ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: pět hradů v Evropě, které kdysi patřily českým králům
Památky

Věda a historie není nuda: pět hradů v Evropě, které kdysi patřily českým králům

Poslechněte si audio verzi článku
Kdysi se říkalo, že český král může v jeden den snídat v Praze, obědvat v Alpách a povečeřet u moře. Ač to zní jako nadsázka, ve 14. století byly země Koruny české opravdovou velmocí střední Evropy. Braniborsko, Lužice ani Dolní Slezsko už součástí České republiky sice nejsou, ale stopy po českých králích tam zůstaly. Poznejte s Kudy z nudy pět hradů, které dnes leží v cizině, ale kdysi patřily k českým zemím: čeká na vás Norimberk, Oybin, Slawenburg, Grodno a Lauf!
Ve 13. a 14. století nebyli čeští králové, knížata a císaři jen pány Pražského hradu. České království ve své vrcholné éře zasahovalo daleko za dnešní hranice Česka – přes části dnešního Slovinska a Chorvatska až k Jadranu, přes Alpy do Tyrolska a Korutan, do Braniborska, Horní Falce a Lužice i polského Slezska. Přeneste se s Kudy z nudy do dob panovnických dynastií Přemyslovců a Lucemburků. Do časů, kdy české království mělo moře, alpské průsmyky, horské hrady i bohatá města na Labi, a kdy čeští králové vládli územím od Baltského až po Jaderské moře.
 

Oybin, gotický sen mezi skalami

Malebná ruina na pískovcovém masivu nedaleko Žitavy je jako vystřižená z romantických obrazů 19. století. Ve 14. století nechal Karel IV. přestavět hrad Oybin na klášter s hrobkou a pevností v jednom. Sloužil jako duchovní opora zemí Koruny české, a také jako obranná pevnost v Lužici. Dnes tu najdete gotické oblouky čnící do nebe, romantické chodby a terasy, a samozřejmě výhledy, které vám vyrazí dech.


 
Zajímavosti? V češtině se setkáte se jmény Ojvín či Ojbín. Oybin je také konečnou stanicí úzkokolejky, kde jezdí historické parní lokomotivy. Dráha začíná v Žitavě a má dvě větve, z nichž jedna končí v Oybinu, druhá v Jonsdorfu.
 

Slawenburg, znovuzrozená pevnost dávných Slovanů

Tohle není klasický středověký hrad – Slawenburg je rekonstruovaná kruhová pevnost podle slovanských archeologických nálezů. Nachází se poblíž Chotěbuzi (Cottbus) a připomíná dobu, kdy česká moc sahala i do Dolní Lužice. Oblast byla součástí zemí Koruny české od vlády Přemysla Otakara II. až po 17. století a pradávna slovanská komunita tu vybudovala i celou řadu hradů. Slawenburg byl objeven až na sklonku 20. století při archeologickém průzkumu, který souvisel s rozšiřováním nedalekého dolu na hnědé uhlí.


 
Původním hradem je ale stavba inspirovaná jen navenek. Masivní kruhový val je sice pobitý dřevem, pod ním je ale moderní betonová kostra. Ta v sobě ukrývá jednu z nejmodernějších archeologických expozic v Německu. Připomene vám, jak silné slovanské kořeny má tahle krajina. Správu hradu v roce 2024 převzala nadace Slavonic Europe, a hrad se tak pomyslně vrátil do českých rukou. Nadace má s hradem velké plány: měla by tu například vyrůst replika slovanské vesnice a místo pro pořádání kulturních akcí. Už teď ale prostorný venkovní areál s loukami, stromy, hřištěm, sochami a dalšími instalacemi nabízí spousty míst k objevování a dovádění. Vyrazit sem můžete třeba na piknik!
 
A zajímavost? Archeologické nálezy dokazují, že slovanské osídlení zde existovalo již v raném středověku, od 9. století. Podobných hradů existovalo asi třicet, okružní hradba Slawenburgu měla průměr 57 metrů, šířku přes 10 metrů a výšku až devět metrů.
 

Hrad Lauf aneb český erbovní sál za hranicemi

Na první pohled nenápadný hrad Lauf v bavorském městečku Lauf an der Pegnitz ukrývá poklad: unikátní sál se znaky všech zemí Koruny české. Hrad, německy nazývaný Wenzelsburg či Wenzelschloss, nechal vybudovat Karel IV. na rozvalinách staršího štaufského hradu jako strategické sídlo na cestě mezi Prahou a Norimberkem.



