ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: příběh naší národní vlajky
Kultura

Věda a historie není nuda: příběh naší národní vlajky

Poslechněte si audio verzi článku
Víte, že naši národní vlajku řadí světoví odborníci mezi nejlepší? Podle nich je jedinečná, nedá se zaměnit s žádnou jinou a navíc barevně ladí. Zrodila se v roce 1920, podobně jako ústava a další státní symboly. Jaká tajemství ukrývá?
Před více než sto lety, v únoru 1920, byla přijata první ústava československého státu a Praha se stala hlavním městem republiky, sídlem prezidenta a ústředních orgánů. O měsíc později 30. března 1920 byl schválen zákon, který určil podobu nových symbolů samostatné Československé republiky – vlajky, státního znaku a standarty prezidenta republiky.

Počet státních symbolů se od té doby rozrostl; dnes se mezi ně řadí velký a malý státní znak, státní barvy a státní vlajka, vlajka prezidenta republiky (tedy takzvaná prezidentská standarta), státní pečeť a státní hymna. V článku 14 jejich výčet uvádí ústava České republiky – ale kdy vlastně vznikla samotná ústava?
 

Stará dobrá ústava roku 1920

Základem naší současné ústavy, tedy základního zákona státu coby právní normy s nejvyšší právní silou, je Ústavní listina Československé republiky. Byla přijata v den, který se v kalendáři objevuje jen jednou za čtyři roky: 29. února 1920. Už tehdy to politici neměli jednoduché: ústava byla přijata po dvoudenním (!) jednání ve 3 hodiny 35 minut ráno (!). Předseda sněmovny, sociální demokrat František Tomášek, pozdravil mladý zákon sokolským „Nazdar!“, po bouřlivém potlesku následovaly národní hymny Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýská, levicoví poslanci přidali ještě píseň Rudý prapor a speciálně přistavené tramvaje pak mimopražské poslance odvezly na nádraží. Stojí za zmínku, že „politickým“ otcem ústavy roku 1920 byl ministr vnitra Antonín Švehla, byť u jejího samotného přijetí nebyl kvůli nemoci. Po únoru 1948 ji pak nahradila takzvaná Ústava 9. května a v roce 1960 Ústava Československé socialistické republiky. Na starou ústavu z roku 1920 se ale nezapomnělo, na jednací stoly se vrátila v roce 1992 a stala se jedním ze zdrojů pro novou ústavu samostatné České republiky.
 

Nejstarší národní symbol: Kde domov můj

Slova naší národní hymny známe všichni a dobře víme i to, že píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Zajímavý pohled ale nabízí rozbor literárního historika Ferdinanda Strejčka. Dějištěm posledního obrazu Tylovy hry totiž je Nuselské údolí v Praze, a tak „vodou hučící po lučinách“ možná je říčka Botič, „bory šumící po skalinách“ jsou skaliska porostlá borovicemi na strmých svazích, a sady, v nichž se „skví jara květ“ v době Fidlovačky začínaly u tehdy ještě neexistující hlavní budovy Národního muzea a dalo se jimi dojít až do Nuslí – třeba přes dnešní Folimanku. Kvůli závěru první sloky „…a to je ta krásná země – země česká – domov můj…“ se písnička lidem líbila, zlidověla a za pár týdnů po premiéře 21. prosince 1834 se zpívala po celé Praze. Vzpomeňte si na to, až ji příště uslyšíte: není špatné mít jako hymnu divadelní šlágr.
 

Nelehký život české vlajky

Barvy české státní vlajky nejsou symboly krve, čistoty a nebe, ale vycházejí ze starých slovanských tradic. Červená a bílá navíc byly dávnými barvami českého království a taková byla i původní česká vlajka: bíločervená, se dvěma stejně velkými pruhy, vrchním bílým a spodním červeným. Po vzniku samostatného Československa se hledala její nová podoba, mimo jiné i proto, že se snadno pletla s vlajkami jiných zemí. Dnešní vlajka je kolektivním dílem Jaroslava Kursy, Antonína Valšíka a Františka Kysely, ale výsledek se vybíral z mnoha variant. Návrhy pracovaly s různými šířkami pruhů, na některých se skvěly heraldické figury a prezident Masaryk dokonce chtěl přidat pět hvězd, které by představovaly Česko, Slovensko, Moravu, Slezsko a Podkarpatskou Rus. Nakonec zůstal jen modrý klín, který naopak Masaryk kritizoval, přestože šlo o prvek, používaný v české heraldice už asi od 15. století.

