Evropa v Česku: proč máme rádi Portugalsko?

Evropská unie ovlivňuje náš každodenní život víc, než si často připouštíme. A přitom se za jejími symboly, slavnostmi i českou účastí skrývají fascinující příběhy a historické paradoxy, o kterých málokdo ví. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách českých vizionářů, křišťálových darů i významných okamžiků, které se zapsaly do evropské historie – a často právě s českou stopou.

Unikátní sbírka okrasných rostlin v blízkosti průhonického parku. Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví je ojedinělou sbírkou okrasných dřevin. V průběhu roku nabízí zahrada výstavy květin, ale také řadu osvětově vzdělávacích aktivit.

Polský buk Srdce zahrady z regionu Niemcza ovládl soutěž Evropský strom roku. Polsko tak potvrdilo roli favorita a čestný titul získalo již třetí rok v řadě. Na druhém místě se umístil další buk: Plačící buk z Bayeux z francouzské Normandie. Třetí místo patří Tisíciletému olivovníku z Luras z italské Sardinie. Česká Hruška v širém poli v napínavém únorovém zápase obsadila nakonec páté místo s podporou přes 10 tisíc hlasů. Hned po Velikonocích se otevře nominace pro český Strom roku 2024.

Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města – to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 240 hektarů se nachází v členitém údolí meandrující říčky Botič.

Horský resort Dolní Morava se chlubí unikátem Sky Bridge 721. Jedná se o nejdelší visutý most pro pěší v Česku, který spojuje dva hřebeny hor. Lávka měří 721 metrů a procházet se po ní budete ve výšce 95 metrů nad zemí.

Průhonický zámek několik kilometrů jihovýchodně od Prahy je otevřen veřejnosti pouze částečně. Zpřístupněna je zde expozice Průhonický zámek a park – dílo přírody a lidského ducha, pamětní síň zakladatele parku Arnošta Emanuela hraběte Silva Taroucy. Ostatní prostory využívá Akademie věd ČR.

12. března 1999 vstoupila Česká republika společně s Polskem a Maďarskem do NATO. Stali jsme se tak součástí nejsilnější politicko-vojenské organizace světa a v době, kdy Evropa čelí zásadním bezpečnostním výzvám, zajistili bezpečnost naší země nejlépe v historii.

Štědrovečerní večeře je v plném proudu, zní vánoční hudba, hoří svíčky a u ozdobeného stromečku se právě odehrává zázrak: zastavil se tu Ježíšek a naděluje. Odkud přišel? Anebo přiletěl? Jak se dostal do obývacího pokoje? Chodí komínem nebo oknem? A jak je možné, že miminko unese tolik dárků?

Román Jan Cimbura, kronikářsky pojatá trilogie Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lusy, půvabné vyprávění Hanýžka a Martínek nebo Chodské povídky a pohádky – to jsou nejznámější díla spisovatele Jindřicha Šimona Baara. Vypravte se po jeho stopách na Chodsko!

Objevení relikviáře svatého Maura dodnes patří k nejkurióznějším případům bývalé československé kriminálky. Vše začalo v červenci 1984 telefonátem na vídeňský konzulát, a to rozhodně ne nevinným: obchodník z USA Danny Douglas nabídl Československu půl milionu dolarů za předmět, který neexistoval.

Rok 2010 přinesl Průhonicím velkou poctu: Centrum světového dědictví UNESCO se po letech zmatků konečně usneslo, že zámek s parkem zapíše na prestižní seznam. Trochu překvapivě jej však zařadili k historickému centru Prahy.

Císařská cesta spojuje historická divadla přístupná veřejnosti, která představují to nejcennější, co se nám v oblasti historické divadelní architektury zachovalo.

Černínové z Chudenic patří mezi nejstarší české šlechtické rody. Svůj původ odvozují od prastarého českého panského rodu Drslaviců, první zprávy o nich máme z 12. století a sledovatelný rodokmen začíná v roce 1358. Během staletí se dělili do nejrůznějších rodových větví, současným představitelem jedné z nich je senátor Tomáš Czernin (* 1962).

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Má rozlohu 496 km². Srdce Evropy, jedno z nejkrásnějších měst světa je věčnou inspirací umělců v tisíci obrazech a podobenstvích, zlatá a stověžatá památka UNESCO, majestátní a lehce tajemné město s neopakovatelnou atmosférou.

Jen pár kilometrů západně od Olomouce a severně od Prostějova leží na okraji přírodního parku Velký Kosíř malebná hanácká obec Čechy pod Kosířem. Panství téměř dvě stě let patřilo portugalskému šlechtickému rodu Sylva-Taroucca – a právě oni dali vybudovat zdejší empírový zámek s rozsáhlým parkem.

Monoxylon (zkráceně také monoxyl) je řecký výraz pro jednoduché plavidlo vydlabané z jednoho kusu kmene stromu. Expedice Monoxylon v sobě úzce spojují vědu v podobě experimentální archeologie a dobrodružství námořní plavby. Cílem expedic Monoxylon je prakticky ověřit možnosti primitivních dřevěných lodí – monoxylů při šíření raných zemědělských populací ve Středomoří.

Mandloně pocházejí z Afriky a Asie, daří se jim v jižní Evropě a milují středomořské klima. Zdálo by se, že se jim u nás příliš dařit nebude, ale opak je pravdou: na jižní Moravě u Hustopečí už stovky let rostou mandloňové sady, které si město hýčká jako turistickou atrakci. Přijet můžete brzy na jaře, když mandloně září do dálky svítí záplavou bílých a růžových květů, ale také kdykoliv během roku: třeba na Slavnosti mandloní a vína, na letní Mandlobraní, na vinařské slavnosti anebo jen tak, na docela obyčejnou procházku mandlovými sady.

