České rekordy: dopravní a železniční NEJ České republiky

V šumavské osadě pod vrchem Boubínem se v minulosti vyrábělo sklo. S rozvojem průmyslu vznikla v obci železnice, jejíž zastávka je nejvýše položenou stanicí České republiky. Dnes je Kubova huť ideálním místem pro zimní i letní rekreaci.

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

V bývalé výtopně parních lokomotiv v Rokytnici je pro veřejnost otevřena expozice věnovaná historii železnice v regionu, ale především železniční trati Doudleby – Vamberk – Rokytnice.

V letech 1825-1832 byla vybudována mezi městy České Budějovice a Linec železniční trať pro vozy tažené koňmi. O historii dráhy, životě sdrážních dělníků i současnosti strážních domků se dozvíte v domku č.1, v Mánesově ulici.

Železniční trať Tábor-Bechyně je nejstarší meziměstskou elektrickou dráhou nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Provoz zahájila 21. června roku 1903 a jezdí dodnes.

Na Osoblažsku v podhůří Jeseníků se nachází unikátní úzkorozchodná dráha, která je jediná svého druhu v Českém Slezsku. Trať vede z Třemešné ve Slezsku (s napojením na normálněrozchodnou trať z Krnova do Jeseníku) přes Slezské Rudoltice do Osoblahy.

Kdysi převážně německá obec Fukov / Fugau byla zbořena roku 1960. Dnes ji připomíná jen hřbitov, boží muka a secesní vodárna.

Muzeum koněspřežné dráhy, která vedla z Českých Budějovic do Lince naleznete v objektu bývalého strážního domku v Bujanově. Dozvíte se zde o historii této unikátní technické památky, která byla první svého druhu na evropském kontinentě.

Již odedávna se pro dopravu soli z horního Rakouska do Čech používala cesta z Lince do Českých Budějovic a dále do Prahy. Její délka je 120 km a provoz trati byl zahájen v roce 1832, kdy nákladní i osobní vozy tahalo spřežení se dvěma koňmi.

Nejvýše položená vlaková stanice v Jeseníkách se nachází a Ramzovském sedle. Nádraží v Ramzové leží ve výšce 760 m n. m. a bývala nejvýše položenou rychlíkovou stanicí u nás, rychlíky zde však již nestaví.

Posázavský Pacifik je vyhlášenou železniční tratí z Prahy do Čerčan (č. 210) a z Čerčan do Světlé nad Sázavou (č. 212), která se vine cca 130 km podél řeky Sázavy. Jezdí po ní jak pravidelná osobní doprava, tak nostalgické vláčky a parní lokomotivy nebo víkendové turistické linky.

Jedním z nejdůležitějších železničních uzlů a největší nákladní stanici je Česká Třebová. Nachází se zde rozsáhlé seřaďovací stanice, velké osobní nádraží, kde zastavují téměř všechny osobní vlaky, které přes něj projíždějí a Depo kolejových vozidel.

Nejužším rozchodem kolejí se může pochlubit trať z Frýdlant – Heřmanice, která má rozchod 750 mm. Trať, nacházející se v severních Čechách u hranic s Polskem a Německem, byla pro veřejnou dopravu otevřena 25. srpna 1900.

Nejdelší úzkorozchodná dráha o rozchodu 760 mm bývala dlouhá 46 km a vede z Jindřichova Hradce do Obrataně. Od října roku 2022 zde vlaky nejezdily, k zahájení provozu však došlo opět v září 2024.

Dosud funkční trať je provozována od roku 1903 mezi Táborem a Bechyní v délce 24 km. Bechyňská železnice je dílem známého elektrotechnika a vynálezce Františka Křižíka. Železniční vagóny byly již v té době osvětlené, vytápěné, vybavené přenosnými telefony a bleskosvody na střechách.

Naše jediná ozubnicová trať spojuje Tanvald s Harrachovem. Celkem měří 12 km a největší stoupání činí 58 ‰. Dnes je v provozu 12 kilometrů trati z Tanvaldu do Harrachova, které se mezi lidmi říká kořenovská Zubačka nebo také Polubenka.

Nejstarší železniční tratí byla koněspřežná železnice spojující již od roku 1832 České Budějovice s Lincem. Trať byla postavena především pro dopravu zboží (hlavně soli), ale také osob. Dodnes se z železnice moc nedochovalo, protože dnešní trať z Českých Budějovic do Lince z větší časti kopíruje dráhu koňky.

