
Koně jsou v
Pardubickém kraji všude. Není náhoda, že
Národní hřebčín v
Kladrubech nad Labem je nejstarší hřebčín v České republice, nejtěžší dostih kontinentu je
Velká pardubická steeplechase a že
muzeum starokladrubských koní je právě ve
Slatiňanech. Východní Čechy také nabízejí téměř 600 kilometrů značených
jezdeckých stezek. Jezdecké trasy a okruhy křižují
Chrudimsko a
Pardubicko, nové trasy pro milovníky jezdecké turistiky vznikají například v
Orlických horách, na
Českomoravském pomezí či v
Železných horách. Postupně se objevují také úvaziště, stanice, v nichž můžete i s koněm přenocovat, a dokonce i půjčovny, kde si můžete koně na putování po kraji pronajmout. Vydejte se s
Kudy z nudy do
Pardubického kraje strávit pár dní třeba přímo v koňském sedle a poznávat nová místa!
Koně se značkou UNESCO

Jeden z nejstarších hřebčínů na světě, zasazený v půvabné krajině pastvin, jízdáren, parků, stájí, vodních kanálů a cest lemovaných alejemi: to jsou
Kladruby nad Labem a
Národní hřebčín, který patří mezi nejstarší velké hřebčíny na světě.
Od počátku 17. století se specializuje na chov
ceremoniálních kočárových koní, určených výhradně pro potřeby císařského dvora. Starokladrubští bílí a černí koně se v žádném jiném hřebčíně na celém světě nechovají, původní roli ceremoniálních koní dodnes plní například na královském dvoře v Dánsku a ve Švédsku. Jedinečný
hřebčín, který přežil dějinné zvraty včetně obou světových válek, i okolní
krajina, která již půl tisíciletí slouží k chovu unikátních koní, jsou od roku 2019 zapsány na
Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Kde se na koně podíváte zblízka?

V
Národním hřebčíně v
Kladrubech nad Labem žijí
bělouši, domovem
vraníků je
hřebčín ve
Slatiňanech, založený roku 1898 jako zámecké stáje
knížecího rodu Auerspergů.
Ve
Švýcárně, starém šlechtickém hospodářském stavení kousek od
zámku Slatiňany, si prohlédnete interaktivní
Muzeum starokladrubského koně. Švýcárnu znáte i z filmu: v oblíbeném televizním seriálu
Dobrá Voda v ní bydlel
Josef Kemr jako stájný na penzi.
Pardubice, město koní

Proč jsou
Pardubice městem koní? Od roku 1874 se na
pardubickém dostihovém závodišti každý podzim koná
Velká pardubická steeplechase, jeden z nejstarších a nejtěžších dostihů v Evropě. Tradici přerušily pouze války, nepříznivé počasí a rok 1968. Nejúspěšnějším žokejem bohaté dostihové historie je
Josef Váňa starší, mezi koňmi pak největších úspěchů dosáhl
ryzák Železník: společně Velkou pardubickou vyhráli čtyřikrát.
Slavné
závodiště můžete navštívit i mimo pořádané akce a projít si ho s průvodcem. Dozvíte se zajímavosti z historie, prohlédnete si překážky včetně obávaného Taxisu a poslechnete si příběhy slavných koní i jezdců. Například
Laty Brandisové, jediné ženy, která v tomto prestižním závodě kralovala, a to s klisnou
Normou v roce 1937.
Pardubický erb s přepůleným koněm

A proč mají
Pardubice ve znaku přepůleného koně? Erbovní pověst podle návrhu malíře
Mikoláše Alše najdete na západním průčelí
Zelené brány, která bývala součástí městského opevnění. Když se
Ješek z Pardubic roku 1158 účastnil tažení císaře
Fridricha Barbarossy, sice se mu podařilo uniknout z nepřátelského obklíčení v Miláně, ale při průjezdu městskou branou železná mříž přesekla jeho koně přesně v polovině. Statečný bojovník ale nechtěl nechat zvíře, které mu tolik let věrně sloužilo, na pospas nepřátelům, a tak ho s vypětím všech sil odvlekl do vojenského ležení. Na památku jeho činu, odvahy a síly získal do erbu symbol poloviny koně.
Masopusty, lidové tradice a UNESCO

Jednou z českých lidových tradic oceněných
UNESCO jsou
venkovské masopustní obchůzky. Zimní slavnosti plné hudby, masek, tance a dobrého jídla, které se na
Hlinecku dodržují v nezměněné podobě po několik generací, byly v roce 2010 zapsány na
Seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Originály typických masek z Hlinecka, fotografie z obchůzek i listiny UNESCO jsou k vidění ve stálé
Expozici masopustních masek a obchůzek v
památkové rezervaci Betlém v
Hlinsku. Tradiční obchůzky, které patří na seznam UNESCO, se konají každoročně v obcích
Studnice, Hlinsko-Blatno, Hamry, Vortová a ve
skanzenu na Veselém Kopci.
Typickými tradicemi východních Čech jsou chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní, dostihy jako Velká pardubická steeplechase a masopustní obchůzky zapsané na Seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem se specializuje na chov ceremoniálních kočárových koní a je jedním z nejstarších hřebčínů na světě, jehož tradice sahá až do 17. století.
Na Velké pardubické steeplechase můžete sledovat jeden z nejstarších a nejtěžších dostihů v Evropě, který se koná každý podzim od roku 1874 a přetržen byl pouze válkami a nepříznivým počasím.
Interaktivní Muzeum starokladrubského koně se nachází ve Švýcárně, která je starým šlechtickým hospodářským stavením blízko zámku Slatiňany.
Mimo pořádané dostihy můžete navštívit pardubické závodiště s průvodcem, který vám ukáže překážky a seznámí s historií dostihového sportu.
Pardubice mají ve znaku přepůleného koně na paměť statečného činu Ješka z Pardubic, který zachránil svého koně během tažení císaře Fridricha Barbarossy a přenesl ho přes městskou bránu, kde koně přesekla železná mříž.
Ve stálé Expozici masopustních masek a obchůzek můžete vidět originály typických masek z Hlinecka, fotografie z obchůzek a listiny UNESCO.
Sky Bridge 721 je nejdelší visutý most pro pěší na světě a jeden z nejnavštěvovanějších turistických cílů Pardubického kraje.
Mladějovská průmyslová dráha je technická památka, kde si můžete užít jízdu výletním vlakem taženým vzácnou parní lokomotivou z doby jejího vzniku.
Východní Čechy mají zapsanou tradici masopustních obchůzek na Hlinecku na Seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.