ÚvodAktualityMájové tradice: Proč se líbat pod rozkvetlou třešní, stavět májky a sypat chodníčky lásky?
Příroda

Májové tradice: Proč se líbat pod rozkvetlou třešní, stavět májky a sypat chodníčky lásky?

Líbat se samozřejmě můžete všude kde vás napadne, ale tradice prvomájových polibků přesto každý rok velí vyhledat kvetoucí třešňové stromy. Kde najdete ty nejkrásnější třešně pro pěkné jarní políbení a kam se vypravit na romantické výlety se svou láskou za dalšími májovými tradicemi? Na Kudy z nudy máme pár skvělých prvomájových tipů!

Májové tradice pro zamilované

O polibcích pod rozkvetlou třešní se podobně jako o vánočních polibcích pod jmelím říká, že mají magickou moc: díky nim prý bude políbená žena celý další rok krásná a přitažlivá. Tipů, kam vyrazit na rande, dostaveníčko a pro polibek najdete na Kudy z nudy celou řadu, od tajných i oblíbených zákoutí na Petříně až po nejhezčí místa pro zamilované ve všech regionech.

Prvomájové políbení zdaleka není jediná květnová tradice. Pojďte se podrobněji podívat na stavění májky, vysypávání chodníčků lásky a pověru o nešťastných květnových svatbách.
 

Stavění májky

V předvečer 1. května se na náměstích a vesnických návsích vztyčují májky, tradiční symboly jara. Smrk, jedle nebo borovice se zbaví větví a ponechá se jen špička, kterou pak ozdobí velký věnec z chvojí, pentle, fáborky a květiny. Kromě velké máje, která stojí na návsi nebo na náměstí, mládenci také staví menší májky před domy svých dívek. Většinou to jsou mladé břízky, zdobené pestrobarevnými fáborky.

S velkou májkou jsou spojené další obyčeje: musí se hlídat, aby ji přespolní nepokáceli a neukradli. Vesnice se také mezi sebou předhánějí v tom, kdo bude mít vyšší májku, někde se dokonce na májku pořádají závody ve šplhu. Na stavění máje se můžete vypravit do několika skanzenů, třeba na Stavění máje ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, do plzeňského staku v Bolevci anebo Otevírání pastvin a stavění máje ve skanzenu RochusUherském Hradišti.
 

Chodníčky lásky a psaní vzkazů na silnice

Znáte tradici vysypávaných ornamentů na Slovácku? Trochu se mu podobá další májový zvyk, a to chodníčky lásky. Domy zamilovaných dvojic se spojovaly cestičkami vysypávanými z písku, vápna, pilin, otrub nebo kukuřičného šustí.

Jenže s rozrůstajícími se vesnicemi a asfaltovými povrchy, kde tuhle krásu rychle rozjezdí auta nebo sebere vítr, téhle hezké tradici už odzvonilo. Někde ji ale nahradila jiná prvomájová taškařice: 1. května nad ránem si lidé bílou barvou rovnou na silnici píší nápisy a vzkazy, případně malují srdce. Často se tak prozradí něco, o čem se nemluví.
 

Stará pověra o nešťastných květnových svatbách

Ačkoli je květen měsíc lásky, o májových manželstvích se dodnes říká, že budou nešťastná. Stará pověra Svatba v máji, do roka máry a novější pověra, že manželství uzavřená v květnu se častěji rozvádějí, je zakořeněná hodně hluboko. Když hledáte termín pro svatbu, i mimořádně oblíbená svatební místa mívají v květnu volno. Proč?

Co platilo před stovkami let je dnes docela jinak, ale májová svatba skutečně přinášela rizika, hlavně pro nevěsty: ženy po svatbě obvykle záhy otěhotněly a při letní dřině na poli pak potrácely. Pokud těhotenství zvládly, ještě zdaleka neměly vyhráno: v květnu počatá miminka přicházela na svět v zimě, a to v její nejkritičtější době. V záplavách sněhu a mrazech bylo těžké najít pomoc při porodních komplikacích, lidem docházely zásoby jídla a rodičky neměly dost sil. Květen by se tak snadno mohl stát měsícem nádherných svateb v záplavách rozkvetlých stromů, ale zkrátka pověra je pověra – a některé, jak vidno, se drží opravdu pevně.
 