Do Prahy vedou 4 dálnice, 3 silnice pro motorová vozidla, 4 silnice I. třídy a 10 železničních tratí.

Zastávka leží v údolí Labe na Děčínsku na trati vedoucí do Německa, a to v nadmořské výšce 117 m. Na nádraží v Dolním Žlebu je radost čekat na vlak. Když je pěkně, můžete se kochat výhledem na Labské pískovce. V nepříznivém počasí se v čekárně dočtete o velmi zajímavé historii zdejších nosových hodin. Jsou jediné tohoto druhu v Česku. Nachází se zvenku čekárny směrem k perónu a ozývá se z nich tiché tikání.

Nové Údolí na Šumavě je jedním z nejkrásnějších míst v České republice. Leží na státní hranici s Německem, kde bývala rušná pohraniční osada, ze které se však do dnešních dnů zachovala jedna chalupa, bývalý celní úřad pro pěší a malé romantické nádraží.

Parní motorový vůz M 124.001 Komarek byl vyroben v roce 1903 v Ringhofferově vagonce na Smíchově. Jedná se o jeden z nejvzácnějších exponátů železniční sbírky NTM, který spojuje v jednom vozidle lokomotivu a osobní vagon, a jako jediný vůz tohoto typu z našich tratí se dochoval dodnes. Jeho význam překračuje hranice České republiky. Vůz Komarek byl po náročné rekonstrukci v roce 2016 zprovozněn.

V roce 1899 byla s rozvojem průmyslu vybudována mezi Vimeprkem a Volary železniční trať. Zastávka Kubova huť (995 m n. m.), kde se vyrábělo sklo, se stala nejvýše položenou železniční stanicí v České republice.

Když přijde řeč na vlak bez strojvedoucího, už nejde jen o článek v bulvárním tisku. Autonomní vlaky, tedy bez strojvedoucích a vybavené jen kamerami a senzory, by postupně na českých železnicích měly vystřídat ty klasické. První vlak, který nepotřeboval strojvedoucího, se rozjel po Švestkové dráze v roce 2021. Od dubna 2025 vozí autonomní vlak cestující na trati u Kopidlna na Jičínsku. Speciálně upravená souprava jezdí zcela bez zásahu strojvedoucího.

Národní technické muzeum (NTM) buduje na Masarykově nádraží v Praze nové železniční muzeum. V jeho sbírkách se nachází také raritní parní lokomotiva 464.102 „Ušatá“. Od roku 2023 se se stane plně provozním exponátem Národního technického muzea a bude k vidění v čele historických vlaků na našich tratích.

Hlavní nádraží není jen největší železniční stanice v České republice, kde denně odbaví až 100 tisíc cestujících, patří také k nejhezčím secesním památkám Prahy. Historická budova a hala nad kolejištěm jsou dokonce vůbec největší secesní památkou České republiky. Železniční provoz tu byl zahájen 14. prosince 1871 a od té doby nádraží funguje prakticky nepřetržitě.

Den železnice je tradiční velká oslava pro všechny fanoušky lokomotiv, vagonů a nádraží. Hlavní akce je putovní, každý rok se koná v jiném městě, a provázejí ji Regionální dny železnice v desítkách dalších míst. Kdy se velká železniční slavnost pořádala poprvé a proč se Den železnice slaví právě 27. září?

Vlakem nemusíte jezdit jen do práce a do školy! Pojďte se s portálem Kudy z nudy vydat na výlety po tratích, které se od těch běžných něčím liší. Čím? Jsou krásnější, provází je barvité příběhy, mají neobvyklá jména a někde na trati se také často skrývají místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Vydejme se tedy společně objevit kouzlo lokálních tratí a dávno zapomenutých časů na českých železnicích.

Švýcarské Alpy sice do Česka přestěhovat nedokážeme, ale švýcarské panoramatické vyhlídkové vozy ano. Od léta 2023 začal vlak s vyhlídkovým vozem pravidelně jezdit na české železnici, a to na lince Porta Moravica z rakouského Grazu do polské Přemyšle. V České republice se jím svezete mezi Břeclaví a Bohumínem.

František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení.