ÚvodAktualityCírkevní řády: Tovaryšstvo Ježíšovo aneb jezuité a barokní kultura, školství, věda a umění
Památky

Církevní řády: Tovaryšstvo Ježíšovo aneb jezuité a barokní kultura, školství, věda a umění

Poslechněte si audio verzi článku
Jezuité jsou jedním z největších a nejvýznamnějších řeholních řádů římskokatolické církve. Kamkoli vstoupili, tam tvořili dějiny. Jezuité prosazovali obrodu katolické církve a záhy po vzniku řádu v 16. století se stali iniciátory počínající protireformace. Vydejte se s Kudy z nudy za jezuity a do míst, kde působili.
Jezuité mají v českých zemích docela špatnou pověst: jsou popisováni jako fanatický katolický řád, který se neblaze proslavil v období protireformace. To odpovídá skutečnosti, ostatně proto řád vznikl. Jezuity, tedy příslušníky Tovaryšstva Ježíšova, povolal do země císař Ferdinand I. Habsburský v roce 1556. Jezuité měli za úkol rekatolizaci, tedy zbavit zemi protestantů a kacíře vrátit zpět k římskokatolické víře. Jak ale mocný řád vznikl?
 

Jedné noci v kryptě na Montmartru…

Zakladatel řádu, španělský šlechtic Ignác z Loyoly, se narodil v roce 1491. Jeho život vojáka změnila dělová koule, která mu vážně poranila nohu. Během dlouhé rekonvalescence začal přemýšlet, co bůh očekává od jeho života. Následovala vzrušující léta putování a studia, která nakonec vedla k založení Tovaryšstva Ježíšova. Údajně k tomu došlo 15. srpna 1534 v kryptě pod kostelem na pařížském Montmartru a Ignácovi dělalo společnost šest jeho přátel a kolegů z pařížské univerzity. Existenci jezuitského řádu oficiálně potvrdil papež Pavel III. 27. září 1540.

Ne všichni ale byli nadšení: pobouření vyvolávalo už samotné jméno Tovaryšstvo Ježíšovo, Societas Iesu. Tradiční řády se většinou pojmenovaly podle svých zakladatelů nebo určitých znaků, ale jezuité si rovnou přivlastnili jméno toho nejvyššího, samotného Ježíše. Jak uvádí autor publikace o dějinách jezuitů Thomas Campbell, „…použití Ježíšova jména bylo vnímáno jako velká urážka. Mnozí to brali jako rouhačství a psali podání králům i soudům, aby zasáhli.“
 

Jezuité v českých zemích

Když v roce 1555 nebo 1556 jezuité poprvé přišli do Čech, zakladatel řádu právě v Římě umíral. Mohl ale být spokojený, poslání se mu zdařilo: jezuité v té době provozovali už 76 kolejí na třech kontinentech, byli zpovědníky řady králů a skutečně se stali symbolem boje proti reformaci. Dařilo se jim i v Praze: na místě zpustlého dominikánského kláštera na Starém Městě u kostela sv. Klimenta vybudovali nejstarší jezuitskou kolej v českých zemích, areál dnes známý pod názvem Klementinum.

Po Pražském hradu je Klementinum druhý nejrozsáhlejší stavební komplex v Praze. Dnes v něm sídlí Národní knihovna České republiky a areál je zapsaný mezi národní kulturní památky. Klementinum se proslavilo i jako místo, kde už v polovině 18. století začala pravidelná meteorologická pozorování. Díky systematickým a souvislým záznamům od roku 1775 tu vznikla nejdelší souvislá řada pozorování počasí ve střední Evropě.
Jezuité postupně rozšiřovali své působení: po polovině 17. století vybudovali druhou kolej v Praze na Novém Městě s kostelem sv. Ignáce, a třetí kolej na Malé Straně u kostela sv. Mikuláše. Postupně zakládali další jezuitské koleje; k nejznámějším patřila ta v Klatovech. Dnes tu můžete navštívit Katakomby, krypty pod jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi. Katakomby se podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu, šlechty, vojska i měšťanů. Kromě mumií si prohlédnete expozici, která připomíná působení jezuitského řádu, navštívit můžete i jezuitskou kolej a další místa.

