Nad
Chebem,
Libercem či
Vlašimí drží svou ochrannou ruku
rytíř Roland, Brno a
Trutnov si hýčkají své draky a
své patrony mají i další města. Podobně na tom jsou naše
hory a
skalní města: znáte jejich mytické strážce a ochránce?
Krkonoše a Krakonoš
Démon s kopyty, parožím a ocasem, anebo pohádkový vousatý muž s fajfkou, širokým kloboukem a holí v ruce?
Krakonoše, bájného pána
našich nejvyšších hor Krkonoš, si většina z nás představí tak, jak ho zná z
televizních večerníčků, tedy z
Krkonošských pohádek. Jeho původ je prastarý a zdaleka ho nenajdete jen v Krkonoších. Pojďte s
Kudy z nudy na
výlety za Krakonošem a poznejte pána hor v jeho nejstrašidelnější, nejpodivnější i nejpřitažlivější podobě! Za zastavení stojí třeba
socha Krakonoše v
Mariánských Lázních – od jeho horského království je to opravdu hodně daleko, zato do
parku miniatur Boheminium to je jen pár kroků. A navíc tenhle Krakonoš patří mezi
kouzelné sochy, které při splnění určitých podmínek prý nosí štěstí – vyzkoušejte si to!
Jeseníky a Praděd
Podle starých německých pověstí je horský duch
Praděd příbuzným
Krakonoše. Nebýt toho, že „žijí“ dost daleko od sebe, ty dva byste si snadno mohli splést – také ochránce
Jeseníků je vousatý stařec se stříbrnými vousy, mechovým kloboukem a sukovicí. Stejně se jmenuje nejenom
nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy a českého Slezska, ale také
vysílač s rozhlednou na jejím vrcholu a bylinné likéry. Sochu bájného ducha hor,
děda Praděda, najdete například ve vestibulu vysílače. Je jednou z
kolekce dřevěných soch Pradědů v životní velikosti, které vyřezal řezbář
Jiří Halouzka. Sochy jsou rozmístěné na důležitých křižovatkách Jeseníků. Poslední, čtrnáctou, pak jejich autor osadil v
Jiříkově, kde má svou veřejně přístupnou
galerii. Na tu dohlíží vůbec největší ze všech soch bájného ochránce hor,
deset metrů vysoký Praděd.
Orlické hory, Rampušák a Kačenka
Zatímco v
Praděda i
Krakonoše lidé věřili už před stovkami let,
Rampušák v roce 2022 oslavil teprve šedesátiny. Postavu fiktivního ochránce vymyslel v roce 1962
Jiří Dvořák, redaktor
Československého rozhlasu a časopisu
Turista, a to pro pořad o
Orlických horách v cyklu
Kam na dovolenou. Rampušák, pojmenovaný podle vesničky
Rampuše, měl úspěch: dnes se tak jmenuje
pivovar v
Dobrušce i zdejší pivo,
turistické chaty i
penziony.
Rampušák se ale o Orlické hory nestará sám, společnost mu dělá
princezna Kačenka. Podle některých pověstí Rampušákovi patří zima a na jaře předává vládu Kačence, podle jiných o hory svorně pečují celý rok společně. Jisté je, že i když Kačenka má prý své sídlo na hřebenech hor, na
Vrchmezí, doma je hlavně v
Deštném v Orlických horách. S dětmi si tu můžete projít
Kačenčinu pohádkovou stezku,
Beskydy a Radegast
Ochráncem
Beskyd je
Radegast, starý slovanský bůh pohostinnosti, slunce, štěstí, hojnosti, úrody a války. Jeho socha střeží cestu z
Pusteven na
Radhošť, nesmíme zapomenout ani na
pivo značky Radegast. Nošovický pivovar láká na
exkurze i na cyklistické
Radegastovy okruhy. Také Radegast prý plní přání, a to těm, kteří se dotknou slunce na jeho opasku.
Jizerské hory a Muhu
Tajemné jméno, ještě tajemnější původ a vyhlídka nad
Lázněmi Libverda: pokud jste nikdy neslyšeli o dobrém duchovi
Jizerských hor jménem
Muhu, pak na něj právě tady narazíte – respektive na jeho dřevěnou sochu. Lesní muž s očima jako hluboké tůně, obrostlý dubovým listím a s dlouhými prsty, zkroucenými jako větve stromů, byl stvořen z horské půdy, větru a dešťové mlhy. Domov má na
kopci Muchov u
Tanvaldu, ale na jeho nejznámější dřevěnou sochu narazíte na
vyhlídce nad známou
restaurací Obří sud. Vy i Muhu odtud dohlédnete na nejvyšší bod české strany Jizerských hor,
vrch Smrk s
rozhlednou. Možná budete mít štěstí a zaslechnete houkání sov – právě podle teskného „muhúúú“ prý Muhu získal své jméno.
