ÚvodAktualityNárodní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech
Památky

Národní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech

Poslechněte si audio verzi článku
Národní hrdost a vlastenectví nejsou prázdná slova. Využijte 28. říjen a výročí vzniku samostatného československého státu k pěknému výletu a vydejte se s portálem Kudy z nudy navštívit stavby, které budoval „národ sobě“ a našim předkům byly tak drahé. Tradice pokračuje dodnes a zajímavé projekty provázely i nedávné 100. výročí vzniku republiky.
Národní poklad a symbol, kde si minulost českého národa podává ruku s jeho budoucností, to je Národní divadlo v Praze. Češi po něm toužili od konce 18. století, jejich přání se ale splnilo až po několika desítkách let. Návrh na jeho zřízení podal v roce 1845 František Palacký, 16. května 1868 došlo k slavnostnímu položení základních kamenů, v listopadu byly dokončeny základy a po necelých deseti letech bylo divadlo pod střechou. Poprvé se otevřelo 1. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa, speciálně pro tuto příležitost složil hudební skladatel Bedřich Smetana operu Libuše.
 

Národní divadlo a Národ sobě

Nově otevřené Národní divadlo uspořádalo jen dvanáct představení, než je 12. srpna zničil požár. Pro vlastence a všechny, kteří darovali peníze na jeho výstavbu, to byla katastrofa. Díky obrovské vlně solidarity se však během pouhých 47 dnů vybral milion zlatých, takže divadlo mohl být opraveno a dokončeno, lepší, krásnější, a hlavně bezpečnější než dřív. Nad Hynaisovou oponou pak nápis „Národ sobě“ oslavuje ty, kteří na stavbu divadla přispěli. Málokdo však ví, že od pokladniček s nápisem „Na zdar Národního divadla“ je odvozen sokolský pozdrav „nazdar“.

Při návštěvě si vyhraďte dostatek času a projděte si chodby, salonky a reprezentační prostory. Zajděte se podívat k základním kamenům: původně se počítalo, že přijedou jen z hory Říp, symbolu naší historie, a z Radhoště, ale „svůj“ kousek zatoužila ve Zlaté kapličce mít i řada dalších památných míst českého národa. Možná právě v místnosti, kde jsou uloženy, hluboko pod hladinou řeky Vltavy, pocítíte české kořeny a národní dědictví nejsilněji.
 

Úspěchy českého průmyslu a Průmyslový palác v Praze

V českých zemích se rodila tradice průmyslových výstav. Zřejmě vůbec první „velký trh tovarů Království českého“ pro Marii Terezii se odehrál na zámku Veltrusy a stal se tak první průmyslovou výstavou na celém světě. Další přehlídka tuzemské průmyslové produkce se konala v pražském Klementinu v roce 1791, a na ni po sto letech navázala slavná Jubilejní zemská výstava. Speciálně pro ni v Praze-Holešovicích vznikl Průmyslový palác, impozantní budova ze železa a skla coby moderních materiálů, názorně předvádějící dovednost českých inženýrů a průmyslníků. Praha oslnila svět novými dopravními prostředky a úchvatnými stavbami – připomeňme jméno František Křižík a Křižíkovu světelnou fontánu, první lanovku v českých zemích, která spojovala nábřeží VltavyLetnou i první elektrickou tramvajovou linkuLetné k hornímu vchodu do Stromovky.
 

Hrdost mladé republiky: brněnské Výstaviště a první výstava 1928

Po necelých čtyřiceti letech se svět změnil. Rakousko-Uhersko zaniklo a vznikla Československá republika. Opakováním osvědčené tradice se stala Výstava soudobé kultury v Československu v roce 1928. Velkolepý projekt k desátému výročí vzniku republiky, který návštěvníkům představil úspěchy mladého státu, hostilo Brno, které pro velkolepou akci vybudovalo nové mezinárodní výstaviště. Řada tehdejších budov stojí dodnes, namátkou hlavní pavilon A s rotundou, pavilon Brno nebo 45 metrů vysoká prosklená vyhlídková věž, dnes součást pavilonu G.

Areál, který byl chloubou tehdejšího československého stavitelství a dnes je stylovou ukázkou funkcionalistické architektury, byl slavnostně otevřen 26. května 1928, záštitu nad výstavou tehdy převzal první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk.
 

Vyhlášení Československé republiky

Často se uvádí, že vznik novodobého českého státu žádná stavba nepřipomíná, ale není to tak docela pravda.

