ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: kde leží tajemný Wogastisburg?
Památky

Věda a historie není nuda: kde leží tajemný Wogastisburg?

Poslechněte si audio verzi článku
Wogastisburg bylo slovanské hradiště, u něhož v roce 631 nebo 632 Slované rozprášili loupeživé vojsko Franků. Kde to bylo? To je jedna z velkých záhad, která už stovky let zajímá spousty historiků, archeologů a milovníků historie. Vydejte se po stopách dávných válečníků s portálem Kudy z nudy a pojďte s námi hledat Wogastisburg!
Existují desítky teorií, kde ležel Wogastisburg. Hledali ho v Německu, na Slovensku i v Polsku, u Domažlic i u Kadaně. V posledních letech se ale jako nejpravděpodobnější z řady lokalit jeví vrch Rubín u Podbořan.


 

Se Slovany do Evropy

Kudy z nudy jsme se vypravili po stopách Římanů, Keltů i Markomanů, až jsme se nakonec dostali ke Slovanům. Ti patrně někdy v 5. až 6. století pod tlakem divokých kočovníků z východu opustili své domovy ve východní Evropě a vydali se na západ, tedy opačným směrem, než odkud přicházelo největší nebezpečí. Podle legendy se pod vedením Praotce Čecha usadili v zemi, které se podle keltského kmene Bójů latinsky říkalo Bohemia – tedy u nás v Čechách. Slované díky mírumilovné a snášenlivé povaze celkem snadno splynuli s těmi, kteří ve střední Evropě žili před nimi, tedy s Kelty a Germány, a začali si budovat nové domovy.
 

Sámova říše a nejstarší bitva našich dějin

O nejstarší historii Slovanů víme jen málo, ovšem v sedmém století se na několik desítek let vynořila z temnot Sámova říše. Kmenový svaz Slovanů byl podle Fredegarovy kroniky historicky první slovanský stát střední Evropy. V jeho čele stál franský kupec Sámo, ale jestli byl opravdu Frank a kupec, to ve skutečnosti nevíme. Důležitým zdrojem informací je právě latinsky psaná Fredegarova kronika, zvaná též Historia Francorum, sepsaná v 7. století v Burgundsku. Je totiž nejstarším a vlastně jediným původním pramenem informací o Slovanech ve střední Evropě. Píše se v ní, jak franský kupec Sámo přišel ke Slovanům a jak se stal jejich vládcem, jak Slované bojovali proti Frankům a porazili je u pevnosti Wogastisburgu. Informací je málo, podrobnosti téměř žádné. Už téměř tisíc let tak Slované hledají Wogastisburg, legendární místo, kde došlo k nejstarší doložené bitvě českých dějin.
 

Nepravé Wogastisburgy

Nejstarší novodobé pokusy o přesné umístění Wogastisburgu pocházejí z 18. století. František Palacký ho kvůli důležité obchodní stezce lokalizoval do okolí Domažlic, historik Augustin Sedláček sázel spíš na západ či severozápad Čech. Wogastisburg podle něj ležel v blízkosti obchodní cesty údolím Ohře, kudy mohl přitáhnout se svými vojsky král Dagobert. Hypotézu, že se slavná bitva odehrála pod kopcem Úhošť poblíž Kadaně, ale archeologické nálezy teorii nepotvrdily. V dalších desetiletích záhadnou pevnost různí odborníci hledali v okolí Bratislavy, v jihomoravských Mikulčicích, na Svatém Hostýně, na vrchu Náklo, ve Znojmě anebo na Ptačím vrchu u Vranova nad Dyjí.



Mohlo jít o trvale osídlené hradiště či pohraniční pevnost Sámovy říše? Možná, ale jisté je, že jméno hradiště – pokud vůbec nějaké jméno mělo – už dávno zaniklo a nedochovalo se ani jako název hory, kopce, osady či městečka. Jméno Wogastisburg tak nemůžeme spojit se žádným ze známých staroslovanských hradišť.
Protože ale místo, kde Sámo slavně zvítězil nad Franky, označuje Fredegarova kronika slovem castrum, mohlo jít o pouhý vojenský tábor, vybudovaný narychlo a určený jen pro odražení Franků. Některé hypotézy proto Wogastisburg umisťují do některé z bývalých římských pevností, které chránily hranice antického impéria. Hledají ho především v linii opevnění podél řeky Dunaje – a připomeňme, že takzvaný Dunajský limes je jednou z památek UNESCO.
 