Když se v roce 1992 dělilo Československo, bílo-červený prapor s modrým klínem měl zaniknout a oba národy si měly určit nové symboly. Nakonec si ale Slováci zavedli novou vlajku ještě před rozdělením společné země a Česká národní rada převzala tu původní, československou.
 

Státní znaky a prezidentská vlajka

Společně s vlajkou před sto lety Národní shromáždění schválilo také státní znak a prezidentskou vlajku. Státní znaky se podle okolností využívají v několika verzích. Základem je takzvaný malý státní znak, červený štít se stříbrným dvouocasým lvem ve skoku se zlatou korunou. Historický český znak se už ve středověku uplatnil například při výzdobě Pražského hradu, i když původně měl lev jen jeden ocas. Ten druhý, který podobně jako zdvojené hlavy erbovních zvířat heraldika chápe jako znak mužského pohlaví, dal do znaku připojit císař patrně jako odměnu za pomoc, kterou mu Přemysl Otakar I. poskytl v boji proti Sasům.

Velký státní znak tvoří štít rozdělený do čtyř polí, kdy ve dvou je již zmíněný český lev, ve třetím pak najdete znaky Moravy a Slezska, tedy dvě orlice. Moravská je stříbrně a červeně šachovaná na modrém poli, slezská černá na zlatém podkladu.

Velký státní znak slouží k vnější reprezentaci státu a k označení budov, ve kterých sídlí orgány státní správy a státní úřady, malý se používá k označení sídel úřadů státní správy včetně soudů, na razítkách a pečetidlech.
 

Vlajka prezidenta republiky

Prezidentská vlajka má od roku 1920 tvar čtverce. Na bílém podkladu, lemovaném okrajem z bílých, červených a modrých plaménků, je velký státní znak, pod ním pak na červené stuze podložené zlatými lipovými ratolestmi je stříbrný nápis Pravda vítězí. Když vlaje nad Pražským hradem, znamená to, že prezident je přítomen v České republice.

Prezidentské standartě se podobá státní pečeť; ta se používá při významných událostech, jako jsou podpisy mezinárodních smluv nebo vydání pověřovacích listin diplomatickým zástupcům.
7 věcí, které nevíte… o 28. říjnu 1918 a vzniku samostatného československého státu

7 věcí, které nevíte… o 28. říjnu 1918 a vzniku samostatného československého státu

28. října slavíme Den vzniku samostatného československého státu. Ten den byla v Praze poprvé oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Co této historické události předcházelo a kudy vedly klikaté cesty ke vzniku nové země? Projděte se s Kudy z nudy událostmi, které předcházely vzniku Československa v roce 1918.

Den vzniku samostatného československého státu: Oslavte svátek výletem na unikátní místa

Den vzniku samostatného československého státu: Oslavte svátek výletem na unikátní místa

28. října slavíme Den vzniku Československa. Tento den byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Pojďme si připomenout zajímavosti spojené s naší republikou, ať se jedná o geografické rekordy, zajímavé pohraniční stezky, kameny vyznačující trojmezí či historické oblasti našeho území a další kuriozity. Víte například, kde hledat největší sochu T.G.M. anebo kde leží přírodní „mapa republiky“? Pojďte to vše s námi prozkoumat.

Den vzniku samostatného československého státu

Den vzniku samostatného československého státu

28. říjen a Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky České republiky. Připomíná 28. říjen 1918, kdy Národní výbor československý vydal první zákon o zřízení samostatného státu a poté bylo zveřejněno provolání o vzniku Československa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“.

Praha a vládní paláce: říjnový svátek zve na unikátní prohlídky honosných interiérů

Praha a vládní paláce: říjnový svátek zve na unikátní prohlídky honosných interiérů

Státní svátek 28. října láká na nejrůznější prohlídky a dny otevřených dveří. Portál Kudy z nudy pro vás tentokrát vybral tipy na místa, kam se běžně nepodíváte – do vládních paláců, které otevíraní během Dne vzniku samostatného československého státu veřejnosti své dveře k nahlédnutí. Podívejte se do Senátu, Poslanecké sněmovny, Strakovy akademie, rezidence primátora, budov ministerstev a na další místa, která zase jen tak brzy neuvidíte.