Polibky pod rozkvetlou třešní

Celý květen a hlavně první máj je měsícem a svátkem lásky. Polibek pod rozkvetlým stromem měl podle pohanských tradic, úzce propojených s přírodou, zajistit páru nejenom štěstí a lásku, ale hlavně plodnost. Už v antickém Římě se slavil první máj jako den, zasvěcený bohyni jara a plodnosti Flóře. Která dívka pak neměla mládence a nechtěla uschnout, ta se mohla umýt v potoce: prvomájové opláchnutí v jarní vodě mělo podobné omlazující účinky jako políbení pod kvetoucí třešní. Ačkoli se říká, že nepolíbené dívky v létě uschnou, asi není třeba mít strach. O výskytu uschlých nepolíbených dívek se nikde nepíše!
 

Japonsko a svátky rozkvetlých třešní

Co když to ale všechno bylo ještě trochu jinak? Stopy třešní i romantických procházek pod korunami rozkvetlých stromů totiž míří do Asie. Konkrétně do Japonska, kde se koncem března a začátkem dubna slaví svátek Hanami. Jeho náplň je jednoduchá: čisté potěšení z pohledu na kvetoucí sakury, tedy třešně, či slivoně. Sakury se sice od našich evropských třešní mírně liší, ale botanicky patří ke stejnému rodu. V Japonsku se rozhodně nepěstují pro ovoce, důležitější jsou jejich nádherné květy, symboly krásy i pomíjivosti života. A protože sakura je už dlouhá staletí součástí japonské kultury (a také japonským národním stromem, podobně jako u nás lípa), Japonci se v době jejich květu chodí kochat jejich nádherou do zahrad a parků. Setkávají se s rodinami a přáteli, pořádají pikniky a vychutnávají si rozkvetlou jarní přírodu ve všech podobách. Třeba i ve formě speciálních sladkostí, ozdobených třešňovými květy.

Svátek je mimořádně oblíbený, dodržuje se po celém Japonsku a je také velmi starý – slavnosti se prý pořádaly již v třetím století našeho letopočtu. Hanami si jen těžko mohli nevšimnout cestovatelé, a tak se zprávy o milé tradici postupně šířily do světa. Patrně tak se líbezná podívaná na kvetoucí jarní ovocné stromy dostala i k nám do střední Evropy – a k polibku pak už byl jen pověstný poslední krůček.
 

Třešňové výlety aneb nejkrásnější místa pro polibky pod třešní

I když leckde najdete rady, že líbacím stromem nemusí být jen třešně a klidně je mohou nahradit jabloně, hrušně nebo mandloně, na Kudy z nudy se přidržíme starých dobrých třešní. Kde je najdete?

Nejznámější pražské třešně rostou na úbočí PetřínaSeminářské zahradě. Kdysi tu bývaly vinice, pak zahrada kláštera bosých karmelitánů. Když císař Josef II. řád zrušil, zahrada připadla arcibiskupskému semináři. Ten ji proměnil v ovocný sad. Praze zahrada patří od roku 1927, o tři roky později byla zpřístupněna veřejnosti. I kdyby sem vtrhli najednou všichni zamilovaní z celého města i okolí, míst pro prvomájové polibky tu najdou dostatek: roste tu přes 2 700 ovocných stromů, mezi nimiž vedou třešně, jabloně, hrušně, višně a mandloně.

Ovocné stomy najdete také mezi finalisty ankety Strom roku: v soutěži vyhrála jabloň, hruška z Drásova, Hruška v širém poli a důstojným svědkem vašeho polibku může být třeba Bartákova třešeňHostěnic na Drahanské vrchovině, třešeň ptačí, která se věkem už pomalu blíží stovce. Královstvím třešní je rovněž Biocentrum u Vinoře, a třešně rostou také v aleji starých ovocných odrůd v Machovské Lhotě na Broumovsku. Skutečnou legendou mezi třešněmi je třešeňzaniklé osadě Žitná ve Slavkovském lese v Karlovarském kraji. Spolu s nedalekým pomníkem obětem první světové války připomíná obec, zničenou po druhé světové válce. Strom, který v otevřené krajině na náhorní planině čelí drsnému počasí, neustálému větru a v zimě také sněhovým závějím, má netradiční tvar. Polibek pod obloukem jeho pokrouceného kmene by mohl mít obzvlášť silnou magickou sílu, nemluvě o tom, že před několika lety byla třešeň z Žitné zařazena mezi památné stromy a v anketě Strom roku 2020 získala titul Strom hrdina. Zkrátka tohle je česká třešňová celebrita.

Třešně z ní ale neotrháte: je to rovněž třešeň ptačí, a tak v létě přináší radost hlavně ptákům.
 

