Existují desítky teorií, kde ležel
Wogastisburg. Hledali ho v
Německu, na
Slovensku i v
Polsku, u
Domažlic i u
Kadaně. V posledních letech se ale jako nejpravděpodobnější z řady lokalit jeví
vrch Rubín u
Podbořan.
Se Slovany do Evropy
S
Kudy z nudy jsme se vypravili po stopách
Římanů,
Keltů i
Markomanů, až jsme se nakonec dostali ke
Slovanům. Ti patrně někdy v 5. až 6. století pod tlakem divokých kočovníků z východu opustili své domovy ve východní Evropě a vydali se na západ, tedy opačným směrem, než odkud přicházelo největší nebezpečí. Podle legendy se pod vedením
Praotce Čecha usadili v zemi, které se podle keltského kmene Bójů latinsky říkalo
Bohemia – tedy u nás v Čechách. Slované díky mírumilovné a snášenlivé povaze celkem snadno splynuli s těmi, kteří ve střední Evropě žili před nimi, tedy s
Kelty a Germány, a začali si budovat nové domovy.
Sámova říše a nejstarší bitva našich dějin
O nejstarší historii
Slovanů víme jen málo, ovšem v sedmém století se na několik desítek let vynořila z temnot
Sámova říše. Kmenový svaz Slovanů byl podle
Fredegarovy kroniky historicky první slovanský stát střední Evropy. V jeho čele stál
franský kupec Sámo, ale jestli byl opravdu Frank a kupec, to ve skutečnosti nevíme. Důležitým zdrojem informací je právě latinsky psaná
Fredegarova kronika, zvaná též
Historia Francorum, sepsaná v 7. století v Burgundsku. Je totiž nejstarším a vlastně jediným původním pramenem informací o Slovanech ve střední Evropě. Píše se v ní, jak franský kupec Sámo přišel ke Slovanům a jak se stal jejich vládcem, jak Slované bojovali proti Frankům a porazili je u pevnosti
Wogastisburgu. Informací je málo, podrobnosti téměř žádné. Už téměř tisíc let tak Slované hledají Wogastisburg, legendární místo, kde došlo k
nejstarší doložené bitvě českých dějin.
Nepravé Wogastisburgy
Nejstarší novodobé pokusy o přesné umístění
Wogastisburgu pocházejí z 18. století.
František Palacký ho kvůli důležité obchodní stezce lokalizoval do okolí
Domažlic, historik
Augustin Sedláček sázel spíš na západ či severozápad Čech. Wogastisburg podle něj ležel v blízkosti obchodní cesty údolím
Ohře, kudy mohl přitáhnout se svými vojsky král Dagobert. Hypotézu, že se slavná bitva odehrála pod
kopcem Úhošť poblíž
Kadaně, ale archeologické nálezy teorii nepotvrdily. V dalších desetiletích záhadnou pevnost různí odborníci hledali v okolí
Bratislavy, v jihomoravských
Mikulčicích, na
Svatém Hostýně, na
vrchu Náklo, ve
Znojmě anebo na
Ptačím vrchu u
Vranova nad Dyjí.
Mohlo jít o
trvale osídlené hradiště či pohraniční pevnost Sámovy říše? Možná, ale jisté je, že jméno hradiště – pokud vůbec nějaké jméno mělo – už dávno zaniklo a nedochovalo se ani jako název hory, kopce, osady či městečka. Jméno
Wogastisburg tak nemůžeme spojit se žádným ze známých staroslovanských hradišť.
Protože ale místo, kde Sámo slavně zvítězil nad Franky, označuje Fredegarova kronika slovem
castrum, mohlo jít o pouhý
vojenský tábor, vybudovaný narychlo a určený jen pro odražení Franků. Některé hypotézy proto Wogastisburg umisťují do některé z
bývalých římských pevností, které chránily hranice antického impéria. Hledají ho především v linii opevnění podél řeky Dunaje – a připomeňme, že takzvaný
Dunajský limes je jednou z
památek UNESCO.
Rozhledna Rubín jako slovanská strážní věž
Od konce sedmdesátých let 20. století se v hledáčku odborníků hledajících bájný Wogastisburg stále častěji objevuje
vrch Rubín u
Podbořan. I tudy vedla obchodní stezka, po níž mohl v čele svých vojsk přitáhnout král Dagobert I., ale hlavně tu archeologové objevili poměrně rozsáhlé slovanské hradiště s četnými nálezy ze 7. století, především ostruhy, kování opasků a úlomky zbraní. Mohlo by jít o fragmenty z výzbroje Sámovy armády, jisté ale je, že na Rubínu měli své příbytky už staří
Keltové nebo
Slované.
Starý příběh i dnes vyvolává hodně otazníků. V roce 2018 byla na
vrchu Rubín severně od
Podbořan vybudována roubená
rozhledna ve stylu strážní věže a palisády staroslovanského opevnění. Na stavbu byly použité dubové klády z
Doupovských hor a podobně mohly podle představ archeologů vypadat strážní věže v období Sámovy říše. I když je
rozhledna Rubín necelých osm metrů vysoká, otvírá se z ní krásný výhled na
Krušné hory,
Doupovské hory,
České středohoří a jihozápadní část
Ústeckého kraje.
Wogastisburg bylo slovanské hradiště, kde v roce 631 nebo 632 Slované porazili loupeživé vojsko Franků.
Přesné umístění Wogastisburgu je nejasné a existuje mnoho teorií, které ho umisťují na různé lokality, například v Německu, na Slovensku, v Polsku, u Domažlic, u Kadaně nebo u Podbořan.
Bitva u Wogastisburgu je považována za nejstarší doloženou bitvu v českých dějinách, kde se Slované pod vedením Sáma utkali a zvítězili nad Franky.
Jako další název místa, kde se Slované utkali s Franky, se používá latinské slovo 'castrum', které může znamenat vojenský tábor.
V posledních letech byly na vrchu Rubín u Podbořan nalezeny slovanské artefakty z 7. století, které by mohly pocházet z výzbroje Sámovy armády.
Na vrchu Rubín byla vybudována roubená rozhledna ve stylu strážní věže a palisády odpovídající dobovému slovanskému opevnění.
Sámo byl franský kupec, který se stal v 7. století vládcem prvního slovanského státního útvaru ve střední Evropě zvaného Sámova říše, podle záznamů v Fredegarově kronice.
Místo je považováno za záhadu, protože jeho přesné umístění není známo a historikové a archeologové se již stovky let pokouší lokalizovat toto historické místo.
Mezi možné lokality Wogastisburgu patří vrch Rubín u Podbořan, údolí Ohře, okolí Bratislavy nebo Svatý Hostýn.
Nejnovější aktivity zahrnují archeologické vykopávky a stavbu rozhledny na vrchu Rubín ve stylu dobových slovanských strážních věží.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.