Kde začít, kde jenom začít? Že bychom se nejprve vydali za nejslavnějším secesním malířem? A proč ne, dnešní výlet po
Praze bude obsahovat samé delikatesy, a to po všech stránkách, proto můžeme začít pěkně zostra. Pozveme vás do
Muchova muzea, které tvoří jednu z povinných zastávek po pražských výstavních síních. Více než sto děl světově uznávaného moravského rodáka
Alfonse Muchy představuje průřez celým jeho dílem, které zároveň znamená průhled celým
secesním stylem.
Dnešní chuti bude dozajista vyhovovat jedna z restaurací s
certifikátem Czech Specials, která je opravdu speciální. Vydáte-li se po Příkopech kolem
Obecního domu – k němuž se dnes ještě vrátíme – na Poříčí, dojdete asi po deseti minutách ke
Café Imperial. Jedná se o podnik s výjimečně dlouhou tradicí ve
stylu grand café, jakých v Česku mnoho nenajdete. Nechte na sebe dýchnout secesi a pusťte se do jídel, která vám vykouzlí úsměv na tváři.
A kde přenocovat? I ubytování si můžete vybrat v secesním stylu: třeba na
Václavském náměstí, kde se v roce 2024 po rekonstrukci otevřel bývalý slavný
secesní hotel Evropa. Hotel, který byl už za první republiky symbolem luxusu, funguje pod názvem
Hotel W Prague jako součást celosvětové
hotelové sítě Marriott.
Restaurace Zdeňka Pohlreicha
Není to tak dávno, co jste si v
Café Imperial mohli objednat tác koblih a v
saturninovském stylu je začít házet po okolních hostech. Tato atrakce už sice nefunguje, zato se zde o kuchyň a to, co v ní připravují, stará česká kuchařská celebrita
Zdeněk Pohlreich, který platí za jednoho z nejlepších kuchařů u nás. A něco takového byste si přece neměli nechat ujít!
Už jenom okamžik, kdy vstoupíte do světlého a honosného prostředí
Café Imperial, je zážitkem. Vše se blýská, pozdně secesní interiér se spoustou keramické mozaiky působí exoticky a honosně. Ještě než se stačíte vzpamatovat a už jste dotázáni, jaká jsou vaše přání. Profesionální obsluha na vysoké úrovni je tu skutečně pro vás. Než se ale necháte usadit, věnujte pozornost moučníkovému pultu hned u vchodu, kde se můžete inspirovat, čím zakončíte návštěvu tohoto věhlasného podniku.
Ale nepředbíhejme. Vše teprve začíná. Je jedno, ve kterou denní dobu přijdete, zde se podává dokonce i snídaně v anglickém, americkém, francouzském či kontinentálním stylu. Zaměřme se ale spíše na to, co zde Zdeněk Pohlreich nabízí po zbytek dne.
Polévka je grunt
Pokud jste vyhladovělí po dlouhé prohlídce muzea, neměli byste vynechat některou z polévek. Za pozornost stojí zejména zdejší
kulajda se ztraceným vejcem a
francouzská cibulačka. Záleží jen na vás, zda dáte přednost české klasice nebo francouzskému zázraku s alespoň půlcentimetrovou sýrovou zapečenou krustou, pod níž najdete dokonale sytou polévku s cibulí a francouzskou bagetkou.
Každá z obou polévek by sama o sobě stačila menšímu jedlíkovi jako samostatné jídlo a obě budete chtít ochutnat znovu. A! Snad jen cibulačku si neobjednávejte, jste-li zde na první schůzce s novým partnerem. Je v ní tolik lahodného roztaveného sýra, že prostě neexistuje způsob, jak ji sníst důstojně.
Ale pojďme už k hlavním jídlům! Je dobré si všimnout, že se drží svých vlastních pravidel a jídelníček neskýtá stovky možností. Přesto nepůsobí chudě a i přes menší počet jídel zaručeně nebudete vědět, co si vybrat. Zdejší
svíčková patří k pohádkovým zážitkům, naprostou klasikou je i
telecí řízek s bramborovou kaší, mezi české speciality patří i
zajíc na smetaně s karlovarským knedlíkem.
Specialita šéfkuchaře
Dnes vám však doporučíme jednu ze specialit šéfkuchaře:
telecí líčka na červeném víně s bramborovou kaší a restovanou zeleninou se žampiony. Nejjemnější hovězí maso, které se vám rozplyne na jazyku s orestovanou kořenovou zeleninou, jejíž chuť se s masem dokonale snoubí, chuťově doplňují kousky žampionů a pár kapek olivového oleje. Bramborová kaše se ukazuje být dokonalou přílohou, a dokonce i ta zde chutná lépe než od maminky. Také estetický dojem z jídla je na výbornou, tohle je zkrátka radost z bašty!
K pití si můžete objednat některé víno ze zdejší nabídky a vězte, že v
Café Imperial vědí, co vám nabídnout. Vín zde najdete širokou nabídku, její nejpodstatnější část tvoří vína od špičkových moravských vinařů, ale naleznete zde i reprezentativní vzorky vín z celého světa. Určitě si vyberete.
Po celou dobu vaší návštěvy se o vás bude starat pozorný personál, který dobře ví, co zde nabízí, a tudíž ho jen tak nezaskočíte nějakou otázkou či přáním. Přičteme-li velmi příjemné prostředí, musíme konstatovat, že se nalézáme nejen architektonicky v jednom z nejzajímavějších podniků v celé
Praze, jehož návštěva je pro milovníky jídla povinností. Cena hlavního jídla se pohybuje okolo mezi 400 až 600 korunami, ale za jistotu prvotřídních surovin a výtečné chuti to určitě stojí za to.
Secesní tečka v Obecním domě
V dobrém rozmaru z dobrého jídla můžete zamířit zpátky na
náměstí Republiky a prohlédnout si
Obecní dům, označovaný za secesní perlu
Prahy. I tady se potkáte s Muchou, který zde vyzdobil Primátorský sál. Pokud se sem vydáte v době konání některého z festivalů, můžete si po kávě zpříjemnit večer koncertem vážné hudby ve slavné
Smetanově síni. Byla by to důstojná tečka za secesním dnem v Praze.