Některá místa zaujmou výletníky
historickými památkami, slavnostmi a řemeslnými tradicemi, jinam se jezdí kvůli
krásné přírodě nebo za
sportem. Existují ale také místa s tak úžasnými a divnými názvy, že nad nimi zůstává rozum stát. Na
Kudy z nudy jsme už sestavili
český divnopis se spoustou jazykolamů anebo tipy na
místa plná chutí, tedy
pojmenovaná po jídle a všem co se dá sníst. Tentokrát se se
seriálem Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů vydáme na místa, která nás trochu pletou a svými názvy říkají něco jiného, ba dokonce někde ani odborníci neví, jak název vznikl. Na nadšené výletníky čekají třeba
Houska, Pecka, Hrob, Kost, Kůlna, Úterý,
Brloh,
Brambory, legendární
Rybitví anebo ježci z
Jihlavy.
1. Praha a místo zvané Na prádle

Na prádle toho můžete najít hodně, ale tu a tam narazíte i na ulice či místa zvaná
Na Prádle. V
Praze na
Malé Straně v
Říční ulici stojí
kostel svatého Jana Křtitele Na prádle, za rohem v Besední ulici je
Divadlo Na Prádle. Proč? Tu a tam se setkáte s verzí, že
název vznikl už v šerém dávnověku, nejlépe v časech
Kroka,
Libuše,
Bivoje,
Šemíka a dalších starých českých hrdinů, vysvětlení ale je mnohem prozaičtější.
Kostel sv. Jana Křtitele v tehdejší
vsi Újezd vznikl kolem roku 1240, ale v roce 1784 ho
císař Josef II. zrušil a vznikla v něm
prádelna a čistírna koberců. V letech 1935–1939 byl opraven a od té doby slouží jako
farní kostel Církve československé husitské. Jméno po prádle mu ale zůstalo, a i když
ulice Na Prádle v Praze neexistuje, říká se tak zvláštnímu koutku mezi
Kampou,
Újezdem a
Malou Stranou – s kostelem, divadlem, kavárnami, hotýlky i galeriemi.
Další kuriózní názvy v Praze:
Zadní Kopanina – zní jako místo, kam nechcete zabloudit ani omylem. Ve skutečnosti je to malebná vesnická část
Prahy.
2. Středočeský kraj a Brambory

Ve
Středočeském kraji objevíte spousty vesnic, jejichž obyvatelé kdysi na něčem hodovali.
Mrchojedy tentokrát milosrdně vynecháme a pozveme vás třeba do
Mlékojed,
Kozojed, Máslovic,
Masojed anebo do
Brambor, vesničky mezi
Kutnou Horou a
Přeloučí. Jméno nepochází od
brambor coby oblíbené zemědělské plodiny, ale vyvinulo se z německého jména Brandenburg,
Braniborsko, odkud pocházeli zdejší starousedlíci.
Další kuriózní názvy Středočeského kraje:
Onen Svět – z
Onoho světa se můžete rozhlédnout po turistické oblasti zvané
Toulava: stojí tu totiž
Langova rozhledna.
Prčice – město, které proslavil
dálkový pochod, má svůj vlastní fanclub. Víte, že akce se kdysi pořádala jen z recese a cílem bylo překonat pěšky vzdálenost čítající sto tisíc loktů českých? Postupně přibývalo účastníků i tras, a dnes už se rozhodně nepořádá pro legraci.
3. Jihočeský kraj a Nový York, Paříž, London, Bosna a Benátky

Při výletu do
Jihočeského kraje můžete během jednoho dne procestovat
Nový York, Paříž, Londýn, Bosnu i Benátky. Řada malých osad, pojmenovaných po známých světových metropolích a atraktivních městech, se nachází nedaleko
Suchdola nad Lužnicí. Na
Kudy z nudy jsme pro vás připravili
cyklistický výlet, který vás
provede Malým i Velkým Londonem či
Paříží. Dozvíte se také, jak exotická jména vznikla a na co si dát pozor.
Další kuriózní názvy Jihočeského kraje:
Brloh – ve vesnici
Brloh na svazích
Blanského lesa najdete romantické
zříceniny hradu a kláštera Kuklov. Jako brloh to místo rozhodně nevypadá, je to docela úhledná vesnice, a znáte ji i z filmu:
režisér František Vláčil tu v 60. letech natáčel snímek
Udolí včel.
4. Plzeňský kraj a město Úterý

