Věda a historie není nuda: Česká koruna, mince a bankovky jako neotřelé pozvánky na výlety

Muzeum Prahy je od června 2020 do podzimu 2025 uzavřeno z důvodu generální rekonstrukce objektu. Po 120 letech fungování muzea je nezbytné komplexně obnovit interiéry, a to i s technickým a bezpečnostním zařízením. Ostatní budovy muzea jsou pro veřejnost otevřeny.

Loupeživí rytíři bývají často hrdiny starých pověstí: většinou to s nimi nedopadne dobře, ale pro naše uši přes propast několika staletí jejich život plný dobrodružství a skrývání na osamělých hrádcích v hlubokých lesích vypadá velmi romanticky. Kde objevíte jejich doupata? Vybrali jsme volně přístupné hrady a hrádky, kam se můžete podívat kdykoliv. Někde by se prý daly najít poklady nedozírné ceny, po většině tlup ale zbyly jen pověsti.

Máte rádi historky o ukrytých pokladech a chtěli byste někde zakopnout o truhlu plnou zlata? Počkejte si na Velký pátek, kdy se podle dávných legend otvírají poklady, skály a některé kopce. Kromě potřebného náčiní a baterek budete potřebovat dobré oči: ukryté skvosty prý prozrazují mihotavé plamínky a světýlka, zlaté kapradí anebo záře, probleskující skalními štěrbinami.

V minulosti letní sídlo olomouckých arcibiskupů s obrazárnou a rozsáhlou knihovnou, památka UNESCO. Sněmovní sál bývá označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice, natáčel se tu například film Amadeus režiséra Miloše Formana.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Gotický dům U Kamenného zvonu se nachází v samém centru města, na Staroměstském náměstí. Je považován za nejcennější středověký měšťanský dům v Praze.

Muzeum se specializací na těžbu zlata sídlí v historické budově zvané Mince v dolní části náměstí, kde byl do roku 1420 horní úřad. Zatímco o Kutné Hoře a Jihlavě se kdysi hovořilo jako o stříbrných pokladnicích Českého království, v okolí Jílového se rozkládal zlatonosný revír.

Pro návštěvníky Dolních Břežan jsou připraveny dva okruhy naučných stezek, které seznamují se zdejším osídlením v dávných dobách.

Historie města je neodmyslitelně spjata s významnou kapitolou evropských dějin – husitstvím. V roce 1420 zde husité pod vedením Jana Žižky založili opevněné vojenské ležení, odkud podnikali své válečné výpravy.

Budova ČNB vznikala podle projektu Františka Roitha v letech 1935-42 původně pro Živnostenskou banku. Pětipatrová stavba působí svou frontou do ulice Na Příkopě přímo monumentálně. Uvnitř budovy se ukrývá expozice Lidé a peníze a Za měnou v Praze.

Zámek Pardubice najdete v samém srdci města za mohutnými obrannými valy. Ty jsou samy o sobě výletním cílem – v jejich bujné zeleni najdete kromě odpočinkových zón nejrůznější zámeckou zvěř – pávy, kozy i veverky. Ujít si nenechte zámeckou hlásku, ze které je za dobrého počasí krásný výhled.

Výletní geolokační hra s mobilem či tabletem vás zavede do Říčan v dobách středověku, kde prožijete zajímavé dobrodružství!

Kristova jeskyně je malá a dobře utajená Kristova jeskyně v Klokočských skalách nedaleko Turnova. Zvědavým turistům je nepřístupná, obzvláště v zimním odbobí, kdy zde zimují netopýři.

První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312 a napovídá, že osudy tohoto významného objektu začínají hluboko v dobách, o nichž mnoho nevíme. První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století v době, kdy ho vlastnil rychtář Václav z Donína.

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Jestlipak víte, co to byla "gysárna", uhádnete, co se asi dělalo v "prenárně", kdo to byl "pregéř"? Odpovědi na všechny tyto otázky se dozvíte v nové expozici "Královská mincovna" v kutnohorském Vlašském dvoře.

