Významné dny naší historie: co se stalo v lednu?

Masarykova univerzita v Brně je po Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci třetí nejstarší univerzitou v českých zemích a druhou nejstarší na Moravě. Byla založena v roce 1919, má deset fakult a počtem studentů v akreditovaných studijních programech je druhou největší vysokou školu v České republice.

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Bob a Bobek, Maxipes Fík, Mach a Šebestová, Méďové, Káťa a Škubánek, Maková panenka, Křemílek a Vochomůrka, Krysáci, Pat a Mat nebo Krkonošské pohádky: to je jen malý výběr pohádek, které znáte z televizních Večerníčků. Pořad se na televizních obrazovkách začal pravidelně objevovat v roce 1965 a znělka Večerníčku je nejdéle vysílanou znělkou v české televizní historii.

Vydejte se s Kudy z nudy objevovat Ameriku a poznat Spojené státy americké! Ameriku jste možná viděli na vlastní oči, přesto je určitě spousta věcí, které o téhle zemi nevíte. Ukážeme vám nejenom kousky Česka v Americe, ale i Ameriku u nás, představíme slavné osobnosti s českými kořeny a oslavíme také Den nezávislosti. A nabídneme vám i hamburger, donuty a další typická americká jídla!

Rok české hudby 2024 pomalu končí. Oslavy vyvrcholí na začátku prosince Českým týdnem v New Yorku, ve slavné Carnegie Hall. Kteří čeští špičkoví umělci tu koncertovali? Kdo se řadí mezi ikony slavné koncertní síně a co chystá pro svá vystoupení Česká filharmonie? Vypravte se s Kudy z nudy do nejslavnějšího koncertního sálu na světě!

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Rok 1989 byl plný změn, od lednového Palachova týdne přes listopadovou sametovou revoluci až do konce prosince. Pojďte se s portálem Kudy z nudy projít krok za krokem po místech, kde tehdy zápas o svobodu probíhal.

Krásnou přírodu plnou studánek, památek a zajímavých míst najdete v pohoří Chřiby. Jeho dominantou je hrad Buchlov. Stojí zato vydat se také na příběhy opředený hrad Cimburk a na nedalekou Kazatelnu, nejkrásnější skalní útvar v Chřibech. Úžasný výhled budete mít z rozhledny Brdo.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Jeho historie je nerozlučně spjata s postavou geniálního hudebního skladatele W. A. Mozarta, který zde osobně zažil úspěch svojí Figarovy svatby a pod tímto dojmem napsal pro Prahu operu oper, Dona Giovanniho.

Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň)? Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků. Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II. přispěl k jejímu hospodářskému rozvoji, posílil armádu, výrazně změnil trestní právo, zavedl reformy školství a také zřídil sítě nemocnic.

Leoš Janáček (3. července 1854, Hukvaldy – 12. srpna 1928, Moravská Ostrava) byl jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české moderní hudby. Ve světě je známý hlavně díky operám Její pastorkyňa a Káťa Kabanová, slavná jsou rovněž orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta či rapsodie Taras Bulba.

Kreslený krteček patří k našim nejznámějším pohádkovým hrdinům. Večerníčky a knížky s krtkem provázejí generace českých dětí už desítky let. Autorem krátkých animovaných filmů, v nichž kreslená postavička společně se svými zvířecími kamarády prožívá nejrůznější příhody, je výtvarník Zdeněk Miler (1921–2011).

Ačkoli se loutkové divadlo v Česku hraje už stovky let, nejslavnější české loutky jsou vlastně mladé. Na scéně Loutkového divadla feriálních osad v Řemeslnické besedě v Plzni se Spejbl poprvé objevil v roce 1920, Hurvínek ho doplnil 2. května 1926.

Už řadu let slavíme 1. leden nejenom jako Nový rok, ale také jako státní svátek. Den obnovy samostatného českého státu připomíná rozpad bývalého Československa, k němuž došlo na přelomu roku 1992 a 1993. 1. ledna 1993 vznikly ve střední Evropě dva nové samostatné státy, Česká republika a Slovenská republika.

Tři krále neboli svátek Zjevení Páně slavíme každý rok 6. ledna. Končí vánoční období a ve většině domácnosti se odstrojuje vánoční stromeček. V Česku každý rok probíhá dobročinná Tříkrálová sbírka, kdy koledníci v kostýmech tři králů chodí od domu k domu a koledují i v ulicích. Vybrané peníze pak pomáhají těm, kteří potřebují naši pomoc.