Rozhledna Rubín jako slovanská strážní věž

Od konce sedmdesátých let 20. století se v hledáčku odborníků hledajících bájný Wogastisburg stále častěji objevuje vrch Rubín u Podbořan. I tudy vedla obchodní stezka, po níž mohl v čele svých vojsk přitáhnout král Dagobert I., ale hlavně tu archeologové objevili poměrně rozsáhlé slovanské hradiště s četnými nálezy ze 7. století, především ostruhy, kování opasků a úlomky zbraní. Mohlo by jít o fragmenty z výzbroje Sámovy armády, jisté ale je, že na Rubínu měli své příbytky už staří Keltové nebo Slované.



Starý příběh i dnes vyvolává hodně otazníků. V roce 2018 byla na vrchu Rubín severně od Podbořan vybudována roubená rozhledna ve stylu strážní věže a palisády staroslovanského opevnění. Na stavbu byly použité dubové klády z Doupovských hor a podobně mohly podle představ archeologů vypadat strážní věže v období Sámovy říše. I když je rozhledna Rubín necelých osm metrů vysoká, otvírá se z ní krásný výhled na Krušné hory, Doupovské hory, České středohoří a jihozápadní část Ústeckého kraje.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Bitva u Wogastisburgu – nejstarší doložená bitva českých dějin

Bitva u Wogastisburgu – nejstarší doložená bitva českých dějin

Vzestup a pád keltské civilizace, příchod Germánů, boje s Římany i období stěhování národů provázela řada nelítostných střetů. Když se ale v roce 631 nebo 632 v bitvě u Wogastisburgu střetla dvě velká vojska, loupeživé vojsko Franků v čele s králem Dagobertem a Slované ze Sámovy říše, šlo o první vojenskou potyčku našich předků, doloženou v historických pramenech.

Věda a historie není nuda: po stopách starých Markomanů na Pičhoru

Věda a historie není nuda: po stopách starých Markomanů na Pičhoru

Když se v čase vrátíme o dva tisíce let zpět, dostaneme se do časů na přelomu letopočtu, kdy se na území dnešní České republiky usadil kmen Markomanů. Památek na jejich pobyt se dochovalo jen málo, řada míst na své objevení teprve čeká, mnohá se nikdy nedočkají. Přesto se s Kudy z nudy zkusíme vypravit po jejich stopách!

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Tabulová hora – Úhošť Příroda

Tabulová hora – Úhošť

Stolová hora Úhošť mezi městy Klášterec nad Ohří a Kadaň je národní přírodní rezervací a vede po ní naučná stezka. Z hory je překrásný výhled na celý region.

Vyhlídková věž na vrchu Rubín u Podbořan Příroda

Vyhlídková věž na vrchu Rubín u Podbořan

Vyhlídková věž na Rubínu u Podbořan stojí nedaleko slovanské hradiště, možná slavného Wogastisburgu.

Vrchy Běleč a Tuhošť u Švihova Příroda

Vrchy Běleč a Tuhošť u Švihova

Vrch Běleč a Tuhošť se vypínají na obcí Mezihoří u Švihova, která právě kvůli svému umístění dostala i jméno.

Kde najít starobylá keltská oppida a hradiště v Česku?

Kde najít starobylá keltská oppida a hradiště v Česku?

Víte, že Keltové jsou nejstarším historicky doloženým národem na českém území? Nejen podzimní atmosféra složená ze sychravého počasí a vzpomínek přímo vyzývá k navštívení míst, která mají starobylou historii a jsou spjatá s životem našich předků. Oppidum je nejčastěji protourbánní opevněné výšinné sídliště Keltů. Oppida byla zakládána od počátku 2. století př. n. l. především v jižní polovině země podél toku Vltavy. Vykročte spolu s námi do historie a nechte se inspirovat k návštěvě prastarých míst, kde se nacházela keltská oppida a hradiště dávných obyvatel našeho území. Znáte třeba keltské oppidum Závist u Zbraslavi a kulturní památku Oppidum Hradiště nedaleko Nižboru?