Přibližně v polovině cesty mezi
Plzní a
Karlovými Vary leží
městečko Úterý s
hrázděnými domy a
kostelem sv. Jana Křtitele. Kvůli
Úterý vlastně náš nápad vznikl: chtěli jsme najít města a vesnice pojmenované podle dnů v týdnu podobně, jako to mají na
Slovensku –
Dunajská Streda, Spišský Štvrtok, Rimavská Sobota… Jenže v Česku je čestnou výjimkou jedině Úterý, město v
Plzeňském kraji,
obec Pátek ve
Středočeském kraji a ještě jeden
Pátek, který na vás čeká v
Ústeckém kraji. Ústeckém kraji. Zatímco
Úterý dostalo jméno podle konání tradičního týdenního trhu, středočeský
Pátek byl malá osada bez pravidelných trhů. Jeho jméno vysvětluje několik historek. Podle jedné se tu kdysi usadilo pět rodin, které tu založily pět selských usedlosti, a v okolí jim říkali U pěti. Ale také v okolí mohlo být založeno víc osad najednou a Pátek tak byl poslední, pátý.
5. Karlovarský kraj a tajemná rezervace Soos

Málokteré místo má tak divné jméno jako
Soos. Takové místo nenajdete ani jinde v
Karlovarském kraji, ani v celém Česku. Platí to i pro jeho cizokrajně znějící název.
Národní přírodní rezervace ležící pár kilometrů od
Františkových Lázní získala jméno z německého nářečí, ze slov Soos (močál), Moos (mech) nebo Satz (sedlina, usazenina).
6. Ústecký kraj a město Hrob
Nikdo netuší, proč se
Hrob jmenuje právě Hrob, ale zní to dost dramaticky. Město v
Ústeckém kraji má podle posledního sčítání přes dva tisíce obyvatel. I původní německý název zněl Grab, Hrob. V patnáctém století byl název změněn na
Klostergrab, protože tehdy město patřilo oseckému klášteru. Přestože se na webu města dočtete, že název pravděpodobně pochází od prospektorské rýhy na hledání stříbrných rud, hezky česky to prostě je Hrob.
Další kuriózní názvy Ústeckého kraje:
Pátek – vesnice Pátek leží u
Ohře mezi
Louny a
Libochovicemi. Její perlou je
zámek Pátek, renesanční stavba ve stylu italské vily, později barokně upravená a obklopená hospodářským dvorem. Vydejte se sem na výlet, otevřeno tu je v hlavní sezoně.
7. Liberecký kraj a hrad Houska

Podobně jako gurmány matou
kočičí jazýčky, rybí prsty nebo
květákové karbanátky, výletníci by se mohli ptát, jestli se hrad v
Libereckém kraji může jmenovat
Houska? Jistě,
hrad Houska zná každý, kdo jezdí do
Máchova kraje. Všichni také ví, že je to hrad jaksepatří, žádné tradiční pletené pečivo z pšeničné mouky. Ovšem jednu opravdu velkou kamennou housku najdete v interiérech, a pod hradem se dá objevit
díra do pekla.
8. Královéhradecký kraj a hrady Pecka a Kost

Společně s
Houskou je králem památek s divnými jmény
hrad Pecka, zřícenina starého gotického hradu a současně velký renesanční palác v
Královéhradeckém kraji. Pecka vznikla zřejmě už ve 13. století, první písemná zmínka je z roku 1322. Jeho nejznámějším majitelem byl
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který na Pecce strávil poslední roky svého života. Proč se ale hrad jmenuje Pecka? Prý podle
Budivoje z Pecky, který hrad založil – jenže to nám moc neprozradí. Má pravdu stará povídačka, že tudy kdysi šla stará čarodějnice, která kolem sebe rozhodila zbytky od svačiny? Tam, kam dopadly kost, houska a pecka, pak vyrostly stejnojmenné hrady.
Další kuriózní názvy Královéhradeckého kraje:
Kost – Kost a
Podkost by znal málokdo, nebýt krásného a dokonale zachovaného
středověkého hradu Kost. Jméno prý hrad dostal v době, kdy jej obléhal
Jan Žižka a jako mnozí další si na něm vylámal zuby. Po neúspěšném dobývání prý prohlásil, že hrad je pevný jako kost a ta prý patří psu.
9. Pardubický kraj a slavné Rybitví z písničky kapely Yo Yo Band

Kdo by neznal slavnou trojku
Pičín,
Kozomín a
Řitka z populární písničky od
Yo Yo Bandu? Ty leží ve
středních Čechách, ale v
Pardubickém kraji objevíte slavné
Rybitví, jímž písnička pokračuje. Někdejší starobylá vesnice, která ležela na břehu některého z ramen
Labe, je dnes součástí
Pardubic. Nešlo o místo, kde se sváděly bitvy o ryby, dřívější označení pro Rybitví bylo Rybitew, což má základ ve staročeštině a znamená to „rybář“. A mimochodem, můžete si tu prohlédnout
rodný dům bratranců Veverkových, vynálezců ruchadla!
10. Vysočina, Jihlava a město plné ježků

