Cesty za uměním: Karel Škréta, malíř českého baroka

V jádru pozdně gotický kostel byl za husitských válek zničen. Dnešní raně barokní podobu získal na konci 17. století. Z této doby pocházejí unikátní malované vstupní dveře s motivem Předání klíčů sv. Petrovi.

Pozdně barokní stavbu nechali na místě původního kostela sv. Michala ze 14. století vystavět v letech 1764 – 72 jezuité. Před barokním kostelem sv. Petra a Pavla se natáčel známý film Filipa Renče Rebelové.

Kostel na Malé Straně blízko Karlova mostu mezi ulicemi Saskou, Lázeňskou a Velkopřevorským náměstím, byl původně románskou bazilikou, kterou založil roku 1169 král Vladislav I. spolu s klášterem a špitálem řádu Maltézských rytířů (johanitů) jako první centrum tohoto rytířského řádu v Čechách.

Původně románský kostelík sv. Václava na Zderaze stával na svém místě ještě dávno před vznikem Nového Města pražského. V průběhu staletí byl vojenským skladištěm i součástí trestnice. Od toku 1927 jej užívá Církev československá husitská.

Kostel je dominantou obce a honosnou stavbou, která si zaslouží úctu a obdiv. Do dnešní podoby byl vystavěn v letech 1713 – 1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho Aichla.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Národní galerie Praha je státní organizací, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR. Hlavním cílem galerie je shromažďování, evidence, uchovávání, odborně zpracování a vědecký výzkum, ale také vystavování malířských, sochařských a grafických děl domácího i cizího umění.

Barokní rezidence s klasicistními prvky, zámek Krásný Dvůr, je spojen s jménem jednoho z předních šlechtických rodů 18. století, rodem Černínů z Chudenic. Prohlédnout si můžete jak interiéry zámku, tak zámecký park s průvodcem a dozvědět se mnoho zajímavostí z historie parku.

Schwarzenberský palác představuje výběr mistrovských děl ze Sbírky starého umění od 16. do 18. století. Prohlédnete si zde například malby Petra Brandla a Karla Škréty, Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta či Lucase Cranacha.

Prohlídky zámku, rodinné sbírky rodiny Lobkowiczů a zámeckých vinných sklepů spojené s ochutnávkou vín z vlastních vinic. Proslulé vinice svaté Ludmily nabízí široký výběr vín, nechybí ani prohlídky sklepů včetně degustace. Navštivte naší zámeckou cukrárnu a restauraci s dechberoucím výhledem.

Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představí výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění.

Barokní kostel postavený koncem 18. stol., zřejmě na místě původní stavby ze 14. stol. Klenba zdobena freskami o životě Maří Magdaleny, zhotovené jezuitským malířem Josefem Kramolínem.

Česká barokní krajina, kostely, statky, zámky, usedlosti, ale i drobné sakrální stavby, patří podle některých kunsthistoriků k nejcennějšímu příspěvku, který v oblasti kultury dala Česká země celému světu. Ne nadarmo je soubor našich barokních památek tím nejrozsáhlejším památkově chráněným souborem u nás a nikoli nadarmo chrání jeho notnou část i UNESCO. Nejvýznamnějšími barokními architekty byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a tvůrce tzv. barokní gotiky Jan Blažej Santini Aichel. Matyáš Bernard Braun je autorem alegorických soch ctnostní a neřestí v Kuksu. Jan a Ferdinand Maxmilián Brokofové osadili sochami světců Karlův most. Světového věhlasu dosáhli malíři Karel Škréta, Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner. Inspirujte se na Kudy z nudy a vydejte se poznat období, které pozměnilo ráz naší krajiny.

Karel Škréta, celým jménem Karel Škréta Šotnovský ze Závořic (1610, Praha – 30. července 1674, Praha) tvoří společně s mladšími malíři Petrem Brandlem a Václavem Vavřincem Reinerem trojici největších malířů českého baroka. Proslavil se zejména jako portrétista a autor rozměrných oltářních obrazů.

Chcete poznat velkolepé obrazy slavného německého renesančního malíře, tiskaře a obchodníka Lucase Cranacha staršího (1472–1553)? Samozřejmě se za jeho díly můžete vydat do světa, ale pár působivých Cranachových děl máme i v České republice. Pojďte je objevit s Kudy z nudy!

Románská bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav. Založil ji spolu s místní kolegiátní kapitulou po roce 1039 kníže Břetislav I. a vysvěcena byla roku 1046.

Renesanční zámek je obydlen a otevřen návštěvníkům i různým společenským akcí. K zámku přiléhá anglický park se zvěřincem.

Kostel sv. Štěpána, který se nachází v Praze ve Štěpánské ulici, byl založen v roce 1351 Karlem IV. a byl jedním ze dvou hlavních farních kostelů zakládaného Nového Města pražského. V současné době kostel patří římskokatolické církvi.

Kdo jsou johanité nebo špitálníci, maltézští rytíři aneb Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě? Proč má jedna z nejvýznamnějších a nejstarších církevních organizací tolik jmen? A víte, že Muzeum středního Pootaví na strakonickém hradě otevřelo expozici věnovanou právě řádu maltézských rytířů, která je ojedinělá nejenom v České republice, ale dokonce na celém světě?

Diecézní muzeum v Litoměřicích se nachází v řadovém pozdně gotickém domě č. p. 24 v Litoměřicích. Stálá expozice prezentuje umělecky mimořádná díla, mj. L. Cranacha, M. B. Brauna, K. Škréty nebo V. V. Reinera a také liturgické předměty.

Kostel na vršku nedaleko Plané u Mariánských Lázní je nepřehlédnutelnou připomínkou kdysi slavného poutního místa, jež dávalo naději mnoha bohabojným hříšníkům hledajících milost a odpuštění.

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Důležitou součástí staré Prahy byla Havelská čtvrť, tzv. Havelské Město bylo téměř samosataným celkem v rámci Starého Města. Farní kostel sv. Havla, založený Václavem I. roku 1232, byl jedním ze čtyř hlavních pražských kostelů.

Kostel svatého Tomáše na Malé Straně stojí už téměř 800 let. Jedinečný architektonický celek v sobě spojuje tři stavební epochy – gotiku, renesanci a baroko. V kryptě kostela je pochována řada významných lidí a vztahuje se k němu i působení jednoho z nejznámějších kronikářů Václava Hájka z Libočan.