké a bohatě rozvětvené, blesky typu CG (z anglického cloud-to-ground, tedy mezi oblakem a zemí), IC (intra-cloud, tedy v jediném bouřkovém oblaku) anebo CC (cloud-to-cloud, mezi sousedními oblaky). Ví také, jak se liší běžná bouřka od supercely, že bouřka v tropické noci se může obejít téměř bez blesků, a že zkrátka blesky toho o stavu atmosféry prozrazují mnohem víc než jen to, že přichází, zuří anebo končí bouře.
6. Dívejte se: jakou má blesk barvu?
Odborníkům na počasí dokonce blesky svou barvou prozrazují, jak se bude bouře vyvíjet dál. Tak například blesk fialové barvy je typický při intenzivním lijáku, zato modrá barva varuje: je totiž daná výskytem pevných částic v atmosféře. Když je ve vzduchu hodně nečistot, tvoří se spíš menší kapky. Ty pak rychleji mrznou, bouřkový mrak získává větší dynamiku a přináší i větší množství blesků a s nimi krupobití. Naopak bílé blesky znamenají jen minimum kapek či krup, ale zato vysokou teplotu. Takové blesky mají až 30 000 °C, což je pětkrát vyšší teplota než na povrchu Slunce, a mohou ve vyprahlé krajině snadno způsobit požár. Blesk žluté barvy pak prozrazuje, že v ovzduší je nadměrné množství prachu, který do atmosféry nažene silný vítr z povrchu země.
7. Zavinili jsme si ničivé bouře sami?
Bohužel ano. Tvorba bouřkových mraků a intenzita blesků jsou reakcí na zvyšování pozemské teploty a nečistoty v ovzduší. Kouř, prach a pevné částice se chovají jako kondenzační jádra a ovlivňují tvorbu kapek. Překvapivé zjištění přinesl například průzkum bouří nad oceány: oblasti s více blesky kopírují nejfrekventovanější námořní trasy. A nejde o zanedbatelné množství: blesková aktivita je v takových místech více než dvojnásobná.
Jak se chovat během bouřky a zachránit se před úderem blesku?
V Česku máme každý rok zhruba 25 až 40 bouřkových dní. Blesky každoročně způsobí několik
požárů v obcích, městech i v
přírodě, a bohužel i zranění či ztráty na lidských životech. I když pravděpodobnost zásahu člověka bleskem je 1 : 3 000 000, po úderu bleskem denně na Zemi v průměru zemře 10 lidí.
Následující rady poskytuje
Hasičský záchranný sbor České republiky – a věřte, že ten bleskům opravdu rozumí.
- Během bouřky nevycházíme zbytečně ven a pokud se objeví varování před bouřkami, neplánujeme si žádný výlet.
- Když nás zastihne bouřka venku, snažíme se někam schovat – do budov, zejména velkých objektů s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak do staveb chráněných hromosvodem.
- V přírodě se můžeme schovat v hustém lese, nižším porostu nebo úzkém údolí. Naopak nebezpečné je schovávat se pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal či v menších staveních bez hromosvodu.
- Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v blízkosti vysokých osamocených stromů, sloupů elektrického vedení nebo vodních ploch, potoků a mokřadů.
- Nikdy se za bouřky neopírejme o zeď či skalní stěnu, nezůstávejme na kopcích a holých pláních.
- Překvapí-li nás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujme dál v chůzi a nezůstávejme ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe. Rozhodně si neleháme na zem, před přímým zásahem blesku nás nezachrání ani sezení na izolační podložce, jako je karimatka nebo batoh.
- Velké nebezpečí hrozí za bouřky při koupání, windsurfingu či plavbě v loďce, bezpečné není ani telefonování nebo práce s elektrickými a plynovými spotřebiči.
- Za bouřky venku nepřenášíme kovové předměty, které fungují jako hromosvod. Například v roce 2005 úder blesku připravil o život golfistu, který během bouřky nepřerušil hru.