Knihovna T. G. Masaryka v Praze Kultura

Knihovna T. G. Masaryka v Praze

Na konci června 2023 slavnostně otevřel pro veřejnost prezident Petr Pavel Knihovnu T. G. Masaryka, která sídlí v budově Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd v Gabčíkově ulici v pražské Libni.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Armádní muzeum Žižkov – Vojenský historický ústav Praha Kultura

Armádní muzeum Žižkov – Vojenský historický ústav Praha

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Václav Klaus – druhý prezident České republiky

Václav Klaus – druhý prezident České republiky

Václav Klaus (* 19. června 1941, Praha) je ekonom a politik, spoluzakladatel Občanské demokratické strany. V letech 1992–1998 působil jako předseda vlády, v letech 2003–2013 zastával úřad prezidenta České republiky.

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Den obnovy samostatného českého státu

Den obnovy samostatného českého státu

Už řadu let slavíme 1. leden nejenom jako Nový rok, ale také jako státní svátek. Den obnovy samostatného českého státu připomíná rozpad bývalého Československa, k němuž došlo na přelomu roku 1992 a 1993. 1. ledna 1993 vznikly ve střední Evropě dva nové samostatné státy, Česká republika a Slovenská republika.

Tradice: česká národní kuchyně a gastronomické toulky po Čechách, Moravě a Slezsku

Tradice: česká národní kuchyně a gastronomické toulky po Čechách, Moravě a Slezsku

Cestování s Kudy z nudy je často spojené s ochutnáváním českých, moravských a slezských gastronomických specialit. Jaká ale vlastně je naše národní kuchyně? Která jídla řadíme k nejoblíbenějším a po kterých se v restauracích jen zapráší? A co u nás chutná cizincům? Pojďte s námi ochutnat Českou republiku a ověřit si, že láska skutečně prochází žaludkem. Víte, že 18. červen byl ustanoven jako mezinárodní Den udržitelné gastronomie? Je příležitostí nejen k zamyšlení nad tím, jakou cestou se dostane jídlo na naše talíře, ale i příležitostí pro změnu stravovacích návyků, abychom neplýtvali tam, kde tomu můžeme zabránit.

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze Kultura

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.

Kde domov můj – česká státní hymna

Kde domov můj – česká státní hymna

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

Nuselský most – most, kterým jezdí metro Památky

Nuselský most – most, kterým jezdí metro

Železobetonový most spojující Nové Město s Nuslemi je dlouhý 485 metrů a široký 26,5 metru. Podpírají ho čtyři pilíře, které v průměru ční více než 40 metrů nad údolím. Výška tubusu pro metro činí 6,5 metru, přičemž tloušťka stěn dosahuje od 30 do 110 centimetrů. Po povrchu vede šestiproudá silnice.

10 zastavení s Janem Palachem – připomeňte si výročí jeho oběti

10 zastavení s Janem Palachem – připomeňte si výročí jeho oběti

Každý rok v lednu si připomínáme výročí upálení Jana Palacha. Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze chtěl dát roku 1969 najevo svůj nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a apatií ve společnosti. Dne 16. ledna se u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Popáleninám poté podlehl 19. ledna. Výročí Palachova činu si můžete připomenout vzpomínkovým výletem do míst, kde Jan Palach žil či si prohlédnout několik zajímavých památníků a seznámit se s příběhy, které je provázejí.

Počasí, zábava, narozeniny a konec Československa: co se stalo na Silvestra a na Nový rok?

Počasí, zábava, narozeniny a konec Československa: co se stalo na Silvestra a na Nový rok?

Zhubnu, přestanu pít, začnu šetřit a konečně se naučím cizí jazyk – už jste to někdy slyšeli? Zřejmě to bylo na Silvestra nebo na Nový rok. Symbolika posledního dne starého roku a prvního dne roku nového má své kouzlo a působí i na ty, kteří si na žádné oslavy nepotrpí. Co všechno nám v historii přinesly 31. prosinec a 1. leden?

Věda a historie není nuda: Česko versus Slovensko aneb co nás spojuje a rozděluje?

Věda a historie není nuda: Česko versus Slovensko aneb co nás spojuje a rozděluje?