Krušné hory a Marzebilla
Neméně tajemná je
Marzebilla, vládkyně
Krušných hor. Potkáte se s ní například na
Plešivci, na
naučné stezce krušnohorských pověstí. Mytická stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem vytvářeli pověsti a obohacovali jimi pohádkový svět. Marzebillin příběh začíná na ztraceném zámku, který stával někde mezi
Výsluním a
Jelení horou. Zamilovala se do rytíře, utekla s ním z domova, ale zemřela opuštěná a v bídě. Od té doby chodí nešťastná po místech, kde zažívala radostné a slunné dny svého mládí, jako duch Krušných hor se srdcem v rukou. Podobně jako jiní ochránci hor dobrým lidem pomáhá z nesnází, ale zlým neváhá oplatit zlem: nechá je zabloudit v močálech a bažinách, sejít z cesty a navždy se ztratit. V Krušných horách k tomu má spousty skvělých míst.
Brdy a Fabián
V
Brdech na
kopci Velká Baba nad
Hostomicemi kdysi stával hrad, kam si přivedl mladou ženu
rytíř Fabián. Jeho opuštěná milenka se mu za to škaredě pomstila: hrad nechala zmizet a Fabiána zaklela v lesního ducha. Na
Plešivci má Fabián svou
zahrádku, je po něm pojmenovaný i jeden z
lesních pramenů, koupe se v tajemném
Smaragdovém jezírku a na Velké Babě pak objevíte skálu zvanou
Fabiánovo lože, prý jediný zbytek starého sídla; tady patron brdských hvozdů občas odpočívá.
Fabián se stal dobrým duchem brdských lesů, který se prý projevuje jen táhlým a děsivým houkáním. Ačkoli není ani hodný, ani zlý, tenhle zvuk prý nikdy nebylo radno napodobovat a už vůbec na něj odpovídat. Projděte se raději po
Fabiánově naučné stezce, která vede několika obcemi
Podbrdska.
Svatošské skály a Jan Svatoš
Podobně trpký osud jako
Fabián prožil
Jan Svatoš, poslední kníže duchů Země, vzduchu, ohně a vod Loketského kraje. Jmenují se po něm
Svatošské skály, skalní věže a jehly nad
řekou Ohří mezi
Loktem a
Karlovými Vary. Nejznámější verze vypráví, že Jan Svatoš se zaslíbil vodní víle z Ohře výměnou za všechno vědění světa. Po čase ale potkal dívku, kterou si chtěl vzít za ženu. Vzdal se své nesmrtelnosti, ztratil magickou ochranu a doufal, že starý slib zlomí pomocí kouzel. Nepovedlo se, vodní víla proměnila svatební průvod právě do podoby
Svatošských skal. Za sebou dnes na břehu řeky stojí Kapucín a Ministranti, Ženich s Nevěstou, Páter a Svědkové, opodál pak Muzikanti, Tchán, Tchýně a nakonec Zámek.
Novohradské hory a Hejmon
Ochránce
Novohradských hor na pomezí Česka a Rakouska se nazývá
Hejmon či
Hejmor. Trestá křivdy, pomáhá slabým a spadeno prý má zejména na pytláky – ostatně prý má za sebou minulost nepoctivého myslivce, který nyní jako strašidlo musí odčinit své hříchy. Nejčastěji se s ním setkáte v podobě přírodních živlů: bere na sebe podobu větru a bouřky, ale také zvířat. Lidské podobě se většinou vyhýbá, přesto právě takového Hejmona spatříte na návsi v
Pohorské Vsi.
Slavkovský les a Kober
Od všech dosud uvedených bytostí se v lecčems liší
Kober, patron
Slavkovského lesa. Podle pověstí jde o obra. Když si tu však začali lidé budovat svá obydlí, stáhl se Kober do lesů a už dlouho o něm nikdo neslyšel.
Český les a Nikl
Málo známý je rovněž lesní duch
Nikl, patron sklářů a dřevařů z
Českého lesa. Nikl, v německých pověstech nazývaný
Nippel, má dvě tváře, dobrou bílou a zlou černou. Jeho sídlem byl údajně
Kamenný vrch (739 m) zvaný
Niklasberg poblíž
Bělé nad Radbuzou.
Králický Sněžník a Stamichman
Jako každé správné pohoří má svého strážce a ochránce i
Králický Sněžník. Pečuje o něj
skřítek Stamichman, v
horském resortu na Dolní Moravě můžete s dětmi navštívit
Stamichmanovu štolu a projít se po
Stamichmanově stezce.