7 věcí, které nevíte… o filozofii a filozofech

V malebné krajině lesů a rybníků Dobříšska navštivte dům Karla Čapka, kde spisovatel pobýval v letech 1935 – 1938. Najdete tu expozici, zaměřenou na život a dílo Karla Čapka, Olgu Scheinpflugovou a Ferdinanda Peroutku.

Místa popisovaná v následujících deseti knížkách jsou různá, společné však mají jedno: jejich autory okouzlila města, krajina a dechberoucí historie země v srdci Evropy. Nadpřirozené, filosofické i satirické romány světové literatury mohou posloužit jako neobvyklí průvodci na vašich cestách po Česku.

Litomyšl patří k nejkrásnějším z našich měst. Její pompézní zámek se zahradami se dokonce dostal na seznam památek UNESCO. Jenže to není zdaleka všechno, co může východočeské město nabídnout. Své stopy zde totiž zanechala celá řada významných Čechů. Na Bedřicha Smetanu si vzpomene každý, ale co třeba Josef Váchal? Nejen tyto dva Litomyšlany vám dnes představí Kudy z nudy.

Hospital Kuks naleznete ve stejnojmenné obci Kuks nedaleko městečka Jaroměř. V malebném údolí Labe na začátku 18. století nechal postavit František Antonín Špork (Sporck – 1662 – 1738) nejprve lázeňské budovy se zámkem a panským hostincem, a to díky léčivému pramenu, který zde vyvěral.

Ke vzniku barokního poutního kostela na Uhlířském vrchu u Bruntálu se pojí legenda. Podle pověsti na místě zabloudil při lovu místodržící Řádu německých rytířů Augustin Oswald Lichtenstein. Když byl blízko smrti, nalezl jej místní uhlíř a zachránil.

Toužíte prožít alespoň pár dní volna opravdu daleko od civilizace? V místě, které se vším liší od obvyklých rekreačních center? Kam nevedou asfaltky, ale třeba jen polní cesty, kde uslyšíte zpívat ptáky a kde i navigace bude váhat? Pak jste na správné adrese: nabízíme vám mozaiku krásných ubytování na samotách a v místech na konci světa. A bude záležet skutečně jen na vás, zda svůj nápad dovedete k dokonalosti a místo si užijete o samotě. Protože prodloužený víkend nebo dovolená bez lidí, telefonu, internetu, televize, sociálních sítí a signálu, to je teprve ten opravdový luxus!

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843, Praha – 21. června 1914, Vídeň), byla radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka. V dnešním jazyce by se dala označit za aktivistku: razila odvážný názor, že mír je lepší než válka, a veškeré úsilí věnovala do boje za porozumění mezi národy. V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír.

V Muzeu českého venkova jsou uloženy sbírkové předměty, vztahující se k dějinám a současnosti venkova, zemědělství a potravinářského průmyslu. Prohlídkové okruhy nabízejí jak pohledy do dějin pěstování zemědělských plodin a chovu hospodářských zvířat, tak prohlídku sídla rodu Chotků.

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

Unikátní sochařská galerie pod širým nebem, podle svého autora Matyáše Bernarda Brauna nazývaná Braunův Betlém, je špičkou evropského barokního sochařství v plenéru. Vydáte-li se sem pěšky či na kole, můžete využít naučnou stezku Půjdem spolu do Betléma. Na její prohlídku budete potřebovat asi dvě až tři hodiny, trasa měří sedm kilometrů.

Prvním učitelským místem Aloise Jiráska byla Litomyšl, město spojené se studentským životem a tradicí studentských majálesů. V roce 1874 Jirásek nastoupil na zdejší gymnázium jako profesor dějepisu a zeměpisu, a už tři roky nato vyšla historická novela Filosofská historie.

Alois Jirásek (23. srpna 1851, Hronov – 12. března 1930, Praha) nebyl jen spisovatel, považovaný za zakladatele českého historického románu, ale také autor řady divadelních her a středoškolský učitel. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli, poté v Praze.

