ÚvodAktualityJak dobře znáte duchy a ochránce našich hor a skal?
Příroda

Jak dobře znáte duchy a ochránce našich hor a skal?

Poslechněte si audio verzi článku
Kačenka, Fabián, Hejmon, Stamichman nebo Rýbrcoul: to je jen část ochránců a dobrých duchů českých a moravských hor a skal. Ty nejznámější samozřejmě znáte, ale v našem výčtu ani oni nesmí chybět – krkonošský Krakonoš, Praděd z Pradědu nebo Muhu, pán Jizerských hor. Pojďte se s nimi seznámit!
Nad Chebem, Libercem či Vlašimí drží svou ochrannou ruku rytíř Roland, Brno a Trutnov si hýčkají své draky a své patrony mají i další města. Podobně na tom jsou naše hory a skalní města: znáte jejich mytické strážce a ochránce?
 

Krkonoše a Krakonoš

Démon s kopyty, parožím a ocasem, anebo pohádkový vousatý muž s fajfkou, širokým kloboukem a holí v ruce? Krakonoše, bájného pána našich nejvyšších hor Krkonoš, si většina z nás představí tak, jak ho zná z televizních večerníčků, tedy z Krkonošských pohádek. Jeho původ je prastarý a zdaleka ho nenajdete jen v Krkonoších. Pojďte s Kudy z nudy na výlety za Krakonošem a poznejte pána hor v jeho nejstrašidelnější, nejpodivnější i nejpřitažlivější podobě! Za zastavení stojí třeba socha KrakonošeMariánských Lázních – od jeho horského království je to opravdu hodně daleko, zato do parku miniatur Boheminium to je jen pár kroků. A navíc tenhle Krakonoš patří mezi kouzelné sochy, které při splnění určitých podmínek prý nosí štěstí – vyzkoušejte si to!
 

Jeseníky a Praděd

Podle starých německých pověstí je horský duch Praděd příbuzným Krakonoše. Nebýt toho, že „žijí“ dost daleko od sebe, ty dva byste si snadno mohli splést – také ochránce Jeseníků je vousatý stařec se stříbrnými vousy, mechovým kloboukem a sukovicí. Stejně se jmenuje nejenom nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy a českého Slezska, ale také vysílač s rozhlednou na jejím vrcholu a bylinné likéry. Sochu bájného ducha hor, děda Praděda, najdete například ve vestibulu vysílače. Je jednou z kolekce dřevěných soch Pradědů v životní velikosti, které vyřezal řezbář Jiří Halouzka. Sochy jsou rozmístěné na důležitých křižovatkách Jeseníků. Poslední, čtrnáctou, pak jejich autor osadil v Jiříkově, kde má svou veřejně přístupnou galerii. Na tu dohlíží vůbec největší ze všech soch bájného ochránce hor, deset metrů vysoký Praděd.
 

Orlické hory, Rampušák a Kačenka

Zatímco v Praděda i Krakonoše lidé věřili už před stovkami let, Rampušák v roce 2022 oslavil teprve šedesátiny. Postavu fiktivního ochránce vymyslel v roce 1962 Jiří Dvořák, redaktor Československého rozhlasu a časopisu Turista, a to pro pořad o Orlických horách v cyklu Kam na dovolenou. Rampušák, pojmenovaný podle vesničky Rampuše, měl úspěch: dnes se tak jmenuje pivovarDobrušce i zdejší pivo, turistické chaty i penziony.

Rampušák se ale o Orlické hory nestará sám, společnost mu dělá princezna Kačenka. Podle některých pověstí Rampušákovi patří zima a na jaře předává vládu Kačence, podle jiných o hory svorně pečují celý rok společně. Jisté je, že i když Kačenka má prý své sídlo na hřebenech hor, na Vrchmezí, doma je hlavně v Deštném v Orlických horách. S dětmi si tu můžete projít Kačenčinu pohádkovou stezku,
 

Beskydy a Radegast

Ochráncem Beskyd je Radegast, starý slovanský bůh pohostinnosti, slunce, štěstí, hojnosti, úrody a války. Jeho socha střeží cestu z Pusteven na Radhošť, nesmíme zapomenout ani na pivo značky Radegast. Nošovický pivovar láká na exkurze i na cyklistické Radegastovy okruhy. Také Radegast prý plní přání, a to těm, kteří se dotknou slunce na jeho opasku.
 

