Moravskoslezský kraj
První zastávkou šestidílného cyklu je
Moravskoslezský kraj. Tady se podíváte na druhou
největší hradní zříceninu na Moravě, kterou naleznete v
Hukvaldech. Místo neodmyslitelně spojené se jménem hudebního skladatele Leoše Janáčka láká návštěvníky třeba i k procházce rozlehlou
oborou.
Už přídomek Moravský Betlém napovídá neznalému, že
Štramberk je městečko malebné. Je ale také místem velmi voňavým, protože tu doslova na každém rohu voní
místní laskomina. O tom, jak je naše doba individualistická, se už řeklo a napsalo mnohé. V
Jistebníku to ale pojali po svém a rozhodli se s tím i něco konkrétního udělat. Výsledkem je místní
Galerijní ulice, kterou Aleš nemohl minout bez povšimnutí.
Trochu mrazivý zážitek prožil Aleš Háma v
Hlučíně-Darkovičkách. V
areálu vojenského opevnění sice člověk obdivuje důmyslnost a nápaditost vojenských inženýrů, zároveň se tu ale doslova zpřítomňují obavy, úzkost a strach těch, kteří ve stísněných bunkrech sloužili. To ve
Cvilíně si vyzkoušel i svou fyzickou kondici. Vystoupat k
poutníku kostelu Panny Marie Sedmibolestné není jen tak. A to ještě netušil, že další dávka schodů ho bude čekat na nedaleké
rozhledně.
Olomoucký kraj
Rychlebské hory jsou málo známé, ale zejména cyklističtí nadšenci si tu přijdou na své. O tom se ostatně přesvědčil i Aleš. Jeho nohy ovšem poté vyžadovaly doslova
lázeňskou péči. Pod slovem lázně si většinou vybavíme místo, kde mohou lidé podstoupit řadu velice příjemných procedur. V
Lázních Jeseník jsou ale věrni odkazu
Vincenze Priessnitze, a nutno přiznat, že jeho léčebné postupy občas vyžadují trochu sebezapření.
Velké Losiny jsou vyhlášené nejen díky krásnému
zámku a
ruční papírně. Coby místo spojené s
čarodějnickými procesy v sobě skrývají i trochu ponurosti. Neveselou historii má i obec
Javoříčko. V roce 1945 byla vypálena a všichni muži zastřeleni. Dnes sem ale většina turistů proudí proto, aby navštívili podzemní
jeskynní labyrint s mimořádně působivou krápníkovou výzdobou. A ani Aleš nebyl v tomto smyslu výjimkou.
Pardubický kraj
Bydlet ve věži, to zní romanticky. O tom, že to mělo i svá úskalí, se při
zdolávání schodů do věže kostela sv. Jakuba v
Poličce přesvědčil i Aleš. A proč sem vlastně stoupal? Ve
věžním obydlí totiž vyrostl hudební skladatel Bohuslav Martinů. A to si nemohl nechat ujít. Další zastávkou v
Pardubickém kraji byla přírodní rezervace
Toulovcovy Maštale a nedaleký architektonický skvost,
zámek Nové Hrady.
Nakonec se Aleš přesvědčil, že také město
Pardubice, po kterém nese celý kraj název, nabízí řadu pamětihodností. Mimo jiné malebné náměstí nebo
Zelenou bránu, která dostala svůj název podle zoxidovaného měděného plechu na střeše. A protože k Pardubicím patří kromě
perníku i koně, nevynechal ani důkladnou prohlídku zdejšího
závodiště.
Královehradecký kraj
V
Orlických horách se Aleš nejen dozvěděl, proč se jim říká
Kačenčiny, ale vyzkoušel si také, jak se jezdí na kolečkových lyžích. V
Broumovském klášteře obdivoval vzácnou kopii Turínského plátna. Trochu ponurou atmosféru
pevnosti Josefov naštěstí vyvážil romantický nocleh v
kempu, kde si člověk připadá jako v africké divočině.
