Prohlédněte si a ochutnejte secesní Prahu

Festival městské architektury Open House Praha vstupuje letos do svého jubilejního 10. ročníku. Festivalový týden přináší celou řadu doprovodných programů – koncerty, přednášky, debaty, výstavy a komentované procházky. O víkendu 18. a 19. května 2024 se zdarma otevře 119 běžně nepřístupných budov a prostorů. Od pondělí 13. května mohou návštěvníci zavítat do festivalového infocentra v Kampusu Hybernská (Hybernská 998/4), Praha 1-Staré Město a zakoupit si festivalového průvodce a další materiály. Otevírací doba je v týdnu 10:00–18:00 a o víkendu 9:00–19:00 hodin.

Hlavní nádraží v Praze patří k nejvýznamnějším secesním památkám v Česku, je národní kulturní památkou. Kavárna byla původně odjezdová hala, později sloužila jako místo k posezení při čekání na vlak. Vychutnejte si kousek historie ve Fantově kavárně.

V Praze i v dalších městech a krajích České republiky se každý rok otvírá několik nových luxusních hotelů. Pojďte nabídku zajímavého ubytování prozkoumat s Kudy z nudy. Které hotely se otevřely v posledních letech, které se na otevření teprve chystají a které hotelové společnosti si Česko vyhlédly jako zajímavý cíl byznysu?

Cyklus 20 monumentálních obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů, Moravanů a Slezanů se během let 2021-2026 vrací na zámek Moravský Krumlov. Opravené prostory zámku splňují nejpřísnější kritéria vyžadující pro vystavení pláten.

Evropská výtvarná secese bývá někdy nazývána Le style Mucha podle malíře, grafika a designéra původem z moravského města Ivančice. Alfons Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) jako neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt.

Když se začne mluvit o železnici, zjistíte, že věda a historie skutečně není žádná nuda. Historické skvosty se zvolna mění v moderní objekty, a přitom neztrácí nic ze svého starosvětského půvabu. Pojďte se s několika z nich seznámit zblízka a podívat se, jakými proměnami v posledních letech prošly, případně jaké změny je čekají v nejbližší době.

Až se znovu ubytujete v hotelu, uvelebíte se v pohodlné posteli, budete si lebedit v sauně nebo wellness, obdivovat výhled z oken a vychutnávat si skvělou gastronomii nebo posezení u baru, možná vás napadne zvídavá otázka, kde se hotely vlastně vzaly? Stále vyrůstají nové a nové, moderní doba jim přeje (ano, i my doufáme, že covidová přestávka se už nevrátí) a jejich nabídka je nepřeberná, ale víte, kdy a proč vlastně vznikly a který hotel je nejstarší, nejvyšší nebo největší? Portál Kudy z nudy zve na velkou hotelovou jízdu!

Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I. byla vystavena jako náhrada za zbořené synagogy po asanaci pražského ghetta. Jedná se o nejmladší a zároveň největší synagogu pražské židovské obce. Stavba je zajímavou směsí secese a maurského slohu.

Při toulkách Prahou objevíte nejenom spoustu krásných zákoutí a památek, ale také obrovské množství kaváren. Lidé se v nich scházejí, aby si vychutnali šálek kávy, popovídali si s přáteli nebo jen tak odpočívali. Jsou to místa, kde najdete pohodu a klid, inspiraci, skvělou atmosféru a třeba i něco dobrého ke kávě. Kde se ale vlastně pražský kavárenský svět zrodil?

Tajný tip Pražanů zní: nechte stranou nejznámější místa historického centra, vyhněte se stovkám či tisícům dalších návštěvníků i místních a pojďte prozkoumávat město jinak. Třeba na trase z Hradčan do Bubenče – a nemějte obavy, ač se občas dostanete do blízkosti turisticky frekventovaných míst, pohodlně se jim vyhnete.

Pasáž Lucerna, vzdálená jen několik málo metrů od Václavského náměstí, se dnes počítá k architektonickým pomníkům dřívější moderny. V pasáži se nachází kino v secesním stylu, několik obchodů a barů a také originální socha výtvarníka Davida Černého – parodie na rytířský pomník sv. Václava.

Nenechte si ujít pobyt v pražské perle stylu Art Deco s kubistickými prvky, které byly doplněny pozdně secesní mozaikou. Zažijte atmosféru počátku 20. století ve slavném hotelu a kavárně Imperial.

Perla secesní architektury Hotel W Prague (býv. Grand hotel Evropa) stojí na Václavském náměstí v Praze. Ve své době byl symbolem luxusního ubytování a perfektních služeb pro celé Československo. V současné době zde probíhá rekonstrukce, která by měla hotel opět vynést na výsluní.

Art Nouveau Palace Hotel se nachází přímo v srdci historického centra Prahy. Budova z roku 1909 byla postavena ve stylu vídeňské secese. Hotel nabízí ubytování ve 127 elegantních pokojích s vysokými stropy a stylovým nábytkem, ideálních k odpočinku po náročném dni v ruchu pulzujícího velkoměsta.

Nejkrásnější secesní restaurace v České republice je opět otevřena široké veřejnost. Pevně věříme, že moderní česká kuchyně a výborně ošetřené plzeňské pivo budou základem pro spokojenost všech hostů. Těšíme se na vaši návštěvu a doufáme, že se k nám budete vracet.