Roku 1934 se pod vrstvami staré malby podařilo objevit 112 erbů Českého království; v erbech najdete Moravu, Slezsko, Lužici i českého lva. Erbovní místnost je dodnes největší heraldickou sbírkou původních českých erbů a slouží jako slavnostní obřadní síň.
 
Dnes je z hradu muzeum a skvělá zastávka při cestě do Bavorska.
 

Norimberk, město Zlaté buly a císařské moci

Norimberk nebyl českým majetkem, ale Karel IV. z města udělal klíčové centrum své říšské politiky. Nechal tu postavit řadu významných staveb, například kostel Panny Marie. Ten měl mimo jiné sloužit k úschově korunovačních klenotů, ovšem nakonec bylo rozhodnuto o jejich převozu na český hrad Karlštejn. V Norimberku také panovník v roce 1356 vydal Zlatou bulu – „ústavu“ Svaté říše římské, která určovala pravidla volby císaře. Císaře také dodnes v poledne na hlavním náměstí připomíná orloj, kde panovníkovi vzdávají hold kurfiřti.
 


Ani tady si neodpustíme jednu historickou zajímavost: když roku 1361 na zdejším hradě porodila Anna Svídnická císaři vytouženého syna, pozdějšího krále Václava IV., Karel prý nechal v Norimberku vyzvánět všechny zvony, odpustil zaplacení říšské daně a duchovenstvu věnoval čtyři kilogramy zlata, tedy přesně tolik, kolik vážilo novorozené miminko.
 

Grodno – kamenný svědek české moci ve Slezsku

V Polsku, v oblasti Dolního Slezska, stojí řada hradů, které kdysi patřily české koruně. Jedním z nich je Grodno, mohutný goticko-renesanční hrad ve Slezském Zahoří (Zagórze Śląskie) na vrcholu hory Choina. Hrad, který hájil vliv Prahy v této bohaté oblasti, je dobře zachovaný, s krásnou vyhlídkovou věží. Celoročně otevřené expozice nabízejí příběh rodu Piastovců, mučírnu, zbraně anebo tajemnou kostru v okovech, která je spojená s pověstí o slezské princezně Markétě.


 

Když jsme měli moře...

Všechny hrady připomínají dobu, kdy česká koruna nebyla jen stříbrná, ale i železná – nesla s sebou vojenskou, kulturní i politickou moc. A přestože dnes všechny hrady leží v jiných zemích, pořád si v nich můžete připomenout chvíle, kdy Čechy nebyly jen střed Evropy, ale i její centrum.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Řeka Labe – jedna z největších řek a vodních cest Evropy Příroda

Řeka Labe – jedna z největších řek a vodních cest Evropy

Řeka Labe pramení v Krkonoších, na místě zvaném Labská louka ve výšce 1384 m n. m. V Čechách je její tok dlouhý 358,3 km, než se však dostanou její vody do Severního moře, urazí celkem 1154 km.

#světovéČesko a Chebský hrad: jediná císařská falc v Česku

#světovéČesko a Chebský hrad: jediná císařská falc v Česku

Cheb je město, které leží v blízkosti lázeňského trojúhelníku a jen pár kilometrů od hranic s Německem. Už zdálky uvidíte věže kostela sv. Mikuláše, na další zajímavosti se ale musíte přijet podívat zblízka, ty tolik nevyčnívají. Kromě Špalíčku, komplexu jedenácti hrázděných kupeckých domů, a Pachelbelova domu, kde v únoru 1634 zavraždili Albrechta z Valdštejna, patří ke zdejším unikátům Chebský hrad.

Nejvzácnější poklad naší země – korunovační klenoty Českého království

Nejvzácnější poklad naší země – korunovační klenoty Českého království

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

#světovéČesko a orloje: který je nejkrásnější a který nejstarší?

#světovéČesko a orloje: který je nejkrásnější a který nejstarší?

Pražský orloj je nejslavnější v Česku a možná i na světě, ale zdaleka není jediný. S portálem Kudy z nudy se tentokrát vypravíme na přehlídku astronomických hodin v českých městech, vesnicích a dokonce i za hranicemi. Třeba k italskému orloji v Padově nebo do Norimberku, kde figuru císaře složitě obchází sedm kurfiřtů.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty Památky

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na kole i pěšky za podstávkovými domy a tajemnými stezkami

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na kole i pěšky za podstávkovými domy a tajemnými stezkami

Když se řekne hranice, leckdo si možná vybaví celnici, závory a prchavou myšlenku, jestli má v pasu správné razítko. Na Kudy z nudy ale míříme za společným dědictvím, které nesvazují hranice, ale spojuje láska k tradici, přírodě a dobrodružství. Vydejte se s námi na kole i pěšky do pohádkové krajiny podstávkových domů v Lužických horách, Šluknovském výběžku a Horní Lužici v sousedním Německu.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Evropa v Česku: proč máme rádi Rakousko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Rakousko?