Jizerské hory a Muhu

Tajemné jméno, ještě tajemnější původ a vyhlídka nad Lázněmi Libverda: pokud jste nikdy neslyšeli o dobrém duchovi Jizerských hor jménem Muhu, pak na něj právě tady narazíte – respektive na jeho dřevěnou sochu. Lesní muž s očima jako hluboké tůně, obrostlý dubovým listím a s dlouhými prsty, zkroucenými jako větve stromů, byl stvořen z horské půdy, větru a dešťové mlhy. Domov má na kopci Muchov u Tanvaldu, ale na jeho nejznámější dřevěnou sochu narazíte na vyhlídce nad známou restaurací Obří sud. Vy i Muhu odtud dohlédnete na nejvyšší bod české strany Jizerských hor, vrch Smrkrozhlednou. Možná budete mít štěstí a zaslechnete houkání sov – právě podle teskného „muhúúú“ prý Muhu získal své jméno.
 

Krušné hory a Marzebilla

Neméně tajemná je Marzebilla, vládkyně Krušných hor. Potkáte se s ní například na Plešivci, na naučné stezce krušnohorských pověstí. Mytická stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem vytvářeli pověsti a obohacovali jimi pohádkový svět. Marzebillin příběh začíná na ztraceném zámku, který stával někde mezi Výsluním a Jelení horou. Zamilovala se do rytíře, utekla s ním z domova, ale zemřela opuštěná a v bídě. Od té doby chodí nešťastná po místech, kde zažívala radostné a slunné dny svého mládí, jako duch Krušných hor se srdcem v rukou. Podobně jako jiní ochránci hor dobrým lidem pomáhá z nesnází, ale zlým neváhá oplatit zlem: nechá je zabloudit v močálech a bažinách, sejít z cesty a navždy se ztratit. V Krušných horách k tomu má spousty skvělých míst.
 

Brdy a Fabián

Brdech na kopci Velká Baba nad Hostomicemi kdysi stával hrad, kam si přivedl mladou ženu rytíř Fabián. Jeho opuštěná milenka se mu za to škaredě pomstila: hrad nechala zmizet a Fabiána zaklela v lesního ducha. Na Plešivci má Fabián svou zahrádku, je po něm pojmenovaný i jeden z lesních pramenů, koupe se v tajemném Smaragdovém jezírku a na Velké Babě pak objevíte skálu zvanou Fabiánovo lože, prý jediný zbytek starého sídla; tady patron brdských hvozdů občas odpočívá.

Fabián se stal dobrým duchem brdských lesů, který se prý projevuje jen táhlým a děsivým houkáním. Ačkoli není ani hodný, ani zlý, tenhle zvuk prý nikdy nebylo radno napodobovat a už vůbec na něj odpovídat. Projděte se raději po Fabiánově naučné stezce, která vede několika obcemi Podbrdska.
 

Svatošské skály a Jan Svatoš

Podobně trpký osud jako Fabián prožil Jan Svatoš, poslední kníže duchů Země, vzduchu, ohně a vod Loketského kraje. Jmenují se po něm Svatošské skály, skalní věže a jehly nad řekou Ohří mezi Loktem a Karlovými Vary. Nejznámější verze vypráví, že Jan Svatoš se zaslíbil vodní víle z Ohře výměnou za všechno vědění světa. Po čase ale potkal dívku, kterou si chtěl vzít za ženu. Vzdal se své nesmrtelnosti, ztratil magickou ochranu a doufal, že starý slib zlomí pomocí kouzel. Nepovedlo se, vodní víla proměnila svatební průvod právě do podoby Svatošských skal. Za sebou dnes na břehu řeky stojí Kapucín a Ministranti, Ženich s Nevěstou, Páter a Svědkové, opodál pak Muzikanti, Tchán, Tchýně a nakonec Zámek.
 