Hořice jsou sice známé hlavně díky
trubičkám, ale znalci vědí, že je to rovněž místo zaslíbené sochařskému kumštu. A když se k tomu přidá nedaleká
Masarykova věž samostatnosti nebo
koupaliště Dachova, které učaruje atmosférou první čtvrtiny dvacátého století, máte důvod k návštěvě tohoto koutu Česka nabíledni.
Jičín je město spojené s Albrechtem z Valdštejna. Památek po něm je tu spousta a jak se Aleš přesvědčil, dodnes působí impozantním dojmem.
Liberecký kraj
V
Libereckém kraji si Aleš dosyta užil různých dopravních prostředků. Kromě karavanu to byly speciální horské kár
y, vozy z bývalého socialistického bloku nebo kajak, na kterém projel tzv.
Pekelným jícnem. Svou zvědavost ukojil ve stejnojmenné
uličce v Jilemnici a na
Sychrově obdivoval
alej, která je spojena s rodem Rohanů.
Nezapomněl se podívat na místo posledního odpočinku
české světice Zdislavy a v
Modlivém dole obdivoval řemeslnou zručnost předků. Zkrátka a dobře, tenhle kraj nabízí tolik různorodých památek a zábavy, že opravdu není těžké najít si tady to své.
Ústecký kraj
Od toulek po
Ústeckém kraji očekával Aleš mnohé, ale že tu uvidí i
menhiry, to ho trochu překvapilo. Nedaleko známé obce
Doubice objevil místo, které jako by z oka vypadlo
Panské skále, která si zahrála v pohádce Pyšná princezna. Ostatně filmových lokací je v tomto kraji požehnaně. Své o tom ví jak v
Úštěku, tak třeba i na zámku
Ploskovice.
S
vínem si většinou spojujeme Moravu. Aleš se ovšem osobně přesvědčil, že se dá úspěšně pěstovat i na slunných stráních v okolí
Labe. Tenhle kraj v sobě zkrátka snoubí drsnou přírodu kopcovitých profilů s oblastmi, které patří k těm vůbec nejúrodnějším u nás. I to je součást jeho krásy a přitažlivosti.
Středočeský kraj
Putování
Středočeským krajem začal Aleš v oblíbených
Brdech. I přes doporučení místních se zde dlouho nezdržel, ale vydal se napříč celým krajem. Přes
zříceninu hradu Vrškamýk, kolem
meandrů řeky Sázavy až do rodného města
Miloše Formana –
Čáslavi. Další zastávkou byl
Kolín, jehož historické centrum má svým návštěvníkům co nabídnout. Barokní perlou mezi českými zámky je ten
veltruský.
Spojen je s rodem Chotků a navštívila ho i Marie Terezie. Z
Veltrus do
Mělníka je to coby kamenem dohodil. A hned za ním se doslova na pár kilometrech krajina výrazně mění. Pískovcové skály, úzké silničky, malebná zákoutí – to je
Kokořínsko.
Rybník Harasov je ve zdejší oblasti vyhlášený i jako vynikající rybářský revír. A to si Aleš nemohl nechat ujít.
Praha
Oboru Hvězda nebo
Břevnovský klášter zná v Praze skoro každý.
Vilovou čtvrť Ořechovku zdaleka každý Pražan nenavštívil. A ještě méně lidí tuší, kde se vzal její název. Také hradů a zámků viděl Aleš během svého karavanového putování řadu. Architektonicky
zajímavou vilu ale zatím nenavštívil žádnou. A tak prohlídka Béžové princezny, jak je také
Winternitzově vile přezdíváno, byla svého druhu premiérou.
Že se dá ve velkoměstě nalézt i zajímavý kus přírody, o tom se přesvědčil v
botanické zahradě v pražských
Malešicích. A nebyl by to snad ani Aleš, aby si nevyzkoušel i nějaký ten netradiční způsoby dopravy. To už bychom ale z definitivně posledního dílu
karavanového putování po Česku prozrazovali příliš mnoho.