#světovéČesko a Pardubický kraj

S renesancí se setkáte takřka po celé Moravě, ale málokteré místo jí nabízí tolik jako Moravská Třebová. Právě v časech renesance se město na česko-moravském pomezí stalo centrem humanistické vzdělanosti a díky tomu se mu říkalo Moravské Athény. Skutečným klenotem je arkádové nádvoří zdejšího zámku – renesanční, jak jinak?

Kuchyně, Sklep, Panský stůl, Kolumbovo vejce, Kazatelna, Myší díra, Zvon, Liščí doupě, Hrad, Kostelíček anebo Deštník: až některé z těch slov proletí kolem vašich uší, zbystřete. Jmenují se tak chodby, jeskyně, soutěsky a další části skalního města s prazvláštním jménem Toulovcovy maštale. Objevíte je v překrásném koutě Českomoravského pomezí, jen pár kilometrů od Litomyšle.

Interiér, kde se ze stěn na kolemjdoucí šklebí rarachové a ďáblové, skřeti a duchové, kde se otvírá kouzelný výhled do pohádkové krajiny plné strží a skal s přízračnými horami na obzoru a pod stropy se místo ozdobných lišt táhnou řady vševidoucích očí: to je Portmoneum, muzeum Josefa Váchala. Prohlédnout si je můžete v Litomyšli, podobně jako dům připomínající jeho nejslavnější dílo: Krvavý román.

Vzhledem k několika požárům, které město během jeho několikasetleté historie postihly, a následným přestavbám, je dnes možné městkou památkovou zónu označit za učebnici architektury. Vedle sebe jsou zde totiž zastoupeny snad všechny známé slohy – gotika, renesance, baroko, klasicismus, ale i slohy historizující, novorenesance nebo secese. Svitavské náměstí patří k nejdelším oboustranně loubeným náměstím v České republice. Podobně loubené náměstí najdeme v polském městě Zamość.

Počátky českého státu byly krvavé, plné úkladů a vražd. Mečem, dýkou nebo klackem si nevyřizovali účty jen prostí lidé, po krku si šly i ty nejvýznamnější rody v čele se slavnými Přemyslovci. Násilí provází i 28. říjen, státní svátek a Den vzniku samostatného československého státu.

Pečené kaštany byly oblíbenou pochoutkou podzimních a zimních dnů už za Rakouska-Uherska. Patřily ke staropražskému koloritu: zvlášť na Starém Městě prý v zimě stávaly kaštanářky na každém rohu a vůně pražených kaštanů byla pro kolemjdoucí tou nejlepší reklamou.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Králický Sněžník už svým názvem varuje: i letní výlet tady může skončit broděním ve sněhu. Zároveň ale neodolatelně vábí všechny turisty, skialpinisty, běžkaře, běžce, milovníky dalekých výhledů a vůbec ty, kteří hledají klidná místa bez davů: tak vysokou horu bez rozhledny, turistické chaty a lanovky totiž u nás jen tak lehce nenajdete.

Winternitzovy mlýny v Pardubicích, budova gymnázia J. K. Tyla a Ambrožův sbor v Hradci Králové, Lázeňský pavilon v Bohdanči, Wenkeho obchodní dům v Jaroměři a další místa: všechna jsou spojená s architektem Josefem Gočárem (1880–1945). Během své kariéry vytvořil na 300 projektů. Na některé nikdy nedošlo, na jiné se jezdí dívat turisté z celého světa – třeba na dům U Černé Matky Boží v Praze.

Martinů, vedle Smetany, Dvořáka a Janáčka další z klasiků české hudby, se ve světě proslavil víc než doma. I když od roku 1923 trvale žil v zahraničí, jeho domovem se stala Paříž a zemřel ve Švýcarsku, na rodné město Poličku a jeho okolí nikdy nezapomněl. Víte, že jako talisman s sebou po světě celý život vozil fotografii kostela sv. Jakuba?

Kdo by neměl rád loutky, pestrá loutková divadla, panoptika a hravý svět pimprlat? České loutkářství je zapsané v seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO, každý rok v březnu si připomínáme Mezinárodní den loutkového divadla a navštívit můžete celou řadu divadel nebo muzeí. Vypravte se s portálem Kudy z nudy za loutkami třeba do Chrudimi, Prachatic, Českého Krumlova nebo do Plzně.

Že by nejdražší vejce na světě bylo to největší? Pak by se mohli radovat třeba v Boru u Skutče, kde ve skalách mají schované obří balvan zvaný Kolumbovo vejce. Anebo jsou nejcennější obří kraslice, které se každý rok na jaře objevují v Hluboké nad Vltavou? Skutečným pokladem ale jsou vajíčka ze zlata a diamantů, která pro ruské cary vyráběl klenotník Fabergé.

Největší suchozemská zvířata na světě, exotická a úchvatná. Popularitu bychom jim mohli závidět: kdekdo má kamaráda s přezdívkou Slon, na ty skutečné čtyřnohé se jezdíme dívat do světa anebo do zoologických zahrad. Setkat se s nimi ale můžeme i jinde, třeba v horách anebo na cestách po světě.

Proč navštívit Slatiňany, malebný zámek na úpatí Železných hor? Láká přívětivou a pohodovou atmosférou, a navíc tu objevíte další místa, která stojí za vidění – třeba hřebčín, rozmarný Kočičí hrádek, okrasný statek Švýcárnu, oboru s jeleny a muflony, alej jedlých kaštanů a také zámeckou zahradu s malým dětským hospodářstvím, kde se šlechtické děti učily spravovat své miniaturní panství.

