Věda a historie není nuda: kde leží tajemný Wogastisburg?

Vzestup a pád keltské civilizace, příchod Germánů, boje s Římany i období stěhování národů provázela řada nelítostných střetů. Když se ale v roce 631 nebo 632 v bitvě u Wogastisburgu střetla dvě velká vojska, loupeživé vojsko Franků v čele s králem Dagobertem a Slované ze Sámovy říše, šlo o první vojenskou potyčku našich předků, doloženou v historických pramenech.

Když se v čase vrátíme o dva tisíce let zpět, dostaneme se do časů na přelomu letopočtu, kdy se na území dnešní České republiky usadil kmen Markomanů. Památek na jejich pobyt se dochovalo jen málo, řada míst na své objevení teprve čeká, mnohá se nikdy nedočkají. Přesto se s Kudy z nudy zkusíme vypravit po jejich stopách!

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Stolová hora Úhošť mezi městy Klášterec nad Ohří a Kadaň je národní přírodní rezervací a vede po ní naučná stezka. Z hory je překrásný výhled na celý region.

Vyhlídková věž na Rubínu u Podbořan stojí nedaleko slovanské hradiště, možná slavného Wogastisburgu.

Vrch Běleč a Tuhošť se vypínají na obcí Mezihoří u Švihova, která právě kvůli svému umístění dostala i jméno.

Podzimní atmosféra složená ze sychravého počasí a vzpomínek přímo vyzývá k navštívení míst, která mají starobylou historii a jsou spjatá s životem našich předků. Oppidum je nejčastěji protourbánní opevněné výšinné sídliště Keltů. Vykročte spolu s námi do historie a nechte se inspirovat k návštěvě prastarých míst, kde se nacházela keltská oppida a hradiště dávných obyvatel našeho území.

Pravěké lovce znáte z obrazů Zdeňka Buriana i z muzeí. Co takhle se ale na jejich život podívat zblízka, přímo v místech, kde naši předkové žili? Portál Kudy z nudy pro vás nachystal několik výletů na místa, která patří k významných archeologickým nalezištím dokládajícím způsob života našich předků anebo do archeoparků, kde názorně uvidíte modely staveb a rekonstrukce života dávných obyvatel na našem území.

Podbořany leží na úpatí Doupovských hor v kraji jihozápadně od Žatce. Historickou tvář města poznamenaly necitlivé stavební zásahy v druhé polovině 20. století, přesto se ale nacházíte v místech osídlených už dlouhá tisíciletí; lidé tu žili už v mladší době kamenné.

Ve světě rozhleden se většinou soupeří o místa na opačném konci pomyslného výškového žebříčku. Jenže tam trůní Žižkovský vysílač v Praze s vyhlídkovou plošinou ve výšce 91 metrů, což zřejmě dlouho žádná stavba nepřekoná. Jaká je situace na nižším konci seznamu a kde najdete kuriózní rozhledny, které stěží vyšplhaly pár metrů nad zem?

Poznejte dávnou historii českého území. Legenda o praotci Čechovi vypráví o zemi pusté, neobývané, mlékem a strdím oplývající. Pravda ovšem vypadá zcela jinak. Slovanské kmeny nepřišly na neobydlené území, ale usadily se na místech, kde již v minulosti žili Keltové a Germáni. Kudy z nudy vás dnes zve na výlet do míst, která souvisí se starodávnými legendami, slovanskými rituály a prvními kmenovými hradišti.

Stovky šermířů se po třech letech opět utkají poslední lednovou sobotu v Podbořanech nedaleko Žatce. Udatní rytíři se střetnou v klasické středověké bitvě. Jedná se o jediné zimní šermířské klání tak velkého rozsahu u nás. Před vlastní bitvou přichystali pořadatelé historický jarmark. Hlavní program se pak odehraje v areálu za podbořanským koupalištěm od 15 hodin.

Starogermánské runy našli archeologové roku 2017 na kosti vykopané u Břeclavi. Předmět se stal nejstarším dokladem doloženým písmem u Slovanů.

Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města – vrch Rubín (kóta 352 m). Od roku 1993 je chráněný jako významný krajinný prvek. Někteří badatelé se domnívají, že se zde mohlo nacházet bájné slovanské hradiště Wogastisburg.