Nad
Chebem,
Libercem či
Vlašimí drží svou ochrannou ruku
rytíř Roland, Brno a
Trutnov si hýčkají své draky a
své patrony mají i další města. Podobně na tom jsou naše
hory a
skalní města: znáte jejich mytické strážce a ochránce?
Krkonoše a Krakonoš

Démon s kopyty, parožím a ocasem, anebo pohádkový vousatý muž s fajfkou, širokým kloboukem a holí v ruce?
Krakonoše, bájného pána
našich nejvyšších hor Krkonoš, si většina z nás představí tak, jak ho zná z
televizních večerníčků, tedy z
Krkonošských pohádek. Jeho původ je prastarý a zdaleka ho nenajdete jen v Krkonoších. Pojďte s
Kudy z nudy na
výlety za Krakonošem a poznejte pána hor v jeho nejstrašidelnější, nejpodivnější i nejpřitažlivější podobě! Za zastavení stojí třeba
socha Krakonoše v
Mariánských Lázních – od jeho horského království je to opravdu hodně daleko, zato do
parku miniatur Boheminium to je jen pár kroků. A navíc tenhle Krakonoš patří mezi
kouzelné sochy, které při splnění určitých podmínek prý nosí štěstí – vyzkoušejte si to!
Jeseníky a Praděd

Podle starých německých pověstí je horský duch
Praděd příbuzným
Krakonoše. Nebýt toho, že „žijí“ dost daleko od sebe, ty dva byste si snadno mohli splést – také ochránce
Jeseníků je vousatý stařec se stříbrnými vousy, mechovým kloboukem a sukovicí. Stejně se jmenuje nejenom
nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy a českého Slezska, ale také
vysílač s rozhlednou na jejím vrcholu a bylinné likéry. Sochu bájného ducha hor,
děda Praděda, najdete například ve vestibulu vysílače. Je jednou z
kolekce dřevěných soch Pradědů v životní velikosti, které vyřezal řezbář
Jiří Halouzka. Sochy jsou rozmístěné na důležitých křižovatkách Jeseníků. Poslední, čtrnáctou, pak jejich autor osadil v
Jiříkově, kde má svou veřejně přístupnou
galerii. Na tu dohlíží vůbec největší ze všech soch bájného ochránce hor,
deset metrů vysoký Praděd.
Orlické hory, Rampušák a Kačenka

Zatímco v
Praděda i
Krakonoše lidé věřili už před stovkami let,
Rampušák v roce 2022 oslavil teprve šedesátiny. Postavu fiktivního ochránce vymyslel v roce 1962
Jiří Dvořák, redaktor
Československého rozhlasu a časopisu
Turista, a to pro pořad o
Orlických horách v cyklu
Kam na dovolenou. Rampušák, pojmenovaný podle vesničky
Rampuše, měl úspěch: dnes se tak jmenuje
pivovar v
Dobrušce i zdejší pivo,
turistické chaty i
penziony.
Rampušák se ale o Orlické hory nestará sám, společnost mu dělá
princezna Kačenka. Podle některých pověstí Rampušákovi patří zima a na jaře předává vládu Kačence, podle jiných o hory svorně pečují celý rok společně. Jisté je, že i když Kačenka má prý své sídlo na hřebenech hor, na
Vrchmezí, doma je hlavně v
Deštném v Orlických horách. S dětmi si tu můžete projít
Kačenčinu pohádkovou stezku,
Beskydy a Radegast

Ochráncem
Beskyd je
Radegast, starý slovanský bůh pohostinnosti, slunce, štěstí, hojnosti, úrody a války. Jeho socha střeží cestu z
Pusteven na
Radhošť, nesmíme zapomenout ani na
pivo značky Radegast. Nošovický pivovar láká na
exkurze i na cyklistické
Radegastovy okruhy. Také Radegast prý plní přání, a to těm, kteří se dotknou slunce na jeho opasku.
Jizerské hory a Muhu

Tajemné jméno, ještě tajemnější původ a vyhlídka nad
Lázněmi Libverda: pokud jste nikdy neslyšeli o dobrém duchovi
Jizerských hor jménem
Muhu, pak na něj právě tady narazíte – respektive na jeho dřevěnou sochu. Lesní muž s očima jako hluboké tůně, obrostlý dubovým listím a s dlouhými prsty, zkroucenými jako větve stromů, byl stvořen z horské půdy, větru a dešťové mlhy. Domov má na
kopci Muchov u
Tanvaldu, ale na jeho nejznámější dřevěnou sochu narazíte na
vyhlídce nad známou
restaurací Obří sud. Vy i Muhu odtud dohlédnete na nejvyšší bod české strany Jizerských hor,
vrch Smrk s
rozhlednou. Možná budete mít štěstí a zaslechnete houkání sov – právě podle teskného „muhúúú“ prý Muhu získal své jméno.
Krušné hory a Marzebilla

Neméně tajemná je
Marzebilla, vládkyně
Krušných hor. Potkáte se s ní například na
Plešivci, na
naučné stezce krušnohorských pověstí. Mytická stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem vytvářeli pověsti a obohacovali jimi pohádkový svět. Marzebillin příběh začíná na ztraceném zámku, který stával někde mezi
Výsluním a
Jelení horou. Zamilovala se do rytíře, utekla s ním z domova, ale zemřela opuštěná a v bídě. Od té doby chodí nešťastná po místech, kde zažívala radostné a slunné dny svého mládí, jako duch Krušných hor se srdcem v rukou. Podobně jako jiní ochránci hor dobrým lidem pomáhá z nesnází, ale zlým neváhá oplatit zlem: nechá je zabloudit v močálech a bažinách, sejít z cesty a navždy se ztratit. V Krušných horách k tomu má spousty skvělých míst.
Brdy a Fabián

