Pivní tradice: na pivo do hospody se slavnými osobnostmi

Pivní kultura, hořické pašijové hry a výroba modrotiskových forem jsou nově na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR! Zápis na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR je nutnou podmínkou pro případný zápis na seznam UNESCO. Česko se po Německu a Belgii stalo třetím evropským státem, který svou pivní kulturu označil jako nehmotné kulturní dědictví.

Krčma na pražské Malé Straně je opředena tajemnými legendami a ve středověkém duchu se zde nese nejen interiér, ale také jídelní lístek. Personál zde chodí v dobových kostýmech a na hostinu plnou dobového jídla vám posvítí svíčky. Nechybí ani originální dobový program.

Restaurace U Fleků je poutním místem pražských a českých pivařů, jedna z nejnavštěvovanějších hospod v naší republice a nepochybně je i nejznámější pražskou hospodou. Dnes je také místem kulinářských zážitků.

Reduta Jazz Club je již od nepaměti legendárním místem, kde se snoubí skvělá hudba, neotřelá zábava a historie. Brzy po otevření se Reduta stala vyhledávaným podnikem všech milovníků jazzu a je tomu tak dodnes.

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

Prastaré receptury i prvotřídní kvalita domácích surovin včetně regionálních pramenů lahodné vody jsou zárukou vynikajících vlastností výrobků českých pivovarů. Z dat Českého svazu pivovarů a sladoven vyplývá, že stabilně mírně roste především spotřeba ležáků, tedy spodně kvašených piv se stupňovitostí 11° až 12°. Z celkové produkce tvoří ležáky více než 50 procent. Dlouhodobě roste výroba nealkoholických piv a jejich ochucených variant, které jsou vyhledávané jako vítané osvěžení nejen v teplých měsících.

14. března 1921 začali Jaroslav Hašek (1883–1923) a jeho kamarád Franta Sauer (1882–1947) po žižkovských hospodách prodávat první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Dva roky poté Hašek v necelých čtyřiceti letech zemřel, aniž by svůj slavný román dokončil. Kdo tehdy mohl tušit, že se dílo dočká překladů do téměř šedesáti jazyků, milionů prodaných výtisků a i po sto letech bude bavit, provokovat a nabízet nové souvislosti a interpretace?

Chatu koupil Bohumil Hrabal ze svého prvního honoráře v roce 1965. Chata se stala Hrabalovým skutečným domovem. Zde psal své texty a staral se o svých 25 polodivokých koček.

Pivovar Nymburk, Bohumil Hrabal a Postřižiny patří neodmyslitelně k sobě. Známý spisovatel Bohumil Hrabal žil v Pivovaru Nymburk v letech 1919-1947. Život v pivovaru popsal ve své knize Postřižiny. Název Postřižinské pivo dal nymburskému pivu sám mistr.

Skoro na půl cesty mezi Prahou a Karlovými Vary se poblíž silnice nachází Královský pivovar Krušovice, který je díky rostoucímu věhlasu královského piva lákavým turistickým cílem pro návštěvníky Rakovnicka a Křivoklátska.

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Pivovar a hotelem se nachází v centru města Trutnova. V současné době vyrábí pivovar Krakonoš 5 druhů piva v celkovém objemu přes 100 tisíc hl ročně.

Proslulá Stopkova pivnice vždy patřila k pilířům českého společenského a kulturního života v Brně. Hospoda zde byla již ve druhé polovině 19. století.

Pivnice U Zlatého Tygra to je tradiční plzeňská pivnice s neopakovatelnou atmosférou a koloritem v srdci staré Prahy. Inspiraci zde u plzeňského piva hledali mnozí, včetně autora české hymny Josefa Kajetána Tyla či Bohumila Hrabala.

Pivovary Staropramen jsou součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největší pivovarnické společnosti světa. Vy máte příležitost prohlédnout si Návštěvnické centrum Staropramen a poznat tradiční český národní nápoj, kterým pivo rozhodně je.

Tradice vaření piva zde sahá až do 17. století. Pivovar se proslavil v roce 1980, kdy zde režisér Jiří Menzel natočil slavný příběh Hrabalových Postřižin. Ve zrekonstruovaném objektu dnes najdeme Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, ve kterém nechybí ani připomenutí slavného filmu.