Rádi cestujete ve stopách slavných? Pak by vaší pozornosti neměla uniknout lázeňská města. Během minulých staletí si tu panovníci, spisovatelé, hudební skladatelé a další velikáni doslova podávali kliky. Při ranní zdravotní procházce jste tak snadno mohli potkat třeba Františka Josefa I. a pyšnit se tím, že s císařem dýcháte stejný vzduch.

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Gyarmat – 6. ledna 1829 Staré Brno) byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky.l Muž, jemuž se přezdívalo modrý abbé, byl největší postavou českého osvícenství, a jak napsal T. G. Masaryk, také prvním světovým Čechem nové doby. Svým mnohostranným dílem předznamenal i podnítil české národní obrození, třebaže sám k romantickým obrozencům nejen chronologicky, ale ani svým založením nepatřil.

Josef Kajetán Tyl (4. února 1808 Kutná Hora – 11. července 1856 Plzeň) byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Muž, který svůj život zasvětil divadlu I jeho život leckdy připomínal divadelní hru – někdy drama, jindy komedii či frašku. Třeba takovou, jakou byla Fidlovačka, Tylova hra, poprvé hraná v prosinci 1834 ve Stavovském divadle v Praze.

Mariánské Lázně jsou v poslední době atraktivní nejen pro zastánce wellness procedur, lázní a dlouhých procházek přírodou, ale také pro milovníky literatury. Pokud se k nim počítáte i vy, vyzkoušejte oblíbenou Stezku spisovatelů. Tvoří ji 11 informačních tabulí se jmény slavných spisovatelů, kteří město navštívili. Mezi nimi jsou Johann Wolfgang Goethe, Maxim Gorkij, Mark Twain, Ivan Gončarov, Franz Kafka, Theodor Lessing, Jaroslav Seifert, Josef Dobrovský, Vladimír Páral a další. Stezka je doplněna literárním kvízem a účastník obdrží po jeho vyřešení ocenění.

Zatímco jinde se v období baroka bořilo, přestavovalo a upravovalo, v Kuksu se stavět teprve začínalo. Údolí Labe si hrabě Špork vyhlédl pro Hospital, majestátní stavbu, která měla sloužit jako útulek pro starce a válečné veterány. Pod kostelem Nejsvětější Trojice, který tvoří centrální část hospitalu, dnes i on sní svůj věčný sen o věčné barokní kráse Kuksu.

Málokde v Česku najdete tak půvabný a zároveň dramatický anglický park jako právě okolo zámku knížete Metternicha v Kynžvartě na Karlovarsku. Ojedinělé spojení klasicistní architektury, romantických parkových staveb a kultivované krajiny vytváří neopakovatelný klidný dojem, který si návštěvník odnese s sebou domů, často do hektického města. Udělejte si hezkou procházku parkem, jenž na podzim dýchá klidem i romantickou atmosférou. Do zámku lze zavítat do konce října během týdne i o víkendech, v listopadu pak pouze v úterý a čtvrtek.

Vintířova stezka dlouhá 162 km vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek Prášily – Dobrá Voda – Hartmanice – Annín – Sušice – Horažďovice – Blatná. Část stezky se vine podél zlatonosné řeky Otavy. Lze ji zdolat v devíti denních etapách.

Cesta je obdobou křesťanské křížové cesty, má též čtrnáct zastavení. Pojmenovává největší bolesti moderního člověka a vede ho k naději. Cesta začíná v Píseckých horách "U Vodáka" (parkoviště) a končí na Vyhlídce píseckých lesníků.

Poutním místem Rokycanska a významnou dominantou Litohlav je kostel Navštívení Panny Marie na Vršíčku u Litohlav. Kostel se třemi věžičkami postavila obec Rokycanská v letech 1744 – 1747 jako vděk za ochránění města od moru, který zuřil v letech 1680, 1689 a 1713 a který tehdy Rokycany ušetřil.

U obce Prádlo nedaleko Nepomuku se nachází kopec nazývaný Na Skalici. Na jednom ze skalnatých vršků leží nevelká kruhová romantická stavba tzv. poustevna, která je opředená pověstmi.

