Krásy Moravského krasu
Moravský kras severně od
Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo
více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Dominantou střední části Moravského krasu je
Rudické propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka.
Pro veřejnost jsou
zpřístupněny Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní
říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna
propasti Macocha,
Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity a prastarými kresbami,
jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou,
Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi a
jeskyně Výpustek, která v minulosti sloužila k vojenským účelům.
K nejnovějším jeskynním trasám patří
Za tajemstvím jeskyně v jeskyni
Výpustek, která má poněkud dobrodružnější charakter. Zavede vás do krápníkové nízké chodby, budete muset lézt místy po čtyřech či v podřepu. Přístupná je pouze s čelovkou a baterkami. Na stěnách
jeskyně uvidíte duté krápníky zvané
brčka,
historické podpisy dobových návštěvníků a přes zábradlí nahlédnete do jedné z devíti
propastí v
jeskyni. Pro děti od čtyř do deseti let letos nabízí Výpustek speciální interaktivně-dobrodružnou hru
Medvěd Bruno a stroj času. Prohlídky se konají každé pondělí a čtvrtek odpoledne, ovšem nutná je rezervace předem.
Mezi jeskyně zpřístupněné v nedávné době patří například
jeskyně Horizont v lomu Velká Dohoda a za návštěvu také určitě stojí
Dům přírody Moravského krasu na Sklaním mlýně.
Jeskyně střední Moravy a Jeseníků
Pozoruhodné a tajuplné podzemní prostory přitahují turisty i geology. Množstvím přístupných jeskyní patří
Střední Morava a Jeseníky k výjimečným regionům. Unikátem je také
nejhlubší propast ve střední Evropě, která se nachází nedaleko města
Hranice. Mezi
nejkrásnější jeskyně patří
Javoříčské jeskyně, které jsou unikátní svojí bohatou, zachovalou a rozmanitou krápníkovou výzdobou. V chráněné krajinné oblasti
Litovelské Pomoraví se nachází složitý labyrint puklinových chodeb a dómů
Mladečských jeskyní. Ty sloužily jako
rituální pohřebiště kromaňonskkého člověka před více než 31 000 lety. Zároveň je nejsevernějším sídlištěm moderních lidí rodu Homo sapiens sapiens v Evropě.
Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v údolí řeky v
lázních Teplice nad Bečvou, nedaleko již zmíněné
Hranické propasti. Jedná se o jedinečný jeskynní systém vzniklý působením atmosférických a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu v jeskyních tvoří
minerál aragonit, gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky
připomínající koblihy.
Jeden z nejvýznamějších jeskynních útvarů v
Jeseníkách –
jeskyně Na Špičáku ukrývají
labyrint chodeb a puklin, který již v dávných dobách sloužil často jako úkryt. Patří k
nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě, první zmínka o ní pochází již z roku 1430. Chodby mají charakteristický
srdcový profil, který jim vdechly tavné vody ledovce.
Jeskyně Na Pomezí, v
Rychlebských horách, jou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým
rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Vyznačují se úzkými, místy vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy.
Český kras, chýnovský kras a další jeskyně v Čechách
Od
Prahy jihozápadním směrem k
Berounu se rozkládá
pestrá a mnohotvárná krajina Českého krasu, která zahrnuje téměř 700 jeskyní s
nejdelším jeskynním systémem v Čechách, významná naleziště zkamenělin a cennou teplomilnou květenu i zvířenu. Pro veřejnost jsou otevřeny
Koněpruské jeskyně, kde lze obdivovat
krápníkovou výzdobu ve dvou patrech. Nejstarší a zcela unikátní výzdobu jsou krápníkové útvary připomínající růžičkovou kapustu. Jeskyně jsou jedinečné také nálezy až 1,5 milionu let starých
kosterních pozůstatků zvířat. Stálou expozici o přírodě
Českého krasu si prohlédnete v nově otevřeném
Domě přírody Českého krasu, který zároveň tvoří vstupní prostor do jeskyní.
Na hladině v jedinečném Jezerním dómu se zrcadlí krásy celé jeskyně. Zcela jiným zážitkem je návštěva
Chýnovské jeskyně na jihu Čech, u
Tábora. byla objevena roku 1863 při práci v lomu a stala se
první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky. Od června 2022 u jeskyně najdete zajímavé
návštěvnické centrum, které vás seznámí se zatopenou částí jeskyně, životem netopýrů i tajemstvím geologie.
Na severu Čech, v býv. okrese
Semily, objevíte
Bozkovské dolomitové jeskyně s
největším podzemním jezerem v Čechách.
Strašínská jeskyně s jezírkem a pozoruhodnými mísovitými a hrncovitými prohlubněmi ve stropu je jediná větší krasová jeskyně v systému Sušicko-Strakonických vápenců
na Šumavě. Přístupná je po předchozí domluvě. A po předchozí domluvě se speleology je možné nahlédnout i do
Týnčanské jeskyně na
Sedlčansku. Jeskyně je v
přírodním „syrovém“ stavu bez umělých chodníčků a pohyb v ní je tudíž docela dobrodružný a nevhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí.
Dobrodružství v podzemí s průvodcem i bez
Spousta zajímavých jeskyní se však nedá zařadit do předchozích "škatulek". Takovým příkladem je například
jeskyně Na Turoldu u krásného
Mikulova. Jedná se o
jediné zpřístupněné jeskyně v jurském vápenci v ČR; místo krápníků jeskyni zdobí unikátní "turoldská výzdoba" – korozní tvary, podobné korálovým útesům, které evokují
procházku po dně jurského moře. Víte, kde byste našli největší ledovou jeskyni u nás?
Pseudokrasová jeskyně na severní straně Suchého vrchu v
CHKO Lužické hory je
jedinou svého druhu v České republice, v níž
led vydrží po celý rok. Kvůli nenechavým návštěvníkům, kteří ledovou výzdobu ničili byl sice vchod uzavřen mříží, ale klíč si lze zapůjčit po dohodě na Správě CHKO Lužické hory v
Jablonném v Podještědí.
Jeskyně mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem, které vytvořila voda při zařezávání
řeky Ohře do okolního terénu,
najdete po obou březích. Prozkoumat je můžete jen s běžným vybavením –
baterkou nebo čelovkou. Stejné "nástroje" budete potřebovat, vydáte-li se do
Českého ráje. V Zeleném dole, uprostřed přírodní rezervace
Klokočských skal, najdete
jeskyni Postojna. Dovnitř se budete muset protáhnout úzkým otvorem, ale výsledek stojí za to. Těsný vchod ústí v rozlehlý dóm – Velkou síň, o rozměrech 16 x 18 m. Z něho vedou další chodby, které se postupně zúžují a jedinou možností jak pokračovat dále je
plazení dírou, u které možná budete
pochybovat, zda se do ní vejdete. A potom vás opět překvapí prostory, do nichž jste se tak pracně dostali.