Vánoční výlety za duchovními zážitky, nadějí a romantikou

Zazpívat si koledy pod širým nebem, bavit se v průvodu andělů, popíjet punč na nejkrásnějším náměstí… To vše zahaleno do sváteční atmosféry. Advent a Vánoce mají v Českém Krumlově svůj nezaměnitelný půvab.

Bohemian Symphony Orchestra Prague uvede 26. prosince 2024 v 19:30 Vánoční koncert v kostele U Salvátora v Praze. Na programu bude nejznámější české klasické hudební dílo Jakuba Jana Ryby – Česká mše vánoční.

Tradiční vánoční koncert s provedením České mše vánoční Jakuba Jana Ryby (1765 – 1815) se letos uskuteční ve středu 18. prosince 2024 ve vytápěném kostele U Salvátora na Starém Městě.

Ve čtvrtek 21. listopadu 2024 se uskuteční od 17 hodin Adventní koncert v Zrcadlovém sále zámku Dobříš.

Možná ten pocit znáte – nazdobíte stromeček, připravíte salát, cukroví máte napečeno a přece cítíte, že i když je vše hotovo, stále ještě něco chybí... Může to být jedna z vánočních drobností, která právě u vás vykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Zpátky do dětství se vrátíte s vánočními lucerničkami nebo andělským zvoněním, někde je tím posledním bílým místem tradiční rodinná ozdoba, jinému stačí zapálit františek. Inspirací vám mohou být naše tipy, které zároveň vysvětlí, odkud se všechny tyto tradiční drobnůstky vzaly a jaký je jejich příběh.

Český Krumlov se opět promění v město andělů. Neváhejte a přileťte ve svém kostýmu, letos se průvod chystá 13. prosince 2024.

Historický motorový vlak z Trutnova do Teplic nad Metují, kde bude pro veřejnost připravena Mikulášská stezka s čertovskými úkoly a vánoční dílničkou.

Pražský hrad v sobotu 30. listopadu 2024 opět otevře své brány, letos už podruhé! I tentokrát si budete moci projít zcela zdarma běžně nepřístupné reprezentační prostory, které už budou navíc vánočně nazdobené a provoněné jehličím.

Koncert.

Rozzářené ulice, veselý shon na vánočních trzích, slavnostní výzdoba, ale také nostalgické rozjímání přesvědčí i zaryté nepřátele svátků, že Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Vychutnejte si magickou vánoční atmosféru a vánoční trhy 2024. Máme pro vás přehled, kam se v Česku během adventu a Vánoc vydat vstříc jedinečným zážitkům. Zajít na trhy a jarmarky můžete klidně cestou z práce. Možná narazíte i na originální dárek nebo na něco, co udělá radost vám.

Vánoční výstava v prostorách opatova bytu kláštera v Polici nad Metují.

Vánoční trhy v prostorách kláštera v Polici nad Metují.

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 1. do 24. prosince 2024.

Autorské představení napsané pouze pro želivský klášter, seznámí s notoricky známým příběhem zrození Ježíše, ale také s příběhem, který zůstával celé staletí skryt, i když se odehrává ve stejný čas. Boj dobra se zlem, boj o každého člověka.

Zlatá adventní neděle na Žofíně bude patřit adventním koncertům Sukova symfonického orchestru. Zazní na nich suita českých a moravských koled pro dětský sbor – Vánoce malých zpěváčků a tradiční Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby.

V adventním období od 24. listopadu do 31. prosince, je na zámku připraven speciální program plný objevování a světel. Magický předvánoční čas si užijete díky světelnému adventnímu kalendáři. Přijďte k nám objevovat zářivé instalace, díky nimž nahlédnete možná do pekla a možná do nebe.

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Vystoupí Trio Karageorgiev.

Benefiční Adventní koncert na podporu rodin dětí s autismem.

Oživený betlém na nádvoří kladrubského kláštera.

Mariánské Lázně jsou známé svou lázeňskou elegancí a jedinečným kouzlem, které přitahuje návštěvníky po celý rok. Ačkoliv je toto město vyhledávané zejména v letní sezóně, i v zimě, a především během adventu, stojí za návštěvu.

Obecní dům, neděle 22. 12. 2024 v 16.00 a 20.00 hodin.

Viennese Tuning Times v kostele sv. Bartoloměje.

V sobotu 30.11.2024 v ulici Bělohorská u Kaštanu. Rozsvícení prvního vánočního stromu na Praze 6 začíná v 17 hodin.

Nechte se provést příběhem areálu bývalého cisterciáckého kláštera ze 13. století a dnešního zámku rodiny Kinských. Hledáte místo, které propojuje živou historii s živou přírodou a moderními prvky? Chcete podniknout výlet na jeden nebo více dní, který si užije úplně celá rodina?

Zazní sólový akordeon ve své koncertní podobě zpestřený zpěvem adventních písní.

Pojďme rozsvítit nádvoří, načerpat vánoční náladu a oživit Vlašský dvůr.

Vánoční koncert v Jízdárně Světce bude v podání Uměleckého sdružení ČVUT Praha, Pěveckého sboru a Orchestru.

Advent v Adršpašských skalách letos opět ožije akcí Čertohrátky! V sobotu 7. prosince 2024 od 10:00 hodin na vás budou čekat pekelníci, připraveni prověřit vaše dovednosti v řadě čertovských soutěží.

Přijďte si do broumovského kláštera vychutnat adventní atmosféru a odpočinout od předvánočního shonu. Při adventních prohlídkách se pokocháte vánočně vyzdobeným klášterem a dozvíte se více o vánočních zvycích a tradicích.

Prohlídkový okruh broumovského benediktinského kláštera bude přístupný i během vánočních svátků. Na Štědrý den, Boží hod i na Štěpána.

Kouzelná atmosféra, vánoční dílny, originální dárky, vůně a chutě Vánoc nebo živá hudba. Přijďte si vychutnat vše, co milujete na Vánocích!

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou srdečně zve na slavnost světla ke cti svaté Lucie.

V sobotu 30. listopadu 2024 se v Třeboni v divadle J. K. Tyla uskuteční Adventní a Vánoční koncert legendárních pištců z Třeboně. Třeboňští pištci a jejich adventní a vánoční koncert v Třeboni je již dlouholetou tradicí.

V zimním období je pro návštěvníky Zelené Hory připravena komentovaná 25minutová prohlídka interiéru kostela. Provádí se vždy v úterý a ve čtvrtek v 10:00, 12:00, 14:00 hodin. V průběhu vánočních svátků a vlivem provozních důvodů se však otevírací doba může lišit.

Unikátní komplex starobylých klášterních budov v centru Českého Krumlova nabízí i přes zimu spoustu zajímavých akcí. Připraveny jsou prodejci v řemeslné uličce, děti se zabaví v dílničkách. Večer se konají adventní komentované prohlídky.

Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, založené roku 1388, je spolu s historickým jádrem města a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsané na seznamu památek UNESCO. Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky.

Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR z roku 1142. V posledních letech prodělala katedrála celkovou rekonstrukci a je opět otevřena pro veřejnost. Ve zdech katedrály objevili restaurátoři během svých prací ostatky pohřbených mnichů.

Klášterní objekt je druhým nejrozsáhlejším areálem v historickém centru Českého Krumlova, který od svého založení prošel mnoha proměnami. Poslední proměna vdechla památce zpět život a přináší odpočinek v historické části a zábavu pro rodiny s dětmi v 3+ galerii.

Netradiční ubytování v bývalém barokním opatství s stylovými replikami dobového nábytku.

Na vrcholu Hvězda, v místě kde stával kříž s pozlacenou hvězdou, stojí dnes kaple na půdorysu hvězdy. Je to geniálně řešená stavba, citlivě umístěná do nádherné divoké přírody a právem je nazývána perlou Broumovských stěn.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

V areálu premonstrátského kláštera se pivo pravděpodobně začalo vařit už ve 13. století. Zdejší piva nesou jména dřívějších představených kláštera a mají zajímavou chuť, např. višňovou nebo medovinovou.

Klášter Želiv byl založen už ve 12. století knížetem Soběslavem. V padesátých letech zde byl internační tábor pro kněze a řeholníky. Želiv však není jen klášter, ale je to celý komplex staveb – klášter s kostelem Narození Panny Marie, konvent, opatství, Trčkův hrad či renesanční dům s palírnou.

Světoznámá soška Pražského Ježíška v kostele, zasvěceném Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi Paduánskému, je každoročně cílem statisíců věřících z Čech i z celého světa. Kostel je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu.

Státní hrad a zámek Český Krumlov je významným a velmi vyhledávaným turistickým místem. Veřejnosti je otevřen od dubna do října. Celý areál hradu a zámku je průchozí, veřejnosti přístupný a v sezóně, zvláště v podvečer, je nevšedním zážitkem procházka jednotlivými nádvořími.

Nejpozoruhodnější součástí kláštera je barokně-gotický kostel stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Budova nového konventu pochází od Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Klášter je vzdálen necelých 10 km od Stříbra.

Břevnovský klášter v Praze je spojován s řádem benediktinů. V roce 2003 prošel rekonstrukcí, během níž byl přeměněn na hotel, který nese jméno jednoho ze zakladatelů kláštera, biskupa Vojtěcha (Adalberta). V sousedství hotelu v areálu kláštera je také oblíbená restaurace Klášterní šenk.

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Česká mše vánoční provází Vánoce od roku 1796, kdy poprvé zazněla při štědrovečerní bohoslužbě v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem. Za varhany tehdy usedl samotný autor Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš), učitel a varhaník, autor téměř 1 400 duchovních a světských skladeb. Právě podle něj se také České mši vánoční říká Rybovka.

Nečekaný black friday! Nehledejte dárky v obchodních centrech. Navštivte (super!)markety v historických centrech našich malebných měst.

V rámci spolupráce dvou kutnohorských farností je možné zakoupit si společnou vstupenku do tří nejkrásnějších církevních památek Kutné Hory.

Snad na žádném štědrovečerním stole v Česku nechybí vánoční cukroví. S jeho přípravami se však musí začít poměrně brzy, a tak mnohdy již s prvním adventním víkendem začíná přímo maraton pečení. Jaké druhy cukroví patří mezi nejtypičtější pro české Vánoce a které připravovaly už naše babičky?

Velmi speciální předvánoční koncert připravilo Kulturní centrum Bílina na začátek prosince. Bílinskému publiku zazpívá s celým orchestrem Kristián Šebek písně Karla Gotta.

Česká mše vánoční „Hej Mistře!“ je nedílnou součástí českých Vánoc již téměř 230 let. Na koncertě spojí JFO síly s předními českými pěvci nejmladší generace a s mladým ostravským dirigentem Jiřím Habartem.

Adventní a vánoční písně a české a světové koledy v podání souboru Musica festiva vás jistě adventně naladí.

Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby neodmyslitelně patří k českým vánočním svátkům. V režii Matěje Formana však ožívá úplně jinak.

Nadace Kutná Hora – památka UNESCO a České muzeum stříbra srdečně zvou na výstavu věnovanou stavitelům katedrál

Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby neodmyslitelně patří k českým vánočním svátkům. V režii Matěje Formana však ožívá úplně jinak.

Tradiční vánoční trhy v areálu broumovského benediktinského kláštera. Přijďte si vychutnat krásnou předvánoční atmosféru spojenou s ukázkou řemesel, občerstvením a prodejem kvalitních regionálních produktů.

Mše.

Štědrovečerní večeře je v plném proudu, zní vánoční hudba, hoří svíčky a u ozdobeného stromečku se právě odehrává zázrak: zastavil se tu Ježíšek a naděluje. Odkud přišel? Anebo přiletěl? Jak se dostal do obývacího pokoje? Chodí komínem nebo oknem? A jak je možné, že miminko unese tolik dárků?

Stejně jako vánoční cukroví nebo výzdoba domácností se zvolna mění i tradiční štědrovečerní večeře. I když se ale někde na svátečně prostřených stolech objeví řízky, losos nebo vinná klobása, ve většině českých domácností pořád hraje prim rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a pár kousků vánočního cukroví nebo vánočka. Na čem si ale o Vánocích pochutnávají naši sousedé?

Slavná filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka měla premiéru 1. listopadu 1973. Popelku dodnes milují celé generace malých i velkých diváků a právem patří mezi nejoblíbenější vánoční pohádky.

Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

Betlémy, cukroví, vánoční stromeček, šupiny z kapra, zlaté prasátko, jmelí, lití olova, házení střevícem nebo krájení jablíček: to všechno jsou zvyky, které už nepatří k adventu, ale do vánoční doby. Víte ale, kdy vlastně Vánoce začínají a kdy končí?

Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Nejstarší památkou města Rožmitál pod Třemšínem a dominantou Starého Rožmitála je kostel Povýšení sv. Kříže. Spolu s bránou, farou a kaplankou je kostel také chráněnou kulturní památkou. Největším skvostem kostela jsou historické varhany, někdy též nazývané Rybovy.

Nejvýznamnější církevní památka v Mohelnici s dominantou města, věží s hodinami. Předchůdcem byl farní kostel z 13. století. Zaujmou tady hlavně nádherné barokní interiéry.

Zahrada břevnovského kláštera, někdy zvaná také Markétská je společně s klášterem chráněna jako národní kulturní památka ČR. Dělí se na dolní (klauzurní) část a horní sad. Dolní část je otevřena během dne, horní sad můžete navštívit kdykoliv. Pavilon Vojtěška je přístupný pouze s průvodcem.

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Svátek dušiček je vzdálenou ozvěnou pohanských časů. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu nastává magický čas, kdy se svět živých prolíná se světem zemřelých, dnes spíš vzpomínáme na své blízké a modlíme se za duše, dlící v očistci. A vlastně je úplně jedno, jestli podzimnímu svátku říkáme Dušičky, Halloween nebo Samhain: jejich prolínáním zkrátka vznikla tradice, stará jako lidstvo samo.

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? A jak si naše vanilkové rohlíčky, pracny nebo marokánky vedou ve světové konkurenci?

Ta hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Pečené kaštany byly oblíbenou pochoutkou podzimních a zimních dnů už za Rakouska-Uherska. Patřily ke staropražskému koloritu: zvlášť na Starém Městě prý v zimě stávaly kaštanářky na každém rohu a vůně pražených kaštanů byla pro kolemjdoucí tou nejlepší reklamou.