Rozlehlý secesní dům U Nováků se skládá z hlavní budovy a dalších šesti pětipatrových křídel, spojených mezi sebou systémem pasáží a dvoran. Pasáž je druhou nejstarší v Praze.

Palác Rokoko byl stavebně součástí komplexu tří multifunkčních domů, tvořících nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Uvnitř paláce se nachází pasáž s obchody a divadlem Rokoko, která spojuje Václavské náměstí s pasáží Lucerna.

Maškova vila byla postavena roku 1901 ve stylu secesního folklóru podle plánů Bohumila Waiganta.

Památkově chráněný areál s prvky secese a novorenesance byl vybudován v roce 1893 – 1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka pro Ústřední jatka královského města Prahy. Svému účelu jatka sloužila až do roku 1983, kdy byla přebudována na tržnici.

Most Legií je sedmým pražským mostem. Stojí na místě původního řetězového mostu císaře Františka I. a spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Malou Stranou.

Je desátým pražským mostem po proudu Vltavy. Jedná se o jedinou takto velkou secesní mostní konstrukci v České republice. Právě proto patří mezi státem chráněné technické památky.

Secesní budova České pojišťovny ve Spálené ulici je sama o sobě skvostem pražské architektury. Velkou raritou je zde však kašna pod schody, kde od roku 1914 plave živý úhoř. Ten současný je svého jména III.

Veletržní palác je sídlem Národní galerie v Praze od roku 1976. Stálá expozice umění Umění 19., 20. a 21. století seznamuje ve třech podlažích Veletržního paláce s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v kontinuitě posledních třech staletí.

V Bílkově vile v Mickiewiczově ulici v Praze je návštěvníkům zpřístupněn ateliér Františka Bílka. V další části objektu je umístěna stálá expozice, která představuje díla z vrcholného období tohto všestranného secesního umělce.

Secesní kavárna Imperial, která byla otevřena již v roce 1914, vždy patřila mezi nejznámější podniky v Praze. Café Imperial pod vedením Zdeňka Pohlreicha navazuje na svou prvorepublikovou slávu díky pohostinnosti, výtečné kuchyni a skvostné historické výzdobě.

Muchovo muzeum, první muzeum na světě věnované životu a dílu proslulého, světově známého představitele secese, Alfonsu Muchovi, je umístěno v barokním Kaunickém paláci v Panské ulici na Starém Městě v Praze.

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Průmyslový palác je ústřední dominantou areálu Výstaviště Praha Holešovice. Secesní stavba pochází z roku 1891 podle návrhu Bedřicha Münzbergra, který spoluprácoval s inženýrem Františkem Prášilem. Výzdobu provedl Bedřich Ohman a Alois Dryák. Stavba je jak uměleckou, tak i technikou památkou.

Sochařská výzdoba průčelí Obecního domu, Hlavního nádraží a Nové radnice v Praze, a hlavně pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze: to jsou nejznámější díla sochaře Ladislava Šalouna (1. srpna 1870, Praha – 18. října 1946, Praha), jedné z hlavních osobností českého secesního symbolismu.

Sochař, grafik, autor užitého umění, literát a mystik František Bílek (6. listopadu 1872, Chýnov – 16. října 1941, Chýnov) byl originálním symbolistou období secese. Pocházel z ortodoxní katolické rodiny a ve svých uměleckých dílech zobrazoval převážně náboženská témata, provázená mystickými texty.

Kubistický činžovní dům z let 1912–913 byl postaven pravděpodobně podle návrhu Emila Králíčka. Majitelem domu byl malíř, diplomat a spisovatel Adolf Hoffmeister, který zde také žil.

Hlavní budova, dalších šest křídel s pěti patry a rozsáhlý komplex dvoran a pasáží: to je secesní palác U Nováků v Praze ve Vodičkově ulici. Vznikl v letech 1902–1903 a architekt Osvald Polívka jej navrhl jako první pražský obchodní dům, vybudovaný ve stylu obchodních domů v Paříži, Miláně a dalších evropských metropolích.

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

Stavby Jana Kotěry (18. prosince 1871, Brno – 17. dubna 1923, Praha) nenajdete jen v Praze, Hradci Králové či Prostějově, ale i ve světě. Navrhl venkovský dům F. Tondra na břehu jezera v rakouském St. Gilgenu, hotely v chorvatské Opatiji a v Dubrovníku, studia u profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche.

Nový elegantní apartmán v secesním domě na Starém Městě v Praze. Byt o rozloze 180 metrů čtverečných umožňuje dokonalé spojení zážitku se stověžatou Prahou. Výjimečný prožitek romantiky ve dvou i radostné chvíle rodiny s dětmi.

Krásné dívky s těžkými víčky a překrásnými šperky, složité květinové ornamenty, divadelní plakáty, kalendáře, dekorativní zástěny, obaly čokolád i obří plátna zachycující historii slovanských národů: tak vypadají díla malíře a grafika Alfonse Muchy, který dal světu nový secesní styl. Bez Muchy by zkrátka éra Belle Époque nikdy nebyla tak krásná.

Bílkova vila na Hradčanech patří k nejoriginálnějším stavbám secesní architektury v Praze, přesto ji zná jen málokdo: je schovaná za stromy a ani pamětní deska za plotem se jménem významného umělce období secese a symbolismu není příliš nenápadná. Přesto je Bílkův netradiční výtvarný styl rozpoznatelný na první pohled – a dokonalou ukázkou jeho mistrovství je i samotná vila.