Na návštěvu k Boženě Němcové a za Babičkou
V
České Skalici najdete nejstarší české literární muzeum s pozůstalostí po
nejznámější české spisovatelce, kterou muzeu věnovala dcera
Boženy Němcové, Dora. Ve dvou muzejních areálech se můžete seznámit
nejen s osobou spisovatelky, ale i historií textilní výroby či války prusko-rakouské roku 1866. Za
Boženou Němcovou se můžete vydat také do
Červeného Kostelce, kde spisovatelka krátce po svatbě žila. Co by to však bylo za výlet po stopách naší nejslavnější spisovatelky, kdybychom vás nezavedli také do
dějiště románu Babička? Od Červeného Kostelce je vzdáleno jen 7,5 km jižně, takže obě místa snadno stihnete v jednom dni. Na začátku
Babiččina údolí stojí známé
pískovcové sousoší babičky a dětí, autorem díla je akad. sochař Oto Gutfreund. A co zde skutečně uvidíte? Především známá místa z knížky, jako je
Staré bělidlo,
Viktorčin splav,
Rudrův mlýn i empírový
zámek Ratibořice,
sídlo kněžny Zaháňské a její svěřenkyně komtesy Hortensie.
Putování po stopách sourozenců Čapkových
Sledování stop sourozenců Čapkových, tedy Karla Čapka, Josefa Čapka a Heleny Čapkové, vás zavede do mnoha koutů naší vlasti. Za návštěvu stojí určitě rodiště sourozenců Čapkových (
Hronov,
Malé Svatoňovice), místo, kde strávili dětství (
Úpice a Žernov), studovali (
Hradec Králové,
Vrchlabí,
Žacléř) a také
Špindlerův Mlýn, kam odcestoval
Karel Čapek s budoucí
manželkou Olgou Scheinpflugovou a sestrou Helenou na dovolenou.
Pokud cestujete do západních Čech, zastavte se na zámku Chyše, kde v roce 1917 působil coby domácí učitel Karel Čapek. Slavný literát měl v té době svá velká díla teprve před sebou a jako
čerstvě vystudovaný doktor filozofie tu hledal práci.
V malebné krajině lesů a rybníků Dobříšska navštivte dům Karla Čapka, kde spisovatel pobýval v letech 1935 – 1938. Najdete tu expozici, zaměřenou na život a dílo Karla Čapka, Olgu Scheinpflugovou a Ferdinanda Peroutku. Součástí areálu je také Čapkova stezka je krátký, asi 7kilometrový okruh
místy, kudy Karel Čapek chodil při svých pobytech na Strži. Stezka vede územím, kde v minulosti působilo několik malých provozů na zpracování železa –
hamrů, kde se využívalo k pohonu vodní síly. Vzrostlý les, takzvané
Černé jedlí, bylo oblíbeným místem
houbaření letních hostů.
Poslední pozvánkou bude
dvojvila bratří Čapků na pražských Vinohradech, kde momentálně probíhá rekonstrukce a mělo by zde být
otevřeno muzeum bratří Čapků, připomínající
druhou polovinu 30. let minulého století. Návštěvníkům by měly být prostory vily představeny tak, jakoby se jeho "majitelé" jen na chvíli vzdálili.
Rybářským rájem Oty Pavla
Ať podniknete cestu
„tak krásným a milovaným“ krajem života a povídek
Oty Pavla po vlastní ose, nebo se
Křivoklátskem necháte vést turistickým průvodcem, rozhodně se neopomeňte zastavit v
pamětní síni Oty Pavla v domku
převozníka Proška v Luhu pod Branovem, posedět před chalupou na lavičce pod akátem, pod kterým prý všichni mluví pravdu – i rybáři – a nechat se svézt na druhý břeh
Berounky v převozníkově pramici. V
pamětní síni si prohlédnete plno
známých i dosud nezveřejněných fotografií Oty Pavla, jeho rodiny a přátel, fotografiemi z natáčení
filmu Smrt krásných srnců, s obaly zahraničních tisků jeho knih či jeho korenspodencí. Pod stropem visí
torzo staré pramice
a také
rybářské vybavení z dob minulých. Své dojmy může zaznamenat do pamětní knihy a případně přispět i dobrovolným vstupným.
