Poznejte naše slavné hudební skladatele a jejich oblíbená místa v Česku

Barokní rodný dům světoznámého skladatele Antonína Dvořáka v Nelahozevsi je významným cílem milovníků hudby z celého světa. Od léta 2024 tu můžete nahlédnout do dětství jednoho z největších hudebních skladatelů všech dob a poznat místa, zvuky a vlivy, které inspirovaly jeho tvorbu.

Obec Jabkenice nedaleko Mladé Boleslavi je pevně spojena s posledním desetiletím života a tvorby hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824-1884). V jabkenické myslivně v bezprostřední blízkosti rozsáhlé, dodnes zachované obory knížat Thurn-Taxisů, působil od r. 1875 Smetanův zeť Josef Schwarz.

Památník v rodišti houslisty a skladatele Josefa Suka (1874–1935) se nachází v domku, kde Josef Suk strávil podstatnou část svého života. Dům nechal postavit jeho otec v roce 1895, aby zde mohl již tehdy známý Josef Suk odpočívat po koncertních cestách.

Modrý pokoj Jaroslava Ježka (1906-1942) v Kaprově ulici v Praze nabízí pohled do prostředí, kde známý hudební skladatel žil a tvořil. Pokoj v soukromém bytě, který je udržován v původním stavu a pochází z počátku 30. let 20. století, je zařízený ve stylu funkcionalismu.

Lobkowiczký zámek v Roudnici nad Labem nabízí prohlídky, kde se návštěvník dozví informace o rodu Lobkowiczů, prohlédne si nádvoří zámku, zámeckou kapli s předsálím, románský hrad z nádvoří a výhled z balkónu zámku.

Objevte místo, které inspirovalo jednoho z nejslavnějších hudebních skladatelů! Ve Vysoké u Příbramě našel na více než 20 let svůj druhý domov Antonín Dvořák. Novorenesanční zámeček s rozlehlým parkem je otevřen celoročně.

Vydejte se Prahou 2 po stopách velikánů české hudby. Smetana, Dvořák, Suk, Janáček a další. Jejich díla zná celý svět. Poznávejte, sbírejte body a soutěžte o věcné ceny.

Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Moravská Ostrava), jeden z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české a světové moderní hudby. Přestože patří do generace české hudební moderny, je jeho styl velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Miloval moravské lázně Luhačovice podobně jako Goethe svoje Mariánské Lázně. Malebné lázeňské městečko v údolí říčky Šťávnice s řadou léčivých minerálních pramenů navštívil poprvé roku 1886 na pozvání strýce Jana Janáčka, faráře ze Vnorov, a od roku 1903 sem jezdíval pravidelně.

Božský Čech, Il divino Boemo: to byl Josef Mysliveček, (9. března 1737, Praha – 4. února 1781, Řím). Láska k hudbě ho zavedla do Itálie, kde se stal jedním z nejvyhledávanějších barokních operních skladatelů druhé poloviny 18. století. Jeho závratnou kariéru i pád do bídy a zapomnění zmapoval režisér Petr Václav ve filmu Il Boemo.

František Xaver Dušek (Franz Xaver Dussek i Franz Xaver Duschek) (8. prosince 1731 Chotěborky u Jaroměře – 12. února 1799 Praha) byl český hudební skladatel. a pedagog, jeden z nejvýznamnějších cembalistů a klavíristů ve své době. Spolu se svou manželkou Josefínou hostil W. A. Mozarta při jeho pobytech v Praze. Muž, který se ve většině příběhů skrývá za sukněmi své ženy a ve stínu věhlasnějšího kolegy Mozarta.

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Leoš Janáček (3. července 1854, Hukvaldy – 12. srpna 1928, Moravská Ostrava) byl jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české moderní hudby. Ve světě je známý hlavně díky operám Její pastorkyňa a Káťa Kabanová, slavná jsou rovněž orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta či rapsodie Taras Bulba.

Barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (2. září 1696, Náměšť nad Oslavou – 15. února 1744, Jaroměřice nad Rokytnou) se často objevuje ve vědomostních soutěžích, křížovkách a kvízech. Zazní-li otázka, kdo byl autorem první česky zpívané opery, pak by mělo zaznít právě jméno muže, který byl původně komorníkem hraběte Jana Adama z Questenberka.

Josef Suk starší (4. ledna 1874 Křečovice – 29. května 1935 Benešov) byl český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka. Byl velkým lyrikem české hudby na přelomu pozdního romantismu a moderny 20. stol. Spolu s Vítězslavem Novákem byl nejvýraznějším představitelem Dvořákovy kompoziční školy a jedním ze zakladatelů české hudební moderny.

