Kam jinam se vypravit za
Karlem Škrétou než do
Prahy, kde se nejvýznamnější český barokní malíř období baroka narodil i zemřel. I když Škréta často maloval oltářní obrazy a s jeho díly se tak setkáte v řadě
kostelů a klášterů po celých Čechách, byl také oblíbeným a zručným portrétistou. Obrazy u něj objednávali umělci, intelektuálové i příslušníci
věhlasných šlechtických rodin, namátkou
Nosticové,
Černínové nebo
Šternberkové. A rozhodně nešlo o obyčejné nudné portréty!
Velkolepé barokní divadlo Karla Škréty
O
Praze už byla řeč. Za Karlem Škrétou se vydejte do sbírek starého umění ve
Schwarzenberském paláci, kde
Národní galerie shromažďuje poklady malířství 17. století a další díla starých mistrů. Jeden z nejelegantněji laděných Škrétových portrétů zobrazuje mladý šlechtický pár,
Františka Antonína Hovoru hraběte Berku z Dubé, významného uměleckého mecenáše, a jeho manželku
Aloisii Ludoviku Annu rozenou de Montecuccoli původem z
Itálie. Právě tam se zobrazená dvojice seznámila během Berkovy kavalírské cesty. V roce 1672 pak uzavřeli sňatek a k této události velmi pravděpodobně vznikl
Škrétův obraz, na němž jsou manželé zobrazeni v rolích Parida a krásné Heleny.
Takzvaný
vyprávěcí portrét, portrait historié, zachycoval portrétované osoby v převlecích za biblické, mytologické či jiné postavy. Jeho obliba se po celé Evropě šířila z
Francie, z
královského dvora Ludvíka XIV. Obraz skutečně připomíná
barokní divadelní představení, jaké můžete zažít třeba v
zámeckém divadle na
hradě a zámku v Českém Krumlově. Berkův vojensky laděný oděv totiž připomíná barokní divadelní kostýmy, a to včetně tepané přílby s chocholem, zatímco šaty jeho manželky odpovídají dobové módě. Kompozičně si Škréta vypomohl proslulým obrazem
Guida Reniho stejného námětu, který byl známý z řady kopií.
Další vyprávěcí Škrétův portrét zachycuje například
Marii Maxmiliánu ze Šternberka, která na obrazu vystupuje jako tančící pastýřka; ten je vystavený na
zámku v Bechyni.
Rodina řezače drahokamů
Výjimečné postavení mezi Škrétovými portréty má dílo nazvané
Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny. Obraz ojedinělý svou koncepcí je důkazem Škrétových kreativních schopností: kromě samotného řezače kamenů (který se navíc navzdory dobovým zvykům nedívá na malíře) je na plátně zachycena i mistrova rodina, dílna, zaměstnanci a rodinné vztahy. Zajděte se na tohle velkolepé dílo podívat do
Schwarzenberského paláce a zkuste proniknout do soukromí majetné umělecké rodiny. V jejím čele stál glyptik, brusič a fasér drahých kamenů
Dionysius Miseroni (1607–1661), po otci původem Ital, po matce Čech. Na obraze je představen jako sebevědomý umělec na vrcholu své životní i umělecké dráhy s druhou manželkou
Marií Majorovou z Grosenau a dětmi. Kromě členů rodiny Škréta v pozadí zachytil také těžké brusy poháněné mlýnskými koly a některá Miseroniho díla, která pomohla vznik obrazu zařadit do roku 1653. Tehdy totiž v Miseroniho dílně vznikla stupňovitá křišťálová nádoba zvaná Pyramida.
Se Škrétou po Praze, Litoměřicích a Kutné Hoře
Škréta zbyl mistrem malířského cechu a získal pověst nejlepšího malíře. O jeho práci byl zájem, jeho malířská dílna ve své době patřila k největším v
Praze, a zaměstnával v ní celou řadu učedníků a tovaryšů. Zejména v pozdějších dobách Škréta mnohdy jen naskicoval základ a obrazy dodělávali jiní. Pro malostranský
kostel sv. Mikuláše v jeho dílně vznikl pašijový cyklus, pro
Týnský chrám u
Staroměstského náměstí namaloval velký
obraz Nanebevzetí Panny Marie.
V
Národní galerii je vystavena Škrétova luneta zobrazující narození
sv. Václava, budoucího mučedníka, světce a předního patrona české země. Spadá do cyklu, jenž původně čítal třicet dva obrazů (dochovalo se osm) a byl určený pro
klášter na Zderaze, v 17. století jedno z hlavních ohnisek svatováclavského kultu. Další obrazy Škréta maloval například pro pražské
kostely sv. Tomáše a
kostel sv. Štěpána, obraz Obléhání Malty je umístěný v
chrámu Panny Marie pod řetězem na
Malé Straně. Další Škrétova plátna jsou k vidění například v
katedrále v Litoměřicích,
katedrále v Kutné Hoře či v
klášterním kostele v Plasech.
Zajímavosti o Karlu Škrétovi
- Jak Škréta vypadal? Ještě za třicetileté války pro Kongregaci sv. Karla Boromejského namaloval scénu, kde sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem; k vidění je v Národní galerii. Všimněte si muže, který stojí přímo za světcem: to je Škrétův autoportrét.
- Škréta měl obrovský malířský respekt, dokonce mu svěřili obnovu Dürerovy Růžencové slavnosti a zvali jej k odborným konzultacím.
- Škréta se zabýval také kresbou, ilustracemi a návrhy grafických listů, experimentoval s využitím hry světla a stínu a technikou šerosvitu.
Karel Škréta byl jeden z nejvýznamnějších českých malířů období baroka, který žil v letech 1610-1674. Byl známý evropsky a proslavil se jako tvůrce oltářních obrazů, portrétista, kreslíř a ilustrátor.
Karel Škréta se narodil i zemřel v Praze.
Karel Škréta maloval oltářní obrazy, portréty, a byl také kreslířem a ilustrátorem.
Obrazy Karla Škréty byly oblíbené mezi umělci, intelektuály a příslušníky šlechtických rodin jako Nosticové, Černínové a Šternberkové.
Díla Karla Škréty jsou vystavena v Národní galerii v Schwarzenberském paláci v Praze, kde jsou shromažďovány poklady malířství 17. století.
Tento portrét zobrazuje Františka Antonína Hovoru hraběte Berku z Dubé a jeho manželku Aloisii Ludoviku Annu v rolích Parida a Heleny, což ukazuje na jednu z forem vyprávěcího portrétu, známého jako portrait historié.
Tento portrét je vystavený na zámku v Bechyni.
Karel Škréta vytvořil dílo nazvané 'Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny', které je zobrazení samotného řezače, jeho rodiny, zaměstnanců a rodinného prostředí.
Tuto fresku je možné vidět na malovaných dveřích kostela sv. Jana Křtitele na Krásné Hoře.
Další díla Karla Škréty jsou k vidění v různých kostelech a klášterech po České republice, včetně Prahy, Litoměřic, Kutné Hory, a dalších lokací.