Malý historický paradox?
České dráhy (ČD) jsou hrdým nositelem historie železniční dopravy na území našeho státu a odkazu našich předků, přesto o jejich vzniku neexistuje žádný záznam, výnos či zákon. Obecně se proto uvádí, že
společnost vznikla ve stejný den jako Československo, tedy 28. října 1918. Současně ČD převzaly téměř celou železniční síť c. k. Státních drah a Maďarských státních drah, respektive ty části, které se nacházely na území nově založeného Československa.
Dvě lokomotivy, které dělí sto let
V
pátek 20. prosince 1918 za sychravého počasí přijel po třinácté hodině do
železniční stanice Horní Dvořiště zvláštní vlak, jímž se do vlasti vracel
T. G. Masaryk. První kroky na československém území tak první prezident udělal po nástupišti tamního nádraží. Do
Prahy Masarykův vlak dovezla
lokomotiva řady 310, mezi fanoušky železnice známá pod
přezdívkou Hrboun. Dochovala se jako exponát
Národního technického muzea a je jedním z hlavních exponátů dopravní haly muzea v
Praze na Letné.
V roce 2018 u příležitosti
oslav 100 let republiky a také stého výročí vzniku Českých drah představily
Agentura CzechTourism a
České dráhy lokomotivu 380.004 v neobvyklém designu národních barev, která propaguje Českou republiku u nás i v zahraničí. Lokomotivy řady 380 totiž můžete denně vídat v čele expresů z
Prahy do Bratislavy a Budapešti, z
Prahy do Lince, z
Bohumína do Budapešti nebo z
Bohumína do Vídně.
Vlakem nebo autem?
Zatímco dnes je cestování vlakem samozřejmost, za první republiky to bylo složitější: železnice tehdy byla v podstatě jediná možnost veřejné dopravy. V té době v Československu existovalo přibližně 3,5 tisíce osobních vozů (oproti dnešním přibližně 5,5 milionům), jeden tak připadal na více než 3500 obyvatel. Nákladních automobilů jezdilo kolem dvou tisíc, podobný počet byl motocyklů a tříkolek.
Mimo státem ovládanou společnost chvíli fungovaly ještě velké soukromé železniční společnosti – v roce 1923 byly zestátněny
Ústeckoteplická dráha a
Buštěhradská dráha, o dva roky později pak vyšel zákon, kterým se zestátnilo a začlenilo do sítě ČSD bezmála
padesát místních drah. Do roku 1945 existovala i soukromá
Košickobohumínská dráha.
Soukromí dopravci se na železnici mohli vrátit až po změně režimu. Dnes soukromé společnosti zajišťují dopravu například na
Jindřichohradeckých úzkokolejkách, na tratích
Sokolov – Klingenthal,
Trutnov – Svoboda nad Úpou,
Milovice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem či
Šumperk – Kouty nad Desnou /Sobotín.
Salonní vůz prezidentů a železniční muzea
Prezident Masaryk cestoval vlakem velmi často, známý je i
salonní vůz Aza 080, který v roce 1930 dostal jako dar k 80. narozeninám, a který později využívali i
další českoslovenští prezidenti včetně Beneše, Háchy, Havla a Klause. Vagon pana prezidenta navrhl architekt
Josef Jonáš. Stěny jsou obloženy dřevem z australské třešně, do níž je vložena řezba z pařeného dřeva hrušky. Vůz má dvojitá okna, vodovod a nezávislé teplovodní vytápění, dokáže jet rychlostí 140 km/hod.
V současné době je salonní vůz ve sbírce
Železničního muzea ČD v
Lužné u Rakovníka, kde stojí i slavná
lokomotiva Albatros, ale používá se jen při mimořádných příležitostech. V roce 1999 například doprovázel vánoční strom, který věnovala Česká republika Vatikánu.
Železniční muzeum ČD v Lužné u Rakovníka
Do
Železničního muzea Českých drah v
Lužné u Rakovníka se můžete vypravit každý rok od dubna do října; k vidění je tu
největší sbírka parních lokomotiv na našem území, z nichž některé pamatují ještě období Rakouska-Uherska. Kromě nich jsou vystaveny také historické motoráčky, dieselové či elektrické lokomotivy, dobové osobní a nákladní vozy a spousta dalších zajímavých exponátů ze železničního provozu.
Součástí expozice je
interaktivní exponát parní lokomotivy 310.127 s přezdívkou Kafemlejnek, který rozhodně ocení děti. Na rozdíl od většiny ostatních vystavených kousků si ho totiž mohou prolézt a osahat, a to včetně kabiny s řadou ovládacích prvků. V areálu je také vybudovaná
krátká trať, po které jezdí skutečná mašinka s opravdovými vagónky, jen v menším provedení. Jezdí pomalu (ovšem pro radost malých cestujících její rychlost bohatě stačí) a na její provoz dohlíží odborný personál.
Železniční muzeum ČD najdete poblíž
stanice Lužná u Rakovníka a je snadno dostupné vlakem. Jeho návštěvu lze spojit s cestou do
křivoklátských lesů,
Rakovníka a dalších zajímavých míst v okolí.
