Cesty za uměním: Česká opera a slavní pěvci a pěvkyně

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

Roky končící čtyřkou mají v české hudbě podobný význam, jako osmičkové roky pro národ a stát. Až podivuhodně často vycházejí na výročí narození, úmrtí, či vytvoření stěžejních děl nejvýznamnějších českých skladatelů.

Rok české hudby 2024 zakončil na začátku prosince Český týden v New Yorku, ve slavné Carnegie Hall. Kteří čeští špičkoví umělci tu koncertovali? Kdo se řadí mezi ikony slavné koncertní síně a co chystá pro svá vystoupení Česká filharmonie? Vypravte se s Kudy z nudy do nejslavnějšího koncertního sálu na světě!

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Vydejte se s Kudy z nudy objevovat Ameriku a poznat Spojené státy americké! Ameriku jste možná viděli na vlastní oči, přesto je určitě spousta věcí, které o téhle zemi nevíte. Ukážeme vám nejenom kousky Česka v Americe, ale i Ameriku u nás, představíme slavné osobnosti s českými kořeny a oslavíme také Den nezávislosti. A nabídneme vám i hamburger, donuty a další typická americká jídla!

Světově proslulá operní pěvkyně, sopranistka Jarmila Novotná (23. září 1907, Praha – 9. února 1994, New York, USA) patřila k nejzářivějším osobnostem světové operní scény 20. století. Během své kariéry zpívala po celém světě, především ve Vídni, Berlíně, Salcburku či Miláně. Domovskou scénou se jí stala Metropolitní Opera v New Yorku, kde účinkovala plných šestnáct sezon.

Nejslavnější liška na operním jevišti je ta od Janáčka! Opera Příhody lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná lidský svět se světem zvířecím, nemá v operním žánru obdobu. Jedno z nejhranějších děl skladatele Leoše Janáčka jak v českých divadlech, tak na světových operních scénách mělo premiéru v Národním divadle v Brně 6. listopadu 1924. Seznamte se na Kudy z nudy s příběhem vzniku slavné opery i s jejím autorem!

Existují-li díla, která spojují Prahu s celosvětovou hudební a divadelní kulturou, pak na prvním místě mezi nimi stojí bez nejmenších pochyb Mozartův Don Giovanni. "Opera oper", jak bývá toto dílo milovníky klasické hudby přezdíváno, zažila svou premiéru 29. října 1787 v pražském Stavovském (tehdy Nosticově) divadle.

Pražské jaro nabídne desítky koncertů mezi 12. květnem a 3. červnem 2025. Jubilejní 80. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro chystá pro své příznivce skutečně výjimečný program.

Proslulá česká mezzosopranistka Dagmar Pecková se narodila nedaleko Chrudimi (*4. dubna 1961, Medlešice) ve východních Čechách. Studovala na Státní konzervatoři v Praze a po angažmá v Sächsische Staatsoper v Drážďanech byla několik let členkou Staatsoper v Berlíně. Vystřídala angažmá v pražském Národním divadle, drážďanské Semperově opeře a Státní opeře v Berlíně, představila se též v řadě dalších významných světových scén od Stuttgartu přes Mnichov, San Francisco a Paříž až po londýnskou Královskou operu Covent Garden. S úspěchem účinkovala také na prestižní hudební přehlídce Pražské jaro. V roce 2017 založila a svým jménem zaštítila hudební festival Zlatá Pecka.

Sopranistka Kateřina Kněžíková (*7. července 1982, Bohumín) je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní mladé generace. Vystudovala Pražskou konzervatoř a poté absolvovala magisterské studium klasického zpěvu na HAMU u Jiřiny Přivratské (2010).

Mezzosopranistka Magdalena Kožená (* 26. května 1973, Brno) patří mezi nejproslulejší pěvkyně současnosti. Vystupuje na koncertních i operních pódiích celého světa, je držitelkou řady domácích i zahraničních ocenění, spolupracuje s renomovanými nahrávacími společnostmi.