Naučná stezka Siardův pramen se nachází v CHKO Slavkovský les u obce Mnichov. Zpřístupňuje přírodní a kulturní dědictví oblasti, proslulé především množstvím minerálních pramenů.

V Jiřicích u Moravských Budějovic za stavením č.p. 17, za humny se nachází ve starém sadu Meditační křížová cesta, která končí rozhlednou Aničkou. V lese se nachází pravá zemljanka – poustevna.

Spalovač mrtvol je jedním z nejznámějších filmových děl režiséra Juraje Herze. Originální ryze český horor v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským a Vlastou Chramostovou natočil podle novely spisovatele Ladislava Fukse (24. září 1923, Praha – 19. srpna 1994, Praha). Mezi další slavná Fuksova díla patří romány Pan Theodor Mundstock, Myši Natálie Mooshabrové či poslední román Vévodkyně a kuchařka.

Muzeum barokního tisku v Kuksu připomíná významnou osobonost dvorního mědirytce Michaela Heinricha Rentze hrabětě Františka Antonína von Sporcka.

Hrad, který přechází ve skálu a skála, na které vyrůstá hrad. Na 35 m vysoké pískovcové skále v obci Sloup v Čechách leží památkově chráněný objekt Skalní hrad Sloup. Koná se zde řada kulturních akcí a hrad je vyhledávaný také díky nabídce konání svateb.

Básník, lingvista a překladatel Josef Jungmann (16. července 1773, Hudlice – 14. listopadu 1847, Praha) byl vedoucí osobností českého národního obrození. Spolu s Josefem Dobrovským je považován za tvůrce moderní češtiny. Sestavil monumentální pětisvazkový Slovník česko-německý, v němž shromáždil více než 120 tisíc slov, náš jazyk obohatil o tisíce nových výrazů a překlady světových literárních děl položil rovněž základy českého básnického jazyka.

Masarykova univerzita v Brně je po Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci třetí nejstarší univerzitou v českých zemích a druhou nejstarší na Moravě. Byla založena v roce 1919, má deset fakult a počtem studentů v akreditovaných studijních programech je druhou největší vysokou školu v České republice.

Pokud se někdo chce dovědět více o životě básníka Otokara Březiny, může navštívit Březinův rodný dům v Počátkách.

Obec Chelčice je rodištěm světoznámého středověkého náboženského reformátora a filozofa Petra Chelčického (1390 – 1460). Prohlédnout si zde můžete jeho památník s interaktivními prvky středověké doby Chelčického.

Kněz a biskup Jednoty bratrské, humanista, spisovatel, překladatel, pedagog a muzikolog Jan Blahoslav (20. února 1523, Přerov – 24. listopadu 1571, Moravský Krumlov) patřil vedle Petra Chelčického (asi 1379 – asi 1460) a Jana Amose Komenského (1592–1670) k nejvýznamnějším představitelům české reformace a Jednoty bratrské. Známe jej také jako překladatele Nového zákona, později zařazeného do Bible kralické, prvního českého překladu bible z původních jazyků.

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Před rodným domem Sigmunda Freuda v Příboře objevíte jednu z nejoriginálnějších soch u nás – měděnou vyšetřovací pohovku, která je symbolem a „pracovním nástrojem“ mnoha analyticky orientovaných psychiatrů a psychologů.

Překrásná knihovna Strahovského kláštera v Praze je druhou nejstarší církevní knihovnou v Čechách. Ve dvou sálech a dalších prostorách je uloženo 280 000 titulů, z toho 3 000 rukopisů a 1 500 prvotisků. Jeden ze sálů provází zajímavý příběh: jako jediný na světě vznikl na míru pro již hotové knihovní regály. Týká se to nynějšího Filosofického sálu, přistavěnému ke staršímu Teologickému sálu na konci 18. století.

Dům s neobvyklou fasádou se nachází v brněnské čtvrti Černá pole. Podle svých představ ho vyzdobil a zabydlel surrealistický sochař, malíř a performer Lubo Kristek.

