Jaká jsou pražská výročí z letopočtů, zakončených trojkou? Pestrá, zajímavá, nevšední a neskutečná – například hned to první, které nás zavede o více než tisíc let zpět. Kdo z nás si dokáže představit, jak to v dnešním hlavním městě vypadalo v roce 973?
Rok 973: vznik pražského biskupství a založení kláštera sv. Jiří
Pražská arcidiecéze je nejstarší existující diecézí v České republice. Vznikla v roce 973, když na dvorském sněmu v Quedlinburgu řezenský biskup
sv. Wolfgang přenechal Čechám církevní samostatnost. Prvním biskupem se roku 975 stal
mnich Dětmar; pocházel ze Saska, ale ovládal slovanské jazyky, šířil a upevňoval křesťanství, nechal stavět nové kostely a založil ženský benediktinský
klášter sv. Jiří, vůbec nejstarší klášter v našich zemích.

Vládnoucímu rodu
Přemyslovců přineslo zřízení biskupství nejenom církevní nezávislost na Svaté říši římské, ale také výchovu vlastních kněží a tím všeobecný rozvoj vzdělanosti. Sídelním kostelem
Pražského biskupství se hned v počátku stala
rotunda sv. Víta, prababička dnešní katedrály na
Pražském hradě. V čele pražské diecéze (a arcidiecéze, zřízené roku 1344) se vystřídalo 28 biskupů a 36 arcibiskupů. Současný český arcibiskup je
Jan Graubner.
Rok 993: vznik nejstaršího mužského kláštera

Kníže
Boleslav II. zvaný Pobožný nestál jen u vzniku
Pražské diecéze, ale také u založení
Břevnovského kláštera, nejstaršího – a také nejstaršího fungujícího – mužského kláštera u nás. Legenda vypráví, že rozhodnutí založit klášter padlo u pramene
potoka Brusnice, kde se kníže setkal se
sv. Vojtěchem z
rodu Slavníkovců, tehdejším biskupem a nástupcem prvního pražského biskupa Dětmara. Původní románský kostel byl postaven mezi lety 1030 až 1040 a z této stavby se dochovala krypta v chóru dnešního chrámu. Dnešnímu klášteru vtiskl jeho barokní tvář
Kryštof Dientzenhofer, kromě prohlídky krypty, prelatury a baziliky sv. Markéty se můžete projít
klášterní zahradou. Zajímavost? V klášteře prý vznikl také
nejstarší pivovar v Čechách, na jehož tisíciletou historii navázal
Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha. Zastavte se na klášterní pivo v
Klášterním šenku!
Rok 1143: výročí Strahovského kláštera

K panoramatu
Prahy už stovky let patří
Strahovský klášter, jeden z nejstarších premonstrátských klášterů na světě. Iniciátorem jeho vzniku byl
olomoucký biskup Jindřich Zdík, klášteru řeholních kanovníků se ale nedařilo. Druhý dech Strahov chytil roku 1143, kdy sem přišli premonstráti z porýnského Steinfeldu a začali rozvíjet život řeholního společenství. Klenotem barokního areálu s
bazilikou Nanebevzetí Panny Marie je vzácná
Strahovská knihovna s barokním Teologickým sálem a klasicistním Filozofickým sálem, a také
Strahovská obrazárna, jedna z nejvýznamnějších středoevropských sbírek gotického malířství, rudolfinského umění a barokní a rokokové malby. Ke klášteru patří také
pivovar,
vinice a
terasy s kouzelným výhledem na
Malou Stranu a
Petřín.
Rok 1233: výročí kláštera sv. Anežky České

