Oslavy
Roku české hudby 2024 vyvrcholí vystoupením
České filharmonie pod vedením
Semjona Byčkova v
Carnegie Hall v
New Yorku. Doprovodí ji
Pražský filharmonický sbor a
Pavel Haas Quartet. Kromě toho v
České národní budově na Manhattanu bude připraven doprovodný program včetně koncertu mladých talentů a
Pražský filharmonický sbor zazpívá na
Times Square. Zkrátka New Yorkem bude znovu znít česká hudba – a opět to bude světová událost!
Rok české hudby 2024 a Český týden v New Yorku
Pro
Český týden v New Yorku připravila
Česká filharmonie společně se svým
šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem tři samostatné programy. Trojici instrumentálních koncertů
Antonína Dvořáka doplní
symfonické básně Vyšehrad, Vltava a Šárka ze
Smetanovy Mé vlasti. Aby si americké vystoupení mohlo poprvé vychutnat české publikum, Česká filharmonie zprostředkuje koncert 4. prosince ve 20.00 hodin také on-line na svých webových stránkách a YouTube kanálu
České filharmonie.
V dalších večerech zazní
Mahlerova Pátá symfonie a
Glagolská mše Leoše Janáčka. K účasti na koncertech přizvala
Česká filharmonie studenty londýnské
Královské hudební akademie a absolventy
Národního studentského orchestru USA při
Carnegie Hall. Ti spolu se členy
Orchestrální akademie České filharmonie vystoupí na
zahajovacím komorním koncertu 2. prosince v České národní budově a v řadách orchestru zasednou také během všech tří hlavních koncertů.
V
České národní budově se ve spolupráci s
Českým centrem a
Generálním konzulátem ČR v New Yorku uskuteční také
třídenní filmový festival a
výstava Allegro Forte fotografky Štěpánky Stein a
výtvarnice Vendy Mlejnské.
Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síň světa
Patrně nejslavnější koncertní sál na světě stojí v
New Yorku na Manhattanu a každoročně se tu koná přes 250 koncertů vážné i populární hudby. Kromě tří sálů je v budově také nahrávací studio, muzeum či archiv a samozřejmě vše potřebné pro vystupující umělce. Na svém webu Carnegie Hall uvádí medailonky svých ikon. Samozřejmě mezi nimi je
Andrew Carnegie, který společně se svou ženou
Louise a přítelem, dirigentem a hudebním skladatelem
Walterem Damroschem celý projekt naplánoval a financoval,
architekt William Tuthill, který budovu navrhl, a fenomenální hudební skladatel
Petr Iljič Čajkovskij, který při slavnostním otevření Carnegie Hall v roce 1891 dirigoval svůj Slavnostní pochod. Na
Kudy z nudy máme radost, že mezi
čtyřiadvaceti ikonami Carnegie Hall je vedle jmen jako
Benny Goodman, Leonard Bernstein, Ella Fitzgeraldová, Arturo Toscanini či
Maria Callasová i český hudební skladatel
Antonín Dvořák (1841–1904).
Novosvětská a Te Deum: Antonín Dvořák v Carnegie Hall
Světová premiéra jednoho z nejoblíbenějších a nejtrvalejších děl klasické hudby se konala sotva osmnáct měsíců po oficiálním otevření
Carnegie Hall, když
Anton Seidl a Newyorská filharmonie provedli
Dvořákovu devátou symfonii Z Nového světa. Ačkoli mnoho zdrojů uvádí jako první provedení tohoto díla 16. prosinec 1893, představení z 15. prosince bylo přístupné veřejnosti a bylo recenzováno v
The New York Times. Při oficiální světové premiéře následujícího dne si skladatel poslechl koncert z lóže číslo deset. Přestože toto představení sám nevedl, Dvořák se v Carnegie Hall již dříve objevil čtyřikrát, včetně svého amerického debutu 21. října 1892, když dirigoval členy
Newyorské filharmonie / New York Symphony Orchestra, sólisty a sbor ve
světové premiéře svého Te Deum.
Carnegie Hall, Ema Destinnová, Dagmar Pecková a další čeští umělci
Vystoupit na pódiu
Carnegie Hall před hýčkané newyorské publikum není jednoduché. Podmínky jsou tvrdé, o programu a účinkujících rozhoduje umělecká rada. Své umění tu předvedla už řada českých umělců.
