Státní symboly České republiky, tedy například
státní znak a
vlajku,
hymnu nebo
lípu coby národní strom, zná každý. Která jídla ale patří mezi
poklady české národní kuchyně? A jaká ta naše kuchyně vlastně je? Pojďte se s
Kudy z nudy vypravit na
gurmánské toulky, očichávat, ochutnávat, žasnout a dovolit lásce, aby nám procházela žaludkem – protože přesně o tom ta naše česká, moravská a slezská kuchyně je. Milujeme ji, protože nám zkrátka chutná.
Přehled certifikovaných restaurací CzechSpecials
Česká národní kuchyně: kuchyně střední Evropy
Silná, voňavá a pestrá: taková je
česká národní kuchyně. Její úskalí ale spočívá v zeměpisu: ve střední Evropě nežijeme sami, takže s dalšími zeměmi kromě stejné historie sdílíme stejné anebo podobné recepty. Ano,
vepřo knedlo zelo, svíčková, smažený řízek, sekaná, guláše,
chleba nebo
bramboráky sice patří mezi
poklady české kuchyně, ale do talířů nám většinou mlsně nahlížejí sousedé ze
Slovenska, Rakouska, Maďarska, Polska nebo
Německa. Všichni zkrátka patříme do stejného gastronomického kotlíku, kde se smíchaly recepty ze všech zemí bývalého Rakouska-Uherska a okolí.
Příkladem je právě zmiňované
vepřo knedlo zelo, tedy šťavnaté pečené vepřové maso se sladkokyselým zelím a houskovým nebo bramborovým knedlíkem. Na jídelním lístku má tuhle klasiku téměř každá
restaurace s českou kuchyní, ale podobně jako
svíčková, houskové knedlíky a jiné dobroty to je jídlo, na kterém si pochutnávala a pochutnává jako na své typické domácí specialitě celá střední Evropa. V detailech se může lišit, třeba zelí se dá připravit mnoha odlišnými způsoby, ale základ zůstává.
Národní poklady: vepřo knedlo zelo a ovocné knedlíky
Podle historika gastronomie
Martina France z
Masarykova ústavu Akademie věd jsou typicky českým jídlem
kynuté ovocné knedlíky. Do své gastronomické historie je sice řadí i Rakušané a Němci, ale podle odborníků jde původně o moravskou záležitost. Po zemích bývalé monarchie je rozšířily služky z českých zemí, když je začaly vařit pro panstvo ve Vídni. V 19. století i
Jan Neruda prohlašoval švestkové knedlíky za
nejtypičtější české jídlo, ale podle historika měla tahle dobrota jednu nevýhodu: moc se k ní nehodilo pivo. A protože
české pivo už v té době mělo vynikající pověst a v našich
restauracích se pilo více než hojně, novým národním jídlem se stala
vepřová pečeně, knedlík a zelí.
Smažené dobroty a smažený sýr a řízek
Češi prý milují všechno, co je smažené, od
řízků, květáku a
karbanátků až po
smažený sýr. Je to nekorunovaný král národních jídel: jakmile se objeví na denním menu v
restauracích, je ihned vyprodaný. Odkud pochází se neví, stopy vedou do středověké Itálie, ryze českou specialitou ovšem je podávání „smažáku“ s tatarskou omáčkou. U nás jeho obliba raketově narostla ve 20. století, protože za prvé byl levnou alternativou masa, za druhé za minulého režimu musely mít všechny restaurace a jídelny na jídelním lístku povinně aspoň jedno bezmasé jídlo – a to skvěle splňoval právě smažený sýr.
Otazníky ohledně původu se dokonce vznášejí i nad tradičním
smaženým řízkem. K nám se sice „vínršnitzl“ dostal s pověstí autentického a původního jídla z Vídně a v 19. století se stal králem poctivých měšťanských kuchyní, ale podobně jako u smaženého sýra i u něj stopa původu zřejmě vede do severní Itálie.
Naše kuchyně: sezonní, regionální a moc dobrá
Jiný pohled na naši kuchyni nabízí
Petra Tajovský Pospěchová, která sepsala
Atlas chutí Čech, Moravy a Slezska, druhé rozšířené vydání bestselleru
Regionální kuchařka. V rozhovoru pro Lidové noviny říká, že česká kuchyně opravdu není smažák, svíčková ani vepřo knedlo, že to jen její velmi malý výsek a redukovat ji na tahle jídla znamená dělat z ní něco jiného, než čím je. Když se prý podíváte na regionální tradice, většina jídel je prakticky bez masa, naopak je v nich velká spousta
zeleniny a
luštěnin. Tu a tam se objeví
sádlo a
uzené, ale nikdy ho tam není moc a není všude. Navíc naše kuchyně se řídila sezonou v době, kdy to ještě zdaleka nebylo v módě: v zimě se vařilo ze
zelí, z
tuřínu a z
luštěnin, ve kterých je spousta vitaminů, a v létě zase lehká jídla se spoustou
zeleniny a
ovoce.
Nezdravé věci jako
sádlo,
špek nebo
smažená cibulka se postaraly o to, že česká kuchyně má nálepku příliš tučné a příliš těžké. Což není úplně fér: vedle těch zdravých regionálních dobrot v ní je v obsažen i vysoký podíl moučných jídel, a ty samozřejmě chutnají mnohem lépe omaštěné nebo zahuštěné bešamelem či jíškou. Jak dodává Tajovský Pospěchová, nezdravé věci nepotřebuje naše tělo, je to ale něco, co potřebujeme my sami, protože je to zkrátka moc dobré.
Polévky, koláče a buchty aneb jedlé poklady
Někdy se říká, že síla české kuchyně je skrytá v
omáčkách, ty ale mají skoro v každé zemi – ano, opět připomínáme střední Evropu a společný rakousko-uherský kotlík. Stačí ale ochutnat Česko s
CzechSpecials a podívat se na bohatou nabídku
polévek od
bramborové, brčálky a
couračky přes
cibulačku, česnekovou, dršťkovou, dýňovou, gulášovou, houbovou a
hráškovou polévku až po
krkonošské kyselo nebo
valašskou kyselicu, kulajdu či kaldoun. Sbíhají se vám chutě? Nejste sami.
V hlavních jídlech se uplatňuje bohatá mozaika
zeleniny, ovoce, ryb, zvěře a
hub, pravým pokladem ale jsou
slavnostní jídla, zejména pak
koláče a buchty rozmanitých velikostí, tvarů i chutí. Sem patří třeba
chodské ornamentální koláče jako nefalšované jedlé obrazy,
mrkvance z
Polné a
koláče hodové, svatební, dvojctihodné a
mřížkové, pražské, milotické, hlučínské, berounské i
rožmberské, slavné
frgály anebo
hanácké lité bochêtke, sladké buchty z řídkého těsta, které se pečou v typické kameninové formě,
benešníku.
Zajímavosti z šuplíků národní kuchyně
- Web TasteAtlas, zážitkový cestovní průvodce tradičním jídlem, nabízí vedle receptů a recenzí také interaktivní globální mapu jídla. V žebříčku stovky nejoblíbenějších jídel na světě má dva zástupce i Česko, a to pečenou kachnu s knedlíkem a se zelím a svíčkovou.
- Lidé, kteří si umí jídlo vychutnat, mají lepší pocit ze života. K takovému závěru dospěla společnost Gallup po průzkumu, který pro organizaci Planet Earth Foundation pořádala ve 142 zemích světa. Dotaz byl jednoduchý: pochutnali jste si na tom, co jste měli v poslední době na talíři? A výsledky? Největší potěšení z jídla mají lidé v Portoriku, Řecku a Norsku. Na předních místech žebříčku skončilo i Česko, které předběhlo i takové kulinární velmoci jako jsou Thajsko či Indii. Celkem 96 procent lidí v České republice uvedlo, že jim jídlo chutná, 85 procent lidí pak ohodnotilo svoji stravu jako převážně zdravou. Nejméně chutná jídlo obyvatelům Sierry Leone a Konga, z evropských zemí se na konci žebříčku ocitly například Chorvatsko, Litva nebo Srbsko.
- Znáte to, některá jídla chutnají všem, zatímco u jiných je to s otazníkem. Zatímco jedni vychvalují koprovku, rajskou nebo křenovou omáčku do nebes jako kulinářské poklady, jiní o nich mluví jako o postrachu školních kuchyní. Možná najdete své oblíbené i nenáviděné favority na Kudy z nudy ve výčtu bizarních pochoutek.