
Mokřady patří mezi
nejvýznamnější, ale současně i světově
nejohroženější ekosystémy. Jsou důležité nejen pro přírodu, ale také pro lidi, a to mnoha způsoby. Poskytují životní prostor pro rostliny a živočichy,
zabezpečují potravu a čistou vodu, chrání pobřeží, fungují jako
přírodní houba proti záplavám a ukládají oxid uhličitý, čímž přispívají k regulaci změny klimatu. Bohužel, mokřady jsou často vnímané jako nepotřebný a nevyužitelný prostor, a proto vždy byly a naneštěstí stále jsou,
terčem likvidace, zejména vysoušení a proměny na
sušší
zemědělskou půdu. Úbytek a degradace mokřadních biotopů má negativní vliv i na ptáky. V případě mnoha vodních a mokřadních druhů pozorujeme od 80. let minulého století významný pokles jejich počtů.
Světový den mokřadů má připomenout, proč je potřeba
bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či
prameniště chránit. Na seznam celosvětově nejvýznamnějších mokřadů je zapsáno i
čtrnáct míst z České republiky.
Nejvýznamnější mokřady České republiky
Mokřadů je v České republice celá řada, jen několik jich je chráněných podle Ramsarské úmluvy. Patří mezi ně
Krkonošský národní park, kde mokřady a rašeliniště tvoří jedinečnou ukázkou severské přírody ve střední Evropě.
Dále to jsou
Šumavská rašeliniště,
Třeboňské rybníky,
Novozámecký a
Břehyňský rybník,
Lednické rybníky,
Litovelské Pomoraví,
Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Mokřady dolního
Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky, podzemní
Punkva, Krušnohorská rašeliniště,
Pramenné vývěry a rašeliniště
Slavkovského lesa,
Horní Jizera.
Celková rozloha našich mokřadů je 635 km2 a tvoří necelé
1% plochy ČR.
Kam se vydat za pozorováním mokřadních živočichů?

Přesvědčte se, že
i v zimě stojí za to vyrazit do přírody. Vodní ptáci se seskupují na
nezamrzlých vodních plochách a můžeme mezi nimi pozorovat i hosty ze severu. Česká společnost ornitologická letos kvůli pandemické situaci sice nemohla připravit oblíbené vycházky, ale nic nám nebrání
vydat se k rybníkům, tůním a řekám po vlastní ose. S sebou si nezapomeňte vzít velkou svačinu a dobré boty, dalekohled a teplé oblečení, protože při pozorování ptáků budete často zastavovat a postávat.

Obyvatelé Prahy se mohou za obyvateli ptačí říše vydat do
Modřanských tůní při soutoku
Berounky a
Vltavy,
do
Stromovky, k
Počernickému rybníku, k
meandrům Botiče a na
Hostivařskou přehradu, k
Milíčovským rybníkům anebo na
Šeberák. Pěkná procházka je také
ze Srbska podél řeky
Berounky do Berouna. Za mořskými orly, vydrami a bobry se můžete vydat z
Rokycan podél Klabavy do Chrástu, odkud je možnost vrátit se zpět vlakem.

Podívat se můžete také k
severočeským a západočeským jezerům, jako je jezero
Milada,
Most,
Matylda,
Michal,
Medard nebo
Barbora. Na
Českolipsku u
Doks navštivte
Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala. Živo bude určitě i u
Máchova jezera. Zajímavé budou také
meandry Ploučnice,
Hradčanské rybníky anebo
Novozámecký rybník. V
jižních Čechách se vpravte po naučné stezce
Po hrázi Vrbenských rybníků, k Novosedlckým rybníkům u Dívčic, na
Velký Tisý a
Třeboňské rybníky a rašeliniště.
Na Moravě doporučujeme výlet na hráz
rybníka Nesyt (mezi jihomoravskými městy
Lednice a
Valtice), pro pozorování zde slouží ornitologickí pozorovatelna v tzv. Valtické zátoce. Vydat se na vycházku můžete také do
CHKO Poodří, zde lze pozorovat zimující ptáky na rybniční soustavě u Albrechtiček a
meandrech Odry. V
Litovelském pomoraví navštivte
Chomoutovské jezero. Ptáky uvidíte i na
lukách u Kozmic na
Hlučínsku v povodí řeky Opavy.
Světový den mokřadů si připomínáme každoročně 2. února a označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, které jsou důležité pro biotopy vodního ptactva.
Ramsarská úmluva, známá také jako Úmluva o mokřadech, je mezinárodní dokument z roku 1971, který se zaměřuje na ochranu mokřadních biotopů světového významu.
V České republice je na seznam zapsáno celkem 14 mokřadů.
V České republice najdeme rybniční soustavy, říční nivy, rašeliniště a dokonce i podzemní mokřad.
Mokřady jsou klíčové pro udržení biodiverzity, zabezpečují čistou vodu, potravu, chrání pobřeží, působí jako přírodní ochrana proti záplavám a ukládají oxid uhličitý, čímž pomáhají v boji proti změně klimatu.
Mokřady jsou často vnímány jako nepotřebný prostor a proto jsou terčem likvidace, především prostřednictvím vysoušení a přeměny na zemědělskou půdu, což má negativní dopad na biodiverzitu.
Úbytek a degradace mokřadů negativně ovlivňuje ptáky, přičemž od 80. let minulého století pozorujeme významný pokles počtu mnoha vodních a mokřadních druhů ptactva.
Na výlete k mokřadům v České republice můžete pozorovat pestrý život zimujících ptáků, včetně hostů ze severu, a prozkoumat unikátní přírodní rezervace a biotopy.
Při návštěvě mokřadů můžete podniknout pěší procházky, cyklovýlety, pozorování ptáků a dalších živočichů, a navštívit naučné stezky.
Mezi známé mokřadní lokality v Čechách patří Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Litovelské Pomoraví a mnoho dalších.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.