7 věcí, které nevíte o… blescích a bouřkách

Červen je měsíc slunce, konce školního roku, třešní a prvních letních lásek. Ale také měsíc, kdy si připomínáme hrdinství, tragédie i velké okamžiky českých dějin. Vyhlazení Lidic a Ležáků, první maraton v Praze, založení Karlštejna, otevření Negrelliho viaduktu i Plaveckého stadionu Podolí anebo vyhlášení CHKO Jeseníky a Labské pískovce. Pojďte se s Kudy z nudy začíst do červnového kalendáře událostí, které stojí za to poznat zblízka.

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží.

Milešovka, nejvyšší vrchol Českého středohoří (837 m), známá také jako Hromová hora. Meteorologická stanice na jejím vrcholu funguje více než 100 let, rozhledna ještě déle. Tu současnou můžete navštívit celoročně, ale pouze za příznivých klimatických podmínek.

O ohni se říká, že je dobrý sluha, ale zlý pán. Rádi navštěvujeme hasičská muzea, žasneme nad krásou starých hasičských stříkaček a dojímají nás příběhy o zachráněných památkách, zároveň ale jen těžko zapomeneme, jak v roce 2022 hořelo České Švýcarsko, v roce 2014 Pustevny a v roce 2017 dřevěný kostel Božího Těla v Gutech. Každoročně si připomínáme 4. května Mezinárodní den hasičů a svátek sv. Floriána, který je patronem všech hasičů a zabraňuje požárům. Právě na ničivé požáry, jejich likvidaci a následky se tentokrát podíváme s Kudy z nudy podrobněji.

Vrcholem Ještědu vedla hranice mezi panstvími rodů Clam-Gallasů a Rohanů, která byla značena hraničními kameny. Tento žulový hraniční kámen sem byl umístěn v roce 1838 a má připomínat návštěvu Adély Rohanové z panské rodiny.

Rozmanitost české a moravské krajiny je pověstná. Termální prameny na západě, hory a podivuhodná skalní města na severovýchodě, zahloubaná krajina rybníků na jihu Čech nebo prosluněné vinice na jižní Moravě. Tyhle přírodní zázraky musíte konečně vidět na vlastní oči!

Na břehu Blažejského rybníka dnes stojí ruina někdejší slavné poutní kaple sv. Blažeje. V dávné historii to bylo jedno z velmi navštěvovaných míst v tomto kraji, v roce 1880 se tu uvádělo dokonce šest bohoslužeb v roce.

Památník vynálezce bleskosvodu, Prokopa Diviše, najdete v Příměticích. Památník je symbolickou připomínkou života a díla řádového bratra premonstrátů a badatele v oboru elektřiny. Exponáty dokumentují život a dílo P. Diviše a oslavy jeho výročí ve Znojmě a v Příměticích v létech 1898 až 1998.

Milešovka láká turisty k náročnému výstupu. Na vrcholu hory mohou při nepřízni počasí anebo v případě, že se do tmy nestihnou vrátit zpět dolů využít tzv. nouzovnu, skromný turistický přístřešek, který poskytne zázemí a místo pro přespání an jednu noc.

Znojmo – to je tradiční moravské vinařské město. Vinařství je i jednou z hlavních atrakcí Hotelu N. Vždyť přímo pod hotelem se nachází jeden z největších křížových sklepů na světě. Návštěvu tohoto unikátního zařízení vám rádi zajistíme.

U rodného domku stojí replika Divišova bleskosvodu – 2,75 m široká a 3,15 m vysoká konstrukce vztyčená na 11 m vysokém ocelovém stožáru.

Soukromou sbírku pana Františka Daňka tvoří 4660 ks izolátorů z nejrůznějších materiálů (porcelán, sklo, umělá hmota, guma, dřevo) a 600 bleskojistek. Tato gigantická sbírka, největší v Evropě, chráněná Ministerstvem kultury, se nachází v malé vesnici Dvořiště, mezi městy Tábor a Pelhřimov.

Kostel sv. Markéty stojí na svém místě již od 1. čtvrtiny 13. století. Ze středověké stavby se dochovalo gotické kněžiště kostela. Roku 1730 byla na jižní straně zbudována kaple sv. Barbory. V 19. stol. byla na jižní straně presbytáře přistavěna sakristie s oratoří.

Na okraji malebného města Žamberk najdete lidové roubené stavení – Domek Prokopa Diviše, vynálezce bleskosvodu. Vedle stavení stojí maketa Divišova bleskosvodu. Domek patří pod správu žamberského muzea.

Mariina vyhlídka u Jetřichovic v Českém Švýcarsku má nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům. Vyhlídkový altánek je jedním ze symbolů Českého Švýcarska.

Používáme je každý den, jsou součástí našich životů a považujeme je za samozřejmost. Řeč je o vynálezech českých objevitelů, které odstartovaly ohromný technologický rozmach moderní doby. Čím vším Češi obohatili, pobavili a nadchli svět?

Vřelého přijetí se vám dostane v premonstrátském klášteře v Louce u Znojma, který byl po staletí jedním z nejvýznamnějších klášterních komplexů ve střední Evropě. Současné dění v Louckém klášteře je úzce propojeno se jménem společnosti Znovín Znojmo.

Bleskosvod znamenal první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině. Prokop Diviš začal experimentovat s elektřinou a v roce 1754 vztyčil v Příměticích 15 m (později 41,5 m) vysoký bleskosvod, který nazval machina meteorologica.