Novohradské hory a Hejmon

Ochránce Novohradských hor na pomezí Česka a Rakouska se nazývá Hejmon či Hejmor. Trestá křivdy, pomáhá slabým a spadeno prý má zejména na pytláky – ostatně prý má za sebou minulost nepoctivého myslivce, který nyní jako strašidlo musí odčinit své hříchy. Nejčastěji se s ním setkáte v podobě přírodních živlů: bere na sebe podobu větru a bouřky, ale také zvířat. Lidské podobě se většinou vyhýbá, přesto právě takového Hejmona spatříte na návsi v Pohorské Vsi.
 

Slavkovský les a Kober

Od všech dosud uvedených bytostí se v lecčems liší Kober, patron Slavkovského lesa. Podle pověstí jde o obra. Když si tu však začali lidé budovat svá obydlí, stáhl se Kober do lesů a už dlouho o něm nikdo neslyšel.
 

Český les a Nikl

Málo známý je rovněž lesní duch Nikl, patron sklářů a dřevařů z Českého lesa. Nikl, v německých pověstech nazývaný Nippel, má dvě tváře, dobrou bílou a zlou černou. Jeho sídlem byl údajně Kamenný vrch (739 m) zvaný Niklasberg poblíž Bělé nad Radbuzou.
 

Králický Sněžník a Stamichman

Jako každé správné pohoří má svého strážce a ochránce i Králický Sněžník. Pečuje o něj skřítek Stamichman, v horském resortu na Dolní Moravě můžete s dětmi navštívit Stamichmanovu štolu a projít se po Stamichmanově stezce.
Chráněná krajinná oblast Beskydy Příroda

Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Stamichmanova štola na Dolní Moravě Zážitky

Stamichmanova štola na Dolní Moravě

Objevte 450 metrů podzemní štoly s hornickou expozicí a prožijte její příběh s interaktivními hrami Geofun.

Vyhlídky nad Lázněmi Libverda Příroda

Vyhlídky nad Lázněmi Libverda

Pět atraktivních vyhlídkových míst nad Lázněmi Libverda je osazeno dřevěným stojanem s informační tabulí. Na každé z nich najdete jednu z místních legend společně s místopisem vztahujícím se k vyhlídce.

Kačenčina pohádková stezka v Deštném v Orlických horách Příroda

Kačenčina pohádková stezka v Deštném v Orlických horách

Kačenka, vládkyně Orlických hor, vás provede stezkou, jejíž součástí je pohádkový příběh a několik stanovišť s interaktivními prvky a úkoly související s příběhem daného stanoviště. Pro soutěživé je součástí stezky pohlednice, do které se sbírají razítka, která jsou u každé zastávky.

Přírodní park Písecké hory Příroda

Přírodní park Písecké hory

Písecké hory představují zalesněný hřeben, který se rozléhá v délce asi 20 km na jihovýchod od města Písku až k údolím řeky Vltavy. Samotné označení "hory" nesouvisí s výškou zdejších vrchů, ale s hornickou minulostí, která je s Píseckými horami spjata.

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník Příroda

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory Příroda

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Vrchol Vrchmezí v Orlických horách Příroda

Vrchol Vrchmezí v Orlických horách

Vrchmezí je výrazný vrchol (1084 m) v severní části hlavního hřebenu Orlických hor, asi 4 km jihovýchodně od Olešnice v Orlických horách. Po Velké a Malé Deštné je Vrchmezí třetí nejvyšší horou pohoří.