Alpy a Grossglockner, krásná jezera, horské túry, Dunaj, Vídeň, Salcburk, Hallstatt a klášter v Melku, vídeňský řízek, sýrové špecle a kaiserschmarrn, dort Sacher, Prátr a adventní trhy: je tolik věcí, které máme rádi na Rakousku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich jižních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Rakousko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Seznamte se: knížata, králové a císaři Českého království

Seznamte se: knížata, králové a císaři Českého království

Seznamte se s nejznámějšími českými panovníky, knížaty a králi! Všechny v naší řadě nenajdete, ale ty nejznámější ano. Prozradíme vám i to, který vládl nejdéle, který se dožil nejvyššího věku, anebo kdo začal Zikmundovi Lucemburskému říkat Liška ryšavá.

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovinsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovinsko?

Lublaň, Bled a Bledské jezero, Kranjska Gora, jeskyně Postojna, Bohinjské jezero, soutěsky Mostnica a Vingar, světoznámé skokanské středisko Planica, Lipica a lipicánští koně, hrad Predjama, Maribor anebo pobřeží Jadranu s městy Piran a Izola: je tolik míst, která milujeme ve Slovinsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát míříme do země na pomezí Alp, Balkánu a Středomoří. Vydejte se s Kudy z nudy poznat Slovinsko!

Václav IV. – král s pověstí špatného panovníka

Václav IV. – král s pověstí špatného panovníka

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Přemysl Otakar II. – král železný a zlatý, zakladatel měst, hradů a klášterů

Přemysl Otakar II. – král železný a zlatý, zakladatel měst, hradů a klášterů

Přemysl Otakar II. (1233 ? – 26. srpna 1278, Moravské pole, Rakousko) je považován za jednoho z největších českých králů z dynastie Přemyslovců. Za jeho panování sahaly hranice říše až k Jaderskému moři, založil řadu měst, hradů a klášterů. V několka našich městech jej připomínají sochy a jména náměstí.

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Evropa v Česku: proč máme rádi Chorvatsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Chorvatsko?

Dovolená u Jadranu, letní atmosféra chorvatských ostrovů a pláží, úžasné moře, národní park Plitvická jezera, města Dubrovník, Poreč, Trogir, Šibenik či Pula, dary moře, kaskády řeky Krky anebo místo, kde se natáčely příběhy nejznámějšího evropského indiána, náčelníka Apačů Vinnetoua: je tolik věcí, které milujeme v Chorvatsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát míříme do nejoblíbenějších destinace letních dovolených u moře. Pojďte s Kudy z nudy poznat Chorvatsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Fascinující solné doly Wieliczka, Mazurská jezera, kouzelná Wrocław plná trpaslíků, Krakov s drakem a hradem Wawel, zářící historická centra Toruně a Gdaňsku, hrad Malbork, noblesní zámky, zubři v Bělověžském pralese, pobřeží Baltského moře, bigos, žurek, pirohy a zapiekanky: je tolik věcí, které máme rádi na Polsku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Polsko!

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Trojzemí, Hrádku nad Nisou a Lužických hor

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Trojzemí, Hrádku nad Nisou a Lužických hor

Vydejte se s portálem Kudy z nudy objevovat krásy malebného kraje, který leží na rozhraní Čech, Německa a Polska. Navštívíme Hrádek nad Nisou a blízké Trojmezí, zámek Grabštejn, Lužické hory a jedinečné skalní vyhlídky. Prozradíme vám také, kde najdete nejlepší místa ke koupání a podíváme se na skok k sousedům do Německa, do lesů a skal, a ze Žitavy se svezeme úzkokolejkou ke zříceninám hradu a kláštera Oybin.

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

#světovéČesko aneb abeceda od A do Z

#světovéČesko aneb abeceda od A do Z

Na začátku bylo jen pár vtipných fotek, které porovnávaly podobná místa v Česku a ve světě. Inspirovaly nás k seriálu #světovéČesko, který aktuálně nabízí víc než tři stovky článků. Někdy jen pátráme po dvojčatech známých destinací, jindy souznění nacházíme v historii anebo v lidských osudech.