Mlsný Lucullus a třešňové lukulské hody

Do Asie nemíří jen kořeny naší vášně pro obdivování třešní a polibky pod rozkvetlými větvemi, ale také původ třešní jako druhu ovoce. První stromky třešní prý z Asie do Říma nechal přivézt Lucius Licinius Lucullus (asi 118–57 př. n. l.). Vojevůdce, římský konzul a státník začal třešně pěstovat ve svých zahradách a pak pořádal velkolepé hostiny, takzvané lukulské hody. Slovní spojení se dodnes používá pro báječné, chutné a bohaté hostiny.

Třešně v Evropě záhy zdomácněly a právě Česko se v jejich pěstování a hlavně šlechtění stalo světovou velmocí. Plody třešní se využívají hlavně pro výrobu vynikajících marmelád, koláčů a bublanin. Chuťově výraznější višně, které prý vznikly křížením divoké třešně ptáčnice a třešně keřové, se pak uplatňují i v teplé kuchyni. Čas třešní je sice ještě daleko, ale možná ve spíži najdete skryté zásoby kompotů a můžete si vystrojit vlastní lukulské hody, třeba v podobě skvělé bublaniny. A pak si dát pusu nad voňavým zákuskem, protože láska přece prochází i žaludkem!
 

Bublanina

Co budete potřebovat:
  • 150 g polohrubé mouky
  • 150 g hladké mouky
  • 150 g moučkového cukru + ještě trochu na poprášení
  • 1 prášek do pečiva
  • 80 g másla
  • 3 vejce
  • 200 ml kefíru
  • 1 sáček vanilkového cukru
  • 500 g třešní
 
Povolené máslo vložte do misky a rozšlehejte ho s moučkovým a vanilkovým cukrem, vejci a kefírem. Pak přidejte prosátou mouku s práškem do pečiva a všechny suroviny řádně promíchejte. Vyložte pekáč pečicím papírem, vlijte na něj těsto a rovnoměrně ho poklaďte vypeckovanými třešněmi, které jste před tím jemně obalili v mouce, aby hned v těstě nepropadly ke dnu. Předehřejte troubu a pečte při 175 stupních zhruba dvacet minut. Před podáváním bublaninu nakrájejte na čtverečky a případně poprašte moučkovým cukrem.
100 tipů, jak si užít první máj 2024

100 tipů, jak si užít první máj 2024

1. květen je sice Svátek práce, ale také příležitostí připomenout si slova Karla Hynka Máchy o hrdličce, jejíž hlas vyzývá k lásce. Zapomeňte na prvomájové průvody a užijte si jarní den pohodově. Užijte si 1. máj na hezké procházce nebo výletě na rozhlednu, hrad, do zoo či botanické zahrady. A nezapomeňte na polibek pod rozkvetlou třešní.

Nejkrásnější altány a pavilony aneb místa pro dostaveníčka, rande, pikniky a polibky

Nejkrásnější altány a pavilony aneb místa pro dostaveníčka, rande, pikniky a polibky

Altánků, glorietů a pavilonků jsou u nás stovky. Z některých jsou krásné vyhlídky, jiné vás uchvátí příběhem, tvarem nebo použitým materiálem. Možná v našich tipech nenajdete svou nejoblíbenější stavbičku, ale určitě objevíte takovou, kterou jste dosud neznali. Berte je třeba jako zajímavý tip pro příští rande, výlet s rodinou nebo s kamarády.

Tipy na jarní toulání přírodou pro fotografy

Tipy na jarní toulání přírodou pro fotografy

Jarní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit první jarní kvítka, jako jsou sněženky, bledule, koniklece nebo šafrány, jarní tání dá vyniknout zurčícím vodopádům a skalní vyhlídky ještě nejsou zakryté mladým listovím. Dnes vám tedy přinášíme několik tipů na místa, která se budou všem fotografům určitě líbit. Nechte se inspirovat a udělejte si výlet do přírody.

Výlety pro samotáře v Praze: krásná a méně známá místa hlavního města

Výlety pro samotáře v Praze: krásná a méně známá místa hlavního města

Určitě si řeknete, že samotářský výlet v Praze ani není možný. Jistě, v centru města u orloje nebo na Hradě sami nebudete nikdy, možná jen velmi brzy ráno. Naše tipy vás ale zavedou na místa, kam turisté nezajdou a Pražáci o nich sice slyšeli, ale mnohdy tam ani nebyli…

Ovocná stezka u Slaného Příroda

Ovocná stezka u Slaného

Ovocnářství má ve Slaném a jeho okolí bohatou historii a právě proto zde byla zřízena Ovocná stezka přímo uprostřed ovocných sadů. Značená stezka je dlouhá 4,5 km a vede sady meruněk, višní, třešní a především jabloní, které mají jednoznačnou převahu.