Titul Stříbrná pokladnice českého království neplatil jen pro Kutnou Horu, ale i pro Jihlavu. Protože bohaté stříbrné žíly si zasloužily patřičnou ochranu, město už ve 13. století obkroužily impozantní hradby a v dalších staletích se mnohokrát vylepšovaly: přibývaly věže a bašty, prohlubovaly se hradební příkopy. Leccos můžete vidět dodnes, například bránu Matky Boží, jedinou z pěti středověkých městských bran.

Výstavy květin a zahradnické trhy se odehrávají leckde, ale některá města si zakládají na pěstování jediného druhu květin a staví na nich své barevné a voňavé tradice. Víte například, kde jsou doma růže, kde se každé léto pořádá výstava karafiátů, kde je zahrada plná rododendronů a kam se jezdí na jiřinkové bály? Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat do světa květinových měst.

Palác Sylva-Taroucca, zvaný také palác Piccolomini nebo Savarin, je pozdně barokní stavba postavená v ulici Na Příkopě. Na místě dnešního paláce stávalo několik domů, které byly postupně sloučeny v jeden celek a postupně přestavěny v 16. a 17. století K. I. Dientzenhoferem a Anselmem Luragem.

Průhonice leží jižně od Prahy v těsné blízkosti dálnice D1, před hlukem je chrání uměle navršený zemní val Michovka. Zámecká věž vám prozradí, kde musíte hledat největší zajímavost: slavný Průhonický park v údolí Botiče s řadou domácích i cizokrajných dřevin.

Mezi nejhranější české autory patří Bohuslav Martinů (8. prosince 1890 Polička – 28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko). V díle jednoho z nejplodnějších a nejvšestrannějších hudebních skladatelů 20. století se odráží řada vlivů: francouzský impresionismus, jazz, anglický madrigal i české a moravské lidové písně.

Pěnišník (Rhododendron) (česky také rododendron) je rod rostlin náležící do čeledi vřesovcovité. Je to velký rod s více než 1000 druhy a nespočetným množstvím kultivarů. V Průhonicích se pěstováním azalek a rododendronů zabýval už Arnošt Emanuel Silva Tarouca v souvislosti s rozsáhlými úpravami zámeckého parku. V Průhonickém parku můžete dobdivovat na 1600 druhů domácích a cizokrajných dřevin. Nejatraktivnější rostlinou jsou právě rododendrony, kterých v celém zámeckém parku roste na 8000 kusů, ve sto druzích a kultivarech. Zhruba 40 kultivarů bylo vyšlechtěných přímo na místě.

Schodiště stoupající do nebe se objevuje v řadě vánočních filmových pohádek. Kolik má stupňů? Odpověď na zapeklitou otázku najdete u poutního kostela Panny Marie Bolestné na vrchu jménem Homole, osamoceném návrší pár kilometrů od Potštejna.

Jestli existuje cestovatelské nebe, v neděli 27. září tam proběhne velký mejdan: k oslavě mezinárodního dne cestování se sejdou všichni čeští cestovatelé, slavní i ti zapomenutí. Protože i vy nepochybně patříte mezi vášnivé výletníky, stojí za to si některé z vašich předchůdců připomenout.

Nuselský most v Praze slaví narozeniny každý rok, provoz byl slavnostně zahájen 22. února 1973. Načasování bylo pro tehdejší režim stejně důležité, jako je dnes úloha mostu v pražské dopravě, kdy po něm z Vinohrad na Pankrác denně přejíždějí desetitisíce aut a cestujících v metru. S výjimkou prosklených stěn stanice Vyšehrad ale vlaky neuvidíte: jezdí dovedně ukryté v tunelu pod vozovkou.

Skupiny stromů a keřů, prostřídané s loukami, rybníky, potoky a jejich slepými rameny, květiny, vyhlídky a mistrně volené průhledy: to je Průhonický park, malý přírodní ráj kousek za Prahou, kde si dokonale odpočinete od hluku velkoměsta a přeplněných ulic. Otevřeno je tu celý rok a každý den!

Mít na zahradě skleník je dnes celkem běžná věc, kdysi ale byly výsadou bohatých šlechticů a králů. Kde objevíte ty nejstarší a naopak ty nejmodernější, co se v nich pěstovalo a pěstuje a co byste neměli přehlédnout? Pojďte se společně s portálem Kudy z nudy a seriálem #světovéČesko ponořit do vlhkého zeleného ticha pod sklem!

Není žádné tajemství, že pro rozhlednu v Praze na Petříně byla vzorem Eiffelova věž v Paříži. Stopy francouzského konstruktéra a architekta ale najdeme i jinde v Česku: vypravte se s portálem Kudy z nudy nejenom na Petřín, ale také za krásou starých železničních viaduktů.

Architekti i historici v tom mají jasno: jízdárna ve Světcích u Tachova byla už v době svého vzniku doslova zjevením. Po 150 letech se na tom nic nezměnilo, navíc pohádková stavba za sebou má úžasný příběh a také jedno nečekané nej-. Po jízdárně ve Vídni totiž jde o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě.

Hrobka je umístěna v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem v blízkosti pseudogotické vyhlídkové věže. Původem portugalský rod Silva-Tarouca zámek vlastnil mezi lety 1768 – 1945.