1. Praha a všechna její města

Není to dvojměstí a dokonce ani trojměstí, ale téměř
stoměstí: řeč je o našem hlavním městě.
Praha se totiž skládá z několika desítek samosprávných městských částí a správních obvodů, kde bez přesných map nikdy nezjistíte, kde jedna část končí a druhá začíná. Spojování začalo roku 1784, kdy se do jednoho celku spojily
Staré Město, Nové Město, Malá Strana a
Hradčany, a z Prahy se tak rázem stalo druhé největší město habsburské monarchie se 76 000 obyvateli.
Rozšiřování pokračovalo i v dalších letech: v roce 1850 byla připojena čtvrť
Josefov, roku 1883
Vyšehrad, roku 1884
Holešovice a
Bubny (dnes
Praha 7) a roku 1901
Libeň. Nakonec roku 1922 vznikla takzvaná
Velká Praha. Velká byla už předtím, ale právě v tom roce se k pražským čtvrtím připojilo dalších bezmála čtyřicet obcí širšího centra. Deset z nich mělo už dřív statut samostatných měst, a to
Královské Vinohrady, Žižkov, Košíře, Nusle, Vršovice, Vysočany, Bubeneč, Karlín, Smíchov a
Břevnov.
2. Středočeský kraj a nejznámější česká dvojměstí

Město dvou měst: to je
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Poloha na obou březích
řeky Labe z něj dělá přirozené centrum středního
Polabí. Do jednoho správního celku se obě města sloučila už v roce 1960 a vytvořila tak nový rekord:
nejdelší obecní název v České republice. Rekord drží i
renesanční zámek v Brandýse: mezi léty 1526–1918 v něm pobývali všichni čeští králové.
Stará Boleslav zase je místem počátků české státnosti a
staroboleslavské chrámy jsou tradičně považovány za kolébku české státnosti a duchovní střed českých zemí. Těch nej je ale mnohem víc.
Renesanční mosty, spojující obě města od roku 1578, byly ve své době nejdelší mostní soustavou v Království českém.
Zámecký mlýn v Brandýse s jedenácti mlýnskými koly byl největší v království a barokní budova zámeckého pivovaru je jediná stavba průmyslového charakteru, kterou stavěl slavný architekt
Kilián Ignác Dientzenhofer.
Ve
Středočeském kraji ale najdete i další známé dvojměstí. Ještě déle než
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav to spolu táhnou Sedlec a Prčice, které se v jedno město
Sedlec-Prčice spojily už v roce 1957. Podobně jako u jiných dvojměstí je k tomu nevedla náklonnost, ale politické a hlavně ekonomické důvody.
Nespojují se jen města, ale častěji obce – například obce Pňov a Předhradí, ležící u
Kolína poblíž největšího komplexu
lužních lesů v Čechách, se spojily v roce 1969, a čtveřici středočeských dvojměstí uzavírá obec
Březová-Oleško.
3. Jihočeský kraj a Krty-Hradec

Obec
Krty-Hradec leží mezi
Strakonicemi a
Horažďovicemi, má necelých 150 obyvatel a její dvě původně samostatné části odděluje potok Kolčavka. První písemná zmínka o obci pochází ze 13. století, jméno s pomlčkou ale má až od roku 1997.
4. Plzeňský kraj, Ostrovec-Lhotka a Zruč-Senec

Obě dvojměstí v
Plzeňském kraji vznikla ve středověku. Ves
Ostrovec-Lhotka, ležící na okraji chráněné krajinné oblasti
Křivoklátsko už oslavila 900 let od první zmínky; ta pochází z roku 1115, kdy ji kníže Vladislav daroval
klášteru v Kladrubech. První zpráva o druhém dvojměstí nazvaném
Zruč-Senec je z roku 1252, kdy Zruč patřila třem bratřím, Půtovi, Vaňkovi a Purkartovi z Vlkošova, současný název ale má teprve od roku 1991. Vy ji znáte především díky sbírkám letadel v
Air Parku Zruč.
5. Karlovarský kraj a Zádub-Závišín