Společné slavnosti na Velké Javořině, Slovenská strela, Trojmezí u Hrčavy, horské hřebeny Javorníků a Bílých Karpat, stavby architekta Dušana Jurkoviče nebo řeka Morava u Slovanského hradiště v Mikulčicích: to je jen malý výběr z mozaiky míst a zážitků, které nás spojují se Slovenskem.

Věda a historie není nuda: listopad 1989 a sto let Alexandera Dubčeka

Věda a historie není nuda: listopad 1989 a sto let Alexandera Dubčeka

Disidenti, studenti, herci, zpěváci: mnozí z nich se stali tvářemi Sametové revoluce v listopadu 1989. Z velké části šlo o bývalé politické vězně, které komunistický režim zavíral do vězení, pronásledoval a trestal jako nepohodlné. Mezi nimi byl i Alexander Dubček, muž, který vystoupal na vrchol své politické kariéry v roce 1968 a pak byl na dvacet let umlčen. Letos v listopadu by oslavil sté narozeniny.

Seznamte se: všichni prezidenti Československa a České republiky

Seznamte se: všichni prezidenti Československa a České republiky

Když v roce 1918 vzniklo Československo, v čele nového státu stanul Tomáš Garrigue Masaryk, výrazná osobnost boje za národní sebeurčení. Kolik prezidentů se od té doby vystřídalo v čele naší země, jaké osudy a příběhy je provázejí?

Karavanem od jara do zimy: poznáváme všechna „naše“ trojmezí

Karavanem od jara do zimy: poznáváme všechna „naše“ trojmezí

Hádejte: kolik kilometrů měří cesta lemující hranice České republiky? Není to všetečná otázka z televizní soutěže, jen plán na další cestu karavanem. Tentokrát budeme objevovat všechna trojzemí, trojmezí a vůbec místa, kde se setkávají hranice různých států i historických zemí. Výhoda? Na cestu se můžete vydat kdykoliv, třeba si ji i rozdělit na několik výletů. A jak by byla dlouhá, kdybychom ji urazili najednou? Na závěr to sobě i vám spočítáme!

Park Folimanka u Nuselského mostu Příroda

Park Folimanka u Nuselského mostu

Park Folimanka se nachází v místě bývalé usedlosti a vinic na pomezí dnešních městských částí Praha 2 a 4. Svůj název dostal po již neexistující usedlosti a vinici, jejíž první majitel se jmenoval Jakub Foliman (Forman).

Památník Jana Palacha Všetaty Kultura

Památník Jana Palacha Všetaty

Památník Jana Palacha ve Všetatech připomíná zoufalý čin studenta historie a politické ekonomie Filozofické fakulty UK, který se v roce 1969 upálil na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Koruna česká – oficiální měna České republiky

Koruna česká – oficiální měna České republiky

Československo bylo po zániku Rakouska-Uherska jedinou nástupnickou zemí, která si ponechala název měny po zaniklé monarchii, jen místo rakouské koruny měla korunu československou. Leckomu se tehdy v roce 1919 název koruna jako symbol monarchie, království či císařství nelíbil. Kdyby ovšem došlo na některý z tehdejších návrhů, mohli jsme platit sokoly, hřivnami, rašíny nebo dokonce řepou.

Hrzánský palác s expozicí Symboly republiky: Pilíře české státnosti Památky

Hrzánský palác s expozicí Symboly republiky: Pilíře české státnosti

V jižní části Loretánské ulice stojí jeden z několika pražských paláců Hrzánských. Je jedním z nejstarších hradčanských domů. Každou středu je zde přístupná stálá expozice Symboly republiky: Pilíře české státnosti.

