Některé české sci-fi filmy se dodnes pravidelně objevují v televizi, další spíš patří mezi filmy pro pamětníky anebo do filmových klubů. K těm nejstarším patří film, který vznikl ještě za první republiky: sci-fi drama
Bílá nemoc podle stejnojmenného románu
Karla Čapka. Z roku 1948 pochází
Krakatit, další filmový přepis Čapkova utopického románu s
Karlem Högerem v hlavní roli. Režisér
Otakar Vávra drama pojal jako blouznivě horečnatý sen geniálního vědce, který objevil třaskavinu schopnou zničit celý svět. V roce 1955 svět okouzlila
Cesta do pravěku, nestárnoucí klasika
Karla Zemana, a o tři roky později fascinující
Vynález zkázy. Film natočený ve stylu dobových knižních ilustrací francouzských malířů
Édouarda Rioua a
Léona Benetta z klasických Verneovek patří k mezinárodně nejúspěšnějším českým filmovým dílům.
Ikarie XB 1, Návštěvníci a režisér Jindřich Polák
Prvním seriózním pokusem českého filmu nahlédnout do vzdálené budoucnosti lidstva bylo drama
Ikarie XB 1, které v roce 1963 natočil
Jindřich Polák. Film vypráví o kosmické lodi, která se v červnu 2163 vydá k hvězdě Alfa Centauri, spojeném s průzkumem mimozemských forem života. Na cestě ji ale čeká nebezpečné setkání s vrakem rakety z 20. století, na jejíž palubě se nacházejí atomové zbraně.
Pro
Jindřicha Poláka to nebyl poslední sci-fi snímek: v roce 1977 se nechal inspirovat vědeckofantastickou povídkou
Josefa Nesvadby k natočení sci-fi komedie
Zítra vstanu a opařím se čajem s
Petrem Kostkou v hlavní roli. Skutečným majstrštykem režiséra
Jindřicha Poláka se ale stal science fiction televizní seriál z roku 1983
Návštěvníci. Na scénáři spolupracoval s
Otou Hofmanem, hudbu složil
Karel Svoboda, výtvarníkem byl
Theodor Pištěk a o skvělé triky se postaral
Jan Švankmajer. Ten mimochodem vymyslel i
amarouny, jídlo budoucnosti, inspirované skutečnou stravou kosmonautů. Podle herců bylo odporné ve všech podobách, i když se rekvizitáři snažili ochutit obarvenou želatinu nejrůznějšími způsoby.
Mnohem víc než složení amarounů ale divákům i po mnoha letech vrtá hlavou
humidování, výraz, který znal jen Polák, Hofman a možná někteří herci. Jeho pravý význam ale nikdy neprozradili.
Hlavně ne vážně aneb vědeckofantastické komedie
Z přehlídky vědeckofantastických filmů jasně vyplývá, že Češi milují především bláznivé komedie plné krkolomných absurdních zápletek, záměn, zmatků a rozuzlení. A také je umí natočit! Například
Václav Vorlíček se zdaleka neproslavil jen
vánoční pohádkou Tři oříšky pro Popelku, ale už v roce 1966 natočil komedii
Kdo chce zabít Jessii? s
Olgou Schoberovou v hlavní roli. V rychlém sledu následovaly další komedie s pohádkovými, fantasy a sci-fi prvky jako
Pane, vy jste vdova!, Dívka na koštěti, Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, zábavný příběh o světovém objevu regeneračních paprsků a o českých podvodníčcích nazvaný
Což takhle dát si špenát, a nakonec seriál
Arabela.
Mistrem žánru s prvky sci-fi byl i režisér
Oldřich Lipský. Zatímco děj komedie
Zabil jsem Einsteina, pánové se odehrává střídavě v Americe někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí a v Praze roku 1911, film
Adéla ještě nevečeřela je parodií na rodokapsové příběhy neohrožených hrdinů. Roli velkého detektiva si zahrál
Michal Dočolomanský, jeho českého kolegu
Rudolf Hrušínský, role zlosyna byla nezapomenutelnou kreací
Miloše Kopeckého. Kostýmy jsou dílem
Theodora Pištěka, na animované části filmu se opět podílel
Jan Švankmajer. Podobná jména najdeme i v další Lipského sci-fi komedii nazvané
Tajemství hradu v Karpatech; parodie
knihy Tajemný hrad v Karpatech Julese Verna z roku 1892 přinesla například fascinující karpatský folklor a originální karpatský jazyk.
