Dobrým průvodcem na procházkách za moderní architekturou mohou být výsledky nejrůznější architektonických soutěží – například
Ceny Evropské unie za současnou architekturu – Mies van der Rohe Award nebo
Interiér roku. Pojďme na to, zajímavých staveb nás čeká víc než dost.
Od vily Tugendhat k Mies van der Rohe Award

Nejprestižnější architektonickou přehlídkou Evropy je
Cena Evropské unie za současnou architekturu – Mies van der Rohe Award. Připomíná autora slavné
vily Tugendhat, architekta
Ludwiga Miese van der Rohe (1886–1969), jednou za dva roky ji pořádá Evropská komise společně s barcelonskou Nadací Mies van der Rohe a první ročník proběhl už v roce 1988. Ačkoli se zatím žádná česká stavba nedostala do finálové pětice, celkem sedm se jich už probojovalo na užší seznam třiceti až čtyřiceti projektů, který mezinárodní porota každoročně sestavuje z nominovaných děl. Které stavby to jsou?

Jako historicky první stavba od českých architektů se v roce 1996 do užšího výběru Mies van der Rohe Award dostala
Investiční a poštovní banka v
Brně od architektonické kanceláře
Burian-Křivinka. O pět let později, v roce 2001, se v užším výběru objevila
budova MUZO centrum v
Praze, centrála systému magnetických platebních karet od
ateliéru D3A a trojice architektů
Stanislava Fialy, Tomáše Prouzy a
Jaroslava Zimy.
Architektura ceněná Evropou

Úspěšnou stopu v
Mies van der Rohe Award zanechala česká architektura v roce 2003, kdy se do užšího výběru probojovaly dvě české realizace. Šlo o
Palác Euro na
Václavském náměstí v
Praze od
ateliéru DAM architekti a cesty pro pěší dle projektu
Josefa Pleskota a jeho studia AP atelier, které vedou z
Klárova přes
Opyš do
Jeleního příkopu a dál k severní bráně
Pražského hradu. Využívají lomový kámen, režné pálené cihly nebo surový beton, nejvýraznějším prvkem pak je klenutý tunel z režných cihel, procházející valem Prašného mostu nad korytem říčky Brusnice. Má vejčitý průřez a délku 84 metrů, otevřené koryto říčky překrývají jen ocelové rošty.

Mezi nominovanými stavbami byl i
trapistický klášter Panny Marie v Novém Dvoře, postavený podle návrhu britského architekta
Johna Pawsona ve spolupráci s
plzeňským ateliérem Jana Soukupa. Zatímco
rodinný dům v Černošicích, který mezinárodní porotu ceny Miese van der Rohe zaujal v roce 2009, přístupný není, naopak přímo ve veřejném prostoru se nachází
revitalizované kobky na pražských náplavkách od
studia Petra Jandy. Největší porevoluční investice hlavního města do veřejného prostoru vzbudila velkou pozornost u nás i v zahraničí, ať už je řeč o šesti kobkách uzavřených za obřími skleněnými čočkami anebo dalších čtrnácti kobkách s robustními ocelovými vraty.
Interiér roku
Jedinou soutěží, která se zabývá přímo vnitřním prostorem, je
přehlídka Interiér roku. Je silným inspiračním zdrojem pro širokou veřejnost, ovšem většinou jen v mediálním světě: několik kategorií je zaměřeno na soukromé interiéry a podíváte se do nich jen prostřednictvím fotografií. To platí i pro absolutního vítěze sedmého ročníku soutěže,
Mezonet 69 v Praze. Autory interiéru jsou
Jakub Filip Novák, Daniela Baráčková a
Ján Šefčík ze studia
No Architects.

Veřejným interiérům se věnují dvě kategorie, první zaměřená na
restaurace, kavárny a hotely, druhá na
obchody, služby, školy, zdravotnická zařízení a veřejné prostory. V té první uspěla například
vinárna Winelist v
Praze-Karlíně anebo
interiér lázní Cellularium v Institutu přírodní medicíny v budově
Main Point Pankrác, kde architektky
Dagmar Štěpánová a
Martina Homolková (ateliér DAM) rozdělily interiér stěnami ze skleněných tyčí. Mezi finalisty v kategorii veřejných interiérů patřily i
restaurace Masaryčka na
Masarykově nádraží v Praze s atmosférou první republiky anebo
Cukrárna Povidloň v
Lipně nad Vltavou. Mimochodem, pokud máte cestu na
Lipensko a víc než interiér cukrárny vás zajímá to, co tu vyrábějí, můžete ochutnat
orosenou šišku z mléčné čokolády plněnou vanilkovým moussem a lískooříškovým krémem s griliášem; bezlepkový dezert cukrárna připravila k 10. výročí
Stezky korunami stromů na Lipně.
Další tipy, kam za krásnou moderní architekturou

Nezapomněli jsme ani na prestižní soutěžní přehlídku
Stavba roku, jejímž hlavním organizátorem je
Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Mezi elitní moderní projekty na české architektonické scéně se v posledním ročníku zařadila například
Městská plavecká hala v
Lounech, jejíž elegantní tvar zkoseného černého krystalu navrhli architekti z
brněnského studia
dkarchitekti. Přístupné jsou rovněž
kostel Krista Spasitele v
Praze-Hlubočepech,
depo pro motorový železniční vůz Slovenská strela v
Kopřivnici anebo
voliéra La Pampa v Zoo Ostrava; největší průchozí voliéru v českých zoo poslaly mezi vítěze hlasy veřejnosti.
Je to nejprestižnější architektonickou přehlídkou Evropy, která se uděluje jednou za dva roky za vynikající architektonická díla v Evropě. Připomíná architekta Ludwiga Miese van der Rohe a první ročník se konal v roce 1988.
I když žádná česká stavba zatím nedosáhla finálové pětice, sedm staveb se již dostalo na užší seznam třiceti až čtyřiceti projektů, jako například Investiční a poštovní banka v Brně, MUZO centrum v Praze a Palác Euro na Václavském náměstí v Praze.
V Zoo Ostrava se nachází Voliéra La Pampa, která je největší průchozí voliérou v českých zoo, což je nejen architektonická, ale i zoologická atrakce.
Soutěž Interiér roku je silným inspiračním zdrojem ve světě designu a architektury, především prostřednictvím kategorií zaměřených na veřejné prostory jako restaurace, hotely, obchody a veřejné budovy.
V Technickém muzeu Tatra lze obdivovat první osobní automobil ve střední Evropě, který byl vyroben v roce 1897, a také vystavit další legendární vozidla značky Tatra.
Na Lipensku lze kromě prohlídky Stezky korunami stromů navštívit i Cukrárnu Povidloň, kde můžete ochutnat unikátní místní cukrovinky a obdivovat stylový interiér zařízení.
Pavilon Expo 1958 se nachází v Letenských sadech v Praze a od podzimu 2021 zde provozuje novou galerii Expo 58 Art, která pořádá výstavy a kulturní akce.
Oblastní galerie v Liberci byla založena v roce 1953 a nabízí bohaté sbírky evropského umění. Budova galerie je zajímavá i architektonicky, jelikož spojuje prvky bývalých lázní s moderními architektonickými prvky.
Muzeum nyní nabízí třikrát větší výstavní prostor a moderní zázemí pro návštěvníky. Zahrada muzea se také stala obnovenou zelenou oázou v centru města, která je nyní přístupná veřejnosti.
Na pražských náplavkách můžete najít zrekonstruované a multifunkčně využívané 'kobky', které dříve sloužily pro uvkládání materiálu a nyní jsou přeměněny např. na kavárny a kulturní prostory.