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Mušle, skleněné korálky, úlomky kostí, plátno, hřivny, duhovky, denáry, groše, tolary, zlaťáky, české koruny anebo bitcoiny: co je lidstvo lidstvem, používá k placení všechno možné. Pojďte se s Kudy z nudy podívat do dávné historie platidel i dnešní reality, a na bankovky a mince, které nám leží v peněženkách.

Bob a Bobek – králíci z klobouku je český kreslený Večerníček s největším počtem natočených dílů. Boba a Bobka nakreslil Vladimír Jiránek a hlas jim dal herec Josef Dvořák. Jejich hlášky „Vstávat a cvičit“ nebo „Já mám ještě noc“ zlidověly a používají se v běžné řeči, králíci se také stali maskoty hokejových mistrovství světa 2015 a 2024 a z hokejových hal v Praze a Ostravě bavili celý svět.

Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti, říkávali naši předkové, a dodávali, že když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. V lednu, nejchladnějším měsíci roku, vás na Kudy z nudy seznámíme s pořekadly, která komentují začátek roku a zkouší předpovídat, co nás čeká v následujících měsících. Sami uvidíte, jestli se v nich skrývá alespoň špetka pravdy.

Na 23. dubna připadá svátek svatého Vojtěcha, českého světce z rodu Slavníkovců, druhého pražského biskupa a v neposlední řadě mučedníka, který přišel o život ve východním Pobaltí. K tomuto dni, který připomíná Vojtěchovu mučednickou smrt, se váže řada jarních pranostik o předpokládaném vývoji počasí a úrodě.

Každý rok v lednu si připomínáme výročí smrti Jana Palacha (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha). Student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl svým činem probudit národ z letargie po okupaci v srpnu 1968 a vyburcovat lid k odporu proti nastupující normalizaci.

Večerníček, vánoční televizní pohádky, speciální exkurze i dny otevřených dveří na Kavčích horách a v televizních studiích, výstavy a další akce: tak se na Kudy z nudy setkáváte s Českou televizí. Pojďte se projít její historií od televizního pravěku až do současnosti a podívat se také za obrazovku!

1. leden: přelom starého a nového roku patřil v minulosti k velmi sledovaným událostem. Naši předkové v tomto období dodržovali velké množství tradic, které je měly ochránit před nepřízní osudu, ale také zaručit štěstí a bohatství. Jaké se k Novému roku vážou pověry a zvyky? A jak předpovědět, co se stane na základě pranostik?

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holocaustu. Mezinárodní den obětí holocaustu tak reflektuje událost, kdy v roce 1945 osvobodila 27. ledna vojska sovětské Rudé armády Osvětim. Toto datum je však symbolem osvobození všech dalších nacistických koncentračních táborů, kam vstoupila vojska Spojenců v závěrečných měsících 2. světové války. Mezinárodní den má připomínat utrpení šesti milionů zavražděných evropských Židů a dalších obětí nacismu.

Válečné drama Na západní frontě klid z produkce Netflix se z velké části natáčelo v Česku. Snímek bodoval na cenách Britské filmové akademie, kde ze čtrnácti nominací získal sedm a stal se tak vůbec nejúspěšnějším filmem. Sošku s divadelní maskou mimo jiné získal tým zvukařů, mezi kterými byl i Čech Viktor Prášil. A kam vás putování po filmových lokacích zavede? Kromě Prahy i na Sychrov, do Podbořan nebo Brd.

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna 1756 Salcburk – 5. prosince 1791 Vídeň) měl Prahu rád. Přijel sem celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna dirigoval ve Stavovském divadle svou operu Figarova svatba. Zatímco vídeňské obecenstvo ji nijak zvlášť neocenilo, diváci v Praze byli nadšení. Árie z Figara si zpíval a pískal kdekdo. Mozart to prý spokojeně komentoval slovy „Moji Pražané mi rozumějí.“

Když 21. července 1969 američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin z mise Apollo 11 poprvé vystoupili na povrch Měsíce, hrála jim k tomu česká hudba – Dvořákova Novosvětská symfonie. Neil Armstrong si ji oblíbil už v době, kdy hrál v koncertním souboru na univerzitě a nahrávka ho provázela i při prvním kroku do vesmíru.

S historií břevnovského kláštera je spjat také pivovar. Možná vznikl již záhy po založení kláštera, jako součást jeho hospodářského zázemí, jeho existenci ovšem jen nepřímo dokládá listina z poloviny 13. století.

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.