V Obrazárně jsou po celý rok vystavena díla z proslulých sbírek císaře Rudolfa II. Mezi více než stovkou unikátních děl nechybí obrazy Tiziana, Aachena či Rubense.

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Expozici Lidé a peníze připravila Česká národní banka pro veřejnost v krásných prostorách bývalého trezoru ve své budově v centru Prahy. Expozice prezentuje ucelený vývoj měny a financí v ČR, včetně vývoje České národní banky od jejího založení.

Expozice "Lidé a peníze" v Brně se nalézá v budově dřívější Hypoteční banky markrabství Moravského a dnes České národní banky. Nabízí unikátní pohled na historii vývoje peněz a prezentuje ucelený vývoj měny v českých zemích s důrazem na odlišná specifika tohoto fenoménu na Moravě.

V červnu 1771 se po prudkých deštích rozvodnil potok protékající obcí Podmokly na Rokycansku. V jeho podemletém břehu pak 12. června objevil místní nádeník Janota dosud největší objevený zlatý poklad v Evropě. Vážil čtyřicet až padesát kilogramů a obsahoval několik tisíc mincí, které by dnes měly hodnotu asi půl miliardy korun.

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Galerie Goltzova tvrz je renomovaná výstavní a prodejní galerie působící v současné době v Čáslavi. Již od roku 1991 se zabýváme převážně nákupem, prodejem a výstavami uměleckých předmětů a starožitností.

Není všechno zlato, co se třpytí – někdy to může být stříbro. A i když se jako o stříbrných pokladnicích českého království nejčastěji mluví o Jihlavě a Kutné Hoře, ve skutečnosti se většina českého stříbra vytěžila jinde: na Březových Horách v Příbrami. Ve všech městech najdete expozice a zajímavá místa, která připomínají jejich stříbrnou minulost: mezi ty hlavní patří Muzeum českého stříbra v Kutné Hoře, Hornické muzeum v Příbrami a Muzeum Vysočiny v Jihlavě.

Lidská soutěživost nezná hranic. Vyhrát v hodu oštěpem, rychlosti běhu nebo v plavání není jen tak, ale spousta rekordů se dá překonat – chce to vlastně jen nápad a trochu času. Když budete mít štěstí, objeví se váš výkon v České databance rekordů, a dokonce se může dostat i do Muzea rekordů a kuriozit. Expozice, sama o sobě rekordní a kuriózní, je k vidění v Pelhřimově.

Československo bylo po zániku Rakouska-Uherska jedinou nástupnickou zemí, která si ponechala název měny po zaniklé monarchii, jen místo rakouské koruny měla korunu československou. Leckomu se tehdy v roce 1919 název koruna jako symbol monarchie, království či císařství nelíbil. Kdyby ovšem došlo na některý z tehdejších návrhů, mohli jsme platit sokoly, hřivnami, rašíny nebo dokonce řepou.

Přáli jste si někdy objevit skutečný poklad? Ten táborský si můžete prohlédnout v expozici v Táboře. Mince byly objeveny spolu s dalšími předměty denní potřeby pod podlahou v jednom z domů v historickém centru města.

Pouze jednou za tři roky otevírá Česká národní banka prostory své pražské centrály veřejnosti. Den otevřených dveří v České národní bance v sobotu 21. září bude symbolickou tečkou za letošními oslavami 100. výročí zavedení československé koruny. A bude to hodně velká tečka: chybět totiž nebude ani obří zlatá mince.

Ohromily svou kvalitou, ražebním leskem a početností – 1669 mincí a mincovních zlomků, které tisíc let ukrývala zem nedaleko Chýště na Pardubicku, právem dostaly označení poklad století. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, objevený náhodným nálezcem v roce 2015, se spolu s fragmentem keramické nádoby, byl roku 2020 zapsán mezi kulturní památky.

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.