Oslavte Světový den mokřadů pěkným výletem

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky mezi Jizerkou a Smědavou je nejrozsáhlejší přístupné rašeliniště Jizerských hor. Rozkládá se na výměře 112,21 hektarů severozápadně od horské osady Jizerka. Vyhlášena byla v roce 1960.

Revíz, označovaný znalci jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách, je ideálním místem pro klidnou dovolenou. Horská osada je vhodná pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky a houbaření.

Padrťské rybníky v jižní části Brd založil v polovině 16. století Florián Gryspek z Gryspachu, majitel mirošovského a rožmitálského panství.Původně byly určeny jako zásobárna vody pro plavení dřeva. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla spolu s řadou dalších, v padesátých letech zničena.

Prameniště je přírodní rezervací v Pancířském hřbetu na Šumavě. Důvodem ochrany je zachování systému pramenišť a rašelinišť kolem říčky Křemelná se všemi jejich součástmi, včetně rostlinných a živočišných společenstev.

Na území Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně je na ploše 110,67 ha chráněn rozsáhlý komplex vodních, litorálních, bažinných a dalších mokřadních společenstev, vytvořených na ploše rybníka i v přilehlých tůních.

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory. Stezka končí u 10 metrů vysoké vyhlídkové věže, ze které přehlédnete celou plochu rašeliniště.

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

Přírodní rezervace Mrtvý luh je vrchovištní rašeliniště o rozloze 351,5 ha a maximální hloubce 7,5 m. Je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Rezervace je porostlá borovicí blatkou a rozlehlým "mrtvým lesem". Tato lokalita nad soutokem Teplé a Studené Vltavy není přístupná.

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je území podél neregulovaného horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice. Oblast tvoří komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi.

Na okraji CHKO Třeboňsko leží unikátní přírodní rezervace Červené blato, která patří k nejzajímavějším přírodním rezervacím v České republice. Rezervaci mohou návštěvníci blíže poznat pomocí naučné stezky, která vede z části po lesních cestách, z části pak po dřevěných chodníčcích.

Jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť, chráněné od roku 1960. Nachází se v mělkém sedle (975 m) přesně na rozvodí Baltského a Severního moře, z rašeliniště vytéká jeden z přítoků Černého potoka a říčka Jedlová. Jméno dostalo podle čihařů, kteří zde lapali ptáky na tahu.

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizery na hranici Čech s Polskem je nejrozsáhlejší rašeliniště Jizerských hor. Území velké přírodovědecké hodnoty bylo organizací UNESCO zařazeno mezi nejvýznamnější evropské lokality. Velká jizerská louka je nejrozsáhlejším rašeliništěm Jizerských hor.

Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala je jednou z prvních rezervací v Česku, které byly zahrnuty do sítě biogenetických rezervací Rady Evropy. Nachází se severovýchodně od města Doksy.

Zdejší více než pětisethektarová národní přírodní rezervace vznikla v roce 1967. Jedná se o nejrozsáhlejší komplex rašelinišť v Krušných horách a nachází se u obcí Hora Svatého Šebestiána a Kalek v nadmořské výšce 810–830 metrů.

Jedná se o oblast rašeliniště, rašelinné louky a rašelinné smrčiny s výskytem vzácných a ohrožených organismů. Přírodní rezervací protéká Blatný potok.

Klikvová louka je částečně odtěžené rašeliniště, které je přírodní rezervací. Místo se jmenuje podle rostlinky klikvy, která se v podrostu rašeliniště hojně vyskytuje. Klikvová louka představuje prameniště říčky Bílá Nisa.

Na plochém rozvodí s rozvětvením vod do řek Sázavy a Doubravy asi kilometr od obce Radostín vzniklo rašeliniště s výměrou cca 35 hektarů s hloubkou rašelinných vrstev až 3,26 m.

Přírodní rezervace Farské bažiny se rozprostírá na půli cesty mezi bývalým loveckým zámečkem Ostrůvek a zámkem Lesná v CHKO Český les.