Cestování kdysi a nyní
Zajímají vás statistiky? V roce 1921 využilo služeb Československých drah 174 milionů lidí, kteří ujeli skoro 6,5 miliardy kilometrů. To představovalo přibližně 13 cest a přibližně 475 kilometrů ujetých vlaky na každého občana mladého státu. Nicméně i cestování v „dřevěné“ 3. třídě bylo při běžných platech luxusem. Při průměrné mzdě kolem 200 až 300 korun měsíčně (úředník si vydělal 300 až 500 korun) stála
jízdenka rychlíkem z Prahy do Brna 75 korun. Za průměrnou mzdu tak bylo možné pořídit přibližně jen tři až čtyři cesty mezi oběma městy.
K pilotním projektům Československých drah patřilo v prvních letech
dobudovat spojení se Slovenskem a
zdvoukolejnění trati Praha–Brno. To se však částečně podařilo až po druhé světové válce. Jen pro srovnání, v roce 1921 jezdily mezi Prahou a Brnem čtyři rychlíky a cesta trvala až pět a půl hodiny. Dnes lze z Prahy do Brna cestovat po dvou tratích až 32 spoji a cesta trvá 2,5 hodiny.
Lépe na tom nebyli ani cestující z
Prahy do
Benešova, kam jezdilo jen devět osobních vlaků v pracovních dnech a několik posilových víkendových vlaků, cesta trvala dvě hodiny. Dnes tím směrem z Prahy v pracovní dny vyjíždí 64 regionálních spojů a cesta jim trvá hodinu.
10 zajímavostí Českých drah a železničních tratí
- České dráhy patří k největším tuzemským zaměstnavatelům. V roce 2020 ve společnosti pracovalo 3798 strojvedoucích. O bezpečnost, pohodlí a informovanost cestujících se na pozicích vlakvedoucích, průvodčích, osobních pokladníků, informátorů a dalších staralo více než 4500 zaměstnanců. O techniku pečovalo 2800 zaměstnanců, mezi nimi 130 nových mechaniků a elektrotechniků, celkem pak ČD přijaly 1067 nových zaměstnanců. Porovnejte tato čísla s údajem o počtu zaměstnanců z nedávné doby: například v roce 1989 České dráhy zaměstnávaly 182 669 osob.
- V roce 2018 ČD přepravily 179,2 milionu cestujících, kteří ujeli 8225 milionů kilometrů, v roce 2019 to bylo 182,1 milionu cestujících a 8685 milionů kilometrů. V roce 2020 došlo k poklesu na 117,7 milionu cestujících, důvodem byla koronavirová krize.
- České dráhy spravují depozitář v Olomouci, kde je například uložena nejstarší provozuschopná parní lokomotiva na našem území Kocúr 314.303 z roku 1898, rychlíková krasavice Rosnička 464.202 z roku 1956, motorový těžkotonážník Sergej z roku 1973, motoráček Kredenc M 262.018 z roku 1950, elektrická Bobina E 499.085 z roku 1958 a další zajímavé motorové lokomotivy a vozy. Depozitář je přístupný několikrát do roka během různých příležitostí a slavností, jejichž součástí bývají zvláštní jízdy vlaků v okolí Olomouce.
- Další lokomotivy, salonní, osobní i motorové vozy, elektrické a motorové lokomotivy, historické drezíny a další stroje několika rozchodů a nejrůznějších typů, které často ještě nedávno sloužily v pravidelném provozu u Českých drah, jsou k vidění v Železničním depozitáři Národního technického muzea v Chomutově. Otevřený bývá od dubna do října.
- Podrobně se s historickými milníky Českých drah můžete seznámit díky projektu 100 let spolu; najdete jej v dolní liště na hlavním webu společnosti.
- Jeden z opravdových unikátů naší železnice se nachází v Jizerských horách, konkrétně mezi Tanvaldem a Kořenovem. Řeč je o ozubnicové železnici, která zdolává největší převýšení v České republice. Sklon stoupání v nejstrmějších úsecích dosahuje až 58 promile.
- Mysleli jste si, že rozlohou největší nádraží v Česku je pražské Hlavní nádraží? Kdepak, ještě větší je odstavné nádraží Praha-jih v Michli, nedaleko Jižní spojky. Slouží především pro parkování, údržbu a čištění vlaků.
- Nejvýše položená železniční stanice u nás je Kubova Huť kousek od Vimperku. Leží v nadmořské výšce 995 metrů nad mořem a jen o kousek dál najdeme nejvýše položené místo na tuzemské železnici vůbec. Je jen o dva metry výš než stanice na Kubově Huti.
- Naopak nejníže položenou železniční stanicí u nás je Dolní Žleb. Nachází se jen pár metrů od břehu Labe v nadmořské výšce 127 metrů nad mořem na trati spojující nedaleký Děčín s Německem.
- Nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě, je 41 metrů vysoký železniční viadukt Žampach. Vede přes něj trať Posázavského Pacifiku mezi stanicemi Jílové u Prahy a Luka pod Medníkem.