Jezuitské koleje objevíte v řadě dalších míst. Například v Kutné Hoře je areál bývalé Jezuitské koleje součástí městské památkové rezervace, v interiérech si prohlédnete expozice Galerie Středočeského kraje a můžete se projít parkem a zahradami. Jezuitská kolej je i ve Znojmě, další jezuitská kolej stojí v Telči nebo v Uherském Hradišti. Jezuité také stáli u vzniku poutního místa Svatá Hora u Příbrami nebo Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi.
 

Jezuité, moli a baroko

Kritici řádu vyčítají, že v 17. století po bitvě na Bílé hoře jezuité spoluvytvářeli „dobu temna“ a v jejich řadách působil palič knih Antonín Koniáš. Zároveň ale byli jezuité velmi aktivní jako misionáři na nově objevených kontinentech. Od počátku své existence se zaměřovali převážně na oblast školství, vědy a umění. Ve své době měli nejpropracovanější výchovné a pedagogické metody, a z jejich škol vycházeli mimořádně vzdělaní, připravení a energičtí lidé. Mezi jezuity patřili spisovatel, geograf a historik Bohuslav Balbín (1621–1688), Josef Dobrovský (1753–1829), kardinál Tomáš Špidlík (1919–2010) či papež František (*1936). Přesto na to zapomínáme a spíš si pamatujeme román Temno Aloise Jiráska a jedovatý epigram, v němž to později Karel Havlíček Borovský jezuitům spočítal i s úroky:
 
Plesnivina, moli, Jezoviti,
českých knížek hubitelé lítí.

Pověst jezuitů jako tmářů podporujících habsburskou moc se pokoušel napravit historik Josef Pekař. Ten upozorňoval, že členové řádu výrazně přispěli k šíření barokní kultury a vzdělanosti: „…barok netkvěl jen v jeho estetickém bohatství, kterým naplnil zemi, ano, kterým ji naučil umělecky cítit, ovládnuv na celé čáře architekturu, malířství, hudbu i umění. Barok dal svými stavbami, svými bezpočetnými sochami (v tom především sochami typického nového světce svého, Jana Nepomuckého) nesmazatelný ráz české krajině.“
Důkazem toho, jak složitý je pohled na dobu Temna, je i Koniášův paradox: kněz sice spálil několik desítek tisíc knih, ale současně jich několik napsal, a to vytříbenou a kvalitní češtinou, sbíral české duchovní písně a byl populární i jako kazatel.
 

Jezuitské tradice a současnost

Jezuité byli praktičtí a vzdělaní, a mýty o nich přežívají dodnes. A také vtipy: Františkán, dominikán a jezuita se společně ocitnou v místnosti, kde se nesvítí. Je tma a oni přemýšlejí, jak by mohli získat světlo. Konají v souladu s tradicemi svých řádů. Františkán si posype hlavu popelem a modlí se. Nic se nestane. Dominikán přednese hodinovou úvahu o podstatě světla. Nestane se nic. Jezuita nahodí pojistky a rozsvítí.

Starý vtip shrnuje to podstatné: jezuité byli podezřele chytří a praktičtí. Získali nejenom velký respekt, ale i majetek. Díky tomu měli řadu nepřátel, a od nich byl jen krůček k pronásledování, zákazu a procesům – stačí připomenout podezření, jak je shrnul francouzský ministr zahraničí z let 1758–70 Étienne Francois: „Jezuité jsou schopni ovlivnit cokoli.“ Hon na jezuity, který v druhé polovině 18. století rozpoutaly některé katolické země v čele s Francií, Španělskem a Portugalskem, skončil v roce 1773, když papež Kliment XIV. vydal bulu Dominus ac redemptor noster a řád zrušil.

Byla to ale jen krátká přestávka: už po několika desítkách let jiný papež řád obnovil. V současné době najdete řádové domy České provincie Tovaryšstva Ježíšova v Brně, Děčíně, Olomouci a Praze a na moravských poutních místech Hostýn a Velehrad.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Jezuitská kolej v Kutné Hoře – areál s volně přístupnými zahradami Příroda

Jezuitská kolej v Kutné Hoře – areál s volně přístupnými zahradami

Areál bývalé jezuitské koleje je součástí městské památkové rezervace. Rozsáhlý prostor, do nedávné doby pokrytý asfaltem, je přeměněn na městský park s otevřenými travnatými plochami a bohatou výsadbou, kde naleznete nový mobiliář, vodní schody, místo na piknik i prostor pro kulturní akce.

GASK – Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře Kultura

GASK – Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře

Galerie Středočeského kraje je galerie moderního a současného umění, která sídlí v jedinečných prostorách bývalé Jezuitské koleje, v těsné blízkosti klenotu gotické architektury, chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli Památky

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Pražské Klementinum – nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Pražské Klementinum – nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze Památky

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Katakomby Klatovy – tajemství ukryté pod jezuitským kostelem Památky

Katakomby Klatovy – tajemství ukryté pod jezuitským kostelem

V Klatovech najdete raritu evropského charakteru – krypty pod klatovským jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, dnes známé jako klatovské katakomby. Podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu, šlechty, vojska i měšťanů.

Praha – Staré Město Památky

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Praha – Malá Strana Památky

Praha – Malá Strana

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo Památky

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Národní knihovna České republiky Kultura

Národní knihovna České republiky

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Svatý Hostýn – Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu Kultura

Svatý Hostýn – Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu

Hostýn je se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. V expozicích Svatohostýnského muzea se představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost.

Věda a historie není nuda: Bitva na Bílé hoře – prchající král, překvapivě malý památník a další bitvy třicetileté války

Věda a historie není nuda: Bitva na Bílé hoře – prchající král, překvapivě malý památník a další bitvy třicetileté války

To místo na západním okraji Prahy zná kdekdo: pláň na Bílé hoře, kde jedné listopadové neděle roku 1620 proběhla bitva. Obora, letohrádek Hvězda a další stavby tu už v té době stály, další vznikly krátce po bitvě. Právě tady utrpěl český národ v boji za svobodu zásadní porážku, která upevnila moc Habsburků v českých zemích na celá staletí. Pojďte si projít někdejší bojiště krok za krokem.

Jezuitská kolej v Telči Památky

Jezuitská kolej v Telči

Jezuitská kolej v Telči stojí nedaleko tamního zámku, byla postavena mezi léty 1651 – 1654.

Katedrála svatého Klimenta na Starém Městě pražském Památky

Katedrála svatého Klimenta na Starém Městě pražském

Katedrální chrám sv. Klimenta je jedním ze tří kostelů v areálu Klementina. Nechali jej vystavět v letech 1711-1715 jezuité, stavitelem Antoniem Luragem. Zvenku prostá stavba vyniká nákladností interiéru, cenné jsou především plastiky M. B. Brauna na šesti bočních oltářích a obraz od P. J. Brandla.

Praha – Nové Město Památky

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Expozice dějin města Uherské Hradiště v Jezuitské koleji Památky

Expozice dějin města Uherské Hradiště v Jezuitské koleji

Stálá expozice dějin města v Jezuitské koleji seznamuje s nejvýznamnějšími událostmi a dějinnými okamžiky z více než 750leté historie města. V souladu s prostorem, který je pro expozici určen, je obsahově rozdělena do tří základních tematických celků.

Velehrad – významné poutní místo Památky

Velehrad – významné poutní místo

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Ferdinand I. Habsburský – katolický král v nekatolické zemi

Ferdinand I. Habsburský – katolický král v nekatolické zemi

Po bitvě u Moháče, kde zemřel Ludvík Jagellonský, nastoupil na český trůn Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503, Alcalá de Henares, Španělsko – 25. července 1564, Vídeň). Jeho manželkou byla česká a uherská princezna Anna Jagellonská (1503–1547). Měli spolu patnáct dětí včetně Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.

Alois Jirásek – zakladatel českého historického románu

Alois Jirásek – zakladatel českého historického románu

Alois Jirásek (23. srpna 1851, Hronov – 12. března 1930, Praha) nebyl jen spisovatel, považovaný za zakladatele českého historického románu, ale také autor řady divadelních her a středoškolský učitel. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli, poté v Praze.

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Evropa v Česku: proč máme rádi Portugalsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Portugalsko?

Slunečné pláže Algarve, slavní mořeplavci, nejzápadnější mys Evropy Cabo da Roca, portské víno a víno Madeira, nejdelší most v Evropě, žluté tramvaje v Lisabonu anebo jedna z nejstarších evropských univerzit: je tolik věcí, které máme rádi v Portugalsku! Seriál o evropských zemích pokračuje na Pyrenejském poloostrově, v oblíbené zemi prodloužených víkendů a letních dovolených. Pojďte s Kudy z nudy poznat Portugalsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Španělsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Španělsko?

Špičková vína, sluncem zalité pláže, churros, tapas a koncert chutí, býčí zápasy, maurské paláce, Svatojakubské poutní cesty do Santiaga de Compostela, Sagrada Família a další stavby Antoni Gaudího, ohnivé flamenco a středomořský životní styl: je tolik věcí, které máme rádi ve Španělsku! Seriál o evropských zemích pokračuje na jihu Evropy, na Pyrenejském poloostrově. Pojďte s Kudy z nudy poznat Španělsko!

Habsburkové – jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů Evropy

Habsburkové – jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů Evropy

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

Jezuitská kolej ve Znojmě Památky

Jezuitská kolej ve Znojmě

Jezuitská kolej pochází z roku 1634, od roku 1958 je renesanční stavba památkově chráněna. Jezuitský řád byl zrušený v roce 1773 a od té doby budova měla různou funkci (kasárna, škola, archiv).

Výlet s "modrým abbém" Josefem Dobrovským

Výlet s "modrým abbém" Josefem Dobrovským

Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Gyarmat – 6. ledna 1829 Staré Brno) byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky.l Muž, jemuž se přezdívalo modrý abbé, byl největší postavou českého osvícenství, a jak napsal T. G. Masaryk, také prvním světovým Čechem nové doby. Svým mnohostranným dílem předznamenal i podnítil české národní obrození, třebaže sám k romantickým obrozencům nejen chronologicky, ale ani svým založením nepatřil.

S osobností na procházku: Havlíčkovým Brodem s Karlem Havlíčkem Borovským

S osobností na procházku: Havlíčkovým Brodem s Karlem Havlíčkem Borovským

Havlíčkův Brod se až do roku 1945 jmenoval Německý Brod. Dnes svým jménem připomíná Karla Havlíčka Borovského, novináře ostrého pera, básníka, kritika a odvážného vlastence. S jeho jménem ale je spojená větší část Českomoravské vrchoviny, a tak putování s Havlíčkem zahájíme ještě o kousek dál: v městečku Havlíčkova Borová, kde se narodil a které se od roku 1949 rovněž jmenuje na jeho počest.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce v Klatovech Památky

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce v Klatovech

Kostel, jehož vznik je spjat s jezuitským řádem, je dominantou náměstí Miru. Pod kostelem se nachází známé klatovské katakomby.

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký – nejznámější český světec

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký – nejznámější český světec

Jan Nepomucký (mezi lety 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku – 20. března 1393 v Praze) – barokní světec s pěti zářícími hvězdami kolem hlavy s křížem a palmovou ratolestí v rukách, uctívaný jako mučedník zpovědního tajemství a ochránce mostů při povodních, je jedním z českých zemských patronů. Po Evropě i zámoří jeho věhlas rozšířily jezuitské misie.

Bohuslav Balbín – jezuita, spisovatel, vlastenec a osobnost českého baroka

Bohuslav Balbín – jezuita, spisovatel, vlastenec a osobnost českého baroka

Kněz, zeměpisec a pedagog Bohuslav Balbín (3. prosince 1621 Hradec Králové – 28. listopadu 1688 Praha) se svým obsáhlým historickým, vlastivědným i literárním dílem řadí mezi přední obránce českého jazyka a národnosti. Shromáždil řadu informací o českých zemích, které posloužily jako základy osvícenského a obrozeneckého dějepisu. Jeho dílo pomohlo zachovat znalosti o naší historii a inspirovalo řadu následovníků.

Jezuitská kolej Klementinum v Praze – nejstarší jezuitská kolej v České republice

Jezuitská kolej Klementinum v Praze – nejstarší jezuitská kolej v České republice

První jezuitská kolej vznikla při kostele sv. Klimenta na Starém městě pražském v roce 1555, když Jezuité přišli do Čech upevnit katolickou víru. Za léta svého působení zde postavili mimo několika chrámových staveb také prostory pro řádovou komunitu, univerzitní posluchárny, knihovnu a tiskárnu.

Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi Památky

Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi

Vydejte se na kole, případně pěšky, po starobylé Svaté cestě, kterou vybudovali jezuité v 17. století. Dodnes můžeme vidět podél silnice z Prahy do Brandýsa nad Labem zachovalé kapličky. Kolik jich vlastně je? Odkud kam vedou?

Další aktuality

Velikonoce na hradech a zámcích aneb vejce desetkrát jinak

Pro letošní Velikonoce, které proběhnou od 18. do 21. dubna 2025 nabízí portál Kudy z nudy nespočet zajímavých akcí. Za zážitky a dobrým jídlem se můžete vypravit třeba na hrady a zámky. Jako bonus si užijete i svátečně vyzdobené interiéry, předvádění typických velikonočních zvyků a také ochutnávky pochoutek ze šlechtických kuchyní.
2. duben 2025 18:15
Památky

Mezinárodní den památek 2025: nahlédněte tam, kam to běžně nejde

18. duben – den, kdy si svět připomíná vlastní kulturní dědictví. Mezinárodní den památek a sídel vyhlásilo UNESCO v roce 1982. Oslavte ho i vy nějakou pěknou prohlídkou. Inspiraci, kam se vydat, vám přináší portál Kudy z nudy.
1. duben 2025 13:17
Památky

Po stopách šlechtických rodů 2025: ve znamení italské šlechty

Patnáctý ročník projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů: Rok italské šlechty představí v roce 2025 kulturní vlivy a umělecké inspirace, které na naše území od 16. do 18. století pronikaly spolu s významnými šlechtickými rody ze země pod Alpami. Tento projekt je věnovaný bohaté a rozmanité historii, kterou italští šlechtici přinášeli do českých zemí, a jejich vlivu na kulturní dědictví. Těšit se můžete na mnoho výstav, přednášek a dalších kulturních akcí, které nám přiblíží bohaté dědictví italské šlechty v českých zemích.
31. březen 2025 8:55
Památky

100 tipů na hrady a zámky, které mají od dubna dveře dokořán

Hrady, zámky a další památky nejen ve správě Národního památkového ústavu se od 1. dubna opět naplno otevírají návštěvníkům. Kudy z nudy vám přináší tipy na pár desítek z nich – schválně, najdete mezi nimi alespoň tři, na kterých jste dosud nebyli? Pokud ano, zkuste je letos navštívit. Turistická sezóna trvá na většině památek až do konce října.
31. březen 2025 8:15
Památky

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.
30. březen 2025 15:42
Památky

Archeologie a její objevy: Lucy, Ötzi, Juka a Věstonická venuše

Archeologie je detektivka minulosti, jen místo lupy a otisků prstů vědci používají štětce, lopatky a spoustu trpělivosti. Někdy se jim podaří vykopat takovou pecku, že se o ní mluví po celém světě. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách nejslavnějších archeologických objevů – jak světových, tak těch, které můžete vidět u nás v Česku.
29. březen 2025 12:48
Památky

Máte rádi lidové zvyky? Národní muzeum v přírodě zve na velikonoční program

Národní muzeum v přírodě ožije v nadcházejících týdnech pestrými velikonočními pořady. Jednotlivá muzea představí nejen obecně známé velikonoční zvyky a tradice, ale zároveň i specifika svých regionů. Návštěvníkům navíc umožní nahlédnout i do církevní symboliky velikonočních svátků. Všichni milovníci tradiční lidové kultury jsou zváni do Zubrnic, na Veselý Kopec, do Betléma u Hlinska, Rožnova pod Radhoštěm anebo hanáckých Příkaz.
28. březen 2025 9:16
Památky

Prohlídky u hradních a zámeckých pánů: Soukromé hrady a zámky se již otevírají turistům

O více než 70 památkových objektů, hradů a zámků, ale i tvrzí, paláců či o vodárenskou věž, pečují v naší zemi soukromí majitelé. Jejich cílem je, aby toto kulturní dědictví bylo zachováno nejen pro současníky, ale i pro generace budoucí. A s jarem otevírají interiéry svých objektů pro zvídavé návštěvníky. Jedná se nejen o památky, které jsou známé a populární, ale také o ty, které dosud nikdo neznal. Poprvé v historii se letos chystá zpřístupnění zámku Neustupov na Benešovsku.
26. březen 2025 16:00
Památky