Vyhlášení Československa nikdo neplánoval, ale výraznou měrou se do tehdejších událostí a dějin československé státnosti zapsal Obecní důmPraze. Právě z balkonu před primátorským sálem byla 28. října 1918 vyhlášena samostatná Československá republika. Místo nebylo vybráno náhodou: působivá secesní budova vznikla v letech 1905–1911 podle projektu Antonína Balšánka a Osvalda Polívky jako centrum českého kulturního života a protiváha nedalekého Německého domu.

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk prohlásil: „Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo republiky.“ Také odkaz československých legionářů připomíná celá řada míst. K nejznámějším patří Národní památník na VítkověPraze, postavený v letech 1929–1938 k poctě všech účastníků boje za vznik Československé republiky. Přijďte si sem prohlédnout muzeum moderních dějin s multimediální expozicí pojmenovanou Křižovatky české a československé státnosti, a zajděte se podívat i na vyhlídkovou terasu na střeše budovy a k soše Jana Žižky z Trocnova sochaře Bohumila Kafky, největší jezdecké plastice ve střední Evropě.
 

Hořice a Masarykova věž samostatnosti

Pietním místem a památníkem obětí světových válek i protikomunistického odboje je Masarykova věž samostatnosti na vrcholu Hořického chlumu v Hořicích. Věž s bohatou sochařskou výzdobou byla postavena v letech 1925–38 podle plánů architekta Františka Blažka, sochařskou výzdobu navrhli Jan Vávra a Karel Lenhart, žáci Otakara Španiela. Věž současně slouží jako rozhledna s pěkným výhledem na Polabí, Krkonoše i samotné město.
 

Oslavy 100. výročí vzniku republiky a Národní muzeum v Praze

Už více než 200 let poznávají Češi svět s Národním muzeem v Praze. Oslavy 100 let vzniku Československé republiky provázelo slavnostní znovuotevření historické budovy po rekonstrukci. Ta impozantní novorenesanční stavbě na Václavském náměstí vrátila podobu z roku 1891, kdy se sem přišli podívat první návštěvníci. Národní muzeum stále nabízí další nové expozice, po opravě se rovněž otevřela kopule s fascinujícím výhledem na historické centrum Prahy i s Pražským hradem a další stavbou, která má v srdcích mnoha Čechů vyhrazeno zvláštní místo, s katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
 

Menší stavby a jejich odkaz

Svědky vlastenectví a hrdosti na svůj národ, vlast, jazyk i umění byly národní domy, které Čechům umožňovaly kulturní život a společenské vyžití. Skutečným klenotem mezi nimi je Národní důmProstějově, postavený podle návrhu architekta Jana Kotěry.

Symbolem národní hrdosti může být i nenápadná mohyla v horském sedle Beskyd: kamenná mohyla Ivančena v sedle mezi Lysou horou a Kykulkou se v temných časech totality stala zejména pro české skauty symbolem protestu.
České značky: velký historický přehled legendárních značek

České značky: velký historický přehled legendárních značek

Baťa, Škoda, Kofola, Moser nebo Pilsner Urquell: to jsou nejúspěšnější české značky, které zná celý svět. Vydejte se s Kudy z nudy za příběhy tradičních českých značek po časové ose! Podíváme se hluboko do historie i do současnosti, a představíme vám ikonické a legendární firmy, které ve svých oborech představují špičku.

7 věcí, které nevíte… o 28. říjnu 1918 a vzniku samostatného československého státu

7 věcí, které nevíte… o 28. říjnu 1918 a vzniku samostatného československého státu

28. října slavíme Den vzniku samostatného československého státu. Ten den byla v Praze poprvé oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Co této historické události předcházelo a kudy vedly klikaté cesty ke vzniku nové země? Projděte se s Kudy z nudy událostmi, které předcházely vzniku Československa v roce 1918.

Brno

Brno

Přijeďte ochutnat Brno a jeho vynikající gastronomii, poznat významné kulturní památky a krásnou okolní přírodu. A pojďte se také podívat do vodojemů a do podzemí, na Špilberk, mrknout na draka na Staré radnici, svézt se lodí po Brněnské přehradě anebo se vypravit na prohlídku vily Tugendhat, památky UNESCO.

