Česko ve filmu: Vlny a další filmy o roce 1968

Rok 1989 byl plný změn, od lednového Palachova týdne přes listopadovou sametovou revoluci až do konce prosince. Pojďte se s portálem Kudy z nudy projít krok za krokem po místech, kde tehdy zápas o svobodu probíhal.

Zatímco Oscar aneb Cena Akademie (Academy Award) se v USA poprvé uděloval v roce 1929, zahraniční filmy začali Američané oceňovat až od roku 1948; tu první získal de Sicův film Děti ulice. Samostatná kategorie pro filmy v jiném než anglickém jazyce ale vznikla až v roce 1956. Oscara za nejlepší cizojazyčný film se dosud podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu: v roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.

Když se řekne nejlepší český hudební film a muzikál, který z našich filmových skvostů se vám vybaví? Bude to některý z filmů slavné trojky Starci na chmelu, Limonádový Joe aneb Koňská opera anebo Kdyby tisíc klarinetů? Případně Noc na Karlštejně, Balada pro banditu anebo komedie Ať žijí duchové? Anebo Šakalí léta či Rebelové? Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

V tramvajové vozovně v Praze-Střešovicích se nachází jedinečná sbírka památek z historie městské hromadné dopravy v hlavním městě ČR. Jsou v ní představeny více než čtyři desítky historických vozidel a mnoho dalších exponátů – modelů, fotografií, historických dokumentů, jízdenek a plánků.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Jak si lépe vychutnat vánoční atmosféru než při sledování oblíbeného filmu? V názvu vůbec nemusí mít Vánoce ani advent, a přesto z nich dýchá báječná vánoční atmosféra a my se k nim během svátků každý rok rádi vracíme. Zapalte svíčky, nachystejte si čaj, kávu nebo horkou čokoládu a užijte si čekání na Ježíška: na Kudy z nudy jsme pro vás vybrali ty nejlepší vánoční filmy!

Veličenstvo Kat, Anděl, Morituri te salutant nebo Salome: to je jen pár písní z tvorby písničkáře Karla Kryla (12. dubna 1944, Kroměříž – 3. března 1994, Mnichov, Německo). Byl legendou protestsongů a jednou z tváří Sametové revoluce v roce 1989. Jeho písnička Bratříčku, zavírej vrátka, patřila k symbolům odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Navštivte v Zubrnici expozici o historii a současnosti trati Velké Březno – Verneřice – Úštěk. Nachází se v bývalém skladišti zboží a k vidění jsou zde staré fotografie, dokumenty, různé "železniční" drobnosti, modelová železnice – model stanice Levín v měřítku 1:45.

Osmým prezidentem Československa v letech 1975–1989 byl Gustáv Husák (10. ledna 1913, Dúbravka – 18. listopadu 1991, Bratislava), politik slovenského původu a nejvýznamnější představitel období normalizace. Jeho éru provázelo postupné utužení komunistické moci a s ním související represe, propouštění ze zaměstnání a korupce.

Český lev je prestižní česká filmová cena, kterou od roku 1993 v několika kategoriích uděluje Česká filmová a televizní akademie. Ocenění symbolizuje křišťálová soška lva. Od roku 2015 se vedle filmových cen udělují také ceny za televizní tvorbu. Jména nominovaných se zveřejňují na začátku roku, slavnostní předávání probíhá na začátku března.

Den samizdatu se poprvé objevil v kalendáři významných dnů v roce 2024. Připomíná vydávání nezávislých tiskovin vlastním nákladem v době totality a je také památkou českých a slovenských vydavatelů samizdatu, kteří 12. října 1988 dopisem adresovaným tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustavu Husákovi protestovali proti uvěznění křesťanského aktivisty Ivana Polanského.

Největší filmový festival v České republice a nejprestižnější filmový festival ve střední a východní Evropě je ten karlovarský. V kategorii A se řadí do společnosti festivalů jako Cannes, Berlín, Benátky či Tokio. První ročník se konal již v roce 1946.

Stejně jako máte oblíbené herečky, herce, zpěvačky a zpěváky, určitě si vybavíte i své oblíbené filmy. Znáte i jejich režiséry? Do filmového světa se navždy zapsali svými díly a jejich filmy jsou pevnou součástí české kinematografie. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Každý rok v lednu si připomínáme výročí smrti Jana Palacha (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha). Student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl svým činem probudit národ z letargie po okupaci v srpnu 1968 a vyburcovat lid k odporu proti nastupující normalizaci.

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Večerníček, vánoční televizní pohádky, speciální exkurze i dny otevřených dveří na Kavčích horách a v televizních studiích, výstavy a další akce: tak se na Kudy z nudy setkáváte s Českou televizí. Pojďte se projít její historií od televizního pravěku až do současnosti a podívat se také za obrazovku!

V roce 2023 slavíme 100 let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání, a to doslova v polních podmínkách ve skautském stanu na poli v pražských Kbelích. Od té doby je rozhlas s námi už sto let, ve dne i v noci, doma i v práci. Na co se můžete těšit, kde se chystá zajímavá výstava a jaké kuriozity během své první stovky let Český rozhlas zažil? Pojďte se po rozhlasových vlnách proletět s Kudy z nudy!

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Miloš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA) – držitel dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii. Oscarový holywoodský režisér filmů Přelet nad kukaččím hnízdem či Amadeus již před svou emigrací do USA (1968) spoluvytvářel v 60. letech tzv. novou vlnu;, respektované umělecké hnutí mladých československých filmových scenáristů a režisérů.

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.