Dům, ve kterém je umístěn Památník Leoše Janáčka, koupil skladatel v roce 1921 od Marie Janáčkové, vdovy po svém bratru Františkovi, když už více než 30 let jezdil o prázdninách i s rodinou na Hukvaldy. Jedinečné muzeum se chlubí nádherně dochovanými interiéry z dob Janáčkova života.

Budova staré školy, v níž se 3. července 1854 narodil Leoš Janáček, dnes již neexistuje. Na jejím místě stojí od roku 1877 patrová budova bývalé školy a dnes poskytuje přístřeší Informačnímu centru Hukvaldy, Pamětní síni Leoše Janáčka a minigalerii. Na jejím průčelí je umístěna pamětní deska s bronz

K čemu byl vílám hrad? Pověst o založení Hukvald to neřeší, zkrátka podle lidových povídaček hrad založily húkalky, zvláštní druh místních lesních bytostí, které s oblibou houkaly a pokřikovaly na noční chodce. Samozřejmě to bylo trochu jinak a jméno hradu se dá vyluštit ve jméně jeho skutečných zakladatelů, porýnských hrabat Hückeswagenů.

Víte, že první skladba, která zazněla po přistání na Měsíci, byla Novosvětská symfonie? Jejího autora Antonína Dvořáka známe jako jednoho z nejslavnějších hudebních skladatelů všech dob, ale co víme o jeho životě a místech, kde žil a tvořil? Portál Kudy z nudy vás zve na výzvědnou cestu okolím Prahy i jejím centrem na kole.

Populární písničky jako "Jste kavalír, to vím" nebo "Blondýnky sladké" zná kdekdo, ale ruku na srdce: víte, kdo je jejich autorem? Nebudeme vás dlouho napínat: obě operetní árie zaznívají v Polské krvi. Ta bývá označována za nejlepší dílo Oskara Nedbala.

Březnický zámek s renesanční zahradou, obklopenou baštami na jedné straně a anglickým parkem na straně druhé, se pyšní řadou nej. Sgrafitová omítka s motivy psaníček na zámeckých fasádách patří k nejstarším u nás, dochovala se tu jedinečná Lokšanská knihovna s původním mobiliářem a navíc právě tady se odehrála tajná svatba, která ve své době zamávala celou Evropou.

Rafael Jeroným Kubelík (29. června 1914 Býchory – 11. srpna 1996 Kastanienbaum, kanton Lucern, Švýcarsko) byl český dirigent, skladatel a houslista. Fenomenální dirigent, skladatel a houslista Rafael Kubelík,proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka.

Bohuslav Jan Martinů (8. prosince 1890 Polička – 28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko) byl český hudební skladatel klasické hudby. Vedle Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka patří mezi nejvýznamnější a nejhranější české autory. Byl skladatelem polymorfním, který prošel rozmanitými vývojovými fázemi, než dosáhl zcela osobitého slohu.

Gustav Mahler (7. července 1860 Kaliště, Čechy – 18. května 1911 Vídeň, Rakousko) byl rakouský hudební skladatel a dirigent židovského původu. Ačkoli se o hudebním skladateli Gustavu Mahlerovi často hovoří jako o největším rakouském symfonikovi a proslavil se zejména v době, kdy byl dirigentem Vídeňské státní opery, nelze přehlédnout jeho české kořeny. Jsou překvapivě silné a dodnes velmi živé.

V Česku je několik jezírek, která prý inspirovala hudebního skladatele Antonína Dvořáka a libretistu Jaroslava Kapila ke vzniku slavné opery Rusalka. To nejznámější Rusalčino jezírko leží u Vysoké u Příbrami, kam Dvořák rád jezdíval; zprvu na návštěvy k příbuzným, posléze do vlastní usedlosti.

Málokteré šlechtické sídlo natolik přitahovalo pozornost známých osobností jako mohutný gotický hrad Střekov. Romantickou zříceninu obdivovali básníci Goethe, Mácha i hudební skladatel Richard Wagner. Ten údajně právě na Střekově složil báseň, jež se později stala podkladem pro libreto známé opery Tannhäuser.

Hledáte hrad či zámek, kde se určitě nebudete nudit? Pak se vydejte do Litomyšle! Zdejší zámecký areál není zajímavý jen tím, že byl zapsán mezi památky UNESCO, ale nabízí mnohem víc než jen pouhou prohlídku interiérů, za vidění stojí i leccos ve městě a v jeho okolí.

Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významný český hudební skladatel období romantismu. Když padne zmínka o koncertujícím dítěti a klavíru, kdekomu se vybaví W. A. Mozart. Jenže zůstaneme v Česku, přesněji řečeno v Litomyšli. Tady se téměř před dvěma sty lety narodil jiný nadaný chlapec, který už ve svých šesti letech udivoval zámecké panstvo hrou na klavír – Bedřich Smetana.

