Co znamená zimní slunovrat? Kdy je nejdelší noc v roce?

13. prosince se slaví svátek svaté Lucie, patronky advokátů, spisovatelů, vrátných, přadlen, švadlen, krejčích, kočích a dalších řemesel, ale i kajících se prostitutek. Její přímluva vás ochrání před bolestmi v krku, infekcí a očními chorobami. Patronka ochraňuje též děti a nevidomé. Den této světice, která si dle pověsti sama vytrhla oči, a nakonec jí bylo probodnuto hrdlo, bývá spojen se zvláštními obchůzkami tajemných postav „Lucek“, které mají za úkol kontrolovat činnost hospodyněk v domácnosti a jejich prohřešky zlomyslně trestat.

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století už staletí přitahuje nejrůznější psychotroniky, léčitele, duchovní i umělce. Není úplně jasné kdo a kdy ho založil, je však zřejmě dílem pánů ze Žerotína a stavěl se řadu let.

Holašovice u Českých Budějovic, s titulem vesnice UNESCO, nabízí návštěvníkům také jinou turistickou atrakci – megalitický kruh z obřích kamenů. Kameny tohoto kruhu u Holašovic disponují nejsilnější energií ze všech tuzemských megalitů postavených člověkem.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Vánoce: vzácný čas, který přichází jen jednou do roka. Je to spirituální svátek, příběh o narození Krista, plný naděje a víry. Vybízí k tomu, abychom ho naplnili vlastními hlubokými duchovními prožitky – takovými, na které jindy nemáme čas. Vydejte se jim vstříc s Kudy z nudy a zažijte magickou atmosféru vánočních svátků.

Říká se, že prosincem rok končí, ale zima začíná. Opravdu teprve začíná: i když prosinec už patří do zimy, ze všech zimních měsíců má nejvyšší průměrnou teplotu. Přináší s sebou spousty pranostik a starých lidových zvyků: je to přece čas adventu, zimního slunovratu a Vánoc. Seznamte se na Kudy z nudy s prosincovou nadílkou pranostik a pořekadel!

Vánoce, to je především svátek dětí a rodiny. Všechny sváteční dny se nesou ve znamení setkávání rodin i přátel a v poklidném vychutnávání zvláštní atmosféry. Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Staré tradice si připomínají nejen muzea a skanzeny, ale i lidé ve svých domovech.

V mnoha českých domácnostech to již od konce listopadu voní vanilkou, skořicí a čokoládou. České hospodyně zachovávají tradici, že na vánočním stole musí být nejméně tolik druhů vánočního cukroví, kolik je členů rodiny, kteří usednou ke štědrovečerní večeři. A některé přebornice pečou i více než dvacet druhů… Zamysleli jste se ale někdy nad tím, na čem si vlastně pochutnáváme? Kde se vzaly názvy jako medvědí pracny, marokánky, vosí hnízda anebo proč se pečou zrovna vanilkové rohlíčky? Všechny tyto otázky se pokusí objasnit Kudy z nudy.

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 1. do 24. prosince 2024.

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Menhiry kolem Kutné Hory byly postaveny během roků 2012-13 kutnohorskými nadšenci a s pomocí odborníků, kteří se věnují obnovování energetických bodů v krajině. Nejdřív vznikl kamenný kruh (kromlech) a postupně k němu přibývaly kameny další v jeho nejbližším okolí i na okolních kopcích.

Nedaleko obce Žihle na Plzeňsku se nachází skalní městečko Viklany – skupina balvanů biolitické žuly, která byla vyhlášena již roku 1933 chráněným územím. O kousek dále najdete také dva balvanovité útvary Bába a Dědek, které vznikly bochníkovitým zvětráváním tiské žuly.

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Pojďte se s Kudy z nudy podívat do světa pranostik! Rčení k jednotlivým měsícům a dnům v roce vycházejí z pozorování přírody i zkušeností z naší minulosti.

Velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi je opředena mnoha legendami. Některé pověsti praví, že se tu slétaly čarodějnice. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha.

Na nádvoří muzea v Lounech se nachází plochý kámen – menhir vysoký 1,7 m o hmotnosti přibližně jedné tuny ze šedorůžové dvojslídové ortoruly staré přes 600 milionu let.

Jeden z největších menhirů v ČR u vsi Drahomyšle, tvořený křemitým pískovcem a slepencem. Vypráví se o něm, že je chráněn záhadnou silou.

Kameny zvané Tři bohyně stojí nedaleko ulice na Farkách v Praze Troji. Místo, kde mají být vztyčeny, vybral slovinský sochař a geomant, autor slovinské vlajky a státního znaku Marko Pogačnik.

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Javorová skála se nachází 6,5 km severně od Jistebnice a 4 km jihozápadně od Prčice; asi 15 km severovýchodně od Milevska a 18 km severozápadně od Tábora. Po severním úbočí Javorové skály probíhá hranice mezi Jihočeským a Středočeským krajem.

Neobyčejný skalní útvar v podobě kulatého stolu naleznete v lesích poblíž žluté značky vedoucí z Kunějova do Kunějovských samot a dále ke Kačleřskému rybníku. Pravděpodobně se jedná o kamenný památník z předhistorické doby.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.