Jeskyně, oppida, hradiště a archeoparky: 10 míst, kde se podíváte do pravěku

Jeskyně, oppida, hradiště a archeoparky: 10 míst, kde se podíváte do pravěku

Pravěké lovce znáte z obrazů Zdeňka Buriana i z muzeí. Co takhle se ale na jejich život podívat zblízka, přímo v místech, kde naši předkové žili? Portál Kudy z nudy pro vás nachystal několik výletů na místa, která patří k významných archeologickým nalezištím dokládajícím způsob života našich předků anebo do archeoparků, kde názorně uvidíte modely staveb a rekonstrukce života dávných obyvatel na našem území.

Podbořany

Podbořany

Podbořany leží na úpatí Doupovských hor v kraji jihozápadně od Žatce. Historickou tvář města poznamenaly necitlivé stavební zásahy v druhé polovině 20. století, přesto se ale nacházíte v místech osídlených už dlouhá tisíciletí; lidé tu žili už v mladší době kamenné.

České rekordy: nízké, nižší i nejnižší rozhledny

České rekordy: nízké, nižší i nejnižší rozhledny

Česká krajina není jen o kopcích a horách: někde je terén tak nízko, že si skoro můžete podat ruku s hladinou řek. Od Hřenska až po moravské luhy a háje se nacházejí oblasti, kde nadmořská výška sotva dosahuje tří číslic. A nejde jen o říční nivy! Některá místa mají své vlastní kuriozity: třeba že v nich objevíte rozhledny, které stěží vyšplhaly pár metrů nad zem. Poznejte je s Kudy z nudy!

Vydejte se na výlet po stopách dávných Slovanů!

Vydejte se na výlet po stopách dávných Slovanů!

Poznejte dávnou historii českého území. Legenda o praotci Čechovi vypráví o zemi pusté, neobývané, mlékem a strdím oplývající. Pravda ovšem vypadá zcela jinak. Slovanské kmeny nepřišly na neobydlené území, ale usadily se na místech, kde již v minulosti žili Keltové a Germáni. Kudy z nudy vás dnes zve na výlet do míst, která souvisí se starodávnými legendami, slovanskými rituály a prvními kmenovými hradišti.

Šermíři opět zkříží své meče v zimní bitvě u Podbořan

Šermíři opět zkříží své meče v zimní bitvě u Podbořan

Stovky šermířů se po dvou letech opět utkají poslední lednovou sobotu v Podbořanech nedaleko Žatce. Udatní rytíři se střetnou v klasické středověké bitvě. Jedná se o jediné zimní šermířské klání tak velkého rozsahu u nás. Před vlastní bitvou přichystali pořadatelé historický jarmark. Hlavní program se pak odehraje v areálu za podbořanským koupalištěm od 15 hodin.

Starogermánské runy vyryté do kosti – nejstarší zaznamenané písmo u Slovanů

Starogermánské runy vyryté do kosti – nejstarší zaznamenané písmo u Slovanů

Starogermánské runy našli archeologové roku 2017 na kosti vykopané u Břeclavi. Předmět se stal nejstarším dokladem doloženým písmem u Slovanů.

Vrch Rubín u Podbořan – bájné slovanské hradiště Wogastisburg Příroda

Vrch Rubín u Podbořan – bájné slovanské hradiště Wogastisburg

Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města – vrch Rubín (kóta 352 m). Od roku 1993 je chráněný jako významný krajinný prvek. Někteří badatelé se domnívají, že se zde mohlo nacházet bájné slovanské hradiště Wogastisburg.

Další aktuality

Vyhlídky z kostelních věží: zajímavosti, rarity a kuriozity

I když Praha má Petřínskou rozhlednu, na Ostravu, Znojmo a Olomouc se podíváte z radničních věží a na Zlín z vyhlídkové terasy slavné Baťovy Jednadvacítky, rozhledny v centrech měst jsou velkou vzácností. Jejich úlohu pak často přebírají kostelní či městské věže, které navíc v záplavě starých i nových rozhleden zůstávají trochu utajené – a věřte, že pohled na hemžení v městských ulicích je leckdy zábavnější než výhled do luk a lesů.
17. srpen 2025 11:40
Památky

Kde najdete lesní zámky, zámečky, kuriozity a romantická zapomenutá místa v Česku?