Krušné hory – tajemné Rudohoří Příroda

Krušné hory – tajemné Rudohoří

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Orlické hory – dominanta východních Čech Příroda

Orlické hory – dominanta východních Čech

Orlické hory jsou horskou oblastí, která se táhne od Olešnice na severozápadě po Heřmanovice na jihovýchodě a která je proťata hlubokými údolími Divoké a Tiché Orlice. Celá oblast je protkaná hustou sítí pěších, cyklo i lyžařských tras.

Jeseníky – hory, které si zamilujete Příroda

Jeseníky – hory, které si zamilujete

Jeseníky s podhůřím jsou horským rájem s mnoha přírodními, historickými i technickými poklady. V létě zde najdete stovky dobře značených tras jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Nejen vyhlášená střediska zimních sportů, ale i lázně, památky a kulturní akce jsou důvodem, proč je navštívit i v zimě.

Krakonošova snídaně – významná křižovatka Krkonoš Příroda

Krakonošova snídaně – významná křižovatka Krkonoš

Krakonošova snídaně je významný turistický bod krkonošských hor. Odpočinkové místo leží v údolí řeky Mumlavy mezi Lysou horou a Voseckou boudou. V letní sezoně zde funguje informační srub správy KRNAP.

Krkonoše na běžkách – okolo Pece přes nejvyšší vrcholy Zimní sporty

Krkonoše na běžkách – okolo Pece přes nejvyšší vrcholy

Náročnější trasa z Pece pod Sněžkou vás provede hlavním hřebenem východních Krkonoš s nejvyššími vrcholy České republiky – Sněžkou, Studniční a Luční horou. Tato trasa je určena zdatnějším lyžařům a milovníkům dalekých rozhledů.

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí Příroda

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava Ubytování

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…

Rozhledna Praděd na nejvyšší hoře Moravy Příroda

Rozhledna Praděd na nejvyšší hoře Moravy

Nejvyšší horou Moravy a zároveň nejvyšším vrcholem Hrubého a Nízkého Jeseníku je Praděd (1 492 m). Na jeho vrcholku stojí televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Horní plošina vysílače je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Masarykova chata na Šerlichu – za rodinnou atmosférou do Orlických hor Gurmánská turistika

Masarykova chata na Šerlichu – za rodinnou atmosférou do Orlických hor

Svojí polohou, dostupností i nadmořskou výškou je Šerlich ideálním výchozím místem k nejzajímavějším místům Orlických hor – na Velkou Deštnou, do národní přírodní rezervace Bukačka, k Šerlišskému mlýnu, dále na Sedloňovský černý kříž, nebo na Vrchmezí.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek Příroda

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek

Horské sedlo Skřítek (877 m n.m.), které odděluje nejjižnější část Hrubého Jeseníku od Hraběšické hornatiny, je východiskem řady turistických hřebenových túr. Najdete tu také motorest, jehož parkoviště hlídá socha Skřítka, dobrého ducha Jeseníků.

Pustevny – útulny Libušín a Maměnka Gurmánská turistika

Pustevny – útulny Libušín a Maměnka

V blízkosti horní stanice lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebná horská chalupa Maměnka, Libušín byl v březnu 2014 zničen požárem, po dlouhé rekonstrukci se otevřel v červenci 2020. Objekty navrhnul architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce.

Chráněná krajinná oblast Český les Příroda

Chráněná krajinná oblast Český les

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice Příroda

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice (dřive Radegast) má 9 zastavení pojednávajících o přírodě, krajině i historii tohoto krásného, a všeobecně známého koutu Beskyd.

Beskydská horská stezka nejen pro lyžaře Příroda

Beskydská horská stezka nejen pro lyžaře

Na trase dlouhé 8 km, která vede z Pusteven úbočím Čertova mlýna (1205 m) k horskému hotelu na Martiňáku, je 9 zastavení, kde se dozvíte, co zajímavého tu žije a roste, čím jsou vzácné lesy v okolí, kde se ukrývali partyzáni nebo kde podle pověsti stavěl čert.

Tolštejnské panství v Lužických horách Zážitky

Tolštejnské panství v Lužických horách

Na nejsevernějším okraji České republiky, ve Šluknovském výběžku najdete Tolštejnské panství, oblast ve které probíhá časově neomezená turistická hra Vandrování po Tolštejnském panství. Název byl odvozen od místní krajinné dominanty, kterou je bývalý středověký hrad Tolštejn.

Lazurová hora u Chodové Plané Památky

Lazurová hora u Chodové Plané

Na Lazurovém vrchu (650 m n. m.) nad Kosím potokem u Chodové Plané je možné nalézt zbytky hradu z poloviny 14. století, který se nazýval Michalšperk. Jeho hlavním úkolem bylo strážit stříbrné doly, které byly v majetku rodu Šliků.

Svatošské skály u Lokte – zkamenělá svatba Příroda

Svatošské skály u Lokte – zkamenělá svatba

V Karlovarském žulovém masívu vznikl působením řeky Ohře chráněný přírodní výtvor Svatošské skály s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník Příroda

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 – 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Socha Radegasta na hoře Radhošť Příroda

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Radegastovým domovem byla odedávna hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu údajně na Radhošť zavítali.

Dům přírody Brd Zážitky

Dům přírody Brd

Návštěvnické a informační centrum vzniklo roku 2023 v areálu loveckého zámečku Tři Trubky u Strašic na Rokycansku. Expozice je umístěna v exteriéru areálu, zejména v jeho hospodářských budovách.

Pradědovo dětské muzeum Zážitky

Pradědovo dětské muzeum

Pradědovo dětské muzeum představuje Jeseníky hravou, zábavnou a interaktivní formou. Zábavní park nabízí takřka 600 m² hravých expozic v interiéru a 0,2 ha velké přírodní dětské hřiště. Pradědovo muzeum je ideální za každého počasí, otevřeno má celoročně.

Radegastovy okruhy v Beskydech Letní sporty

Radegastovy okruhy v Beskydech

Radegastovy okruhy – to je název sedmi cyklistických tratí různých obtížností a délek, které propojují nejatraktivnější místa Radegastových Beskyd. Středem sedmi tras bude oblast Horeček mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Trojanovicemi.

Chobot, mříž, vousy i ocas: deset procházek k sochám, které nosí štěstí

Chobot, mříž, vousy i ocas: deset procházek k sochám, které nosí štěstí

Jdete kolem sochy, která má některé místo podezřele oblýskané? Sláva, právě jste objevili recept na štěstí. Soch, které za dotek či pohlazení slibují splnění tajných přání je celá řada a najdete je i v Česku – a my na portálu Kudy z nudy víme, kde. Takže hurá za štěstím, ať vám neufrnkne před nosem!

Stamichmanova stezka na Dolní Moravě Příroda

Stamichmanova stezka na Dolní Moravě

Slyšeli jste už někdy o tajemném patronu hor Stamichmanovi? Jedná se o horského ducha okolí Kralického Sněžníku, který obývá zdejší kopce. Jeho chýše je dobře ukrytá v hlubokých lesích, ale vy můžete díky nové stezce navštívit model jeho obydlí v životní velikosti!

Krakonoš: démon, pohádkový dědeček i předloha Tolkienova čaroděje Gandalfa

Krakonoš: démon, pohádkový dědeček i předloha Tolkienova čaroděje Gandalfa

Krkonošské pohádky z televizních Večerníčků a další filmové pohádky a příběhy, staré mapy, pohádkové muzeum, sochy, hotely a dokonce i pivovar: to jsou místa, kde se můžete setkat s Krakonošem. Prastarý vládce Krkonoš se dokonce stal předobrazem pro čaroděje Gandalfa z Hobita a Pána prstenů.

CHKO Slavkovský les – ostrov zeleně v lázeňském trojúhelníku Příroda

CHKO Slavkovský les – ostrov zeleně v lázeňském trojúhelníku

Chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les je možné přirovnat k hornatému ostrovu zeleně, klidu a dosud málo narušené přírody v geografickém trojúhelníku Karlových Varů, Mariánských a Františkových Lázní.

