Sestavování žebříčků
nejlepších tuzemských muzikálů a hudebních filmů je náramná zábava. Když totiž dají hlavy dohromady odborníci, novináři a filmaři, vyjdou jim docela jiné výsledky, než když hlasují čtenáři. Totéž se týká
slavných filmových písniček, a vůbec žánru muzikálu jako takového. Seznamte se s našimi nejslavnějšími filmovými muzikály na
Kudy z nudy v
seriálu Česko ve filmu!
Starci na chmelu (1964)
Jen pár měsíců dělilo premiéry tří hudebních filmů, které se společně řadí do
muzikálové TOP 10. Muzikál
Starci na chmelu režiséra
Ladislava Rychmana, který zlatou éru muzikálů a hudebních filmů odstartoval, měl premiéru
18. září 1964. Příběh podle námětu a scénáře
Vratislava Blažka, který byl i autorem písňových textů, se natáčel na chmelnicích kolem
Žatce a v
Lounkách, vesnici v údolí
Labe mezi
Roudnicí nad Labem a
Litoměřicemi. Hudbu napsali
Jiří Bažant, Jiří Malásek a
Vlastimil Hála, písničky nazpívali například
Karel Gott, Josef Zíma a Jana Petrů, a po velkém komerčním úspěchu se na
Barrandově dokonce uvažovalo o pokračování s pracovním názvem
Starci po chmelu.
Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964)
Jednu z nejslavnějších filmových komedií a nejzdařilejší tuzemskou
parodii na westerny natočil
režisér Oldřich Lipský podle knihy novináře, spisovatele a scénáristy
Jiřího Brdečky. Ten měl rád příběhy z Divokého západu a nakonec začal povídky o neohroženém hrdinovi vydávat na pokračování v
časopise Ahoj na neděli. Limonádový Joe se záhy objevil na divadelním jevišti a v roce 1964 i ve filmu. Film měl premiéru
16. října 1964.
V titulní roli
Limonádového Joea, který alkoholikům ze Stetson City nabízí nápravu v podobě nealkoholické limonády Kolaloka, na plátně zářil
Karel Fiala, po jeho bohu si zahráli
Olga Schoberová, Květa Fialová, Josef Hlinomaz anebo
Miloš Kopecký. Podle režisérových vzpomínek mu právě Kopecký dlouho vyčítal, že jeho zásluhou se coby
Horác alias Hogofogo stal hlavním padouchem české kinematografie. Film je plný akčních scén a soubojů, kde nejednou za herce museli naskočit profesionální kaskadéři, a natáčel se v
českém Grand Canyonu v lomech Velká Amerika. Písničky z filmu se zpívají dodnes, podobně jako zlidověla řada filmových hlášek. K nejpopulárnějším patří věta
„Noci jsou tu chladné? To abych si vzal teplé prádlo.“ Odkud se vzala? Údajně tak reagoval otec režiséra Oldřicha Lipského
Vilém Lipský, když jej jeden z
pelhřimovských policistů zatýkal za jakýsi prohřešek pro údajné rozvracení republiky.
Kdyby tisíc klarinetů (1964)
Ve filmu
Kdyby tisíc klarinetů se sešla celá řada zpěváků a zpěvaček, často začínajících nebo budoucích velkých hvězd českého showbyznysu, a společně s nimi všichni herci z
Divadla Semafor a
Divadla Rokoko. Spojujícím prvkem všech tří muzikálů z roku 1964 byl
Karel Gott, který se v Klarinetech dokonce objevil na plátně s celou řadou hitů, a společně s ním také
Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Hana Hegerová, Jana Brejchová nebo
Karel Štědrý. Výhradními skladateli písní byli
Jiří Suchý a
Jiří Šlitr, jako zpívající duo se představili například v
písničce Babetta. S
písní Tereza, která ve filmu zazní dokonce několikrát,
Waldemar Matuška zvítězil v anketě
časopisu Melodie o
nejlepší píseň roku 1965 a získal také první místo v
rozhlasové hitparádě Dvanáct na houpačce. Natáčelo se v
Karlových Varech,
Františkových Lázních,
Mariánských Lázních a na
zámku Kynžvart, a podle vzpomínek režisérů
Jána Roháče s
Vladimírem Svitáčkem připomínalo natáčení filmu
Kdyby tisíc klarinetů nekonečný mejdan. Film měl premiéru
29. ledna 1965.