7 věcí, které nevíte o… nejznámějších českých pověstech

7 věcí, které nevíte o… nejznámějších českých pověstech

Blaničtí rytíři, praotec Čech, hrdinný kůň Šemík, česká verze krvavé paní z Čachtic, zlý rybníkář Krčín anebo slavná bílá paní rožmberská. Máte dojem, že o nich už bylo napsáno úplně všechno a slyšeli jste to přinejmenším stokrát? Přesvědčíme vás, že ještě pořád se zpod nánosu „kdysi“, „prý“ a „možná“ dá vykutat leccos zajímavého.

S osobností na procházku: po Miletíně s Karlem Jaromírem Erbenem

S osobností na procházku: po Miletíně s Karlem Jaromírem Erbenem

Málokteré město je tak spojené s autorem i jeho dílem jako Miletín. Karla Jaromíra Erbena (1811–1870) připomíná řada míst, od hlavního náměstí s pomníkem přes rodný dům až po naučnou stezku. Díky ní poznáte nejenom místa, kde se odehrávají teskné, strašidelné i varovné příběhy ze sbírky balad Kytice, ale často i jejich hlavní hrdiny.

Výlet do Máchova kraje – za králem všech romantiků

Výlet do Máchova kraje – za králem všech romantiků

Básník, skvělý kreslíř, vášnivý cestovatel a zároveň muž se slušným filozofickým a právním vzděláním – to byl Karel Hynek Mácha (1810–1836). Jeho putování po českých hradech, horách a dalších romantických místech láká i dnes k výpravám řady novodobých turistů.

Milíčovský sad třešní, hrušní a slivoní Příroda

Milíčovský sad třešní, hrušní a slivoní

Sad je situován na převážně rovinaté travnaté ploše v těsné blízkosti Milíčovského rybníka. Je ze dvou stran obklopen lesními porosty. Milíčovský rybník je součástí rybniční soustavy napájené Milíčovským potokem, spadající do povodí Botiče.

Sad jabloní, třešní a hrušní na Cibulce Příroda

Sad jabloní, třešní a hrušní na Cibulce

V romantickém lesoparku Cibulka plném soch stojí čínský pavilon, a kolem něj se na dvou svazích rozprostírá převážně jabloňový sad.

Alej Stará Husí cesta nedaleko Dubé Příroda

Alej Stará Husí cesta nedaleko Dubé

Alej na Staré Husí cestě nedaleko Dubé zvítězila v prestižní soutěži Alej roku. Více než šedesát stromů tu vysadila skupina trampů z blízkého i vzdáleného okolí podél bývalé kupecké cesty, kterou předtím vlastními silami obnovili.

Areál s poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici Památky

Areál s poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici

Mariánská Police je významné barokní poutní místo nedaleko České Lípy. Zahrnuje kostel, zvonici, ambit, arciděkanství a pomník Wenzela Hockeho. Je zde uctívána soška Panny Marie, nalezená podle legendy na břehu řeky Ploučnice.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Paví vrch nad Smíchovem Příroda

Paví vrch nad Smíchovem

Paví vrch (281 m n. m.) najdete na pražském Smíchově, nad Radlickou ulicí. Z vrcholu kopce se odkrývají neobvyklé výhledy na hlavní město. Vyhlídková místa jsou v ulici Na Pavím vrchu (nad tunelem Mrázovka) a na západní straně kopce. Pěkně je i v nedalekém parku Santoška.

Chata v sadu – glamping v podhůří Železných hor Ubytování

Chata v sadu – glamping v podhůří Železných hor

Stojí na samotě, v podhůří Železných hor, uprostřed staročeského polního sadu, obklopená jen loukami, lesem a klidem. Nemá žádné sousedy a v širokém okolí nestojí žádná jiná chata. Obklopeni budete jen lesem, loukami a klidem.

Karel Hynek Mácha – zakladatel moderní české poezie a král romantiků

Karel Hynek Mácha – zakladatel moderní české poezie a král romantiků

První sentimentálně romantické básně psal Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha – 6. listopadu 1836 Litoměřice) německy a nazval je Versuche des Ignaz Macha, Pokusy Ignáce Máchy. Tehdy se psal rok 1829. O sedm let později vydal vlastním nákladem česky psaný Máj. Jediná kniha, která za jeho života vyšla, je dnes považovaná za vrcholné dílo českého literárního romantismu.

Vrch Třešňovka Životní styl

Vrch Třešňovka

Vrch Třešňovka je vrch v Praze-Hrdlořezích. V roce 2015 na něm byl obnoven veřejně přístupný sad. Nově jsou tu vysazeny odrůdy třešní jako např. Karešova, Kordia, Rychlice německá, Germersdorfská, Libějovická, Kaštánka, Granát, Tropichterova, Velká černá chrupka a další.