Národní přírodní památku tvoří zbytek rašeliniště a bažinatý lesík nedaleko obce Hojkov, ležící v nadmořské výšce okolo 650 metrů.

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) se nacházejí v jižní části Prahy u soutoku Berounky a Vltavy.

Jedna z částí zdejší naučné stezky vede na Polákův poloostrov Bohdanečského rybníka, kde do roku 2015 stávala jednoduchá dřevěná ornitologická pozorovatelna připomínající myslivecký posed.

Mezi obcemi Troubky a Tovačov se nachází soutok dvou významných moravských řek – Bečvy a Moravy. Byla zde vybudována první pozorovatelna České společnosti ornitologické.

Před více jak 9 000 lety vznikla na hřebeni střední části Krušných hor rozsáhlá rašeliniště, která byla po staletí silně poškozována těžbou rašeliny, odvodňováním a dnes jsou ohroženým biotopem.

Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, které bylo vyhlášené z důvodu ochrany zachovalého fragmentu ekosystému ručně vytěženého rašeliniště přechodového pánevního typu s charakteristickou flórou a faunou. Rezervací prochází naučná stezka Blatská stezka.

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Téměř zaniklá rašeliniště na Cínoveckém hřbetu a v lokalitě U Jezera v Krušných horách se během deseti let podařilo zachránit. Přírodní památka zde vznikla roku 2019 a navrátilo se sem mnoho chráněných živočichů a rostlin, včetně tetřívka obecného.

V Kynšperku nad Ohří objevíte poblíž vlakové stanice mokřady se vzácnou vodomilnou faunou. Mokřadní ptáky, kteří v mokřadech hnízdí, je možné sledovat z dřevěné pozorovatelny.

Hradčanské rybníky tvoří soustava lesních rybníčků propojených přirozeně meandrujícím potokem a zatopené pískovny s vodní, bažinnou a rašelinnou flórou a faunou, malá rašeliniště, mokřadní olšiny a rašelinné bory s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin.

Rybníky Žabakor a Oběšenec pod Drábskými světničkami jsou významnou ornitologickou lokalitou. Můžete zde spatřit například jeřáby popelavé, moudivláčka lužního, budníčka pruhohlavého, chřástala kropenatého i potáplici severní. K nerušenému pozorování bohatého života ptáků slouží krytá pozorovatelna.

Několikakilometrový úsek řeky Odry od hraničního přechodu ve Starém Bohumíně až po bohumínskou část Kopytov, k soutoku Odry s Olší, vyhlásil Moravskoslezský kraj za chráněné území. Oblast má rozlohu přes 126 hektarů a představuje ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není.

Přírodní památku rašeliniště Haar v Krušných horách, tvoří soubor pěti drobných rašelinišť v okolí levostranného přítoku potoka Bystřina. Chráněné území se nachází na katastru obce Šindelová. Důvodem ochrany jsou rašeliniště s klečí blatkou a typickou horskou vrchovištní květenou.

Národní přírodní rezervace Velký močál je chráněna státem již od roku 1969. Je součástí rozsáhlého Rolavského vrchoviště severovýchodně od obce Přebuz. Rozkládá se na ploše více než 50 ha v nadmořské výšce 910 – 930 m n. m.

Jedná se o horské vrchoviště – jednu z přístupných slatí Šumavy, nedaleko lyžařského centra Zadov pod vrcholem Churáňova (1118,5 m.n.m.) se všemi typickými projevy horského vrchoviště, které se rozkládá na vrchovištní rozvodnici.

Přírodní rezervace Meandry Smědé chrání široké údolí řeky Smědé, jejíž přirozený charakter koryta zde vytváří meandry, slepá ramena, mokřadla a říční nivy. Vyskytují se zde vzácné rostlinné i živočišné druhy.

Naučná stezka Tři iseriny seznamuje s rozmanitostí a bohatstvím přírody Jizerských hor i s historickými pozoruhodnostmi. Začíná u prvního zastavení na jižním okraji Jizerky a končí u vyhlídky do vrchoviště v Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky.

