S čerty se většina z nás už setkala v kině nebo v televizi. Přestože čerti z českých pohádek jsou většinou špinaví a veselí moulové, kteří kdekomu zbaští kdeco i s navijákem, existuje pár výjimek.
Kde se slaví svátek sv. Mikuláše v Česku?
Nejlepší filmové pohádky s čerty
Připomeneme vám třeba
Vladimíra Ráže a jeho démonického doktora Solferna z filmu
Hrátky s čertem (1956), natočené podle pohádkové divadelní hry
Jana Drdy, čerta Uriáše ze série
Anděl Páně v podání
Jiřího Dvořáka anebo pohádkovou komedii
S čerty nejsou žerty (1984) o jednom pekelném omylu, dvou kamarádech a třech potrestaných hříšnících podle pohádky
Boženy Němcové Čertův švagr. Některá čertovská doupata dokonce můžete navštívit osobně:
Kudy z nudy zve na výlety do
tří filmových pekel aneb do
kaolinových dolů v Nevřeni,
Pekelných dolů a
Pustých kostelů. Čertů se bát nemusíte, ale zejména v posledním místě se vám opravdu bude hodit baterka.
Za čerty do Čertoviny
Znáte filmovou pohádku režiséra
Zdeňka Trošky Čertoviny? Její kulisou se stalo
pohádkové peklo Čertovina u
Hlinska, vyladěné v pekelném stylu do posledních detailů. Vzniklo prý v roce 666, kdy na
Chrudimsku ztroskotala ďábelská posádka. Pekelníci se rozhodli zůstat a začali hrabat. Protože celou loď převrátili vzhůru nohama, nad zemí zůstal jen kýl a její spodní část. Labyrint galerií, chodeb, jeskyní a temných zákoutí má pět pater, sahá dvanáct metrů pod zem a skutečně vypadá jako pohádková podzemní říše. Hoří tu pekelné ohně a na malé i velké tu čeká čertovská škola, pekelná kuchyně, jeskyně a kotle pro hříšníky nebo mučírna vybavená trapidly, například zadkopleskem, hubopleskem, uchotahem nebo lochtadlem. Otevřeno tu mají celý rok, program je ale nutné rezervovat předem. Součástí areálu je také
Pekelný šenk, kde si pochutnáte na čertovských specialitách.
Za čerty do Úštěku a do Žlutic
Dalším domovem českých čertů je
Pikartská věž a nádherné středověké podzemí, táhnoucí se pod bývalým hradem a měšťanskými domy v
Úštěku. Od dubna do října tu můžete navštívit
Muzeum čertů. Otevře se před vámi černočerný svět pekelné zábavy a čertovské magie, plný přátelské čertí povahy. Prohlédnete si také spousty výtvarných podob typických domácích čertů, od dřevěných soch až po ilustrace malíře
Karla Franty, překvapí vás pohyblivý čertí Peklém a další umělecká pekelná dílka. Hned vedle navíc najdete
restauraci Čertovna.
Čertovský koníček je zřejmě dědičný: Muzeum čertů v Úštěku založil pan
Jaroslav Stejný, jeho syn
Filip si zřídil
Pekelné sklepy ve
Žluticích. Podobně jako v Úštěku se i pod historickým jádrem města Žlutice nalézají středověké podzemní chodby a sklepy. Kromě čertů tu najdete ještě lapidárium, kde našly domov sochy a další umělecké artefakty ze Žluticka, a před různými nenechavci je hlídají právě čerti.
Pekelné sklepy jsou otevřené v letní sezoně.
Další malá pekla a pohádkové říše
Jedinečný domov mnoha
pohádkových bytostí, včetně čertů a čertic, je
hrad a zámek Staré Hrady. Otevřeno tu je celý rok, pořádá se tu spousta akcí a čerti tu rozhodně nežijí sami. Na půdách, ve sklepeních i v komnatách potkáte také draky, vodníky, loupežníky, draky, čaroděje i čarodějnice, strašidýlka, skřítky i krásné princezny.
S čerty se však potkáte na celé řadě dalších míst, třeba v
Muzeu loutek a pohádkovém domě v
Českém Krumlově, v
Perníkové chaloupce na
Pardubicku, v
Muzeu strašidel v
Plzni anebo v
Pelhřimově.
V
Pelhřimovském pekle se děti dokonce mohou proměnit v malé čerty a vlézt si do pekelného kotle. V Heřmanicích proti
Kodešově skále u řeky Olešky najdete půvabné odpočívadlo přezdívané
Heřmanické peklo s přístřeškem a dřevěnými postavami čertů, čertic a čertíků.
Za čerty do hor a skal
Naplánujte si s
Kudy z nudy pěkný výlet do přírody! Víme o spoustě míst, která se po čertech jmenují nebo připomínají jejich domovinu, peklo. U
Vyššího Brodu objevíte
Čertovu stěnu, v
Českém Meránu mají
Čertovu hrbatinu, v
Máchově kraji se projdete
Čertovou roklí, v
Beskydech po
naučné stezce Čertův mlýn se skalním útvarem
Čertův stůl a mezi
Sázavou a Chotouní můžete prozkoumávat tajuplnou
Čertovu brázdu.
Tím to samozřejmě nekončí, satanáši a pekelníci se stali inspirací pro celou řadu dalších zajímavých a tajuplných míst – třeba pro další
Čertovu rokli, tentokrát u
Brandýsa nad Orlicí a s pověstmi opředenou čertovou lávkou. Kousek od
Blatné objevíte
Čertovy náramky, u
Fulneku stojí
Čertova kaple a nad
Blanskem se tyčí
zřícenina Čertův hrádek. Čerti měl pracky dokonce i ve
stavbě věže plzeňské katedrály, a zatímco do skály zvané
Čertovo Břemeno obtiskl ďábel své kopyto, na
České Kanadě vystrkuje na nadšené výletníky zadek. Kdo tu byl, chápe, proč se skála nemůže jmenovat jinak než
Ďáblova prdel.
Čertovy hlavy a brána do pekel
Další pekelný cíl láká na
Kokořínsko, kde do pískovcových skal vytesal v polovině 19. století sochař
Václav Levý řadu
mohutných kamenných soch a obličejů. Nejznámější z nich jsou téměř deset metrů vysoké
Čertovy hlavy, k nimž z Želíz vede modrá turistická značka. Nemějte obavy, cesta je pohodlná, krátká a pěšky ji snadno zvládnou i malé děti. O kousek dál ve
Vidimi pak objevíte
Kvelb u čerta, a ještě o pár kilometrů dál čeká legendární tuzemská brána do pekla –
hrad Houska. Jeho zvláštností je skála, která prostupuje celým hradem – a právě skrz ní prý vede
brána do pekla. Hradní kaple prý stojí nad touto průrvou jako „bezpečnostní špunt“. Traduje se také, že v podzemí hradu je množství podzemních chodeb a prostor, v nichž mají být pohřbeny „jisté věci“ a kostry „nelidí“. Místo, kudy se do chodeb dalo vejít, mělo být označeno nad dnes již neexistující hradní bránou. Možná tu existoval nebo existuje
přestup do jiného světa, jehož obyvatelé se mohou natolik lišit, že splňovali představu o obyvatelích pekel. Podle jiné legendy se na Housce a v jejím okolí zjevuje postava v černé mnišské kápi, která nemá obličej a sleduje opovážlivce, kteří by chtěli Housku navštívit v noci nebo zde dokonce přenocovat.
Portál Kudy z nudy nabízí informace o místech spojených s čerty, filmové pohádky s čerty, doporučení na výlety k čertovským atrakcím a pekelným expozicím.
Můžete navštívit čerta Uriáše ze série Anděl Páně, čerty z filmů Hrátky s čertem nebo S čerty nejsou žerty.
Čertovina nabízí pětipatrový labyrint galerií a jeskyní pod zemí, pekelné ohně, čertovskou školu, pekelnou kuchyni, kotle pro hříšníky a mučírnu s různými trapidly.
Návštěvníci mohou procházet temné labyrinty, učit se v čertovské škole, ochutnávat jídla v Pekelné kuchyni nebo si prohlížet mučící nástroje.
Unikátem je celé pekelně laděné prostředí a pohádková podzemní říše kontaktovatelná celoročně, avšak s rezervací předem.
V Pikartské věži v Úštěku se nachází Muzeum čertů, které je otevřené od dubna do října a nabízí zobrazení různých typů čertů a pekelnou zábavu.
Mohou obdivovat rozmanité pohádkové bytosti včetně čertů, draků, vodníků, loupežníků a další, v komnatách, půdách i sklepeních.
Další místa zahrnují Muzeum loutek a pohádkový dům v Českém Krumlově, Perníkovou chaloupku na Pardubicku, Muzeum strašidel v Plzni a Pelhřimovské peklo.
Čertovy hlavy jsou deset metrů vysoké kamenné sochy v Kokořínsku, které vytesal sochař Václav Levý v 19. století. Turisté zde mohou očekávat snadno dostupnou pěší trasu vhodnou i pro děti.
Hrad Houska je známý tím, že má průrvu skrz celý hrad, která vede až k bráně do pekla, a nad touto průrvou stojí hradní kaple jako špunt.