Na rovinu řečeno, přesný letopočet vzniku
Anežského kláštera v
Praze na
Starém Městě v místech zvaných Na Františku vlastně neznáme. Víme, že dvojklášter ženského řádu klarisek a mužského řádu menších bratří založila přemyslovská princezna
sv. Anežka Česká společně se svým bratrem, králem
Václavem I., někdy ve 30. letech 13. století. Letopočet 1233 proto uvádíme jako jeden z možných. Leccos o počátcích kláštera nevíme, s jistotou ale můžeme tvrdit, že patří k nejkrásnějším gotickým stavbám Prahy. Lákadlem ale není jen středověké architektura a jedinečná historie: k prohlídce zve také
lapidárium,
hmatová expozice,
zahrada a sbírky středověkého a raně renesančního umění
Národní galerie.
Další pražská výročí zakončená trojkou
Procházka po Karlově mostě nikdy nezklame! Tentokrát se zastavte v místech, kde byl svržen do Vltavy sv. Jan Nepomucký. Vražda generálního vikáře pražského arcibiskupa, v níž měl prsty dokonce sám král Václav IV., se odehrála 20. března 1393 kolem deváté hodiny večer. Dnes patří socha mlčenlivého světce mezi osvědčená místa, která nosí štěstí.
- Korunovace patřily k největším kulturním akcím v dějinách, a platilo to i pro dvě korunovace, které se v Praze konaly v 18. století a měly na konci letopočtu trojku. 5. září 1723 byli korunováni českým králem a královnou Karel VI. a jeho manželka Alžběta Kristýna Brunšvická. O dvacet let později, 12. května 1743, stejný obřad čekal jejich dceru Marii Terezii.
18. listopadu 1883, se podruhé slavnostně otevřelo Národní divadlo. Na programu tehdy byla opera Libuše od Bedřicha Smetany, premiéru ovšem měla už o dva roky dřív, když Prahu navštívil syn Františka Josefa I., korunní princ Rudolf.
- I televize má svůj pravěk! Ten pražský má datum 1. května 1953: ten den totiž zahájila vysílání Československá televize, a to nikoli z Kavčích hor, ale ze Studia Praha v Měšťanské Besedě ve Vladislavově ulici. Pro první televizní vysílač byla upravena Petřínská rozhledna. Zpočátku se vysílalo jen tři dny v týdnu a v létě dokonce jen dva dny, od listopadu 1953 se počet vysílacích dnů rozšířil na čtyři, v roce 1955 na šest a od 29. prosince 1958 se už vysílalo celý týden.
Také dva důležité pražské mosty mají v datech svého otevření trojky: 22. února 1973 byl otevřen Nuselský most, 20. září 1983 se auta poprvé vydala na Barrandovský most. Oba mají své unikáty: tím prvním jezdí metro, ten druhý nevede rovně ze břehu na břeh, ale šikmo.
- Oblíbený cíl výletů pro rodiny s dětmi a všechny milovníky technických památek je Muzeum městské hromadné dopravy ve vozovně Střešovice. K vidění jsou staré koněspřežky, tramvaje, trolejbusy, a dokonce i první vůz pražského metra, samotné muzeum je ale vlastně mládě: otevřeno bylo 14. května 1993. Dřív to ani nešlo: pravidelný provoz ve střešovické vozovně skončil jen o rok dřív. Dodnes odtud ale vyjíždějí historické tramvajové linky 41 a 42.
Zřízení biskupství přineslo Přemyslovcům církevní nezávislost na Svaté říši římské a výchovu vlastních kněží, což vedlo k všeobecnému rozvoji vzdělanosti.
Byly založeny kláštery sv. Jiří na Pražském hradě, Břevnovský klášter, Anežský klášter a Strahovský klášter.
Návštěvníci mohou prohlédnout kryptu, prelaturu a baziliku sv. Markéty, projít se klášterní zahradou a ochutnat klášterní pivo v Klášterním šenku, kde navazují na tisíciletou historii klášterního pivovaru.
Hlavním lákadlem Strahovského kláštera je Strahovská knihovna s barokním Teologickým sálem, klasicistním Filozofickým sálem a Strahovská obrazárna, která patří k nejvýznamnějším sbírkám středoevropského umění.
Na Karlově mostě byl svržen do Vltavy sv. Jan Nepomucký během noci 20. března 1393 za účasti krále Václava IV. Dnes je socha sv. Jana Nepomuckého na mostě oblíbeným místem, které nosí štěstí.
V 18. století se v Praze konaly dvě významné korunovační obřady. 5. září 1723 byli korunováni Karel VI. a Alžběta Kristýna a 12. května 1743 korunování Marie Terezie.
Slavnostní otevření Národního divadla představovalo kulturní míli kamen pro Českou republiku, kde byla na programu opera Libuše Bedřicha Smetany, což bylo výjimečné i vzhledem k návštěvě korunního prince Rudolfa.
Československá televize, zahájená 1. května 1953, měla své začátky ve Studiu Praha a nezvykle jako první televizní vysílač byla upravena Petřínská rozhledna. Ze začátku se vysílalo jen několik dní v týdnu, ale postupně se to rozšířilo na celý týden.
Nuselský most je unikátní tím, že po něm jezdí metro, zatímco Barrandovský most má neobvyklou šikmou konstrukci.
Muzeum nabízí expozici starých koněspřežek, tramvají, trolejbusů a prvního vozu pražského metra. Historické tramvajové linky 41 a 42 dodnes vyjíždějí právě z této vozovny.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.