Antonín Dvořák, který v Carnegie Hall světu představil svou neslavnější symfonii,
Novosvětskou, byl první. V dubnu 1915 tu operní pěvkyně
Ema Destinnová za doprovodu newyorské filharmonie řízené
Josefem Straussem uvedla části
Smetanova Dalibora i
Čajkovského Patetickou, později tu zpívala
Jarmila Novotná. Newyorské obecenstvo odměnilo potleskem
houslistu Jana Kubelíka, klavíristu Rudolfa Firkušného, Kühnův dětský sbor, Českou filharmonii, Talichovo kvarteto, Evu Urbanovou, Ivu Bittovou, Karla Gotta a
Helenu Vondráčkovou i
harfistku Janu Bouškovou.
Zpívala tu i
Dagmar Pecková, které se v roce 2002 pozváním od
Clevelandského orchestru a turné s tímto hudebním tělesem po východním pobřeží Ameriky splnil velký sen. „Notabene, když jeden z koncertů se tehdy uskutečnil i v modle všech koncertních pěvců, v Isaac Stern Auditoriu v Carnegie Hall,“ dodává Pecková. „Bylo úplně plno. Zpívala jsem tam tehdy Folk Songs od Luciana Beria. Jedenáct písní v různých jazycích. Kromě americké angličtiny, francouzštiny a italštiny se tam zpívá ještě v různých exotických jazycích, jako je arménský, azerbejdžánský, sicilské, nebo sardinské nářečí a jiné. Byl to obrovský úspěch. Nadšení publika nebralo konce, což mi samozřejmě velmi lichotilo. Protože člověk na tomto pódiu nestojí jen sám za sebe, ale reprezentuje i zemi, ze které pochází.“
Při druhém koncertu v roce 2004
Dagmar Pecková dostala pozvání na písňový recitál s
Irwinem Gagem. Ten se uskutečnil opět v
Carnegie Hall, tentokrát v intimnější
Weill Recital Hall. Na programu byly převážně písně
Antonína Dvořáka. „Američané Dvořáka milují a moje interpretace jeho vokálních děl se setkala opět s ovacemi publika,“ říká slavná pěvkyně.
Víte, že?
Za
Rok české hudby je považovaný každý rok zakončený číslem čtyři. Bývá věnován české hudbě, protože na něj připadají výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Na
Kudy z nudy si tak připomínáme
Bedřicha Smetanu (1824–1884),
Antonína Dvořáka (1841–1904),
Leoše Janáčka (1854–1928),
Josefa Suka (1874–1935) a řady dalších hudebních velikánů.
Rok české hudby 2034 připomene výročí takových osobností, jako byli například
František Antonín Míča (1694–1774), barokní skladatel a autor
první česky zpívané opery, hudební skladatel
Vilém Blodek (1834–1874), představitel české hudební avantgardy
Emil František Burian (1904–1959), skladatel a klavírista
Petr Hapka (1944–2014), skladatel a dirigent
Rafael Kubelík (1914–1996), hudební skladatel, klavírista, zpěvák a herec
Jiří Šlitr (1924–1969) nebo operní pěvkyně
Jarmila Novotná (1907–1994).
Na
Kudy z nudy jsme pro vás připravili
přehlídku nejkrásnějších operních a koncertních sálů anebo
nejlepších českých dirigentů. Seznamte se s nimi!
Oslavy vyvrcholí na začátku prosince v New Yorku, v Carnegie Hall.
Na oslavách se účastní Česká filharmonie vedená Semjonem Byčkovem, Pražský filharmonický sbor a Pavel Haas Quartet.
Česká filharmonie připravila tři samostatné programy, které zahrnují instrumentální koncerty Antonína Dvořáka a symfonické básně z cyklu 'Mé vlasti' od Bedřicha Smetany.
Kromě hudebních koncertů se uskuteční třídenní filmový festival a výstava Allegro Forte.
Mezi ikony Carnegie Hall patří Andrew Carnegie, Walter Damrosch, William Tuthill a Petr Iljič Čajkovskij.
Světová premiéra Dvořákovy Novosvětské symfonie se konala 16. prosince 1893, přičemž veřejné představení a recenze v The New York Times proběhly již 15. prosince.
Mezi nejvýznamnější české umělce, kteří vystoupili v Carnegie Hall, patří Antonín Dvořák, Ema Destinnová, Jarmila Novotná, Dagmar Pecková a další.
Česká filharmonie reprezentuje českou kulturu po celém světě prostřednictvím koncertů, které představují českou hudbu a její tradici.
Rok české hudby končící číslem čtyři je věnován české hudbě, jehož význam spočívá v připomínání výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů.
František Antonín Míča byl barokní skladatel a kapelník, známý jako autor první česky zpívané opery, což představuje významný přínos k české hudební kultuře.