Milujete Francii a vše francouzské? Pak se nechte pozvat na báječný Francouzský trh na Kampě, do kalendáře si zapište srpnový koncert francouzské hudby na Francouzské ulici a naplánujte si letní výlet do některé z francouzských zahrad: tipů pro inspiraci najdete na Kudy z nudy víc než dost. Co třeba francouzská zahrada u zámku Dobříš anebo putování po zámcích podél české Loiry?

Hřebečské důlní stezky – že vám to nic neříká? Přitom se jedná o překvapivě pestrou krajinu, kde naleznete pozůstatky vzácných geologických jevů a hornické činnosti našich předků. Pěšky nebo na kole vás historií těžby uhlí a jílu na Hřebči provedou desítky kilometrů stezek. Během výletu si prohlédnete vstupní portál dolu Josefka, sedimenty zbarvený Rezavý potok velmi podobný srbskému Crvenému vrelu anebo důlní činností vytvořenou měsíční krajinu v lokalitě Pod Haldou. Stezky nabízí také řadu míst s úchvatnými výhledy do okolní krajiny.

Mohutný val bunkrů a pevností, který měl zastavit, odradit anebo alespoň zdržet nepřátelská vojska: to byl záměr tvůrců opevnění, budovaného před druhou světovou válkou v pohraničí i ve vnitrozemí. Československé opevnění z let 1935–1938 bývá srovnáváno se soustavou pevností a pevnůstek francouzské Maginotovy linie.

Zámek v městečku Versailles nedaleko Paříže byl sídlem francouzských králů a určoval styl: inspirovaly se jím paláce v Petrodvorcích u Sankt Petěrburgu, vídeňský Schönbrunn a dokonce i několik zámků v Česku. Vyberte si: nabízíme Versailles v Čechách, ve Slezsku nebo na Moravě.

Zamilovali jste si alpské říční soutěsky, které vyhloubila voda na své strmé cestě z hor do údolí? Tajemná a dobrodružná putování klikatými kaňony po chodnících a lávkách si užijete i v Česku. U Rešovských vodopádů i jinde objevíte divoké průrvy, vodopádové kaskády a tůně, krásné vyhlídky nebo altány pro odpočinek.

K nejúžasnějším památkám starověkého Egypta patří mumie. Jejich objevení pokaždé vyvolá senzaci: stejný osud tak sdílí krásná egyptská královna Nefertiti, faraón Tutanchamon i princezna Hereret. Že ji neznáte? Můžete se s ní ale seznámit velmi lehce a na vlastní oči, stačí se vypravit do Moravské Třebové.

Je jen málo měst, která se mohou dodnes chlubit zachovalými gotickými hradbami. Jedním z nich je východočeská Polička, která může směle konkurovat neméně zajímavým hradbám v estonském Tallinnu. Nejzachovalejší gotické hradby ve střední Evropě dal vybudovat Karel IV. Systém opevnění se skládal z hlavní hradby, parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu.

Milujete stará šlechtická sídla, tajemství a strašidelné povídačky? Pak pro vás máme skvělý výletní tip: hrad, kdysi střežil důležitou obchodní stezku, a přestože se dnes ztrácí v lesích stranou od hlavních tras na českomoravském pomezí, znají ho i na opačném konci republiky. Jmenuje se Svojanov.

Loni v létě na Dolní Moravě otevřeli novou bobovou dráhu, v porovnání s konkurencí skutečně mamutí: adrenalinová jízda lesem i po otevřených pláních totiž měří tři kilometry. Jde o nejdelší dráhu u nás, v Evropě jí ale patří až druhá příčka. Nejdelší bobovka leží v pyrenejském knížectví Andorra.

Obdivujete italskou renesanci a vznosné arkády, rajské dvory a saly terreny? Nemusíte jezdit až do Itálie, kouzelné stavby možná máte jen kousek od domova. Vydejte se obdivovat arkády zámků v Jindřichově Hradci, Opočně, Velkých Losinách, Moravské Třebové, Litomyšli nebo Rosicích.

Jeden z nejstarších hřebčínů na světě, zasazený v půvabné krajině pastvin, jízdáren, parků, stájí, vodních kanálů a cest lemovaných alejemi: to jsou Kladruby nad Labem a Národní hřebčín, domov starokladrubských koní. Kde se s nimi seznámíte zblízka a co zatím zůstává běžným výletníkům skryto?

S renesancí se v Litomyšli setkáte na každém kroku, od domů na hlavním náměstí přes Klášterní zahrady až po půvabný zámek. Jeho fasády a štíty zdobí osm tisíc originálních psaníčkových sgrafit. Většinu z nich prý vytvořil Šimon Vlach, který na jednom z nich namaloval sám sebe v šaškovské čepici.

Veveří, Lipnice, Svojanov nebo Sovinec: to všechno jsou hrady, kde se zazdívalo zaživa. A zdaleka ne všechny příběhy dívek, dam a rytířů, přivázaných nebo přikovaných ve výklencích, před nimiž se zvolna zvedá zeď a nakonec zmizí i poslední paprsek denního světla, patří mezi pověsti a povídačky. Tou nejslavnější a skutečně zazděnou dámou byla čachtická paní Alžběta Báthoryová (1560–1614).