Carlo Lurago a Anselmo Lurago – známí barokní architekti italského původu

Palác Sylva-Taroucca, zvaný také palác Piccolomini nebo Savarin, je pozdně barokní stavba postavená v ulici Na Příkopě. Na místě dnešního paláce stávalo několik domů, které byly postupně sloučeny v jeden celek a postupně přestavěny v 16. a 17. století K. I. Dientzenhoferem a Anselmem Luragem.

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Z dáli viditelný a svým tvarem zajímavý zámek Humprecht stojí na kopci Palánku u Sobotky. Největší zajímavostí zámku je zcela určitě 16 metrů vysoký sál s jedinečnou akustikou a 6-8vteřinovou několikanásobnou ozvěnou.

Stavovské divadlo v Praze je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. I když je jeho historie nerozlučně spojená především s Wolfgangem Amadeem Mozartem a světovou premiérou opery Don Giovanni, žádné divadlo by neexistovalo bez šlechtického rodu Nosticů. Vypravte se s Kudy z nudy nejenom do hraběcího Nosticova divadla, ale také do pražských Nostických paláců.

Kostel Nejsvětějšího Salvátora je součástí areálu Klementina. Byl založen roku 1578 a postupně vystavěn jako trojlodní stavba s kupolí, s tribunami a dvěma věžemi za účasti Karla Luraga, Františka Carattiho a Františka Maxmiliána Kaňky.

Zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a sídlo ponocného, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Od května 2019 je zvonice znovu přístupná pro veřejnost.

Jednou z nejkrásnějších památek venkovského baroka je chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích. Obdivované je jak samotné architektonické řešení kostela, tak i jeho vnitřní umělecká výzdoba a zasazení do okolní krajiny.

Pražské baroko je skutečný pojem. Objevíte je téměř všude, nechalo svůj otisk na fasádách kostelů, paláců i měšťanských domů na Malé Straně a na Starém Městě. Barokní architekti vtiskli městu nad Vltavou neopakovatelný styl a jedinečnou krásu, která přitahuje návštěvníky z celého světa.

Velkopřevorský palác je jednou ze staveb patřících k areálu maltézských rytířů. Má románské základy; budova na jeho místě pravděpodobně vznikla již ve druhé polovině 12. století, v době kdy byl tento prostor darován Vladislavem I. johanitům – pozdějším maltézským rytířům.

Kostel na Malé Straně blízko Karlova mostu mezi ulicemi Saskou, Lázeňskou a Velkopřevorským náměstím, byl původně románskou bazilikou, kterou založil roku 1169 král Vladislav I. spolu s klášterem a špitálem řádu Maltézských rytířů (johanitů) jako první centrum tohoto rytířského řádu v Čechách.

Kostel, jehož vznik je spjat s jezuitským řádem, je dominantou náměstí Miru. Pod kostelem se nachází známé klatovské katakomby.

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

V sobotu 12. prosince to bude právě 269 let ode dne, kdy v Praze zemřel věhlasný architekt českého vrcholného baroka Kilián Ignác Dientzenhofer. Znáte ho všichni, ze dvou set jeho staveb jich většina patří mezi skutečné barokní skvosty. Představí vám je portál Kudy z nudy.

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Kostel byl postaven v letech 1654-1666 italským architektem Carlem Luragem. Kostel byl v 18. století vypleněn pruskými vojáky a po zrušení jezuitského řádu se stal posádkovým kostelem. Interiér byl několikrát renovován. Vnitřní výzdoba zahrnuje také obraz sv. Jana Nepomuckého od Petra Brandla.

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Kostel Nalezení sv. Kříže se nachází ve východní části města Dubá. Jeho stavitelem je pravděpodobně Anselmo Lurago. Pozdně barokní kostel se pyšní dvěma věžemi a nádherným průčelím.