Cesty za uměním: Obrazárna a umění na Pražském hradě

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Apollon a Marsyas je brutální výjev malovaný v odstínech krve, jedno z posledních děl slavného italského malíře Tiziana a zároveň obraz, o kterém se mluví jako o možná nejlepším Tizianově díle. Pojďte se s Kudy z nudy podívat na nefalšovaný umělecký poklad: je vystavený v Zámecké obrazárně v Kroměříži.

Mezi reprezentační prostory Pražského hradu patří například Španělský sál, Rudolfova galerie či Sloupová síň s Rothmayerovým sálem.

Císař Rudolf II. byl kromě jiných kuriózních zájmů také vášnivým milovníkem a sběratel koní. Pro svou vášeň nechal zbořit část hradních hradeb a na jejich místě vystavěl kolem roku 1583 nové nádherné stáje. V současnosti slouží konírna k výstavním účelům.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě (nesprávně Belveder) dal vybudovat v letech 1538 – 1560 Ferdinand I. Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny. Letohrádek je nejčistší vlašská renesanční architektura mimo italskou půdu.

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

V Obrazárně jsou po celý rok vystavena díla z proslulých sbírek císaře Rudolfa II. Mezi více než stovkou unikátních děl nechybí obrazy Tiziana, Aachena či Rubense. Nově je obrazárna otevřena od 1.1.2023.

Lobkowiczký palác v areálu Pražského hradu doposud vlastní starobylý panský rod Lobkowiczů. Vystřídalo se zde mnoho členů rodu a několikrát byl palác rodině odebrán. Po jeho navrácení zde Lobkowiczové zřídili rodinné muzeum, které je díky své povaze nejen českým, ale i evropským unikátem.

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Chcete poznat velkolepé obrazy slavného německého renesančního malíře, tiskaře a obchodníka Lucase Cranacha staršího (1472–1553)? Samozřejmě se za jeho díly můžete vydat do světa, ale pár působivých Cranachových děl máme i v České republice. Pojďte je objevit s Kudy z nudy!

Masové kuličky köttbullar, heboučké vlněné svetry, fantastická jezera, Vasův běh aneb Vasaloppet, polární záře, letní slunovrat, Stockholm, ostrovy Gotland a Öland, nejstarší skanzen na světě anebo Pipi Dlouhá punčocha a další knížky Astrid Lindgrenové: je tolik věcí, které máme rádi ve Švédsku! Seriál o evropských zemích pokračuje ve Skandinávii. Pojďte s Kudy z nudy poznat Švédsko!

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Součástí areálu Pražského hradu je také Rožmberský palác, ve kterém v minulosti působil ústav, vychovávající z mladých urozených dam opravdové šlechtičny.

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

Dům sokolníka na dvoře proti Jízdárně Pražského hradu je drobná jednopatrová stavba s dřevěnou pavlačí. V domě se nachází expozice, která evokuje život jeho prvního obyvatele, kterým byl v 17. století právě sokolník, jenž se u dvora staral o lovecké dravce i zpěvné ptáky.

Původně renesanční Královská zahrada z roku 1534 se stala jedním z mála klidných míst v centru Prahy. Zahradu na místě původních středověkých vinic založil Ferdinand I. Habsburský. Nachází se nedaleko letohrádku královny Anny.

K nejvzácnějším obrazům v našich galeriích patří ten, na němž se povaluje uťatá hlava Medusy. Z krku vylézají hadi, poblíž pak rozeznáte pavouky, štíra, mloka skvrnitého nebo břečťan. Teprve před několika lety se přišlo na to, že autorem děsivého výjevu je malíř Peter Paul Rubens (1577⁠–⁠1640), jeden z největších světových malířů v historii, mistr barokního stylu a nejznámější vlámský malíř 17. století.

Lovci ve sněhu, Stavba babylónské věže, Dětské hry anebo Zápas masopustu s půstem: to jsou nejznámější obrazy vlámského malíře Pietera Bruegela. Jeho nejcennějším dílem v Česku je obraz Senoseč z cyklu Měsíce, vystavený v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě.

Lobkowiczký zámek v Roudnici nad Labem, Lobkowiczký palác na Pražském hradě anebo Lobkovický palác na Malé Straně. Píší se různě, za všemi ale stojí šlechtický rod Lobkowiczů. Jejich rodové kořeny sahají do konce 14. století a ačkoli část rodiny po komunistickém převratu 1948 odešla do zahraničí, mnozí se po sametové revoluci 1989 vrátili a nyní žijí v Čechách.

Od narození nejslavnějšího německého malíře Albrechta Dürera (1471–1528) uplynulo více než 550 let. Už téměř sto let patří jeho obraz Růžencová slavnost ke klenotům Národní galerie v Praze. Sám autor o něm po jeho dokončení v roce 1506 napsal, řekl, že podle něj v celé zemi není lepší dílo.

Seznamte se s nejznámějšími českými panovníky, knížaty a králi! Všechny v naší řadě nenajdete, ale ty nejznámější ano. Prozradíme vám i to, který vládl nejdéle, který se dožil nejvyššího věku, anebo kdo začal Zikmundovi Lucemburskému říkat Liška ryšavá.

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Barokní průčelí Jízdárny Pražského hradu z konce 17. století tvoří téměř celou jednu stranu ulice U Prašného mostu, která vede na Pražský hrad ze severní strany, přes Jelení příkop. V polovině 20. století byla Jízdárna adaptována na výstavní síň.

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.

Nádherná renesanční budova uvnitř Královské zahrady na okraji Jeleního příkopu byla postavena v 16. století architektem Bonifácem Wolmutem a Ulrikem Aostalisem. Průčelí je krásně zdobené dobovými sgrafity, přesto zde naleznete i námět se srpem a kladivem.