Rok české hudby 2024: čeští umělci v Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síni světa

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Roky končící čtyřkou mají v české hudbě podobný význam, jako osmičkové roky pro národ a stát. Až podivuhodně často vycházejí na výročí narození, úmrtí, či vytvoření stěžejních děl nejvýznamnějších českých skladatelů.

Fenomenální dirigent a houslista Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) se proslavil jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Sedm let působil jako šéfdirigent České filharmonie a vidět ho můžete také v oscarovém snímku Jana Svěráka Kolja.

Pražské jaro nabídne desítky koncertů mezi 12. květnem a 3. červnem 2025. Jubilejní 80. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro chystá pro své příznivce skutečně výjimečný program.

Proslulá česká mezzosopranistka Dagmar Pecková se narodila nedaleko Chrudimi (*4. dubna 1961, Medlešice) ve východních Čechách. Studovala na Státní konzervatoři v Praze a po angažmá v Sächsische Staatsoper v Drážďanech byla několik let členkou Staatsoper v Berlíně. Vystřídala angažmá v pražském Národním divadle, drážďanské Semperově opeře a Státní opeře v Berlíně, představila se též v řadě dalších významných světových scén od Stuttgartu přes Mnichov, San Francisco a Paříž až po londýnskou Královskou operu Covent Garden. S úspěchem účinkovala také na prestižní hudební přehlídce Pražské jaro. V roce 2017 založila a svým jménem zaštítila hudební festival Zlatá Pecka.

Jiří Šlitr (15. února 1924, Zálesní Lhota u Jilemnice – 26. prosince 1969, Praha) nebyl jen hudební skladatel, klavírista, zpěvák a herec, ale také knižní ilustrátor, sportovec a komik s kamennou tváří, zkrátka renesanční osobnost se vším všudy.

Josef Suk (4. ledna 1874, Křečovice – 29. května 1935, Benešov) byl český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka. Společně se třemi spolužáky z konzervatoře Karlem Hoffmannem, Oskarem Nedbalem a Otto Bergerem založil České kvarteto, které v letech 1892 až 1934 šířilo slávu české hudby a českých umělců téměř po celém světě.

Gustav Mahler (7. července 1860, Kaliště – 18. května 1911, Vídeň) je považován za jednoho z nejproslulejších skladatelů symfonické hudby. Více než sto let po jeho smrti jsou Mahlerovy skladby živou součástí světového koncertního repertoáru a patří nejenom k nejčastěji hraným a nahrávaným, ale zároveň oblíbeným mezi posluchači.

Leoš Janáček (3. července 1854, Hukvaldy – 12. srpna 1928, Moravská Ostrava) byl jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české moderní hudby. Ve světě je známý hlavně díky operám Její pastorkyňa a Káťa Kabanová, slavná jsou rovněž orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta či rapsodie Taras Bulba.

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov (* 30. listopadu 1952, Petrohrad, Sovětský svaz) zahájil své působení v čele nejvýznamnějšího českého symfonického orchestru koncerty v Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. V roce 2022 se v 62. ročníku prestižního mezinárodního žebříčku Musical America Awards stal Dirigentem roku.

V rámci oslav Roku české hudby 2024 kolem našich uší neproplouvá jen hudba. Občas slyšíme výrazy z hudební terminologie, které sice známe, ale ne příliš důvěrně. Pojďte s Kudy z nudy otevřít vrátka do světa hudby a zjistit, co se skrývá za slovem filharmonie.

Zámek ve Stráži nad Nežárkou byl déle než dvě desítky let domovem slavné operní pěvkyně Emy Destinnové (26. února 1878, Praha – 28. ledna 1930, České Budějovice). Operní hvězda jako první přivezla Mařenku ze Smetanovy Prodané nevěsty do newyorské Metropolitní opery, zářila na světových pódiích v operách Pucciniho, Verdiho či Strausse, tleskali jí diváci v londýnské Covent Garden i Berlínské státní opeře.

Dva a půl tisíce písní, dvaačtyřicet Zlatých slavíků, 32 zlatých desek a jedna diamantová, dvě ocenění Anděl a přezdívky jako Zlatý hlas Prahy nebo Božský Kája: to byl Karel Gott (14. července 1939 Plzeň – 1. října 2019 Praha), nejznámější český zpěvák.

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (2. září 1696, Náměšť nad Oslavou – 15. února 1744, Jaroměřice nad Rokytnou) se často objevuje ve vědomostních soutěžích, křížovkách a kvízech. Zazní-li otázka, kdo byl autorem první česky zpívané opery, pak by mělo zaznít právě jméno muže, který byl původně komorníkem hraběte Jana Adama z Questenberka.

Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k nejkrásnějším zámkům Vysočiny. Ve své nejslavnější době patřily Jaroměřice nad Rokytnou šlechtickému rodu Questenberků, kteří velkolepé sídlo i malé městečko proměnili v jedno z předních center barokní hudby a divadla.

Václav Talich (28. května 1883, Kroměříž – 16. března 1961, Beroun) byl jedním z nejproslulejších českých dirigentů 20. století. Dvacet let stál v čele České filharmonie a v jejím čele oslnil Evropu na slavném turné v listopadu 1935, kdy orchestr navštívil Velkou Británii, Francii a Belgii.

Říká se, že co Čech, to muzikant. Při bližším seznámení s našimi hudebními velikány ovšem zjistíme, že by mohlo platit také pravidlo co muzikant, to znamenitý dirigent. Se kterými slavnými dirigenty se u nás na Kudy z nudy můžete setkat?