Jsou z Rychnova nad Kněžnou a bylo jich pět
V roce 1892 se v
Rychnově nad Kněžnou narodil
spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista Karel Poláček. Právě sem umístil děj některých svých románů, například knížky
Bylo nás pět. Právě
sousoší pěti dětských hrdinů – Péti Bajzy, Antonína Bejvala, Edy Kemlinka, Čeňka Jirsáka a Zilvara z chudobince – dnes zdobí
Panskou ulici. Kousek odtud se nachází
Poláčkovo náměstí, kam kluci chodili vyhlížet cirkus; dnes tu stojí Poláčkova busta. A zatímco původní chudobinec v ulici Na Drahách už dávno zbořili, dům, kde býval
koloniál pana Bajzy, dosud stojí; najdete ho
na rohu Starého náměstí a Palackého ulice. O kousek dál se dřív rozkládala židovská čtvrť, a i dnes vám stačí ujít pár kroků Palackého ulicí a objevíte
synagogu s památníkem Karla Poláčka. V patře je umístěná
expozice, věnovaná jeho životu a dílu. Zatímco dřív Rychnovští nemohli Poláčkovi přijít na jméno, zejména kvůli humoristickému románu Okresní město, dnes si slavného rodáka rádi připomínají. Jeho jméno nese i hudební a divadelní festival Poláčkovo léto.
Cestou Karoliny Světlé v Podještědí
Stezka "
Cesta Karoliny Světlé" procházející Podještědím
spojuje Světlou pod Ještědem, Pláně pod Ještědem, osadu Padouchov, Jiříčkov a přes Mazovu horku, Rozstání, Dolení Paseky a Hodku se vrací do Světlé. Místa, kde se odehrává děj povídek a románů
, jsou po cestě označena modrými tabulemi. Spisovatelka Karolina Světlá pobývala ve Světlé pod Ještědem i v Doleních Pasekách ve 2. polovině 19. století. Náměty svých literárních děl čerpala právě z Podještědí a ráda poznávala zdejší lidi. Místa, kde se odehrává děj povídek a románů, jsou po cestě označena modrými tabulemi. Týkají se tak např. děl jako jsou Vesnický román, povídky Lesní panna a Mladší bratr či povídky Skalák.
Se šípkovou, nebo se zelím?
„Se šípkovou, nebo se zelím?“ můžete se i dnes dohadovat u
Hájenky, pokud zavítáte do
Kerska u Sadské, do míst spojených se životem a dílem
spisovatele Bohumila Hrabala. Mimo zákoutí známá z filmu Slavnosti sněženek, objevíte také minerální pramen, malý menhir či staleté stromy, ke kterým vás zavede
Hrabalova stezka. Kousek od Hájenky leží
Lesní ateliér u Kubů. Kromě střídání mnoha výstav předních českých výtvarníků, fotografů či jiných umělců se v květnu na zahrádce ateliéru pravidelně koná slavnost
Hrabalovo Kersko. Dále po silnici natrefíte na červenou turistickou značku u minerálního
Josefského pramene. Pro vodu sem pravidelně přijíždějí chataři ze širokého okolí.
Od pramene vlevo přijdete k silnici, odkud spatříte
Hrabalovu chatu s číslem popisným 0315, kde vznikla mnohá známá díla. Středočeský kraj v ní chce do konce roku 2024 vybudovat expozici připomínající Hrabalův život. Po žluté značce můžete dojít k pískovcovému
Menhiru, který sloužil v minulosti jako hraniční kámen. Nedaleko odtud je v
Nymburku i
Postřižinský pivovar, kde spisovatel prožil své dětství a ranou dospělost. Správcem pivovaru, jak víme z filmu Postřižiny, byl Hrabalův
nevlastní otec Francin, který zde nejen pracoval, ale s celou rodinou i bydlel. Pokud byste chtěli celý výlet opravdu stylově zakončit, pak si v pivovarské pivnici, která je hned u vjezdu do areálu,
dejte Postřižinské pivo.
Josef Lada a jeho kocour Mikeš z Hrusic
V Hrusicích nedaleko Říčan se nachází stálá expozice díla Josefa Lady – malíře a spisovatele, karikaturisty, tvůrce pohádkových postav provázejících děti od nejútlejšího dětství, ilustrátora, který nezapomenutelně ztvárnil Haškova Švejka. Ovšem českým čtenářům se do paměti dostal také černý
kocourek Mikeš, který má svůj domov právě zde, v
Ladově kraji. Pokud se do
Hrusic vypravíte, udělejte si výlet po pohádkové naučné stezce
Cesta kocoura Mikeše – poznáte tak všechna místa známá z knížky o černém kocourkovi, který uměl mluvit. Během svého putování potkáte 12 zastavení s tabulemi, na kterých kromě
úryvků z knížky Mikeš naleznete i
překrásné Ladovy obrázky. Jestliže stejně jako Mikeš vyrazíte z rodných
Hrusic a budete chtít dojít až k 12. tabuli, cíl vaší cesty bude v
Říčanech. Jestli vás už budou bolet nožky, trasu si můžete zkrátit a podle místa, kde skončíte, nasednout buď na autobus nebo na vláček, který vás přiblíží k domovu. A určitě nezapomeňte na
hrusický hostinec U Sejků, kde Josef Lada stvárnil proslulou rvačku. Hostinec stojí uprostřed hrusické návsi a ladovskými malbami je vyzdobena jeho
fasáda i interiér.