21. srpen 1968 je datum, které se nesmazatelně zapsalo do naší historie.
Okupace Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za takzvaným
pražským jarem a
rok 1968 navždy zařadila k
osudovým osmičkovým rokům. Následné období normalizace přineslo tvrdou
cenzuru, omezení svobody slova i tisku a také řadu
zakázaných filmů. Vznikly v 60. letech a byly pro komunistický režim natolik svobodné a nebezpečné, že místo na plátna kin putovaly do trezoru.
Rok 1968 jako by oficiálně přestal existovat: dalších dvacet let se o
pražském jaru, srpnové okupaci, roku 1968 či
Janu Palachovi psalo jen v
samizdatech. Temné období ukončila teprve
Sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.
Dnes se s
událostmi roku 1968 můžete seznámit nejenom díky dokumentárním filmům a zpravodajským pořadům
České televize nebo
Českého rozhlasu, ale také v několika filmech a seriálech. Připomeňte si je s
Kudy z nudy a seriálem
Česko ve filmu.
Vlny (2024)
Vlny, film
režiséra Jiřího Mádla, je inspirovaný skutečným příběhem skupiny novinářů
mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Uhrančivý špionážní thriller o jedné nahrávce, která může změnit běh dějin, se odehrává na pozadí událostí pražského jara a následné
invaze vojsk Varšavské smlouvy. Vedle svědectví o skutečných událostech je zároveň je příběhem o důležitosti rodiny a o boji za svobodu.
Světovou premiéru měl film na
Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, titulní
píseň Vlny složila a nazpívala
Ewa Farna a
Česká filmová a televizní akademie v září 2024 Vlny zvolila
českým kandidátem na Oscara. V prosinci 2024 Vlny postoupily do užšího oscarového výběru patnácti filmů, mezi pětici snímků nominovaných v kategorii mezinárodních celovečerních filmů se však neprobojovaly. Doma se ale Vlny staly
nejnavštěvovanějším filmem roku 2024 (téměř 886 tisíc diváků) a podle hodnocení uživatelů
Česko-Slovenské filmové databáze (ČSFD) se s 89 % rovněž staly
nejlepším českým filmem za rok 2024 i
nejlepším českým filmem za posledních dvacet let.
Pelíšky (1999)

Děj jednoho z nejúspěšnějších českých filmů všech dob se odehrává v průběhu jednoho roku od podzimu 1967 do léta 1968 s krátkým epilogem, přesahujícím do sedmdesátých let.
Pelíšky natočil
režisér Jan Hřebejk na motivy knihy
Petra Šabacha Hovno hoří a podle vlastních vzpomínek
scenáristy Petra Jarchovského. Do kin se na něj vypravil přes milion diváků a film získal celkem tři
České lvy: za
nejlepší hlavní mužský herecký výkon (Jiří Kodet), za
filmový plakát a za
divácky nejúspěšnější český film. ČSFD 91%
Hořící keř (2013)

Symbolem vzdoru proti
srpnové okupaci byl
student Jan Palach, který se na začátku roku 1969 upálil. Drama režisérky
Agnieszky Hollandové vypráví o následcích Palachovy oběti a o tom, co se dělo v rodině Palachových. Hlavní postavou příběhu je
advokátka Dagmar Burešová (
Tatiana Pauhofová), která zastupovala Palachovu matku Libuši (
Jaroslava Pokorná) a bratra Jiřího (
Petr Stach) ve zdánlivě beznadějné soudní kauze proti skandálním výrokům poslance Viléma Nového (
Martin Huba). Film, který řada historiků ocenila pro jeho autentičnost i originální úhel pohledu, získal
jedenáct Českých lvů a byl prodán do 40 zemí celého světa. ČSFD 85%
Anglické jahody (2008)
Drama
režiséra Vladimíra Drhy zachycuje atmosféru šedesátých let, okamžiky svobodného nadechnutí a rodinu, která se chystá vypravit syna na studentskou brigádu do Anglie. Poslední noc a loučení s kamarády ale změní
srpnová invaze a kolotoč absurdních setkání, která vedle celých zemí promění i osudy filmových hrdinů. Ve filmu debutovala řada začínajících herců, natáčení probíhalo v
Praze a
Davli a hudba k filmu je podle písničkáře a textaře
Tomáše Kluse poctou
Karlu Krylovi. ČSFD 39%
Rebelové (2001)
Podobně jako v
Anglických jahodách i pro hrdiny
muzikálu režiséra Filipa Renče ukončí bezstarostné letní dny tragické události z 21. srpna. Natáčelo se v
Úštěku a na
nádraží v Zubrnicích, v malé roličce dobrosrdečného celníka si všimněte
Jana Svěráka. ČSFD 69%
Jan Palach (2018)