Máte rádi staré, podivné a často i trochu tajemné stavby, skryté v lesním přítmí? Pak se společně s portálem Kudy z nudy vydejte na cestu po neobvyklých lesních zámečcích. Cestou objevíte například sedm havranů, zámek pro kočky nebo nejmladší hrad v Česku.
17. srpen 2025 11:34
Památky

Objevte kouzlo nejhezčích mariánských poutních míst u nás

Není lehké vybrat z desítek mariánských poutních míst ta nejhezčí. Tentokrát jsme zvolili pět areálů, ležících vesměs stranou velkých měst, místa oslnivé krásy, prodchnutá zvláštní atmosférou, kde vám bude dobře a kde si alespoň na pár hodin odpočinete od běžného světa.
16. srpen 2025 14:03
Památky

Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy

Není všechno zlato, co se třpytí – někdy to může být stříbro. A i když se jako o stříbrných pokladnicích českého království nejčastěji mluví o Jihlavě a Kutné Hoře, ve skutečnosti se většina českého stříbra vytěžila jinde: na Březových Horách v Příbrami. Ve všech městech najdete expozice a zajímavá místa, která připomínají jejich stříbrnou minulost: mezi ty hlavní patří Muzeum českého stříbra v Kutné Hoře, Hornické muzeum v Příbrami a Muzeum Vysočiny v Jihlavě.
16. srpen 2025 9:11
Památky

Jeskyně, sklepení, štoly i katakomby: Ochlaďte se v podzemí!

Jsou místa, kde se můžete ochladit, ať je venku jakékoliv horko. Patří k nim nejrůznější podzemní prostory, kterých se v České republice nalézá opravdu velké množství. Jejich výhodou je relativně stálá teplota, která se pohybuje většinou od 8 do 14°C a tak se i v parném létě mohou stát chladným útočištěm a zároveň místem nevšedního zážitku. K návštěvě lákají nejen jeskyně, ale také uměle vytesané podzemní labyrinty českých a moravských měst, důlní štoly a další technické památky, vinařské sklepní prostory či krypty kostelů a klášterů – místa posledního odpočinku mnichů i významných osobností.
15. srpen 2025 17:00
Památky

10 tipů na výlety do vodních mlýnů aneb ve stínu i na výsluní

Vydejte se s Kudy z nudy za nostalgickou atmosférou starodávných mlýnů. O nevšední zážitky se postará tiché klapání mlýnského kola a šplouchání vody v náhonu, nahlédnete do domova mlynářů a jejich rodin, a podíváte se, jaké nářadí bylo potřeba k běžnému chodu mlýna i k hospodaření na polích. Samozřejmě nechybí ani tradiční vodníci a buclaté hrnečky na dušičky – bez nich se žádný správný vodní mlýn neobejde.
13. srpen 2025 21:09
Památky

7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

Relikviáře nejsou jen středověké poklady zamčené za sklem – jsou to příběhy zapsané do zlata, stříbra a drahokamů. Ať už vás fascinují tajemné nálezy, jako byl relikviář svatého Maura, nebo hledáte místa, kde se historie snoubí s legendami, portál Kudy z nudy vás provede po těch nejzajímavějších stopách. Vydejte se s námi objevovat skryté klenoty českých a moravských kostelů a klášterů – čekají na vás dechberoucí příběhy, vzácné památky a atmosféra, která vás přenese o staletí zpět.
13. srpen 2025 8:07
Památky

Hradozámecká noc 2025 láká k návštěvě hradů a zámků – velký přehled tipů z celého Česka

Hradozámecká noc letos proběhne v noci ze soboty 23. srpna na neděli 24. srpna 2025. Hlavním centrem dění bude letos zámek Uherčice, kde se bude v rámci programu vzpomínat na italskou šlechtu. Těšit se můžete na volné prohlídky reprezentačních pokojů, kostýmované průvodce v soukromých apartmánech rodiny, hostinské pokoje, doprovodný kulturní program a mnoho dalšího. Tradiční akce ale představí i další památky v netradiční době a s netradičním programem jako místa neustále živá, na něž má smysl se vracet. Do Hradozámecké noci se stejně jako v předchozích letech zapojí desítky památek – hrady, zámky, kláštery, kostely, ale také vily nebo paláce.
12. srpen 2025 8:24
Památky