Jan Kotěra – vůdčí osobnost české architektonické moderny

Jan Kotěra – vůdčí osobnost české architektonické moderny

Stavby Jana Kotěry (18. prosince 1871, Brno – 17. dubna 1923, Praha) nenajdete jen v Praze, Hradci Králové či Prostějově, ale i ve světě. Navrhl venkovský dům F. Tondra na břehu jezera v rakouském St. Gilgenu, hotely v chorvatské Opatiji a v Dubrovníku, studia u profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche.

Výstaviště Praha Holešovice s Průmyslovým palácem Památky

Výstaviště Praha Holešovice s Průmyslovým palácem

Průmyslový palác je ústřední dominantou areálu Výstaviště Praha Holešovice. Secesní stavba pochází z roku 1891 podle návrhu Bedřicha Münzbergra, který spolupracoval s inženýrem Františkem Prášilem. Výzdobu provedl Bedřich Ohman a Alois Dryák. Stavba je jak uměleckou, tak i technikou památkou.

Národní památník na Vítkově Kultura

Národní památník na Vítkově

Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína nad strmými svahy vrchu Žižkova je národní kulturní památkou a moderní dominantou města.

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli Památky

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Chráněná krajinná oblast Beskydy Příroda

Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Česká národní banka a její historická budova v Praze Památky

Česká národní banka a její historická budova v Praze

Budova ČNB vznikala podle projektu Františka Roitha v letech 1935-42 původně pro Živnostenskou banku. Pětipatrová stavba působí svou frontou do ulice Na Příkopě přímo monumentálně. Uvnitř budovy se ukrývá expozice Lidé a peníze a Za měnou v Praze.

Růžový sad v Lidicích Příroda

Růžový sad v Lidicích

Růžový sad v Lidicích patří mezi největší sad růží v naší zemi. Roste a kvete tu přes 24 000 růžových keřů ve 240 odrůdách, včetně unikátní odrůdy Lidice. A nové keře stále přibývají. Vysazují je sem například novomanželé poté, co si na tomto romantickém místě řeknou své "ano".

Reprezentační prostory Pražského hradu Památky

Reprezentační prostory Pražského hradu

Mezi reprezentační prostory Pražského hradu patří například Španělský sál, Rudolfova galerie či Sloupová síň s Rothmayerovým sálem.

Národní dům Prostějov – vrcholné dílo české secese od architekta Jana Kotěry Kultura

Národní dům Prostějov – vrcholné dílo české secese od architekta Jana Kotěry

Národní dům, významná kulturní památka České republiky, patří mezi architektonické dominanty města Prostějova a je též jeho hlavním kulturním a společenským centrem. Byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry, předního představitele české secese.

Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova v Praze Památky

Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova v Praze

Na vrcholu kopce Vítkov na pražském Žižkově se hrdě tyčí socha Jana Žižky na koni, největší jezdecká socha u nás a jedna z největších na světě. Monumentální umělecké dílo bylo v Praze na Vítkově odhaleno 14. července 1950, ve výroční den Žižkova zdejšího vítězství.

Letenské sady v Praze Příroda

Letenské sady v Praze

Park na Letné je druhým největším parkem v Praze 7. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B. Wünschera a J. Braula. Název je odvozen od slova Leteň, což znamená Sluneční vrch.

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti Památky

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Palác Lucerna – secesní srdce Prahy Kultura

Palác Lucerna – secesní srdce Prahy

Pasáž Lucerna, vzdálená jen několik málo metrů od Václavského náměstí, se dnes počítá k architektonickým pomníkům dřívější moderny. V pasáži se nachází kino v secesním stylu, několik obchodů a barů a také originální socha výtvarníka Davida Černého – parodie na rytířský pomník sv. Václava.

Vila Stiassni v Brně-Pisárkách Kultura

Vila Stiassni v Brně-Pisárkách

Městská vila manželů Alfreda a Hermine Stiassnych s velkoryse koncipovanou zahradou, postavená mezi lety 1927-28 podle návrhu Ernesta Wiesnera, je jedním z dokladů mezinárodního významu brněnské meziválečné architektury.

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky Kultura

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí Příroda

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Vltava – česká vodácká klasika Letní sporty

Vltava – česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta Kultura

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

Masarykovo muzeum v Hodoníně Kultura

Masarykovo muzeum v Hodoníně

Tomáš Garrigue Masaryk je bezesporu nejvýznamnějším hodonínským rodákem, proto není divu, že první profesionální stálá expozice na území České republiky se nachází právě zde.