Melodrama je hudební forma, která se zrodila v druhé polovině 18. století. O jeho vznik se zasloužili francouzský filozof a spisovatel Jean-Jacques Rousseau (1712–1778) a český hudební skladatel Jiří Antonín Benda (30. června 1722, Benátky nad Jizerou – 6. listopadu 1795, Bad Köstritz, Německo).

František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město) je považován za otce české historiografie. Zajímal se o české dějiny, především o dobu husitskou, kterou považoval za dobu uskutečnění národních, demokratických a sociálních ideálů.

Příborský rodák Sigmund Freud (6. května 1856, Freiberg/Příbor – 23. září 1939, Londýn), tvůrce vědecké psychoanalýzy, je světově proslulým psychologem. Ve své vědecké činnosti a klinické praxi se Freud zaměřil na studium nevědomí. U svých nemnoha pacientů praktikoval léčbu pomocí hypnózy, snažíl se dopátrat příčin hysterie. V roce 1896 poprvé použil pojmu „psychoanalýza“, kterou definuje jako vědu, snažící se vypátrat utajené duševní děje v podvědomí a též pudové impulsy, které je vyvolávají.

Kdo zná Alfonse Muchu jako autora divadelních plakátů a krásných dívek z období belle epoque, toho první setkání se Slovanskou epopejí překvapí: je to dílo pro malíře netypické, které se od všech ostatních ve všem liší – barevností, velikostí i vše prostupujícím symbolismem, fantaskním viděním světa i slovanskými mýty. Vyvolává nadšení i opovržení, mluví se o ní jako o Muchově bombastické závěti a je nejzmiňovanějším uměleckým dílem v českých médiích.

Velkomoravská říše byla evropská velmoc, která na přelomu 9. a 10. století oslnila tehdejší svět leskem bohatství, moci a pozoruhodného kulturního rozkvětu. Existovala necelých sto let, ale českým zemím zanechala významný odkaz: první křesťanské svatyně na našem území a bohoslužby, při nichž bůh promlouval k věřícím v jejich vlastním jazyce. Zasloužili se o to svatí Konstantin (827 – 14. února 869) a Metoděj (813 – 6. dubna 885), bratři ze Soluně a slovanští věrozvěstové.

Františkánský klášter Hájek se zahradou a loretánskou kaplí, ležící osamoceně ve východní části obce Červený Újezd, zhruba 17 km západně od Prahy. Do kláštera vede poutní cesta z pražské Lorety.

V lesích nad Trauznickým údolím, pět kilometrů na jihozápad od středu Znojma, najdete vysoko nad zákrutem řeky Dyje jednu z nejkrásnějších vyhlídek Národního parku Podyjí. Monumentální skalní stěna s vyhlídkou byla oblíbeným místem spisovatele Charlese Sealsfielda, rodáka z nedalekých Popic.

Miliony stránek, příběhů a slov, tisíce vzácných svazků, leštěné dřevo barokních knihovních skříní a nádherné fresky: to je majestátní interiér knihovny Strahovského kláštera v Praze. Patří k nejkrásnějším svého druhu na světě, navíc se může pochlubit zajímavou historickou kuriozitou: jde o jedinou knihovnu na světě, která byla stavěná pro již hotové knihovní regály, nikoli naopak.

Barokní ivanitská poustevna v Teplicích nad Metují je stavba půdorysu tvaru U uzavřeného zdí se zahradou, sestávající se z kostela P. Marie Pomocné a dvěma křídly vlastní poloroubené poustevny. Je to jedna z posledních památek na kongregaci Sv. Ivana, založenou pro poustevníky v Čechách v roce 1732.

Na starém hřbitově kolem barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lobkovicích u Neratovic se dnes nachází už jen pár hrobů. Jeden z nich patří samotnému otci české historiografie, Františku Palackému.

Literární stezky vás provedou Prahou tak, jak ji neznáte. Na podzim 2011 bylo za souhlasu památkářů a magistrátu napsáno několik krátkých úryvků z děl českých spisovatelů na známá frekventovaná místa. Sto metrů dlouhé texty byly umístěny vzhledem ke vztahu autora nebo díla k místu.