Vánoční výlety za duchovními zážitky, nadějí a romantikou

Rozzářené ulice, veselý shon na vánočních trzích, slavnostní výzdoba, ale také nostalgické rozjímání přesvědčí i zaryté nepřátele svátků, že Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Vychutnejte si magickou vánoční atmosféru a vánoční trhy 2024. Máme pro vás přehled, kam se v Česku během adventu a Vánoc vydat vstříc jedinečným zážitkům. Zajít na trhy a jarmarky můžete klidně cestou z práce. Možná narazíte i na originální dárek nebo na něco, co udělá radost vám.

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.

Pravé české Vánoce jsou plné pohádek. Zabaví děti při čekání na Ježíška, doplňují pohodu a laskavost slavnostního večera, čile se o nich debatuje při rodinných vánočních sešlostech na Boží hod i na Štěpána a scénky i hlášky z těch nejlepších umíme po mnoha společných letech zpaměti. Které ale jsou ty nejlepší a nejoblíbenější, na které se těšíme každé Vánoce?

Tradiční i ojedinělé pojetí České mše vánoční, jejíž poslech je součástí vánočních svátků. Zavítejte do kostelů po celé zemi, kde si pro vás připravili jedinečné vánoční koncerty, a nechte se vnést do příběhu o narození Krista. Portál Kudy z nudy vás zve na místa, kde zazní Rybova Česká mše vánoční v podání různých sborů a orchestrů.

Možná ten pocit znáte – nazdobíte stromeček, připravíte salát, cukroví máte napečeno a přece cítíte, že i když je vše hotovo, stále ještě něco chybí... Může to být jedna z vánočních drobností, která právě u vás vykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Zpátky do dětství se vrátíte s vánočními lucerničkami nebo andělským zvoněním, někde je tím posledním bílým místem tradiční rodinná ozdoba, jinému stačí zapálit františek. Inspirací vám mohou být naše tipy, které zároveň vysvětlí, odkud se všechny tyto tradiční drobnůstky vzaly a jaký je jejich příběh.

Co spojuje Nový Jičín, Fulnek a Příbor s městy, jako jsou irský Gracehill, saský Herrnhut a Betlehem v americké Pensylvánii? Jsou to místa spojená s evangelickou komunitou Moravských bratří. Na Kudy z nudy vám představíme jejich příběhy, osobnosti a další zajímavosti – třeba ochranovskou hvězdu, tradiční vánoční ozdobu.

Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Nechte se provést příběhem areálu bývalého cisterciáckého kláštera ze 13. století a dnešního zámku rodiny Kinských. Hledáte místo, které propojuje živou historii s živou přírodou a moderními prvky? Chcete podniknout výlet na jeden nebo více dní, který si užije úplně celá rodina?

Snad na žádném štědrovečerním stole v Česku nechybí vánoční cukroví. S jeho přípravami se však musí začít poměrně brzy, a tak mnohdy již s prvním adventním víkendem začíná přímo maraton pečení. Jaké druhy cukroví patří mezi nejtypičtější pro české Vánoce a které připravovaly už naše babičky?

Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Adventní věnec neodmyslitelně patří k symbolům předvánočního období. První adventní neděle je časem, kdy se zapaluje první svíčka adventního věnce. Krásně nazdobený věnec z chvojí nebo jiného materiálu je po celou dobu adventu ozdobou domácnosti, kterou navíc provoní příjemná vůně jehličí. Ale ruku na srdce – co o adventním věnci vlastně víme? Kde se vzal a jak má vypadat jeho tradiční výzdoba?

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 1. do 24. prosince 2024.

Ačkoli Žďár nad Sázavou má historické centrum s radnicí, morovým sloupem a barokně upravenou tvrzí s muzeem, větší pozornost přitahuje severní okraj města se zámkem a poutním kostelem na Zelené hoře. Vrcholné dílo architekta Jana Blažeje Santiniho bylo v roce 1994 právem zapsáno mezi památky UNESCO.

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

V zimním období je pro návštěvníky Zelené Hory připravena komentovaná 25minutová prohlídka interiéru kostela. Provádí se vždy v úterý a ve čtvrtek v 10:00, 12:00, 14:00 hodin. V průběhu vánočních svátků a vlivem provozních důvodů se však otevírací doba může lišit.

Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, založené roku 1388, je spolu s historickým jádrem města a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsané na seznamu památek UNESCO. Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky.

Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR z roku 1142. V posledních letech prodělala katedrála celkovou rekonstrukci a je opět otevřena pro veřejnost. Ve zdech katedrály objevili restaurátoři během svých prací ostatky pohřbených mnichů.

Klášterní objekt je druhým nejrozsáhlejším areálem v historickém centru Českého Krumlova, který od svého založení prošel mnoha proměnami. Poslední proměna vdechla památce zpět život a přináší odpočinek v historické části a zábavu pro rodiny s dětmi v 3+ galerii.

Netradiční ubytování v bývalém barokním opatství s stylovými replikami dobového nábytku.

Na vrcholu Hvězda, v místě kde stával kříž s pozlacenou hvězdou, stojí dnes kaple na půdorysu hvězdy. Je to geniálně řešená stavba, citlivě umístěná do nádherné divoké přírody a právem je nazývána perlou Broumovských stěn.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

V areálu premonstrátského kláštera se pivo pravděpodobně začalo vařit už ve 13. století. Zdejší piva nesou jména dřívějších představených kláštera a mají zajímavou chuť, např. višňovou nebo medovinovou.

Klášter Želiv byl založen už ve 12. století knížetem Soběslavem. V padesátých letech zde byl internační tábor pro kněze a řeholníky. Želiv však není jen klášter, ale je to celý komplex staveb – klášter s kostelem Narození Panny Marie, konvent, opatství, Trčkův hrad či renesanční dům s palírnou.

Světoznámá soška Pražského Ježíška v kostele, zasvěceném Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi Paduánskému, je každoročně cílem statisíců věřících z Čech i z celého světa. Kostel je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu.

Státní hrad a zámek Český Krumlov je významným a velmi vyhledávaným turistickým místem. Veřejnosti je otevřen od dubna do října. Celý areál hradu a zámku je průchozí, veřejnosti přístupný a v sezóně, zvláště v podvečer, je nevšedním zážitkem procházka jednotlivými nádvořími.

Nejpozoruhodnější součástí kláštera je barokně-gotický kostel stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Budova nového konventu pochází od Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Klášter je vzdálen necelých 10 km od Stříbra.

Břevnovský klášter v Praze je spojován s řádem benediktinů. V roce 2003 prošel rekonstrukcí, během níž byl přeměněn na hotel, který nese jméno jednoho ze zakladatelů kláštera, biskupa Vojtěcha (Adalberta). V sousedství hotelu v areálu kláštera je také oblíbená restaurace Klášterní šenk.

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Česká mše vánoční provází Vánoce od roku 1796, kdy poprvé zazněla při štědrovečerní bohoslužbě v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem. Za varhany tehdy usedl samotný autor Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš), učitel a varhaník, autor téměř 1 400 duchovních a světských skladeb. Právě podle něj se také České mši vánoční říká Rybovka.

Nehledejte dárky v obchodních centrech. Navštivte adventní a vánoční trhy v historických centrech našich malebných měst.

V rámci spolupráce dvou kutnohorských farností je možné zakoupit si společnou vstupenku do tří nejkrásnějších církevních památek Kutné Hory.

Cyrilometodějská cesta prezentuje soubor tras zaměřených na putování po stopách slovanských kořenů směřujících na Velehrad z různých směrů, využívajících značených tras Klubů českých a slovenských turistů vhodných převážně pro pěší putování.

Nadace Kutná Hora – památka UNESCO a České muzeum stříbra srdečně zvou na výstavu věnovanou stavitelům katedrál

Bez Františkánů by neexistovala překrásná Františkánská zahrada v centru Prahy a v Jindřichově Hradci, Zásmukách, Opočně a Hostinném by lidé neslavili Porcinkule. Jaký by ostatně byl svět bez jednoho z nejoblíbenějších světců, svatého Františka z Assisi?

V neděli 21. prosince 2025, přesně v 16:02 hodin nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu. Jaké legendy přináší období zimního slunovratu? A jak jeho oslavy probíhaly v historii?

Štědrovečerní večeře je v plném proudu, zní vánoční hudba, hoří svíčky a u ozdobeného stromečku se právě odehrává zázrak: zastavil se tu Ježíšek a naděluje. Odkud přišel? Anebo přiletěl? Jak se dostal do obývacího pokoje? Chodí komínem nebo oknem? A jak je možné, že miminko unese tolik dárků?

Stejně jako vánoční cukroví nebo výzdoba domácností se zvolna mění i tradiční štědrovečerní večeře. I když se ale někde na svátečně prostřených stolech objeví řízky, losos nebo vinná klobása, ve většině českých domácností pořád hraje prim rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a pár kousků vánočního cukroví nebo vánočka. Na čem si ale o Vánocích pochutnávají naši sousedé?

Slavná filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka měla premiéru 1. listopadu 1973. Popelku dodnes milují celé generace malých i velkých diváků a právem patří mezi nejoblíbenější vánoční pohádky.

Při procházkách přírodou na Vysočině můžete objevit velmi zajímavá místa, která v zimě mráz změní k nepoznání. Například ledové vodopády, proměněnou zimní krajinu v netradičním bílém hávu anebo zamrzlá lomová jezírka. Nenechte si ujít nejkrásnější zimní výpravy Vysočinou. Vysočina v zimě nespí!

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

Betlémy, cukroví, vánoční stromeček, šupiny z kapra, zlaté prasátko, jmelí, lití olova, házení střevícem nebo krájení jablíček: to všechno jsou zvyky, které už nepatří k adventu, ale do vánoční doby. Víte ale, kdy vlastně Vánoce začínají a kdy končí?

Přijeďte si odpočinout a načerpat novou energii. Kutná Hora vám otevírá svou náruč. Čekají na vás dechberoucí památky, festivaly a mnoho zábavy pro celou rodinu.

Nejstarší památkou města Rožmitál pod Třemšínem a dominantou Starého Rožmitála je kostel Povýšení sv. Kříže. Spolu s bránou, farou a kaplankou je kostel také chráněnou kulturní památkou. Největším skvostem kostela jsou historické varhany, někdy též nazývané Rybovy.

Nejvýznamnější církevní památka v Mohelnici s dominantou města, věží s hodinami. Předchůdcem byl farní kostel z 13. století. Zaujmou tady hlavně nádherné barokní interiéry.

Zahrada břevnovského kláštera, někdy zvaná také Markétská je společně s klášterem chráněna jako národní kulturní památka ČR. Dělí se na dolní (klauzurní) část a horní sad. Dolní část je otevřena během dne, horní sad můžete navštívit kdykoliv. Pavilon Vojtěška je přístupný pouze s průvodcem.

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Svátek dušiček je vzdálenou ozvěnou pohanských časů. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu nastává magický čas, kdy se svět živých prolíná se světem zemřelých, dnes spíš vzpomínáme na své blízké a modlíme se za duše, dlící v očistci. A vlastně je úplně jedno, jestli podzimnímu svátku říkáme Dušičky, Halloween nebo Samhain: jejich prolínáním zkrátka vznikla tradice, stará jako lidstvo samo.

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? A jak si naše vanilkové rohlíčky, pracny nebo marokánky vedou ve světové konkurenci?

Ta hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Pečené kaštany byly oblíbenou pochoutkou podzimních a zimních dnů už za Rakouska-Uherska. Patřily ke staropražskému koloritu: zvlášť na Starém Městě prý v zimě stávaly kaštanářky na každém rohu a vůně pražených kaštanů byla pro kolemjdoucí tou nejlepší reklamou.

S historií břevnovského kláštera je spjat také pivovar. Možná vznikl již záhy po založení kláštera, jako součást jeho hospodářského zázemí, jeho existenci ovšem jen nepřímo dokládá listina z poloviny 13. století.