Česká poštovna na vrcholu Sněžky Památky

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička Kultura

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd Příroda

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora (1324 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Hora Říp – symbol české národní historie Příroda

Hora Říp – symbol české národní historie

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích Příroda

Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích

Dominanta východočeského města Hořice stojí na hřebeni Hořického chlumu v nadmořské výšce 408 metrů. Z vyhlídkového ochozu je možné za dobré viditelnosti spatřit celé panorama Krkonoš.

Obecní dům – secesní klenot Prahy Zážitky

Obecní dům – secesní klenot Prahy

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze Kultura

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Národní zemědělské muzeum – obory zemědělství ve všech podobách v Praze Kultura

Národní zemědělské muzeum – obory zemědělství ve všech podobách v Praze

Hlavní budova Národního zemědělského muzea na Letné nabízí unikátní pohled na zemědělství a fenomény s ním spojené. Zabývá se lesnictvím, rybářstvím, gastronomií, myslivostí, zemědělskou technikou a dalšími obory. Na střeše je vyhlídková terasa a příjemný trávník na posezení.

Kupole Národního muzea v Praze Památky

Kupole Národního muzea v Praze

Historická budova Národního muzea v Praze se na podzim roku 2018 otevřela po několikaleté rekonstrukci veřejnosti. Poprvé v historii je zpřístupněna i kupole, odkud si můžete vychutnat pohled na celou Prahu.

Zámek Hluboš – první sídlo T. G. Masaryka Památky

Zámek Hluboš – první sídlo T. G. Masaryka

Barokní zámek s anglickým parkem o rozloze 5 hektarů, správcovským objektem a bývalými konírnami, se nachází v obci Hluboš u Příbrami. Zámek byl prvním rekreačním sídlem prezidenta T. G. Masaryka po vzniku Československé republiky. Masaryk zde s rodinou pobýval v letech 1920 až 1921.

Zámek Veltrusy – barokní sídlo rodu Chotků Památky

Zámek Veltrusy – barokní sídlo rodu Chotků

Barokní zámek rodiny Chotků z první poloviny 18. století, který byl později klasicistně upraven, stojí uprostřed krajinářského parku s romantickými stavbami.

Nejvyšší české hory – Krkonoše

Nejvyšší české hory – Krkonoše

Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších. Nejvyšší hora Sněžka (1603 m) své okolí převyšuje o dvě stě metrů a poskytuje dokonalý kruhový rozhled. V Krkonoších najdete nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímavé zástupce zvířecí říše.

Praha 1

Praha 1

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

Věda a historie není nuda: Junák – český skaut a jeho dlouhá cesta

Věda a historie není nuda: Junák – český skaut a jeho dlouhá cesta

Dobrých zpráv není nikdy dost, a tak jednou z nich začneme: počet skautů a skautek v Česku od roku 2006 nepřetržitě roste. Junák – český skaut je nejenom dlouhodobě největší výchovnou organizací pro děti a mládež v České republice, ale u nás také roste nejrychleji ze všech zemí v Evropě. Počet jeho členů aktuálně šplhá k číslu 75 000. Společně s ostatními skauty na celém světě i ti naši tradičně slaví Mezinárodní den skautů a skautek každý rok 24. dubna.

Ahoj, nazdar, čau – nejoblíbenější české pozdravy

Ahoj, nazdar, čau – nejoblíbenější české pozdravy

Kolikrát za den někoho pozdravíte? A jaké pozdravy používáte? Používáte širokou škálu od běžného „Dobrý den“ přes ahoj, čau a nazdar až po retro „má úcta“, případně saturninovské „no maucta“? Na Kudy z nudy víme nejenom to, jak pozdravy ahoj a nazdar vznikly, ale také jak se exotické pozdravy čau, čus nebo servus dostaly do češtiny. Navíc vám prozradíme, že pozdravy mají dokonce svůj den: 21. listopadu celý svět slaví Mezinárodní den pozdravů.

BVV – Brněnské výstaviště Zážitky

BVV – Brněnské výstaviště

Veletrhy Brno navazují ve svém podnikání na tradici, která byla zahájena v roce 1928 Výstavou soudobé kultury v Československu. Na začátku 20. století vznikl jeden z nejznámějších evropských výstavních areálů. Brněnské výstaviště bylo otevřeno v roce 1928 a patří ke skvostům funkcionalismu.

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

V pražském Národním divadle se nachází nejslavnější česká divadelní opona, vytvořená Vojtěchem Hynaisem. Opona oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla. Slavný nápis "Národ sobě" připomíná vlastence, kteří darovali prostředky na stavbu Zlaté kapličky.

