7 věcí, které nevíte… o 28. říjnu 1918 a vzniku samostatného československého státu

28. října slavíme Den vzniku Československa. Tento den byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Pojďme si připomenout zajímavosti spojené s naší republikou, ať se jedná o geografické rekordy, zajímavé pohraniční stezky, kameny vyznačující trojmezí či historické oblasti našeho území a další kuriozity. Víte například, kde hledat největší sochu T.G.M. anebo kde leží přírodní „mapa republiky“? Pojďte to vše s námi prozkoumat.

Národní hrdost a vlastenectví nejsou prázdná slova. Využijte 28. říjen a výročí vzniku samostatného československého státu k pěknému výletu a vydejte se s portálem Kudy z nudy navštívit stavby, které budoval „národ sobě“ a našim předkům byly tak drahé. Tradice pokračuje dodnes a zajímavé projekty provázely i nedávné 100. výročí vzniku republiky.

Baťa, Škoda, Kofola, Moser nebo Pilsner Urquell: to jsou nejúspěšnější české značky, které zná celý svět. Vydejte se s Kudy z nudy za příběhy tradičních českých značek po časové ose! Podíváme se hluboko do historie i do současnosti, a představíme vám ikonické a legendární firmy, které ve svých oborech představují špičku.

28. říjen a Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky České republiky. Připomíná 28. říjen 1918, kdy Národní výbor československý vydal první zákon o zřízení samostatného státu a poté bylo zveřejněno provolání o vzniku Československa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“.

Náš stát vzešel z obětí československých legionářů a stojí na jejich odkazu. Abychom nezapomněli, komu vděčíme za svou svobodu, je tu LEGIE 100, projekt Československé obce legionářské. Připomeňte si Kudy z nudy vznik a dlouhou historii československých legionářů!

Dominantou areálu Jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu bývala čtrnáctimetrová socha T. G. Masaryka. Obří sochu z pískovce vytesal pomocí hasičské sekerky a zahradnických nůžek samouk Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Dochovaly se z ní bohužel pouze boty na podstavci.

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Poslední habsburský císař Karel I. (17. srpna 1887, Rakousko – 1. dubna 1922, Madeira) byl v letech 1916–1918 také poslední český král. Čechy měl rád: část dětství prožil v Praze, ve Františkových Lázních se poprvé setkal se svou budoucí ženou a v roce 1917 koupil zámek v Brandýse nad Labem, kde chtěl s rodinou žít po skončení první světové války.

Politik a diplomat Edvard Beneš (28. května 1884, Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl druhý československý prezident. Úřad zastával po abdikaci T. G. Masaryka od roku 1935 do roku 1938, znovu se funkce ujal po druhé světové válce a prezidentem byl až do léta 1948.

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Už řadu let slavíme 1. leden nejenom jako Nový rok, ale také jako státní svátek. Den obnovy samostatného českého státu připomíná rozpad bývalého Československa, k němuž došlo na přelomu roku 1992 a 1993. 1. ledna 1993 vznikly ve střední Evropě dva nové samostatné státy, Česká republika a Slovenská republika.

V pátek 28. října se v Plzni bude již tradičně slavit Den vzniku samostatného československého státu a ve městě zdarma či za symbolickou cenu 28 korun ožijí památky. Lákat bude k návštěvě muzeí, podzemí, pivovaru, zoologické zahrady nebo některých sportovišť. Nabídne také prohlídky radnice, synagogy, Měšťanské besedy, zajímavých zahrad anebo jízdu historickým autobudem. V podvečer se na náměstí Republiky bude konat také slavnostní ohňostroj. Do areálu DEPO2015 navíc festival pouličního jídla do Plzně přiveze stánky rychlého občerstvení z celého světa.

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Nová budova Národního muzea tvoří výrazný architektonický kontrast k Historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, s níž byla trvale spojena podzemní chodbou do jednoho muzejního komplexu. Najdete zde expozice dějin 20. století a Dětské muzeum.

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Místo dostalo název podle svého tvaru – připomíná prvorepublikovou mapu Československa s Podkarpatskou Rusí.

S Kudy z nudy se tentokrát vypravíme do Velké Británie a také na zajímavá místa, která Českou republiku na dálku spojují s Anglií a Skotskem. Připomene si návštěvu královny Alžběty II., Shakespearovu Zimní pohádku, Skotské hry i hrady, zámky a další památky, inspirované britskými vzory. Vydejte se s námi do Británie!

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Sbírková expozice 1918⁠–⁠1938: První republika vznikla ke 100. výročí vzniku Československé republiky a představuje bohatou výtvarnou tvorbu a umělecký provoz mladého státu v letech 1918⁠–⁠1938.

Lev patří k oblíbeným heraldickým symbolům a ve státním znaku ho má i Česká republika – stříbrného, řvoucího, se zlatým jazykem, vytasenými drápy a korunou. Exotický král zvířat je symbolem rytířské ctnosti, odvahy, síly a statečnosti. Jak a kdy se dostal na náš státní znak, proč má dva ocasy a kde všude se s ním v Česku setkáte, to vše se dozvíte s portálem Kudy z nudy.

Toužíte po dovolené ve stylu první republiky? Míst, kde vládne styl dvacátých a třicátých let minulého století, není mnoho, ale portál Kudy z nudy je zná a poradí vám, kam vyrazit. Jedním z takových míst je Letohrádek sv. Vojtěcha u Počátek, do prvorepublikových časů se můžete vrátit i na Rejvízu, v Luhačovicích nebo v Pardubicích.

Když v roce 1918 vzniklo Československo, v čele nového státu stanul Tomáš Garrigue Masaryk, výrazná osobnost boje za národní sebeurčení. Kolik prezidentů se od té doby vystřídalo v čele naší země, jaké osudy a příběhy je provázejí?

Knihy pojmenované Společenský katechismus, Stolničení, Obchodník gentleman či Společenský slabikář patřily před sto lety k bestsellerům. Jejich autorem byl Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861–1943), zakladatel novodobého společenského i sportovního rytířství a arbitr prvorepublikové elegance.

Historie Písku zvoní zlatem, vyrýžovaným ze zlatonosné řeky Otavy. Projděte se po starém kamenném mostě, který je starší než Karlův most, prohlédněte si Prácheňské muzeum, historickou elektrárnu a hodiny na věži kostela Narození Panny Marie, kde malá ručička ukrajuje minuty a velká hodiny!

Překrásná skála s vyhlídkou se nachází nedaleko obce Hartvíkovice.

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Politik a státník, vůdce agrární strany, statkář v Praze-Hostivaři, ministr vnitra v prvních československých vládách a trojnásobný ministerský předseda: to byl Antonín Švehla (15. dubna 1873, Praha-Hostivař – 12. prosince 1933, Praha). Byl známý jako schopný politik, mistr kompromisu a také blízký spolupracovník prezidenta Masaryka.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Ráno ve čtvrtek 5. ledna 2023 to bude právě 100 let od okamžiku, kdy byl spáchán atentát na Aloise Rašína. Šlo o první úspěšný atentát v dějinách mladého Československa, ale nebyl to první pokus. Už v roce 1919 se stejnému osudu jen náhodou vyhnul tehdejší předseda vlády Karel Kramář.

První ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář (27. prosince 1860, Vysoké nad Jizerou – 26. května 1937, Praha) byl pravicový politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany a poslanec Českého zemského sněmu (1894–1913). V roce 1918 po vyhlášení samostatného Československa se stal premiérem vůbec první československé vlády.

Rašínovo nábřeží v Praze, několik pamětních desek a ulice v několika městech připomínají národohospodáře, finančníka a politika Aloise Rašína (18. října 1867, Nechanice – 18. února 1923, Praha). Byl jedním z mužů 28. října, kteří stáli u zrodu Československa, napsal text prvního zákona o zřízení samostatného státu a o pět let později se stal jedním z mála našich politiků, kteří zemřeli na následky atentátu.

Své národní stromy má řada zemí na celém světě. Pro Českou republiku je takovým stromem lípa, symbol ochrany, pomoci a lásky. Její květy líbezně voní, široká koruna poskytuje stín a ochranu. Oblíbili si ji už staří Slované a máme ji rádi dodnes: stačí připomenout tradici Lip republiky, vysazovaných v roce 1918 při vzniku Československé republiky, i v roce 2018 při stém výročí samostatnosti.

Víte, že naši národní vlajku řadí světoví odborníci mezi nejlepší? Podle nich je jedinečná, nedá se zaměnit s žádnou jinou a navíc barevně ladí. Zrodila se v roce 1920, podobně jako ústava a další státní symboly. Jaká tajemství ukrývá?

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.

V roce 2020 byla v Hranicích na Moravě odhalena moderní socha T.G.M. Dvojice autorů Ladislava Sorokáče a Ondřeje Tučka ji pojala jako státníkovu siluetu v životní velikosti jedoucí na koni, popsanou nejrůznějšími Masarykovými citáty.