Nelahozeves leží asi třicet kilometrů od Prahy a jak už její název napovídá, nepyšní se ani titulem města, a tak její bohatství těžko můžeme hledat ve velikosti. Právě naopak. Když se zde v roce 1841 narodil Antonín Dvořák, stálo tu jenom šestačtyřicet domů.

Ojedinělý strom původem z Dálného východu mohl jako první slyšet melodie slavné Prodané nevěsty. Roste totiž u statku Lamberk, ve kterém sídlí Památník Bedřicha Smetany a kde známý skladatel prožil několik šťastných let.

Trasa zahrnuje devět nejdůležitějších míst, která jsou spojena se životem a dílem skladatele Její pastorkyně, Příhod lišky Bystroušky či Sinfonietty, a jehož tvorba patří k tomu nejvýznamnějšímu, co hudba 20. století světu přinesla. Celá trasa měří asi šest kilometrů.

Archiv Leoše Janáčka je dokumentační fond, zaměřený na život a dílo jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů 20. století. Spravuje ho Moravské zemské muzeum, pod které taktéž spadá Památník Leoše Janáčka. V roce 2017 byl archiv zapsán na seznam Paměť světa UNESCO.

Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších světově proslulých skladatelů 19. století – Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. V roce 2023 schválila Výkonná rada UNESCO zápis Archivu Antonína Dvořáka do seznamu Paměti světa UNESCO. Archiv je uložen v Českém muzeu hudby, které je součástí Národního muzea v Praze.

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Hudební skladatel a klavírní virtuóz Ilja Hurník (25. listopadu 1922, Ostrava-Poruba – 7. září 2013, Praha) patří k výrazným osobnostem české kultury druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Dnes jeho skladby s chutí zpívají dětské sbory, Hurníkovu hudbu uvádějí sólisté s orchestry i operní soubory.

Melodrama je hudební forma, která se zrodila v druhé polovině 18. století. O jeho vznik se zasloužili francouzský filozof a spisovatel Jean-Jacques Rousseau (1712–1778) a český hudební skladatel Jiří Antonín Benda (30. června 1722, Benátky nad Jizerou – 6. listopadu 1795, Bad Köstritz, Německo).

Tmavomodrý svět, Život je jen náhoda, David a Goliáš, Babička Mary anebo Nebe na zemi: to je jen malý výběr známých písní hudebního skladatele Jaroslava Ježka (25. září 1906, Praha-Žižkov – 1. ledna 1942, New York). Jeho hudba provázela divadelní hry Osvobozeného divadla a filmy Voskovce a Wericha. Ti na něj vzpomínali jako na perfektního hudebníka, věrného kamaráda, veselého člověka a „ukrutného legracistu.“

Škoda lásky, kterou jsem tobě dala / ty mé oči, dnes bych si vyplakala. / Moje mládí, uprchlo tak jako sen, / na všechno mi zbyla jenom, v srdci mém vzpomínka jen. Tak zní text zřejmě nejznámější české písně. Složil ji hudební skladatel a kapelník Jaromír Vejvoda (28. března 1902 Zbraslav – 13. listopadu 1988 Zbraslav) a pod různými názvy ji dodnes znají a zpívají lidé na celém světě.

Mezi nejhranější české autory patří Bohuslav Martinů (8. prosince 1890 Polička – 28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko). V díle jednoho z nejplodnějších a nejvšestrannějších hudebních skladatelů 20. století se odráží řada vlivů: francouzský impresionismus, jazz, anglický madrigal i české a moravské lidové písně.

Vilém Blodek (3. října 1834 v Praze – 1. května 1874 v Praze) byl český hudební skladatel z období českého hudebního romantismu, flétnista, klavírista, sbormistr a hudební pedagog. Poslední čtyři roky života Blodek strávil v ústavu pro choromyslné v pražských Kateřinkách, kde také předčasně ve 39 letech zemřel. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

V domku, kde žil Leoš Janáček, se dozvíte vše o jeho životě i tvorbě. Nachází se zde audiovizuální sál, součástí expozice je výstava věnovaná skladatelovým vrcholným dílům a především kompletně dochovaná Janáčkova pracovna.

Zeleně značená Cesta Gustava Mahlera začíná u Wolkerova památníku pod Lipnicí, poklidnou, přívětivou a mírně zvlněnou krajinou zavede turisty do Mahlerových rodných Kaliští a pokračuje partiemi s nádhernými výhledy až do Želiva, kde po dvaceti pěti kilometrech končí.