Další aktuality

Poznejte magické stolové hory: v zimě jsou krásnější než v létě

Když přijde řeč na stolové či tabulové hory, zřejmě si spíš než domácí vrcholy vybavíte ty ve světě, a přece – o stolové hory není nouze ani u nás. Mezi známé kopce s plochými temeny, z nichž do údolí spadají strmé svahy, patří třeba Ostaš mezi Policí nad Metují a Teplicemi nad Metují, Děčínský Sněžník anebo vrch Vladař u Žlutic, několik méně známých vrcholů a dokonce jedna hora, která se přímo jmenuje Stolová. Jejich zvláštní tvar nejlépe vynikne na podzim a v zimě, když opadá listí. Z jejich vrcholů se před vámi otevřou nečekané výhledy, navíc na cestách potkáte jen málo výletníků.
23. listopad 2024 9:20
Příroda

Kde vidět kamenné kruhy v Česku? Poznejte archeologické unikáty i novodobé repliky megalitické stavby

Víte, že u nás máme až překvapivé množství kamenných kruhů? Některé z těchto staveb jsou novodobé, ale dochovaly se i stavby staré více než tisíc let. Doléhá na vás únava a máte pocit vyčerpání? Pak zkuste vyhledat energeticky bohaté místo, které vás doslova nabije! Vybrat si můžete buď místa, která k rituálním účelům našim předkův sloužila již před tisíci lety anebo se vydejte objevovat novodobé repliky megalitických staveb. Podle esoteriků nabíjí úplně stejně jako jejich pravěké předlohy.
23. listopad 2024 9:05
Příroda

Vlkům se u nás daří: letos se rozmnožili ve většině sledovaných oblastí

Na základě průběžných dat z monitoringu Hnutí Duha Šelmy se vlci úspěšně rozmnožují ve většině vybraných oblastí ČR, které Hnutí Duha Šelmy dlouhodobě sleduje. Narození vlčat bylo potvrzeno od Krušných hor přes Lužické hory, Jesenicko až po Beskydy a Javorníky. Naopak v oblasti Kokořínska a Máchova kraje se v minulém ani letošní roce reprodukci prokázat nepodařilo. Monitoring nemá ambici odhadnout počet všech vlků v ČR, ale zaměřuje se na vybrané modelové oblasti. Tato dílčí data naznačují, že se vlčí populace v ČR dále rozrůstá.
23. listopad 2024 6:00
Příroda

Zimní filmová místa aneb kde se točily filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Krakonoš a lyžníci?

Pojďte se s námi podívat do míst, kde se natáčely slavné české zimní filmy. Začneme třemi, kde hlavní roli hrají děti a mnozí z vás je také poprvé viděli ještě jako školou povinní. Určitě si vzpomínáte třeba na film Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku, v němž zazářil Tomáš Holý.
22. listopad 2024 5:16
Příroda

Kam na pěknou podzimní i zimní procházku do lesoparku?

Přemýšlíte, kde se projít na čerstvém vzduchu, ale nechce se vám daleko od domova? Pak se inspirujte našimi tipy na krásné lesoparky, které nebývají daleko od centra měst, a přece poskytují nádhernou kulisu pro příjemné procházky.
20. listopad 2024 10:00
Příroda

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?
19. listopad 2024 10:00
Příroda

V jeskyních napříč republikou zažijete pravé peklo!

V peklo s čerty se na začátku letošního prosince změní hned tři zpřístupněné jeskyně v Česku – Koněpruské v Českém krasu na Berounsku, Výpustek ve Křtinském údolí v Moravském krasu a nově i Mladečské jeskyně u Litovle na Olomoucku. Užijte si netradiční zážitky!
17. listopad 2024 12:00
Příroda

Romantický výlet v zimě? Tipy, kam vyrazit za nevšední krásou zimní krajiny v Česku

Některé přírodní zajímavosti jsou k vidění po celý rok, zatímco jiné můžeme obdivovat pouze v nejchladnějším ročním období. Nezbytnou podmínkou pro jejich vytvoření je totiž mráz a s ním spojený vznik ledu. Díky němu dokáže příroda vykouzlit fantastické útvary na místech jindy obyčejných. Nechte se inspirovat k jedinečnému zimnímu výletu. Víte, že meteorologická zima začíná 1. prosince a končí 28. února (v přestupném roce 29. února)?
15. listopad 2024 9:00
Příroda