Přírodní park Novohradské hory Příroda

Přírodní park Novohradské hory

Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.

Praděd – nejvyšší hora Moravy Příroda

Praděd – nejvyšší hora Moravy

Praděd nejvyšší hora Moravy a Slezska (1491 m) je svou majestátností symbolem Jeseníků i celého kraje. Zároveň představuje nejvyšší horu Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska. Masív Pradědu je přírodní rezervací s charakteristickou květenou alpských polí.

Naučná stezka Modré putování za zázračnou vodou v Bedřichově Příroda

Naučná stezka Modré putování za zázračnou vodou v Bedřichově

Naučná stezka vznikla na základě tradovaných pověstí, jež se uchovaly až do dnešních časů, vede nás na místa pro mnohé známá, ale přitom jiná a propojená tajemnem.

Vrchol Smrk – nejvyšší hora Jizerských hor Příroda

Vrchol Smrk – nejvyšší hora Jizerských hor

Smrk, s výškou 1124 m, je nejvyšší hora české části Jizerských hor. Vrcholek Smrku netvoří vrcholové skalisko, ale spíše plošina s označením triangulačního bodu.

Mýtická krušnohorská stezka na Plešivci – stezka krušnohorských pověstí Příroda

Mýtická krušnohorská stezka na Plešivci – stezka krušnohorských pověstí

Krátkou procházkou pod vrcholem Plešivce o dléce cca 750 m vás budou provázet dřevěné sochy mýtických bytostí Krušných hor. Stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem, dráždili svou fantazii a obohacovali nejen dětský pohádkový svět.

Vrch Burkovák – pravěké kultovní místo i husitské shromaždiště Příroda

Vrch Burkovák – pravěké kultovní místo i husitské shromaždiště

Na kopci Burkováku, mezi Pískem a Bechyní, stojí dřevěný památník s vytesaným kalichem, v zemi je zasazena malá tabulka s nápisem. Místo bývalo zasvěcené náboženským rituálům však již v době bronzové a halštatské.

Památník posledního zastřeleného vlka v Beskydech Příroda

Památník posledního zastřeleného vlka v Beskydech

Památný kámen posledního zastřeleného vlka stojí na místě, kde byla tato šelma zabita výstřelem z lovcovy pušky, a tím začala necelých 100 let dlouhá éra, kdy vlci v Beskydech nežili. Poslední vlk v Moravskoslezských Beskydech byl zastřelen ve čtvrtek 5. března 1914 v lesích mezi Hrčavou a Bukovcem.

Plešivec a Čertova kazatelna v Brdech Příroda

Plešivec a Čertova kazatelna v Brdech

Plešivec (654 m) je díky svému výraznému tvaru a poloze jednou z nejvýraznějších brdských hor. Leží zhruba 2 km severně od městyse Jince a své okolí výrazně převyšuje. Nedaleko vrcholu se nachází hojně navštěvovaná Čertova kazatelna, která nabízí jeden z nejkrásnějších rozhledů v Brdech.

Osvědčené tipy na výlet: 11 výletů za Krakonošem

Osvědčené tipy na výlet: 11 výletů za Krakonošem

Krakonoše coby pána a vládce nejvyšších českých hor zná skutečně každý. Po hrdinovi pohádek a oblíbených Večerníčků je navíc pojmenovaná celá řada míst, a to jak známých, tak těch, která každý nezná. Schválně, kolik z nich jste už navštívili a o kterých jste nikdy v životě neslyšeli?

Království Zlatokopa Henryho Zážitky

Království Zlatokopa Henryho

Poznáte neuvěřitelnou životní cestu legendy československého trampingu a zlatokopectví Zlatokopa Henryho.

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj Zimní sporty

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj

Projekt propojuje pravidelně upravovanými lyžařskými trasami celé Krkonoše, což je plně srovnatelné i ve světovém měřítku. V každé zimní sezóně je připraveno pro návštěvníky Krkonoš více než 500 km vyznačených a pravidelně upravovaných lyžařských běžeckých tras.

Krakonošova kašna v Trutnově Památky

Krakonošova kašna v Trutnově

Trutnovskému náměstí dominuje od roku 1892 Krakonošova kašna. Autorem návrhu kašny je profesor trutnovské reálky Josef Kirschner.

Trojmezenský prales u Plešného jezera Příroda

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.

Fabiánova naučná stezka Letní sporty

Fabiánova naučná stezka

Fabiánova naučná stezka vede obcemi Podbrdského regionu, poukazuje na místní pamětihodnosti a seznamuje turisty a cyklistmi s krásami tohoto regionu.

Krakonošova zahrádka Příroda

Krakonošova zahrádka

Krakonošova zahrádka se rozprostírá v horní části Úpské jámy a tvoří ji volně vymezený prostor travnatého terasovitého svahu pod skalnatými srázy Studniční stěny a mírnější Úpské hrany. Místo je domovem vzácné flóry a fauny.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice Příroda

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Jesenická lyžařská magistrála Zimní sporty

Jesenická lyžařská magistrála

Magistrála Hrubého Jeseníku nabízí holé pláně, hluboké lesy, daleké výhledy z vrcholu i náročné sjezdy a výstupy. Navíc je trasa dobře značena a lyžařská stopa bývá prakticky vždy dobře projeta. Celkově je propojeno cca 300 km tras na 12 lokalitách.

Fabiánovo lože – skalní útvar v Brdech Příroda

Fabiánovo lože – skalní útvar v Brdech

Fabiánovo lože, skalní útvar nedaleko vrchu Velká Baba v severovýchodní části Brd, představuje asi 3 metry vysoké rozeklané skalisko, kde dva skalní bloky, opřené o sebe, vytvářejí v dolní části průchozí rozsedlinu. Místo je spojeno s pověstí o Fabiánovi, pánu Brd.

Vrch Velká Baba – sídlo pána brdských lesů Fabiána Příroda

Vrch Velká Baba – sídlo pána brdských lesů Fabiána

Vrch Velká Baba (615 m) naleznete v severovýchodních Brdech. Lesnatý kopec v Brdské vrchovině je vysoký 614,5 m n. m. Nachází se zhruba 3 km jižně od města Hostomice pod Brdy.

Starý Krakonoš v Mariánských Lázních Památky

Starý Krakonoš v Mariánských Lázních

U hotelu Krakonoš si u staré sochy Krakonoše můžete nechat splnit své přání – stačí na přání myslet, dotknout se zázračného kamene v Krakonošově opasku a 3x sochu obskákat po jedné noze.

Rýbrcoul – duch hor aneb co vydaly hlubiny země Zážitky

Rýbrcoul – duch hor aneb co vydaly hlubiny země

Spojte své výlety do oblasti východních Krkonoš s poznáváním. Naše hra již nabízí 5 tras, při kterých nejen poznáte zajímavá místa, ale také se něco dozvíte, užijete si zábavu a budete odměněni mincemi s motivy mýtických a mystických bytostí.

Další aktuality

Objevte naše slaniska – unikáty české přírody

Dnes vám představíme opravdové unikáty české přírody – u nás extrémně vzácná slaniska, tedy místa, s vysokým obsahem soli v půdě a vodě. Slanisko je vlastně zvláštní typ mokřadů, pro něž je typická velká salinita. U moře o žádný zázrak nejde, ale ve vnitrozemí je to už něco jiného. Zdejší slaniska vznikla díky minerálním pramenům či při nahromadění soli jako důsledku střídání vlhkého a suchého období, kdy se voda vypařuje, a do půdy jsou vtahovány minerální látky. Někdy se sůl dostává k povrchu z nasycených usazenin po pravěkých mořích… Slaniska jsou domovem vzácných druhů slanomilných rostlin, tzv. halofytů a určitých druhů obojživelníků, ptáků a hmyzu. Kam se za slanisky vypravit vám prozradí Kudy z nudy v dnešních tipech.
13. listopad 2024 10:00
Příroda

10 tipů na krásné a snadno dostupné vodopády

Rádi byste vyrazili do přírody za pěknými vodopády, ale nechce se vám zdolávat spoustu kilometrů? Pak se inspirujte našimi tipy, které vás zavedou k "padajícím vodám", které naleznete ne příliš daleko od místa, kde se dá zaparkovat a navíc se k nim dostanete pohodlnou cestou. Tak tedy vzhůru za vodopády po celý rok!
13. listopad 2024 8:58
Příroda

Věda a historie není nuda: vesnice na dnech přehrad, přístupné jen v suchých letech

Kdo chce vidět místa, jindy zatopená a ukrytá na dnech našich přehrad, musí si počíhat na správný okamžik. Ten nastává v době, kdy se opravují jindy zatopené zdi hrází a další stavby, anebo v suchých měsících. Pojďte se s Kudy z nudy podívat na místa, kde se na dnech přehrad skrývají potopené vesnice, silnice, mlýny a mosty!
12. listopad 2024 8:51
Příroda

Zvířátka v zimě nespí, oslavte advent i Vánoce v zoologických zahradách

Vymýšlíte dětem netradiční oslavu svatého Mikuláše nebo zábavu na období adventu a Vánoc? Vezměte je do zoo! Program je nabitý večerními prohlídkami, vánočními dílničkami a krásná je také speciální světelná výzdoba. Portál Kudy z nudy vám přináší adventní nadílku napříč zoologickými zahradami po celé České republice.
12. listopad 2024 8:00
Příroda

Prozkoumejte skalní města Česka v barvách podzimu

Skalní města člověka přitahovala odedávna. V těžkých dobách sloužila lidem jako úkryt před nepřáteli nebo ke stavbě nedobytných sídel, v dobách míru jitřila fantazii dobrodruhům a romantikům, kteří v nich hledali klid nebo inspiraci a dali zajímavým skalním útvarům první názvy. Za fantaskními útvary skalních měst se můžete vydat také vy – ať už pěšky, na kole nebo vybavení lanem, strávíte v českých skalních městech mnoho nezapomenutelných chvil.
10. listopad 2024 8:41
Příroda

10 tipů, kde objevíte krásné velké skleníky aneb ve stínu i na výsluní

Malý skleník má na zahradě kdekdo, ale kde si prohlédnete krásné skleníkové obry? Kde stojí ty nejstarší a kde ty nejmodernější, co se v nich pěstovalo a pěstuje a co byste neměli přehlédnout? Pojďte se společně s portálem Kudy z nudy vypravit za exotikou pod sklem aneb do stínu i na výsluní.
10. listopad 2024 8:20
Příroda

Unikátní expozice zoologických zahrad lákají k návštěvě i v zimě

Nechte se zlákat unikátními expozicemi některých z našich zoologických zahrad a vydejte se na cestu za dobrodružstvím a poznáním. Dnes vám portál Kudy z nudy nabídne informace o unikátech, se kterými se můžete v našich zoologických zahradách potkat. Uvidíte, že zimní počasí výletům do zoo rozhodně nebrání, stačí si vybrat.
1. listopad 2024 12:00
Příroda

Nejmrazivější místa ČR: Šumava, Jizerky a Krkonoše

Víte, kde hledat nejmrazivější místa v ČR? Asi nebude žádným překvapením, že se většinou jedná o vrcholky hor, a to v Krkonoších, Krušných horách, Jeseníkách i Beskydech. Mezi českými rekordmany s absolutně nejnižšími hodnotami pod bodem mrazu jsou však šumavské slatě – Jezerní (Kvilda) a Rokytská (Modrava), a rovněž i osada Jizerka v Jizerských horách.
1. listopad 2024 5:00
Příroda