Nerozluštěnou hádankou
Jihlavy jsou ježci. V krajském městě
kraje Vysočina je najdete v mnoha různých podobách – ve
znaku města, ve
vitrážích oken na radnici, točil se tu jeden z dílů
Večerníčku o ježkovi, ježek dal i jméno místnímu
pivu. Přesto dosud nikdo nevyluštil otázku, jak se ježci do města dostali. S Jihlavou jsou spojovaní už od 13. století, ovšem původní název
Iglawa či
Iglau mohlo označovat jak ježky, tak ostré kameny v řece. Ježci jsou samozřejmě zajímavější, a tak existuje celá řada pověstí, jak to s těmi ježky vlastně bylo.
Další kuriózní názvy kraje Vysočina:
Doupě – vesnice
Doupě leží kousek od
Telče. Její jméno vzniklo ze staročeského slova dúpě, což znamenalo, že leží v místě připomínajícím útulné doupě, v uzavřeném údolíčku.
11. Jihomoravský kraj a Kůlna, jeskyně v Moravském krasu

Určitě víte jako to dopadne, když někdo z něčeho udělá kůlničku na dříví.
Jeskyně Kůlna v
Jihomoravském kraji nevypadá ani jako kůlnička, ani jako kůlna. Končí v ní prohlídka
Sloupsko-šošůvských jeskyní a archeologové v ní objevili jedny z nejúplnějších dokladů o paleolitickém osídlení ve střední Evropě.
Kůlnu, která vůbec nevypadá jako kůlna, najdete v severní části
Moravského krasu nedaleko obce
Sloup.
12. Zlínský kraj a rámusící obyvatelé města Hluk

Dostalo
město Hluk ve
Zlínském kraji své jméno podle
potoka Okluky, podle
Luckého pole anebo podle hlučně vířící vody ve zdejších potocích a říčkách? Jiný výklad tvrdí, že jeho obyvatelé prý při blížícím se nebezpečí zapalovali na návrší ohně a dělali obrovský rámus, aby varovali lid v okolí. Ať už to bylo jakkoliv,
Hluk všechna nebezpečí šťastně přečkal a město dnes se svým jménem vtipně pracuje při různých akcích a v reklamních sloganech. Můžete sem přijet třeba na
Dolňácké slavnosti s tradiční jízdou králů, které se v Hluku konají jedenkrát za tři roky (2025), na přelomu června a července.
13. Olomoucký kraj a tajemství města Olomouc

Králem míst s divnými jmény je v
Olomouckém kraji přímo krajské město
Olomouc. Na
Kudy z nudy sice víme, že jde o
univerzitní město a
historickou metropoli Hané, že město můžete najít také pod slangovými názvy
Olomóc, Holomóc, Olmik nebo
Olm, a že německý název města zněl
Olmütz. Víme také, že v
Kosmově kronice je uváděno jako
Olomuc, Olomuz a
Olomucz, a že kupci ve 12. století ho označovali jako
Olmjzz a
Almjzz. Jenže tím to končí. V knize
Původ zeměpisných jmen najdeme vysvětlení, že jméno Olomouc je patrně odvozeno od osobního jména
Olmút. Nikde ovšem nenajdeme vysvětlení, kdo byl onen tajemný
Olmút, jestli vůbec existoval, a jestli za názvem Olomouc není něco docela jiného. Ale co?
14. Moravskoslezský kraj a Freudův rodný Příbor

Příbor není jen lžíce, nůž a vidlička, ale také
město v
Moravskoslezském kraji. Jak vzniklo jeho zvláštní jméno? Lžíce, nože a vidličky v tom nehledejte: jméno
Příbor možná má německý původ (Vriburch aneb Freiberg), ale může také jít o
příbor nebo
předbor s významem „místo u borového lesa“. Příbor se proslavil jako rodiště lékaře a psychologa
Sigmunda Freuda (1856–1939), zakladatele psychoanalýzy. Ve městě ho připomíná
rodný dům,
busta a také
Freudovo kanape, pohovka ve skutečné velikosti, na níž slavný psycholog vyšetřoval své pacienty. Varování: je měděná, čili si na ni moc pohodlně nepoležíte.
Zvláštní jména míst v ČR: Kde všude se můžete vydat
Přečtěte si o unikátních a zvláštních jménech historických památek a přírodních rezervacích v České republice. Objevte místa, která musíte vidět!