V
Brdech na
kopci Velká Baba nad
Hostomicemi kdysi stával hrad, kam si přivedl mladou ženu
rytíř Fabián. Jeho opuštěná milenka se mu za to škaredě pomstila: hrad nechala zmizet a Fabiána zaklela v lesního ducha. Na
Plešivci má Fabián svou
zahrádku, je po něm pojmenovaný i jeden z
lesních pramenů, koupe se v tajemném
Smaragdovém jezírku a na Velké Babě pak objevíte skálu zvanou
Fabiánovo lože, prý jediný zbytek starého sídla; tady patron brdských hvozdů občas odpočívá.
Fabián se stal dobrým duchem brdských lesů, který se prý projevuje jen táhlým a děsivým houkáním. Ačkoli není ani hodný, ani zlý, tenhle zvuk prý nikdy nebylo radno napodobovat a už vůbec na něj odpovídat. Projděte se raději po
Fabiánově naučné stezce, která vede několika obcemi
Podbrdska.
Svatošské skály a Jan Svatoš

Podobně trpký osud jako
Fabián prožil
Jan Svatoš, poslední kníže duchů Země, vzduchu, ohně a vod Loketského kraje. Jmenují se po něm
Svatošské skály, skalní věže a jehly nad
řekou Ohří mezi
Loktem a
Karlovými Vary. Nejznámější verze vypráví, že Jan Svatoš se zaslíbil vodní víle z Ohře výměnou za všechno vědění světa. Po čase ale potkal dívku, kterou si chtěl vzít za ženu. Vzdal se své nesmrtelnosti, ztratil magickou ochranu a doufal, že starý slib zlomí pomocí kouzel. Nepovedlo se, vodní víla proměnila svatební průvod právě do podoby
Svatošských skal. Za sebou dnes na břehu řeky stojí Kapucín a Ministranti, Ženich s Nevěstou, Páter a Svědkové, opodál pak Muzikanti, Tchán, Tchýně a nakonec Zámek.
Novohradské hory a Hejmon

Ochránce
Novohradských hor na pomezí Česka a Rakouska se nazývá
Hejmon či
Hejmor. Trestá křivdy, pomáhá slabým a spadeno prý má zejména na pytláky – ostatně prý má za sebou minulost nepoctivého myslivce, který nyní jako strašidlo musí odčinit své hříchy. Nejčastěji se s ním setkáte v podobě přírodních živlů: bere na sebe podobu větru a bouřky, ale také zvířat. Lidské podobě se většinou vyhýbá, přesto právě takového Hejmona spatříte na návsi v
Pohorské Vsi.
Slavkovský les a Kober

Od všech dosud uvedených bytostí se v lecčems liší
Kober, patron
Slavkovského lesa. Podle pověstí jde o obra. Když si tu však začali lidé budovat svá obydlí, stáhl se Kober do lesů a už dlouho o něm nikdo neslyšel.
Český les a Nikl
Málo známý je rovněž lesní duch
Nikl, patron sklářů a dřevařů z
Českého lesa. Nikl, v německých pověstech nazývaný
Nippel, má dvě tváře, dobrou bílou a zlou černou. Jeho sídlem byl údajně
Kamenný vrch (739 m) zvaný
Niklasberg poblíž
Bělé nad Radbuzou.
Králický Sněžník a Stamichman

Jako každé správné pohoří má svého strážce a ochránce i
Králický Sněžník. Pečuje o něj
skřítek Stamichman, v
horském resortu na Dolní Moravě můžete s dětmi navštívit
Stamichmanovu štolu a projít se po
Stamichmanově stezce.
Krakonoš je bájný pán Krkonoš, často zobrazovaný jako vousatý muž s fajfkou a širokým kloboukem podle Krkonošských pohádek.
Praděd je podle starých německých pověstí příbuzným Krakonoše, oba jsou ochránci svých hor a mají podobnou vizuální prezentaci.
Socha Krakonoše v Mariánských Lázních je kouzelná a prý nosí štěstí těm, kdo splní určité podmínky.
Rampušák je fiktivní ochránce Orlických hor, kterého vymyslel Jiří Dvořák v roce 1962.
Kačenka je princezna, která podle pověstí svorně pečuje o Orlické hory s Rampušákem po celý rok.
Radegast je starý slovanský bůh pohostinnosti a ochránce Beskyd, jehož socha střeží cestu z Pusteven na Radhošť.
Muhu je dobrý duch Jizerských hor, tajemný lesní muž stvořený z horské půdy, větru a dešťové mlhy.
Marzebilla, vládkyně Krušných hor, zažila nesmrtelný, ale trpký milostný příběh, po jehož tragickém konci jako duch pomáhá dobrým lidem, ale trestá zlé.
Fabián byl rytíř, který byl zaklet do podoby lesního ducha a stal se ochráncem brdských lesů.
Stamichman je skřítek, který je ochráncem Králického Sněžníku, a na Dolní Moravě mohou návštěvníci prozkoumat jeho štolu a stezku.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.