Dospívání, pražské jaro 1968, srpnovou noc a několik posledních měsíců života
Jana Palacha a přípravy na osudovou událost, k níž došlo 16. ledna 1969, mapuje životopisné drama
režiséra Roberta Sedláčka s jednoduchým názvem
Jan Palach. Scénář napsala na základě skutečných historických pramenů
Eva Kantůrková, hlavní roli hraje
Viktor Zavadil. Natáčelo se v
Praze,
Václavské náměstí ale kvůli dobové dlažbě nahradilo
Perštýnské náměstí v
Pardubicích a dramatické scény s hořícím Palachem se natáčely ve
vozovně Střešovice. Scéna z kostela se natáčela přímo v
evangelickém kostele v Libiši, kam Palach chodil. ČSFD 66%
Další dokumenty a zahraniční filmy o roku 1968
- Součástí seriálu České století (2014) o osudových okamžicích naší republiky byl televizní film Musíme se dohodnout podle scénáře Pavla Kosatíka. Popisuje, jak probíhalo jednání Alexandera Dubčeka se Sovětským svazem, jak reagovali další členové strany v čele s Gustávem Husákem a co se dělo v prvních hodinách po srpnové okupaci. Děj končí podpisem takzvaného Moskevského protokolu v Kremlu 27. srpna 1968. ČSFD 82%
- Slovenský film Dubček (2018) zachycuje osudy Alexandera Dubčeka, největší osobnosti pražského jara, po roce 1968. Scény z jednání sovětské a československé delegace se natáčely v budově bývalého slovenského parlamentu na Župním náměstí v Bratislavě, titulní roli hrál Adrian Jastraban. ČSFD 62%
- Hvězdně obsazený francouzský film Doznání z roku 1970 (Yves Montand, Simone Signoret) je natočený podle stejnojmenné knihy Arthura Londona. Kniha vyšla v roce 1969, ale natáčení v autentických místech zabránila normalizace. U nás měl film podobný osud jako trezorové filmy, oficiálně byl uveden až po dvaceti letech. ČSFD 82%
- Nesnesitelná lehkost bytí (1988) je velká hollywoodská filmová adaptace slavného románu Milana Kundery podle režiséra Philipa Kaufmana. Do milostného příběhu lékaře Tomáše (Daniel Day-Lewis) a jeho partnerky Terezy (Juliette Binoche) ničivě zasáhne srpnová okupace. Jedním z adeptů na post režiséra byl i Miloš Forman, a protože natáčení v Praze totalitní režim nepovolil, nakonec se klíčové scény točily v Paříži a Lyonu. Ve filmu se objevily záběry, které v srpnových dnech roku 1968 v Praze pořídil režisér Jan Němec. Kunderu filmová adaptace zklamala a už nikdy nepovolil zfilmování žádného svého románu. Ještě před Sametovou revolucí 1989 se v Československu snímek šířil na videokazetách. ČSFD 67%
- Tvůrci britského televizního filmu Invaze (1980) režiséra Leslieho Woodheada vycházeli z knihy tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Zdeňka Mlynáře. Film nabízí pohled na jednání politických špiček v Praze a Moskvě během prvních šesti dní okupace. Alexandera Dubčeka hrál britský herec Julian Glover; sám Dubček film údajně viděl až po Sametové revoluci a potvrdil, že vše podstatné ve snímku odpovídá historickým skutečnostem. ČSFD 75%
21. srpen 1968 je datum, kdy došlo k okupaci Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy, což byla definitivní tečka za pražským jarem a zařadila rok 1968 k osudovým osmičkovým rokům v historii.
Následkem okupace v roce 1968 byla tvrdá cenzura, omezení svobody slova a tisku, a mnoho filmů z 60. let bylo pro svou svobodu a nebezpečnost zakázáno a skladováno v trezoru.
Dnes se s událostmi roku 1968 můžete seznámit prostřednictvím dokumentárních filmů a zpravodajských pořadů České televize a Českého rozhlasu, ale také prostřednictvím několika filmů a seriálů.
Film 'Vlny' z roku 2024, inspirovaný skutečným příběhem novinářů a odehrávající se v době pražského jara, získal ocenění Český kandidát na Oscara a stal se nejnavštěvovanějším filmem roku s téměř 886 tisíc diváky.
Symbolem vzdoru proti srpnové okupaci byl student Jan Palach, který se na začátku roku 1969 upálil na protest proti okupaci.
Film 'Hořící keř' vypráví o následcích oběti Jana Palacha a rodinných peripetiích. Hlavní postavou je advokátka Dagmar Burešová, která zastupovala Palachovu rodinu v soudním sporu. Film byl oceněn jedenácti Českými lvy a prodán do 40 zemí.
Film 'Pelíšky' režiséra Jana Hřebejka mapuje časový úsek od podzimu 1967 do léta 1968 a byl inspirován knihou Petra Šabacha 'Hovno hoří' a vlastními vzpomínkami scenáristy Petra Jarchovského.
Film 'Jan Palach' režiséra Roberta Sedláčka obsahuje odkazy na skutečné historické události okupace a mapuje poslední měsíce života Jana Palacha.
Sametová revoluce v listopadu 1989 ukončila temné období normalizace a přinesla nastolení demokracie, což umožnilo svobodněji mluvit a psát o událostech, jako byl pražský jaro, okupace a rok 1968.
Návštěvníci mohou prožít bouřlivou atmosféru pražského jara a události z 21. srpna 1968, což může rozšířit jejich pochopení historických událostí a vlivu těchto okamžiků na další rozvoj české společnosti.