I když naše pohoří nejsou ve srovnání s ostatními Evropskými horami žádnými velikány, ukrývají řadu zajímavých míst. Horské chaty, rozhledny, televizní vysílače a meteorologické stanice s bohatou historií, a mnoha českými rekordy, stojí rozhodně za prozkoumání. Kudy z nudy vám prozradí, kam se vypravit za nejvýše položenými stavbami našich hor, kde bývá nejvíce sněhu, deště či větru v roce.

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Barokní Kaple Povýšení sv. Kříže byla postavena roku 1714 na vrcholu Břístevské hůry, která se nachází v bezprostřední blízkosti dálnice D11 Praha – Hradec Králové u exitu 18 Bříství.

Navštivte místa spojená s významnými osobnostmi české minulosti, které přispěly k rozvoji vědy a techniky, i když jejich vynálezy jsou již často překonány. Vypravte se na výlet do míst, kde si dodnes s úctou připomínají své slavné rodáky.

České Švýcarsko je jediným místem na světě, kde byl nalezen raritní skalní útvar – ohnivec. Útvar ve tvaru slunce s největší pravděpodobností vznikl úderem blesku do skály. České Švýcarsko je jediné místo na světě, na kterém byl ohnivec nalezen.

Dosud funkční trať je provozována od roku 1903 mezi Táborem a Bechyní v délce 24 km. Bechyňská železnice je dílem známého elektrotechnika a vynálezce Františka Křižíka. Železniční vagóny byly již v té době osvětlené, vytápěné, vybavené přenosnými telefony a bleskosvody na střechách.

Vzpomenete si na některý ze slavných českých vynálezů? I když je Česko v porovnání s ostatními zeměmi světa poměrně malá země, dokázali naši vědci, inženýři a badatelé objevit principy a vynálezy, které přinesly užitek celému světu. Namátkou jmenujme například kontaktní čočky, hromosvod nebo lodní šroub… A jaké další vynálezy pocházejí z „českých dílen“? To vám prozradíme v našich dnešních tipech!

Když se nad Znojemsko přihnala mračna černá jako bota, pršelo, duněly hromy a šlehaly blesky, lidé na oknech zapalovali svíčky zvané hromničky. Těm, kteří měli výhled na farskou zahradu, přinášely bouřky ještě jedno vítané divadlo: pana faráře, který ve spolupráci s běsnícími živly vylepšoval svou povětrnostní mašinu.

Prozkoumejte tajemná zákoutí české a moravské krajiny, opředená lidovými pověstmi a legendami, které se dodnes vyprávějí z generace na generaci. Poznejte místa, kde spí udatní rytíři nebo kde čert vyoral velkou brázdu. Prozradíme vám, kudy jezdí kocouří spřežení pana Krčína anebo kde potkat přízraky z umrlčí kaple.

Máte rádi českou historii? Zajímají vás příběhy konkrétních lidí, nejen suchá fakta? Po celé ČR se nachází památníky věnované osudům zajímavých a důležitých Čechů, které je třeba si i nadále připomínat. Vydejte se s Kudy z nudy na deset takových míst.

Slavkovský zámek, Mohyla míru, návrší Žuráň, Stará pošta u Pozořic anebo kopec Santon u Tvarožné: tam všude zanechal své stopy francouzský císař Napoleon Bonaparte a jeho armáda. Vydejte se s portálem Kudy z nudy v jeho stopách nejenom po bojišti bitvy u Slavkova, ale také do Znojma, k Chlumci a do Letohradu.

Když se řekne Národní divadlo, většina Čechů si vybaví Smetanovu Libuši, zlatou střechu a slavné „Národ sobě“. Ale věděli jste, že tahle budova má na svém kontě tolik slavnostních otevření, že by na to nestačil ani Smetana s celou operní sezónou? Hořela, vstávala z popela, slavila, zavírala se a znovu otevírala, až je z toho jedno velké divadelní představení. Další dějství ji čeká právě teď. Kulisy se chvějí, Nová scéna balí kufry a historické výročí si říká o potlesk ve stoje! Pojďte s Kudy z nudy do Národního divadla!

Desítky kilometrů dlouhé chodby pod historickým centrem nejsou jen turistickým lákadlem města Znojma. Do jejich lehce strašidelné atmosféry se plně ponoříte i ve fantasy příběhu Kletba krve od spisovatelky Martiny Hohenberger. Je to upíří příběh se vším všudy, a to včetně krvelačných tvorů, obývajících labyrint pod městem, a pozvánky ústy Dante Alighieriho: Zanechte vší naděje, kdo vstupujete.

Procestoval půlku světa, ale nejkrásnější výhledy svého života prý slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt našel v severních Čechách. Snadno se můžete vypravit v jeho stopách a vystoupat na Milešovku, na Bukovou horu anebo na svahy labského údolí. Tam všude Humboldt byl a tam všude se rozhlížel.

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Hory, které vznikly původně jako sopky jsou fascinující. Nejen mnohdy svým zajímavým tvarem, ale také tou dráždivou možností, že by se v jejich nitru snad mohl ještě nalézat poslední plamínek života. V případě „českých sopek“ jde samozřejmě o zbožné přání, neboť se jedná o sopky dávno vyhaslé. Ovšem jinde na světě se vulkány k životu probouzejí, jako například Pico del Teide na Kanárských ostrovech. Nejvyšší hora Španělska se nejvyšší hoře Českého středohoří v mnohém podobá – sopečným původem, oslňujícím výhledem i svým tvarem.