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Jiří Menzel (23. února 1938, Praha – 5. září 2020, Praha) byl jedním z nejuznávanějších filmových a divadelních režisérů. Patřil také k tvůrcům nové vlny 60. let, slavné éry českého filmu. V té době natočil snímek Ostře sledované vlaky, který v roce 1968 získal Oscara za nejlepší zahraniční film.

Leoš Janáček (3. července 1854, Hukvaldy – 12. srpna 1928, Moravská Ostrava) byl jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české moderní hudby. Ve světě je známý hlavně díky operám Její pastorkyňa a Káťa Kabanová, slavná jsou rovněž orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta či rapsodie Taras Bulba.

Poznejte s námi Hříšné lidi města pražského! Legendární policejní rada Vacátko a jeho mordparta tvořená inspektory Boušem, Brůžkem a Mrázkem v celkem třinácti dílech televizního seriálu odkrývá malé i velké zločiny prvorepublikové Prahy. Hříšné lidi zná téměř každý, kdo se někdy díval na televizi: seriál se totiž vysílá téměř každý rok a ani po letech neztratil svou neopakovatelnou atmosféru. Pojďte se s českou televizní klasikou seznámit na Kudy z nudy.

Přestože se k vaření piva používají osvědčené technologické receptury a pár základních surovin, které jsou všude stejné, přece je každé pivo trochu jiné, poznamenané geniem loci a lidmi, kteří ho připravují. Vydejte se s námi na toulky za tradicemi českého pivovarnictví, za pivem a po nejrůznějších pivovarech, od minipivovarů až po věhlasné známé podniky.

Jsme národ pivařů, pivo milujeme a jak dokládají statistiky spotřeby piva na osobu a rok, máme ho téměř nejraději ze všech zemí na celém světě. Proč se nápoj s poměrně malým obsahem alkoholu těší takové oblibě, proč se kolem piva točí tolik knih a filmů, a co všechno obnáší pivní kultura? A co všechno o pivu ještě nevíme?

Asi 200 m severně pod zříceninou hradu Břecštejn se nachází proslulá osada Hrádeček, kde měl svou milovanou chalupu exprezident Václav Havel. Za socialismu se zde scházeli chartisté i legendy undergroundu, později zde byly vítány i významné státní návštěvy.

Chutná vám české pivo? Pak možná víte i to, čím se liší jednotlivé druhy piv, k čemu se v pivovarech využívá sladovna, hvozd, varna nebo spilka anebo která odrůda chmele je v Česku nejrozšířenější. Na Kudy z nudy vám ale k pivu nabídneme něco navíc: zážitkové programy, kdy si vyzkoušíte čepování piva a také nahlédnete přímo do jeho výroby.

České pivo patří mezi naše národní poklady. I když město Žatec a okolní chmelařská krajina byly v září 2023 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO, samotná pivní kultura na seznamu UNESCO zatím není. Český svaz pivovarů a sladoven se to rozhodl změnit a podnikl první kroky na dlouhé cestě. V lednu 2025 byla pivní kultura zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, což je nutná podmínka pro případný zápis na seznam UNESCO.

Do pivovaru Plzeňský Prazdroj se každý rok přijde podívat téměř milion návštěvníků. Láká je nejenom seznámení s historií pivovarnictví a oblíbené pivní značky, moderní návštěvnické centrum a zajímavá prohlídka spojená s ochutnávkou, ale i další zážitky a místa – pivovarské muzeum, historické sklepy anebo prastaré plzeňské podzemí. Poznejte jedinečný příběh ležáku, který inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner či pilsener.

Měšťanský pivovar v Polné byl vystavěn v letech 1863-1865. Na konci 20. let 19. století zde žil Bohumil Hrabal s rodiči. V současné době je pivovar po rekonstrukci a opět je v plánu vaření piva.

„Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“ Citát z Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války platí i pro samotného spisovatele, publicistu a novináře Jaroslava Haška (30. dubna 1883 – 3. ledna 1923): jeho život byl skutečně složitý a plný nečekaných zvratů.

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.