Meandry Ploučnice se nacházejí mezi Mimoní a Českou Lípou a zajímavé jsou na této údolní nivě především z velké části zachované lužní lesy a louky. Přímo kolem řeky nevedou žádné cesty, proto je nejlepší projet si tento úsek lodí.

Soustava lesních jezírek je ukryta hluboko v lesích rezervace Ransko. Jezírka jsou vlastně původně zatopené prohlubně vedle starých zarostlých hald železných limonitových rud po dřívější těžbě.

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Nenáročná trasa, která vás provede samým srdcem Slavkovského lesa, krouží kolem tajuplné a tiché krajiny národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Cesta povede okolo alpských staveb v osadě Kladská, zamrzlých rybníků a Dlouhé stoky.

Rezervace Vidnavské mokřiny v Javornickém výběžku, těsně u státní hranice s Polskem, se rozkládá na ploše 32 ha v nejnižším místě okresu Jeseník – 222 metrů nad mořem. Ve starší literatuře je území zmiňováno pod názvem "Vidnavské loučky" a historicky patří městu Vidnava.

V Chráněné krajinné oblasti Český les je od října 2009 zpřístupněno vzácné rašeliniště Podkovák. Naučnou stezku Podkovák najdete v severní části Českého lesa cca 1 km jižně od komunikace Lesná – Stará Knížecí Huť.

Národní přírodní rezervace Velké jeřábí jezero se rozkládá na ploše 29,9 ha v nadmořské výšce 921–938 m na katastrálním území obce Přebuz. Přírodní rezervace se, podobně jako Malé jeřábí jezero, rozprostírá po obou stranách státní hranice a i v Sasku je přírodní rezervací.

Přírodní památka Meandry Lučiny se nachází na jihozápadním okraji města Havířova, kolem toku řeky Lučiny. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1991 a tvoří ji tok řeky Lučiny, který na tomto území vytvořil přirozené meandry, na které navazují mokřady s lužním porostem.

Horské sedlo Skřítek (877 m n.m.), které odděluje nejjižnější část Hrubého Jeseníku od Hraběšické hornatiny, je východiskem řady turistických hřebenových túr. Najdete tu také motorest, jehož parkoviště hlídá socha Skřítka, dobrého ducha Jeseníků.

Národní park Šumava revitalizoval v minulých stoletích násilně narovnané koryto Hučínského potoka na Stožecku. Stejně jako kdysi, se nyní přirozeně vlní šumavskými loukami v oblasti unikátní přírodní rezervace Vltavský luh.

Rašeliniště Vidlák je jedno z nejcennějších a z nejrozsáhlejších rašelinných stanovišť v Českém ráji. Lokalita se nachází mezi rybníkem Vidlák a rybníkem Hrudka. Na rašelinných a slatinných loukách se vyskytují ohrožené a chráněné druhy rostlin a zejména travin ostřic.

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.

Malý Jezerník je vlastně vedlejší vrchol Malého Děda (1 368 m). Plochý vrchol na pokračování hřebene Velkého Jezerníku (1 309 m). Na vrcholu je malá rašelinná louka s jezírky a zbytky lesa. Odlesněné místa nabízejí pěkné výhledy.

Přírodní zajímavost Drahanské vrchoviny představují vodní tůně v Kopaninách zvané Žumpy.

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Předmětem ochrany je unikátní ekosystém nížinného toku řeky Moravy s meandry, ostrůvky, náplavy a bočními říčními rameny (mezi Litovlí a Horkou nad Moravou) a navazující blízké nelesní i lesní ekosystémy, se zastoupením typických i ohrožených druhů rostlin a volně žijících živočichů.

Rolavská vrchoviště získala mimořádnou ochranu hlavně díky velmi zachovalému komplexu horských rašelinišť a podmáčených smrčin s typickou flórou a faunou. V oblasti jsou místa s řadou jezírek s charakteristickou krajinou, porosty borovice bažinné nebo podmáčené a rašelinné horské smrčiny.