Krok za krokem Prahou s Františkem Křižíkem

Krok za krokem Prahou s Františkem Křižíkem

Slavný elektrotechnik a vynálezce František Křižík, zvaný český Edison, zanechal v Česku celou řadu stop. Stál u prvního osvětlení městských ulic v Písku, v Jindřichově Hradci a v dalších městech, s jeho jménem jsou spojeny i tramvaje, elektrárny či první elektrifikovaná trať z Tábora do Bechyně.

Kamenná mohyla Ivančena v Beskydech Příroda

Kamenná mohyla Ivančena v Beskydech

Symbol vlastenectví, statečnosti a přátelství. Tradiční poutní místo setkávání skautů z celé republiky.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti Památky

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Královská obora Stromovka v Praze Příroda

Královská obora Stromovka v Praze

V sousedství holešovického Výstaviště leží Královská obora, dnes zvaná park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, rozkládá se asi na 95 ha.

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

František Křižík – nejslavnější český elektrotechnik a vynálezce

František Křižík – nejslavnější český elektrotechnik a vynálezce

František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení.

Hořice

Hořice

Město se rozkládá na jižním úbočí Hořického chlumu, posledního výběžku Krkonoš. V nitru kopce se skrývá hlavní bohatství tohoto kraje — kvalitní pískovec, vhodný pro kamenické i sochařské práce, díky němuž jsou Hořice městem kamenné krásy. Díky Hořickým trubičkám město znají i milovníci sladkostí.

Sokol a Česká obec sokolská – největší a nejúspěšnější tělovýchovná organizace v České republice

Sokol a Česká obec sokolská – největší a nejúspěšnější tělovýchovná organizace v České republice

Tělocvičný spolek Sokol je největší a nejúspěšnější tělovýchovná organizace v České republice. Byl založen 16. února 1862 a na jeho začátku byl ideál člověka tělesně zdatného, duševně a sociálně vyspělého, připraveného pracovat a bránit svůj národ. To je dodnes základní myšlenka sokolského programu, který se zaměřuje na pohyb a radost z něj pro všechny.

František Palacký – největší český historik

František Palacký – největší český historik

František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město) je považován za otce české historiografie. Zajímal se o české dějiny, především o dobu husitskou, kterou považoval za dobu uskutečnění národních, demokratických a sociálních ideálů.

Národní divadlo v Praze – nejvíce základních kamenů divadla v České republice

Národní divadlo v Praze – nejvíce základních kamenů divadla v České republice

Na světě neexistuje divadlo, které by mělo více základních kamenů než Zlatá kaplička. Pražské Národní divadlo mělo mít původně jen jeden základní kámen z hory Říp. Nakonec má 20 základních kamenů, které pocházejí z různých památných míst Čech a Moravy, např. Helfštýna, Radhoště či Boubína.

#světovéČesko a Křižíkova fontána na pražském Výstavišti: fascinující hra světel, vody a hudby

#světovéČesko a Křižíkova fontána na pražském Výstavišti: fascinující hra světel, vody a hudby

Křižíkova světelná fontána byla už v době svého vzniku považována za vrchol technického umu. Při Jubilejní zemské výstavě v roce 1891 ji obsluhoval František Křižík s týmem ochotných spolupracovníků, dnes se o všechno starají počítače. Výsledek je ale fascinující stejně jako na konci 19. století.

Národní dům na Vinohradech Památky

Národní dům na Vinohradech

Novorenesanční Národní dům na Vinohradech vybudovaný v roce 1894, patří společně s Divadlem na Vinohradech a kostelem svaté Ludmily k dominantám náměstí Míru.

Chodský pes – největší psí socha v České republice Památky

Chodský pes – největší psí socha v České republice

Chodský pes stojí na vrcholu kopce Hrádek u Újezda nedaleko Domažlic. Betonová socha je se svými rozměry 3,8 x 8,1 metrů jednou z největších děl sochaře Michala Olšiaka. Socha je dutá, lze se tedy dostat dovnitř a pak skrz psí tlamu vykouknout ven.

Praha – Letná Památky

Praha – Letná

Když se řekne Letná, vybaví se nám především park Letenské sady a Letenská pláň, místo kulturních a sportovních akcí. Mimo je Letná také jednou z čtvrtí Prahy 7 se zajímavou zástavbou či stadion AC Sparta Praha.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky