Václav kolem nás…

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Kostel na Čechově náměstí ve Vršovicích je proslulý pro svůj výrazný konstruktivistický sloh, ale i jako náročná stavba, realizovaná jako vůbec první kostel v Čechách s použitím skeletové železobetonové konstrukce. Byl postaven v letech 1929 – 1930 podle projektu architekta Josefa Gočára.

Dodnes funkční rotunda Petra a Pavla, která na kopci u Zákolan stojí již 1100 let, pamatuje mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát. Jedná se o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách.

Románská bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav. Založil ji spolu s místní kolegiátní kapitulou po roce 1039 kníže Břetislav I. a vysvěcena byla roku 1046.

Svatováclavské posvícení, slavnosti, vinobraní, trhy, a dokonce i běh nebo výlet na motorkách: to jsou akce připomínající 28. září jako Den české státnosti a svátek sv. Václava, českého knížete a patrona Čech a Moravy. Všem Václavům, Vaškům, Vašíkům, Vašíčkům, Vášům, Vencům, Venoušům, Venouškům, Vénům, Vendům, Vácům či Vackům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Krásný roubený kostelík ve Slavoňově je chráněn jako kulturní památka České republiky. Původní gotický kostel zde stával již v roce 1350 a zanikl pravděpodobně za husitských válek. Současný kostel byl vystavěn v roce 1553.

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

V zahradách Františkánského kláštera v Kadani najdete Svatováclavskou vinici, kde bylo v roce 1998 obnoveno pěstování révy vinné. Areál zahrad slouží veřejnosti v návštěvních hodinách po celý rok a dále k oslavám Svatováclavského vinobraní, masopustu a k dalším akcím.

Jednou z dominant a vzácných památek zámeckého vrchu je gotický trojlodní kostel sv. Václava s věží umístěnou na jižní straně presbytáře. Do jeho oratoře měla šlechta přístup přímo ze zámku.

Chrám sv. Václava je postaven v čistém slohu starokřesťanské basiliky a je to jedna z nejvýznamnějších českých novorenesančních památek. Chrám má dvě věže vysoké 50 metrů. Vystavěn byla v letech 1881–1885.

V blízkosti obce Dřísy byla dle dochovaných zpráv založena, na slunné jižní straně vrchu Cecemín, první vinice v Čechách. Hospodařilo se na ní již v samotných počátcích vlády prvních Přemyslovců a podle ledegendy na ní pracoval i sám svatý Václav.

Stochov je město rozkládající se nedaleko Nového Strašecí. Podle pověsti se zde roku 903 narodil Svatý Václav. Jeho babička Svatá Ludmila zasadila v místech jeho narození dub, který ve městě roste dodnes a patří k nejstarším stromům v České republice.

Palladium země české je kovový reliéf, který měl podle legend na Velkou Moravu přivézt biskup Metoděj a při křtu jej věnovat kněžně Ludmile. Za husitských válek byl poničen a znovu přetepán do podoby Panny Marie s dítětem. Ochranou země české byl jmenován v roce 1609 po vydání majestátu Rudolfa II.

Poutní místo Stará Boleslav je nejstarším poutním místem v Čechách. Od roku 2017 do roku 2021 probíhala generální oprava dvou národních kulturních památek, a to baziliky Nanebevzetí Panny Marie a baziliky sv. Václava. Obě památky jsou nyní přístupné veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek.

Knihovna kláštera premonstrátů na Strahově je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven, sbírky čítají téměř na 300 000 svazků. Dělí se na dva sály – klasicistní filosofický a barokní teologický.

Z původně gotického kostela z počátku 13. století zůstala po požáru v roce 1731 gotická křtitelnice a dva náhrobní kameny z 16. století. K severnímu boku chrámu byla roku 1755 přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Součástí kostela je vyhlídková věž.

Na ohlaví mostního pilíře pod sousoším sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem se nachází malebná socha Bruncvíka, legendárního českého rytíře který se podle pověsti vydal do světa, aby našel živého lva pro svůj erb.

Barokní kostel sv. Václava byl postaven podle projektu K. I. Dienzenhofera po roce 1729 na místě kostela broumovských protestantů. Kostel stojí u bývalé Dolní brány, v kopci směrem k náměstí. Fresky uvnitř kostela jsou pracemi slezského malíře Felixe Antonína Scheffera z roku 1784.

Pozůstatky rotundy v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malé Straně byly náhodně objeveny roku 2004 při rekonstrukci budovy. V rotundě je uložena replika dlažby z 11. století, do prostoru byl také umístěn fragment románského okénka a kamenný kruh, pozůstatek ze starší kůlové stavby.

Myšlenka postavit v Horní Lidči vlastní kostel vznikla krátce po opravě zdejší kapličky roku 1990. Do výstavby se zapojila velká část místních obyvatel.

Barokní novostavba z roku 1720, postavená podle návrhu Jakuba Augustona ml. na místě staršího kostela. Při kostele stála zvonice, byla situována v ohradní zdi hřbitova, severně od západního průčelí kostela. Nad vchodem je výklenek se sochou sv. Václava, patrona kostela.

Svatý Václav (907 – 28. září 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona české země. Jeho otcem se stal kníže Vratislav a matkou Drahomíra, dědečkem byl první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a babička svatá Ludmila, která si vzala na starost Václavovu výchovu.

Kostel je dominantou obce a honosnou stavbou, která si zaslouží úctu a obdiv. Do dnešní podoby byl vystavěn v letech 1713 – 1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho Aichla.

Součástí Pražského hradu je Svatováclavská vinice s Richterovou vilou. Unikátní prostředí vinice nabízí výhled na nejkrásnější část historické Prahy. Sama Richterova vila je významnou klasicistní památkou a tvoří nepřehlédnutelnou architektonickou dominantu při průjezdu Chotkovými sady.

Původně románský kostelík sv. Václava na Zderaze stával na svém místě ještě dávno před vznikem Nového Města pražského. V průběhu staletí byl vojenským skladištěm i součástí trestnice. Od toku 1927 jej užívá Církev československá husitská.

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

V obci, kde kostel nikdy nebyl, vyrostla během dvou let velice moderní stavba, která slouží především náboženským účelům, ale své místo zde našel i kulturní život a komunitní centrum. Má moderní, nevšední tvar a jako každá podobná stavba v sobě ukrývá spoustu symbolů.

Soubor reliéfů od Václava Levého dostal svůj název podle ústřední postavy, sedící dívky s harfou. Soubor dále obsahuje pět monumentálních hlav a jeskyně s hlavami sfing na portále.

Dnešní moderní kostel sv. Václava v Břeclavi stojí na Náměstí T. G. Masaryka na místě barokního kostela z roku 1756, který byl zasažen bombou spojeneckých armád na konci II. světové války a zcela zničen. Současná stavba byla dokončena roku 1995.