Kdysi tři samostatné obce
Zádub, Závišín a
Milhostov patřily ke
klášteru Teplá a dlouho byly začleněny pod
Mariánské Lázně. Dnes jsou opět samostatné a s oficiálním názvem
Zádub-Závišín přerostly v sympatické a přitažlivé předměstí známého lázeňského města. Vedle
historického golfového hřiště, které dnes náleží k území Mariánských Lázní a které 21. srpna 1905 slavnostně otevřel anglickým král Edwardem VII., bývala chloubou obce Zádub
tisíciletá lípa. Když ji na počátku 19. století obdivovali první mariánskolázeňští hosté, už sice byla ve špatném stavu, ovšem její obvod prý měřil 29 metrů a dutina v kmeni byla upravena jako vesnická kaple, kam se vešlo 45 osob. Lípa šla k zemi někdy ve 20. letech 19. století poté, co ji poškodila vichřice.
6. Ústecký kraj a Cínovec-Zinnwald

Když se řekne dvojměstí, leckomu se vybaví města, která rozdělila státní hranice: platí to pro šumavskou
Železnou Rudu a
Bayerisch Eisenstein stejně jako pro horské městečko
Cínovec-Zinnwald v
Krušných horách. Zatímco český Cínovec nyní je součástí města
Dubí, část Cínovce na německé straně hranice je začleněna do bývalé obce Zinnwald-Georgenfeld, místní části města Altenberg. Okolím Cínovce po hřebenech hor a kolem
cínoveckého rašeliniště vedou oblíbené
turistické trasy, v zimě hojně využívané běžkaři, letní osvěžení po dni plném aktivního pohybu nabízí
přírodní koupaliště Dlouhý rybník, kousek od
kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Dvojměstím se mohl stát i
Děčín, a to díky železniční trati
Praha–
Drážďany, která v polovině 19. století přinesla bouřlivý rozvoj malé vsi
Podmokly. V roce 1942 bylo dvojměstí
Děčín a Podmokly společně s obcí
Staré Město sloučeno do jednoho města se společným názvem
Děčín.
7. Liberecký kraj a spojení měst Liberec-Jablonec

Ačkoli oficiálně jde o dvě města a
Liberec i
Jablonec nad Nisou si uchovaly samostatnost, v jednom ohledu fungují jako dvojměstí: v polovině 20. století je propojila
meziměstská tramvaj. V současné době prochází rekonstrukcí, tramvaje by se na trať měly vrátit v září 2023. Linka je součástí
sítě městské hromadné dopravy v Liberci, měří 13 kilometrů, vede lesy i vesničkami a jízda trvá půl hodiny. Tramvaje kdysi jezdily i ulicemi
Jablonce nad Nisou, v roce 1965 je ale nahradily autobusy. V krajském městě
Libereckého kraje zato jezdí tramvaje od roku 1897 dodnes.
8. Královéhradecký kraj a pět málo známých dvojměstí

Znáte dvojměstí
Zámostí-Blata? Zasahuje do magické krajiny
Prachovských skal a na jeho území stojí
Čajový altán Plující oblaka. V katastru dvojměstí
Brada-Rybníček objevíte pohádkovou
Rumcajsovu jeskyni, u
Kostelce nad Orlicí pak objevíte další dvě dvojměstí,
Hřibiny-Ledská a
Synkov-Slemeno. Spojeny byly i obce
Podhorní Újezd a Vojice u
Lázní Bělohrad.
9. Pardubický kraj a dvojměstí Pardubice-Hradec Králové

