První Gallas, který se usadil v českých zemích, byl generál
Matyáš z Gallasu (1588–1647), potomek italského rodu di Gallasso de Campo z Tridentska. Do Čech přišel během třicetileté války, jako člen nejvyššího velení se postavil do čela spiknutí proti
Albrechtovi z Valdštejna a jako odměnu získal jeho majetky, od panství
Frýdlant přes
Liberec až po
Smiřice a
Hořiněves. Do evropských dějin se pak zapsal jeho vnuk
Jan Václav z Gallasu (1671–1719), který působil v diplomatických službách Habsburků v Londýně, Haagu a Římě, a svou kariéru završil jako neapolský místokrál. V
Praze na
Starém Městě si dal postavit
Clam-Gallasův palác, jeden z nejkrásnějších pražských barokních paláců, byť jeho dokončení se nedožil. Plány paláce vypracoval významný rakouský architekt
Jan Bernard Fischer z Erlachu, sochařské práce provedla dílna
Matyáše Bernarda Brauna.
Když rod Gallasů vymřel, rodový majetek přešel na
Kristiána Filipa z Clamu (1748–1805), synovce posledního člena rodu Gallasů, a vznikl
rod Clam-Gallasů. Hrabě často pobýval na
libereckém zámku, který nechal moderně přestavět, jeho jméno rovněž připomíná
sklářská osada Kristiánov. Nechal upravit a přestavět
zámky Dětenice,
Grabštejn a
Lemberk, a poblíž
Hejnic založil
Lázně Libverda. Členy rodiny Clam-Gallasů tu dodnes připomínají
prameny Mariin, Vilemínin, Josefínin Eduardův, Bierbon a Hubertův. V
pražských Košířích hrabě vybudoval barokní zámeček se zahradou, vyzdobenou různými romantickými stavbami. Dnes ji známe jako
Klamovku, park se
zahradní restaurací. Společně s
manželkou Karolínou Josefínou Šporkovou (1752–1799) se hrabě věnoval hudbě; znali se s
manžely Duškovými a díky nim se seznámili i s
Wolfgangem Amadeem Mozartem, který roku 1786 koncertoval v pražském Clam-Gallasovském paláci. Hraběnce dokonce věnoval dvě skladby
Ludwig van Beethoven.
Za bližší seznámení stojí i
Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838), který stál u vzniku dnešního
Národního muzea, podporoval řady umělců a v roce 1801 otevřel pro veřejnost
rodové muzeum na frýdlantském hradě. Frýdlant se tak stal nejstarším veřejnosti přístupným šlechtickým sídlem ve střední Evropě. Posledním svého rodu byl
František Clam-Gallas (1854–1930), otec sedmi dcer; při jeho pohřbu v čele pohřebního průvodu tehdy kráčel muž se štítem Clam-Gallasů obráceným vzhůru nohama na znamení konce rodu v mužské linii. Hrobku, kde bylo pochováno několik generací rodu, můžete navštívit při prohlídce barokního
chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích.
Díky sňatkům byli Clam-Gallasově spřízněni s řadou šlechtických rodin habsburské monarchie, například se
Schwarzenbergy, Dietrichsteiny, Kinskými, Lichtenštejny, Auerspergy a dalšími.