Čtvrtý červenec je pro Čechy den jako každý jiný. Dětem skončila škola, dospělým začala dovolená a odjeli k moři, ti co zůstali doma se těší na následující dva
volné dny 5. a 6. července. Za oceánem se ale mohutně slaví, září ohňostroje, pořádají se pikniky a grilování: je tu
Den nezávislosti / Independence Day, pro Američany největší svátek roku. A aby bylo všem jasné, kdy se to stalo, mnohem častěji se svátku říká
Čtvrtý červenec, tedy
The Fourth of July. Alespoň nikdo nemusí přemýšlet, kdy si naplánovat volno. Jak a proč ale Den nezávislosti USA vznikl?
Rok 1776 a Deklarace nezávislosti
Den nezávislosti připomíná
4. červenec 1776, den, kdy Druhý kontinentální kongres přijal
Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických. Pro USA je to podobně významný den jako pro nás
28. říjen: tehdejších třináct britských kolonií v Severní Americe vyhlásilo nezávislost na Velké Británii, a to vyhlášením základních práv člověka a soupisem stížností proti britské říši. Zakládajícími státy USA byly
Delaware, Pensylvánie, New Jersey, Georgie, Connecticut, Massachusetts, Maryland, Jižní Karolína, New Hampshire, Virginie, New York, Severní Karolína a
Rhode Island.
Deklaraci podepsalo 56 zástupců těchto států, mimo jiné
Benjamin Franklin (v 70 letech nejstarší signatář) a dva budoucí prezidenti,
Thomas Jefferson a
John Adams. Svým podpisem všichni dávali v sázku svůj život: účast na druhém kontinentálním kongresu znamenala projev rebelství, zradu vůči anglickému králi a na dopadení vůdců dokonce byla vypsána odměna.
České ozvěny Fourth of July
Den nezávislosti se samozřejmě slaví i na
Velvyslanectví USA v
Praze; na recepci jsou zvány významné osobnosti kulturního i politického života, v době komunismu nechyběli mezi pozvanými čeští disidenti. V archivu
České televize se například můžete podívat na televizní pozdrav prezidenta
Václava Havla všemu americkému lidu ke Dni nezávislosti. Připomněl jak svou návštěvu v USA, tak to, jak velkým vzorem bylo pro Československo americké pojetí svobody a demokracie.
4. červenec 1776 možná byl o více než sto let později inspirací pro
T. G. Masaryka, když
4. července 1915 zveřejnil svou
koncepci rozbití rakousko-uherské monarchie a
československé samostatnosti.
Čtvrtý červenec v české historii
Datum
4. července provází také další milníky české historie. V roce 1204 byl například
sázavský opat Prokop prohlášen za svatého, 4. července 1947 československá vláda rozhodla o připojení republiky k takzvanému
Marshallovu plánu hospodářské rekonstrukce evropských zemí poškozených válkou, o rok později pak mohli televizní diváci sledovat
první přímý přenos z XI. všesokolského sletu na
pražském Strahově. 4. července 1956 byla vyhlášena
chráněná krajinná oblast Moravský kras a 4. července 1987 získala
Martina Navrátilová svůj šestý wimbledonský titul v řadě, když porazila Steffi Grafovou.
Zajímavá výročí provázejí 4. červenec i ve světě. Víte například, že v roce 1862 vzal
Lewis Carroll na výlet po Temži dcery svých přátel a při tom vymyslel základ příběhu, který vyšel – jaká náhoda – o tři roky později 4. července 1865 pod názvem
Alenka v říši divů?
S
tématem svobody a nezávislosti souvisí 4. červenec 1950, kdy zahájilo vysílání
rádio Svobodná Evropa. 4. července také slavili narozeniny pověstný
obr Drásal aneb
Josef Drásal, údajně nejvyšší člověk v Česku (1841–1886), režisér, herec a scenárista
Oldřich Lipský (1924–1986), italský revolucionář
Giuseppe Garibaldi (1807–1882) či italská herečka
Gina Lollobrigida (*1927). 4. července zemřeli například
Marie Curie-Skłodowská, francouzská fyzička a chemička polského původu (1867–1934), díky jejímž objevům vznikly
lázně Jáchymov, první radonové lázně na světě, anebo malíř a spisovatel
Ondřej Sekora (1899–1967), autor
Ferdy Mravence.
Co možná nevíte o Deklaraci nezávislosti
- Zvláštní shoda náhod provázela Thomase Jeffersona a Johna Adamse: oba zemřeli právě na výročí Dne nezávislosti, 4. července 1826: Adams jako devadesátiletý, Jeffersonovi bylo třiaosmdesát.
- Originál byl sepsán na pergamen, tedy speciálně ošetřenou zvířecí kůži s rozměry 61,6 x 75,5 centimetrů. Je uložen v neprůstřelné vitríně v Národním archivu Spojených států, ve Washingtonu D.C.
- Oficiálním federálním svátkem se Den nezávislosti stal v roce 1941. Američané oslavují vznik svobodných Spojených států celodenními pikniky, sportovními hrami, soutěžemi, průvody, koncerty a v závěru dne ohňostroji.
4. července se ve Spojených státech amerických slaví Den nezávislosti, který připomíná přijetí Deklarace nezávislosti 4. července 1776.
V České historii je 4. červenec spojen s několika významnými událostmi, například v roce 1204 byl sázavský opat Prokop prohlášen za svatého a v roce 1947 rozhodla československá vláda o připojení republiky k Marshallovu plánu.
Pro USA je Den nezávislosti podobně významný jako 28. říjen pro Českou republiku, oba dny symbolizují vyhlášení nezávislosti a národní suverenity.
Deklaraci nezávislosti podepsalo 56 zástupců, včetně Benjamina Franklina a dvou budoucích prezidentů, Thomase Jeffersona a Johna Adamse. Jejich podpis znamenal vysoké riziko, neboť účast na kongresu byla vnímána jako akt zrady vůči Británii.
Film Kolja má pro Čechy velký význam, neboť v roce 1996 získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Originál Americké Deklarace nezávislosti je uložen v neprůstřelné vitríně v Národním archivu Spojených států ve Washingtonu D.C.
Na Velvyslanectví USA v Praze se konají recepce ke Dni nezávislosti, na které jsou zvány významné osobnosti, včetně českých disidentů za komunismu, což ukazuje propojení české a americké kultury.
Příběh Alenka v říši divů byl inspirován Lewisem Carrollem během výletu po řece Temži v roce 1862 a kniha byla náhodou publikována 4. července 1865.
V České republice byly natočeny více oceněné filmy, jako 'Ostře sledované vlaky', 'Amadeus' a 'Kolja', které získaly Oscara.
V Praze se doporučuje navštívit trasu z Hradčan do Bubenče, kde lze vidět méně známé, ale zajímavé lokality města.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.