Podle historiků vznikla vzájemná rivalita
Pardubic a
Hradce Králové už v 16. století. Obyvatelé obou měst se vzájemně častovali jako Mechaři, Perníkáři či Půlkoňáci (podívejte se na pardubický městský znak a pochopíte proč) a na pohlednice a dopisy psali adresy „Pardubice u Hradce Králové“ a podobně. Není divu. Obě krajské metropole dělí něco málo přes dvacet kilometrů a jejich obyvatelé si s lehkou nadsázkou téměř vidí do talířů. Už nyní města propojuje cyklostezka, denně mezi nimi cestují tisíce lidí, uvažuje se o rychlodráze a tramvajové lince. Nikde v republice tak velká krajská města neleží tak blízko od sebe a jejich propojení není úplně nereálné.
10. Vysočina a osm propojených obcí
Biskupice-Pulkov, Cerekvička-Rosice, Chlum-Korouhvice a
Lhota-Vlasenice: to jsou čtyři dvojměstí na
Vysočině. Chlum-Korouhvice sice leží v překrásné, romantické krajině nad
Vírskou přehradou, ale právě její stavba poznamenala život obyvatel obce Korouhvice navždy. Původní obec byla zbourána a zatopena, lidé se stěhovali jinam. Obec užívá své jméno od roku 1914.
Biskupice-Pulkov leží jihovýchodně od
Třebíče v
přírodním parku Rokytná při stejnojmenné
řece Rokytné; obce se spojily v roce 1965. Dvojměstí Cerekvička-Rosice jižně od
Jihlavy vzniklo sloučením obou obcí v roce 1990. Nejmladší pak je Lhota-Vlasenice, kde se roku 1992 obce oddělily od
Kamenice nad Lipou.
11. Jihomoravský kraj a rekordní jedenáctka

Kdyby každé dvojměstí v
Jihomoravském kraji vyslalo jednoho reprezentanta, dokázaly by složit fotbalovou jedenáctku. Počet dvojměstí je na jižní Moravě největší ze všech krajů. Počítejte s námi: město
Rájec-Jestřebí proslavil klasicistní
zámek. Vinařskými tradicemi a
Modrými sklepy je známá obec Nový Šaldorf-Sedlešovice na
Znojemsku, do Svatobořic-Mistřína u
Kyjova zase cestují milovníci folkloru a fotografové, pátrající po krásných záběrech
Moravského Toskánska. U
Černé Hory leží Brťov-Jeneč, u
Dolních Kounic Jezeřany-Maršovice, u
Tišnova Nelepeč-Žernůvka. Nejvíc dvojměstí objevíte v okolí
Vyškova: jsou tu Račice-Pístovice, Prusy-Boškůvky a Bohdalice-Pavlovice. Nedaleko leží ještě Rostěnice-Zvonovice s
Muzeem hliněného stavitelství a přímo od Vyškova se v roce 1990 oddělily Hoštice-Heroltice, kde je k vidění
Muzeum zemědělských strojů.
12. Zlínský kraj a osm dvojměstí

Také ve
Zlínském kraji se dvojměstí urodilo. V Morkovicích-Slížanech u
Kroměříže navštivte
Košíkářské muzeum, nedaleko jsou Počenice-Tetětice, v Zádveřicích-Rakové u
Zlína mají
sirné studánky a
bikepark. Nejvýznamnější architektonickou památkou obce Troubky-Zdislavice je
hrobka hrabat Dubských, v níž je pochována spisovatelka
Marie von Ebner-Eschenbachová (1830–1916), perlou města
Brumov-Bylnice pod hřebeny
Bílých Karpat je pozdně románský
hrad Brumov z počátku 13. století. Do Bařic-Velkých Těšan se vypravte k zajímavému
větrnému mlýnu, Chvalnov-Lísky leží v krásné krajině na úbočí pohoří
Chřiby a do Štítné nad Vláří-Popova se zajeďte podívat na
Ekofarmu Javorník. Koupíte tu nejenom mléčné výrobky, ale i maso, pečivo, výrobky z ovoce anebo sýry s bílou plísní. Ty farma vyrábí v BIO kvalitě jako jediný výrobce v České republice.
13. Olomoucký kraj a pět dvojměstí

V počtu dvojměstí nezaostává ani
Olomoucký kraj. Cestou do
Šternberka budete projíždět přes Bělkovice-Lašťany. U
Kostelce na Hané objevíte Bílovice-Lutotín, údolím prochází železniční trať, která koresponduje s pradávnou komunikační trasou, konkrétně s prostějovsko-konickou větví západovýchodní stezky, která byla součástí dálkové magistrály, spojující západ Evropy s jejím východem a pokračovala přes střední Asii do Číny. Jižně od
Prostějova se nacházejí Hradčany-Kobeřice a Koválovice-Osíčany, jižně od
Olomouce pak Kožušany-Tážaly.
14. Moravskoslezský kraj a Frýdek-Místek

Největší ze všech dvojměstí v České republice je
Frýdek-Místek, rozprostřený na obou březích středního toku
řeky Ostravice. Některé její úseky tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska. Původně dvě města –
moravský Místek ze 13. století a o něco mladší
slezský Frýdek – byla spojena nikoli po domluvě obyvatel, ale nařízením za nacistické okupace. Po roce 1945 začalo několikaleté dohadování o názvu města, které bylo definitivně ukončeno rozhodnutím ministerstva vnitra. Od 1. ledna 1955 se tak město jmenuje
Frýdek-Místek.
Frýdek-Místek tak má leccos dvakrát, například dvě historická centra, ale jen jeden
zámek s Muzeem Beskyd anebo jednu
baziliku Navštívení Panny Marie, přezdívanou slezské Lurdy. Město má dobré sportovní zázemí pro aktivní i rekreační sportovce. Na mnoha místech jsou
workoutová hřiště pro širokou veřejnost. V areálu
přehrady Olešná a na cyklostezkách podél Ostravice a Morávky se můžete projíždět na kole nebo kolečkových bruslích, lákadlem je také
Aquapark s výhledem na
Beskydy.
Ovšem
Moravskoslezský kraj má ještě jedno velké dvojměstí, a to
Český Těšín a
polský Cieszyn, město rozdělené přede více než sto lety mezi dva nově vzniklé státy. Dva různé světy dnes dělí řeka Olše a představují zajímavý fenomén kraje.
Víte že…? aneb o úskalích češtiny
- Ano, víme, že v řadě výše uvedených případů nejde o města a spíš by se mělo psát o dvojobcích. Takové slovo ale čeština nezná, proto je uvádíme jako dvojměstí.
- Místní jména, správní celky a dvojměstí se píší stejně, tedy se spojovníkem, natěsno a bez mezer.
- Pokud je některý název víceslovný nebo s číslicí (například Praha 8-Karlín), kvůli přehlednosti můžete spojovník nahradit pomlčkou oddělenou mezerami. Správná tedy je i verze Praha 8 – Karlín.
- Pokud jde o delší text, kde se takových spojení objevuje víc, je lepší kvůli jednotě dodržovat stejné pravidlo, tedy nechat všude spojovníky bez mezer.
Pronikněte do světa českých dvojměst s bohatou historií a jedinečnou architekturou. Od Brandýsa nad Labem až po Prahu.
Dvojměstí je termín označující spojení dvou samostatných měst do jednoho administrativního celku.
Spojování začalo v roce 1784.
Ve Středočeském kraji je známé dvojměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav drží rekord za nejdelší obecní název v České republice.
V renesančním zámku v Brandýse, kde mezi lety 1526-1918 pobývali všichni čeští králové.
V Brandýse se nachází barokní budova zámeckého pivovaru, navržená slavným architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.
Stará Boleslav je místem považovaným za kolébku české státnosti.
Lípa měla v kmeni kapli, do které se vešlo 45 osob, ale byla zničena ve 20. letech 19. století.
Cínovec-Zinnwald je příklad města, které je rozděleno státní hranicí mezi Českou republiku a Německo.
Největší počet dvojměstí, jedenáct, je v Jihomoravském kraji.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.