Další aktuality

Objevte kouzlo nejhezčích mariánských poutních míst u nás

Není lehké vybrat z desítek mariánských poutních míst ta nejhezčí. Tentokrát jsme zvolili pět areálů, ležících vesměs stranou velkých měst, místa oslnivé krásy, prodchnutá zvláštní atmosférou, kde vám bude dobře a kde si alespoň na pár hodin odpočinete od běžného světa.
16. srpen 2025 14:03
Památky

Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy

Není všechno zlato, co se třpytí – někdy to může být stříbro. A i když se jako o stříbrných pokladnicích českého království nejčastěji mluví o Jihlavě a Kutné Hoře, ve skutečnosti se většina českého stříbra vytěžila jinde: na Březových Horách v Příbrami. Ve všech městech najdete expozice a zajímavá místa, která připomínají jejich stříbrnou minulost: mezi ty hlavní patří Muzeum českého stříbra v Kutné Hoře, Hornické muzeum v Příbrami a Muzeum Vysočiny v Jihlavě.
16. srpen 2025 9:11
Památky

Jeskyně, sklepení, štoly i katakomby: Ochlaďte se v podzemí!

Jsou místa, kde se můžete ochladit, ať je venku jakékoliv horko. Patří k nim nejrůznější podzemní prostory, kterých se v České republice nalézá opravdu velké množství. Jejich výhodou je relativně stálá teplota, která se pohybuje většinou od 8 do 14°C a tak se i v parném létě mohou stát chladným útočištěm a zároveň místem nevšedního zážitku. K návštěvě lákají nejen jeskyně, ale také uměle vytesané podzemní labyrinty českých a moravských měst, důlní štoly a další technické památky, vinařské sklepní prostory či krypty kostelů a klášterů – místa posledního odpočinku mnichů i významných osobností.
15. srpen 2025 17:00
Památky

10 tipů na výlety do vodních mlýnů aneb ve stínu i na výsluní

Vydejte se s Kudy z nudy za nostalgickou atmosférou starodávných mlýnů. O nevšední zážitky se postará tiché klapání mlýnského kola a šplouchání vody v náhonu, nahlédnete do domova mlynářů a jejich rodin, a podíváte se, jaké nářadí bylo potřeba k běžnému chodu mlýna i k hospodaření na polích. Samozřejmě nechybí ani tradiční vodníci a buclaté hrnečky na dušičky – bez nich se žádný správný vodní mlýn neobejde.
13. srpen 2025 21:09
Památky

7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

Relikviáře nejsou jen středověké poklady zamčené za sklem – jsou to příběhy zapsané do zlata, stříbra a drahokamů. Ať už vás fascinují tajemné nálezy, jako byl relikviář svatého Maura, nebo hledáte místa, kde se historie snoubí s legendami, portál Kudy z nudy vás provede po těch nejzajímavějších stopách. Vydejte se s námi objevovat skryté klenoty českých a moravských kostelů a klášterů – čekají na vás dechberoucí příběhy, vzácné památky a atmosféra, která vás přenese o staletí zpět.
13. srpen 2025 8:07
Památky

Hradozámecká noc 2025 láká k návštěvě hradů a zámků – velký přehled tipů z celého Česka

Hradozámecká noc letos proběhne v noci ze soboty 23. srpna na neděli 24. srpna 2025. Hlavním centrem dění bude letos zámek Uherčice, kde se bude v rámci programu vzpomínat na italskou šlechtu. Těšit se můžete na volné prohlídky reprezentačních pokojů, kostýmované průvodce v soukromých apartmánech rodiny, hostinské pokoje, doprovodný kulturní program a mnoho dalšího. Tradiční akce ale představí i další památky v netradiční době a s netradičním programem jako místa neustále živá, na něž má smysl se vracet. Do Hradozámecké noci se stejně jako v předchozích letech zapojí desítky památek – hrady, zámky, kláštery, kostely, ale také vily nebo paláce.
12. srpen 2025 8:24
Památky

10 tipů na místa spojená s Františkem Ladislavem Riegrem

Pokud se zajímáte o českou historii a chcete se vydat po stopách významných osobností, neměli byste minout místa spojená s Františkem Ladislavem Riegrem. Tento politik, právník a publicista zanechal nesmazatelnou stopu nejen ve veřejném životě, ale i v krajině naší země. Podílel se na utváření moderní české společnosti. Jeho životní cesta se vine od rodných Semil, přes rušné pražské ulice, kde tvořil po boku Františka Palackého, až po poklidný zámek v Malči u Chotěboře, kde nalezl útočiště ve stáří.
11. srpen 2025 10:35
Památky

Seznamte se: od historie po modernu aneb slavní architekti a jejich stavby

Máte rádi klasickou i moderní architekturu, obdivujete historické památky i nadčasové futuristické stavby? Pojďte s Kudy z nudy objevovat stavby známých českých architektů a jedinečnou architekturu z nových i starých časů.
10. srpen 2025 12:12
Památky