Nejoblíbenější českou operou ve světě je Rusalka Antonína Dvořáka. Romantická opera na pohádkové motivy měla premiéru v pražském Národním divadle v roce 1901 a je trvalou součástí repertoáru světových hudebních scén.

Ceny Thálie každoročně udílí Herecká asociace za mimořádné výkony či celoživotní mistrovství v oblasti jevištního umění v oblasti činohry, opery, baletu, muzikálu a operety, alternativního divadla a loutkového divadla. Slavnostní večery spojené s předáváním cen se konají v Národním divadle v Praze.

Barokní zámek v Jaroměřicích se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Reprezentační prostory zámku si zčásti zachovaly svou původní podobu, zčásti jsou volně instalovány v duchu šlechtického životního stylu 18. a 19. století.

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Jeho historie je nerozlučně spjata s postavou geniálního hudebního skladatele W. A. Mozarta, který zde osobně zažil úspěch svojí Figarovy svatby a pod tímto dojmem napsal pro Prahu operu oper, Dona Giovanniho.

Jedna z nejpopulárnějších českých oper Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany měla premiéru v roce 1866. Na repertoáru ji dodnes má většina našich operních scén a stále neztratila nic ze svého vtipu a divácké oblíbenosti.

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

S Kudy z nudy se tentokrát vypravíme do Velké Británie a také na zajímavá místa, která Českou republiku na dálku spojují s Anglií a Skotskem. Připomene si návštěvu královny Alžběty II., Shakespearovu Zimní pohádku, Skotské hry i hrady, zámky a další památky, inspirované britskými vzory. Vydejte se s námi do Británie!

Zámek ve Stráži nad Nežárkou byl déle než dvě desítky let domovem slavné operní pěvkyně Emy Destinnové (26. února 1878, Praha – 28. ledna 1930, České Budějovice). Operní hvězda jako první přivezla Mařenku ze Smetanovy Prodané nevěsty do newyorské Metropolitní opery, zářila na světových pódiích v operách Pucciniho, Verdiho či Strausse, tleskali jí diváci v londýnské Covent Garden i Berlínské státní opeře.

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Tisíciletá historie, fascinující architektura a umění na každém kroku: to byly hlavní důvody, které vedly české umělce do Itálie. Vydejte se v jejich stopách s Kudy z nudy a podívejte se, kam vedly jejich italské cesty, která díla obdivovali a kde hledali inspiraci pro vlastní práci.

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (2. září 1696, Náměšť nad Oslavou – 15. února 1744, Jaroměřice nad Rokytnou) se často objevuje ve vědomostních soutěžích, křížovkách a kvízech. Zazní-li otázka, kdo byl autorem první česky zpívané opery, pak by mělo zaznít právě jméno muže, který byl původně komorníkem hraběte Jana Adama z Questenberka.

Josef Kajetán Tyl (4. února 1808 Kutná Hora – 11. července 1856 Plzeň) byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Muž, který svůj život zasvětil divadlu I jeho život leckdy připomínal divadelní hru – někdy drama, jindy komedii či frašku. Třeba takovou, jakou byla Fidlovačka, Tylova hra, poprvé hraná v prosinci 1834 ve Stavovském divadle v Praze.

Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k nejkrásnějším zámkům Vysočiny. Ve své nejslavnější době patřily Jaroměřice nad Rokytnou šlechtickému rodu Questenberků, kteří velkolepé sídlo i malé městečko proměnili v jedno z předních center barokní hudby a divadla.

Říká se, že co Čech, to muzikant. Při bližším seznámení s našimi hudebními velikány ovšem zjistíme, že by mohlo platit také pravidlo co muzikant, to znamenitý dirigent. Se kterými slavnými dirigenty se u nás na Kudy z nudy můžete setkat?

Pro pěveckou dráhu se Adam Plachetka (* 4. května 1985) rozhodl spontánně na konci základní školy. Absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Luďka Löbla a HAMU, Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění v Praze. Mluví se o něm jako o nejlepším mozartovském barytonistovi své generace, ale odskočil si i k muzikálům a zpíval také na rozpálené střeše paláce Lucerna.