Další aktuality

Staroměstské náměstí opět navštíví s nadílkou Mikuláši, čerti a andělé

V srdci Prahy, na Staroměstském náměstí se ve čtvrtek 5. prosince 2024 tradičně sejdou Mikuláši, čerti a andělé. Během oblíbeného svátku se potkají pohádkové bytosti z celé Prahy, aby si společně užily spoustu her, soutěží, zábavy a hudby. Chybět nebude ani živá čertovsko-andělská kapela. Mikulášská nadílka, do které se zapojí i děti, začne na pódiu v 16 hodin.
3. prosinec 2024 12:00
Zážitky, Praha

Na pražském Výstavišti budou o víkendu vánoční hrnčířské a řemeslné trhy

Již dvacetiletou tradici mají vyhlášené, vánoční hrnčířské a řemeslné trhy na Výstavišti v Praze 7, v Holešovicích. I letos se na setkání s vámi těší ve dnech 7. a 8. prosince 2024 na 130 uměleckých řemeslníků, kteří se do Prahy sjedou z různých krajů republiky, i ze zahraničí, aby vám představili bohatou nabídku na vkusné a hodnotné dárky. Jako každý rok zde najdete výběr těch nejlepších, tradičních, ale i nevšedních řemesel, inspiraci a předvánoční pohodu.
2. prosinec 2024 14:00
Kultura, Praha

Počítačové výstavy, muzea, únikové hry a další vychytávky: je tu Den počítačové gramotnosti

Na existenci počítačů mnozí z vás upozorňovat nepotřebují, denně s nimi pracujete (a pokud opravdu jen pracujete, občas jich máte po krk). Světový den počítačové gramotnosti, který připadá na 2. prosinec, je tu hlavně pro ty, ke kterým nové technologie ještě nedorazily.
2. prosinec 2024 12:18
Zážitky, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (7.12. – 8.12.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Advent na Hrádku, Advent na hradě Křivoklát, Vánoční trh na zámku Dobříš, Viktor Sheen v pražské O2 areně, Čertovské jízdy na Kolínské řepařské drážce. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
2. prosinec 2024 7:01
Zážitky, Praha

Cesty za uměním: Josef Lada, ladovská zima a obrázky zimy a pohádek našeho dětství

Stejně jako perníčky, voňavé chvojí, světýlka, andělé, čerti a Mikuláš patří k adventu také obrázky Josefa Lady. Najdete na nich všechno, co mají mít pravé české Vánoce: padající sníh, rozsvícené lucerny, děti na saních a místa, která si malíř zamiloval. Pojďte se projít ladovskou zimou s portálem Kudy z nudy!
1. prosinec 2024 13:38
Životní styl, Praha

Na Karlově mostě potkáte během adventu lampáře

V předvánočním čase, od 1. do 23. prosince 2024, máte jedinečnou možnost potkat na Karlově mostě lampáře v historickém obleku, který rozsvěcí plynové osvětlení pomocí dlouhé tyče. Se svou prací začíná lampář současně s rozsvícením veřejného osvětlení – tj. asi v 16:05 až 16:15, podle toho, jak se zkracuje den. Obdivovat můžete téměř již zapomenutou krásu a půvab plynových lamp, kterých je na Karlově mostě a Křížovnickém náměstí celkem 46.
30. listopad 2024 11:08
Zážitky, Praha

Open House Praha láká na netradiční adventní a zimní procházky

Festival Open House Praha není pouze jeden víkend v roce, jeho organizátoři zvou na celou řadu doprovodných programů. Adventní čas vybízí k rozjímání a vzpomínání na naše blízké. Máte-li chuť, vyrazte třeba na procházku Olšanskými hřbitovy. Budete mít jedinečnou možnost prohlédnout si místní čtyři kaplové hrobky, které jsou díky restaurátorským zásahům opět k vidění v celé své kráse. Nemineme ani místo posledního odpočinku Antonína Viktora Barvitia a další funerální tvorbu slavných českých architektů. Nebo se vydejte poznat nejslavnější pražské kavárny, u jejichž kávou a vínem potřísněných stolků lovili umělci slovutných jmen svoji múzu. Zažijte výpravu do časů, kdy bylo Václavské náměstí od Příkopů až po Národní muzeum jednou velkou kavárnou.
30. listopad 2024 11:03
Památky, Praha

Vezměte své děti na Mikulášské jízdy parním vlakem v Praze

Na víkend 30. listopadu a 1. prosince 2024 připravily České dráhy oblíbené Mikulášské jízdy. Centrem mikulášských jízd se opět stane nádraží Praha-Vršovice, odkud několikrát během dne vyrazí parní vlaky v čele s lokomotivou 434.2186 „Čtyřkolák“. Nebude chybět ani oblíbený Cyklohráček, který se o prvním adventním víkendu promění v Čertohráček.
29. listopad 2024 6:00
Zážitky, Praha