Noc na Karlštejně (1973)
V roce 2007 v
anketě o Nejlepší český hudební film s velkým náskokem zvítězil muzikál
režiséra Zdeňka Podskalského Noc na Karlštejně. Film vznikl podle divadelní hry
Jaroslava Vrchlického a měl dokonce i několik filmových předchůdců: němou verzi z roku 1919 a muzikál z roku 1965. Hudbu napsal
Karel Svoboda, písně
Jiří Štaidl, a díky filmu vznikl také jeden z
nejznámějších českých mondegreenů. Tetřevy honzlovce leckdo považoval za endemitní druh tetřevů z
Karlštejnska. Přitom šlo jen o jiný výklad slov z muzikálové písničky, kde
Waldemar Matuška a
Miloš Kopecký zpívají
„…kdypak tetřevi hon s lovci prohrají? Když tokají, když tokají…“.
Ať žijí duchové (1977)
Několik hudebních filmů najdete na
Kudy z nudy ve výčtu
nejhezčích filmových pohádek. Je to třeba
muzikál Ať žijí duchové (1977), další ze skvělých komedií
režiséra Oldřicha Lipského, plná smíchu, skvělých triků a také reklam na
Pribináček aneb Pramen zdraví z Posázaví. Scénář napsali
Zdeněk Svěrák a
Jiří Melíšek, hudbu složil
Jaroslav Uhlíř a natáčelo se v
Mníšku pod Brdy, v
Novém Kníně a na
hradě Krakovec.
Balada pro banditu (1978)
Miroslav Donutil, Iva Bittová, Bolek Polívka a
Jiří Pecha, legendy
Franta Kocourek a
Rudy Kovanda, a další hvězdy
brněnského Divadla na provázku můžete vidět ve filmové verzi příběhu
Nikoly Šuhaje loupežníka. Podle knižní předlohy
Ivana Olbrachta muzikál napsal
Milan Uhde a nastudoval režisér
Zdeněk Pospíšil. Lehce hippie a lehce trampský muzikál o
zbojníkovi z Podkarpatské Rusi vznikal na
zřícenině hradu Andělská hora u
Karlových Varů a kombinuje divadelní představení, kde jsou diváci postupně vtahováni do děje a ze skutečnosti se stává sen. Muzikálové písničky zlidověly a zpívají se dodnes, například
Zabili, zabili chlapa z Koločavy, Ani tak nehoří anebo
Tam u řeky na kraji.
Šakalí léta (1993)
Jednou mi fotr povídá, Na kolena anebo
Rock'n'rollová modlitba: to jsou písničky z muzikálu
Šakalí léta režiséra
Jana Hřebejka. Námětem pro celovečerní film se stala stejnojmenná povídka
Petra Šabacha, příběh se odehrává v
Praze-Dejvicích na konci 50. let, čtvrti poklidně žijící ve stínu rudé hvězdy, která tehdy zářila na špičce
hotelu International. Díky spolupráci kameramana
Jana Malíře, choreografa
Josefa Prouzy a autora hudby a písní
Ivana Hlase vznikla zajímavá výpověď o 50. letech, hlavní role si zahráli
Jakub Špalek, Martin Dejdar, Josef Abrhám, Sylva Tománková či
Jitka Asterová. Zdařilý muzikál získal
Českého lva za nejlepší film roku 1993.
Rebelové (2001)
Do první pětky českých hudebních filmů patří podle
ankety o Nejlepší český hudební film snímky
Noc na Karlštejně,
Ať žijí duchové,
Starci na chmelu,
Diskopříběh a
Rebelové. V retromuzikálu
Zdeňka Zelenky a
Filipa Renče si poslechnete písničky jako
Šššš, Pátá, Včera neděle byla, Náhrobní kámen, Hvězda na vrbě, Stín katedrál, Já budu chodit po špičkách, Řekni, kde ty kytky jsou, Mně se líbí Bob či
Oliver Twist. Natáčelo se v
Úštěku a na
nádraží v Zubrnicích.
Legendy muzikálu ve světě aneb víte, že…?
- Když v Československu vznikly první klasické muzikály jako Starci na chmelu (1964), muzikálová parodie westernů Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964) a estrádní snímek Kdyby tisíc klarinetů (1964), ve světě už zlatý věk filmových muzikálů pomalu končil.
- Prvním celovečerním zvukovým filmem, v němž byla audio stopa součástí samotného filmu, byl Jazzový zpěvák (USA, 1927), a zaznělo v něm celkem šest písní.
- K nejslavnějším světovým muzikálům se řadí West Side Story (1961), oceněný deseti Oscary. Příběh inspirovaný Shakespearovou tragédií Romeo a Julie zasadili jeho autoři do moderního New Yorku.
- Muzikál My Fair Lady (1964) režiséra George Cukora s Audrey Hepburn v hlavní roli získal osm Oscarů.
- Pět Oscarů získal pohádkový muzikál z produkce Walta Disneyho a s Julií Andrews v roli kouzelné chůvy Mary Poppins (1964) a o rok později muzikál Za zvuků hudby režiséra Roberta Wise. Jediného Oscara z osmi nominací pak získala Barbra Streisand za nejlepší výkon herečky v hlavní roli v muzikálu Funny Girl (1968).