Další film na motivy románu
Julese Verna natočil režisér
Ludvík Ráža; v dobrodružném sci-fi snímku
Tajemství Ocelového města z roku 1978 si zahráli například
Josef Vinklář, Jan Potměšil, Jaromír Hanzlík, Martin Růžek, Petr Kostka a
Taťjana Medvecká.
S tématem sci-fi si hrál i režisér
Jan Svěrák: o dokumentárním filmu
Vesmírná Odyssea II z roku 1986 se dokonce mluví jako o jeho nejlepším díle. Originální parodií nejen na dobové akční filmy je
Akumulátor 1 z roku 1994, filmová komedie
otce a syna Svěrákových s
Petrem Formanem v hlavní roli.
Kosmonauti z Čech
Naším nejslavnějším kosmonautem je
Vladimír Remek, ostatně jiného kosmonauta Československo do vesmíru nevyslalo. Docela jiné příběhy ale nabízejí sci-fi filmy anebo slavný
Millerův Krteček. Ten je českým astronautem rekordmanem, protože se do vesmíru podíval hned několikrát. Poprvé v animovaném příběhu, a pak ještě dvakrát jako plyšák. V roce 2011 ho na palubu
raketoplánu Endeavour přinesl americký astronaut
Adrew Feustel, jehož žena Indira má v maminčině linii české předky a přála si, aby její manžel vzal na cestu do vesmíru něco českého. Let si Krteček zopakoval ještě v roce 2018, kdy letěl v trochu větším provedení; Zemi obkroužil celkem 3 152krát a v kosmu strávil 196 dnů a 18 hodin.
Kosmonaut z Čech je ale také film, který měl v březnu 2024 premiéru na
Netflixu. Jeho předlohou je kniha
Jaroslava Kalfaře (* 1988) o českém kosmonautovi, který vybavený zásobou
tatranek odstartuje na nebezpečnou vesmírnou misi. Start
první české vesmírné lodi Jan Hus můžete v knížce sledovat z
Petřína – anebo se podívat na film, který natočil
Johan Renck, podepsaný třeba pod
minisérií Černobyl. Hlavního hrdinu, českého kosmonauta Jakuba Procházku, ztvárnil populární americký
herec Adam Sandler. A mimochodem, na stěně v jídelní části vesmírné stanice visí fotografie prvního českého kosmonauta
Vladimíra Remka.
Sci-fi filmy s českou stopou
Sci-fi, zkratka pro 'science fiction', je žánr literatury a filmu, který zahrnuje spekulativní fikci založenou na imaginativním a vědeckých principech.
Jedním z nejstarších českých sci-fi filmů je 'Bílá nemoc', který vznikl za první republiky podle románu Karla Čapka.
Film Ikarie XB 1 režíroval Jindřich Polák v roce 1963.
Krteček obkroužil Zemi celkem 3 152krát a ve vesmíru strávil 196 dní a 18 hodin.
Nejslavnější český kosmonaut je Vladimír Remek.
Film Zabil jsem Einsteina, pánové je známý pro své originální zpracování a kombinaci sci-fi elementů s komediálním žánrem.
Amarouny, jídlo budoucnosti, byly inspirovány skutečnou stravou kosmonautů a objevují se ve sci-fi televizním seriálu Návštěvníci.
Jako nejlepší dílo Jana Svěráka je považován dokumentární film Vesmírná Odyssea II z roku 1986.
Česká triková studia, jako je Universal Production Pictures (UPP), se významně podílejí na vizuálních efektech pro světově uznávané filmy, například pro Blade Runner 2049.
Expozice věnované filmovým legendám můžete navštívit v muzeích Film Legends Museum na různých místech, včetně Kutné Hory, Poděbrad, Kroměříže, Českého Krumlova a Prahy.