Ve 13. a 14. století nebyli čeští králové, knížata a císaři jen pány
Pražského hradu. České království ve své vrcholné éře zasahovalo daleko za dnešní hranice Česka – přes části dnešního
Slovinska a
Chorvatska až k
Jadranu, přes
Alpy do
Tyrolska a Korutan, do
Braniborska, Horní Falce a Lužice i
polského Slezska. Přeneste se s
Kudy z nudy do dob
panovnických dynastií Přemyslovců a Lucemburků. Do časů, kdy české království mělo moře, alpské průsmyky, horské hrady i bohatá města na
Labi, a kdy
čeští králové vládli územím od
Baltského až po
Jaderské moře.
Oybin, gotický sen mezi skalami
Malebná ruina na pískovcovém masivu nedaleko
Žitavy je jako vystřižená z romantických obrazů 19. století. Ve 14. století nechal
Karel IV. přestavět
hrad Oybin na
klášter s hrobkou a pevností v jednom. Sloužil jako duchovní opora zemí Koruny české, a také jako obranná pevnost v
Lužici. Dnes tu najdete gotické oblouky čnící do nebe, romantické chodby a terasy, a samozřejmě výhledy, které vám vyrazí dech.
Zajímavosti? V češtině se setkáte se jmény
Ojvín či Ojbín. Oybin je také konečnou stanicí
úzkokolejky, kde jezdí historické parní lokomotivy. Dráha začíná v Žitavě a má dvě větve, z nichž jedna končí v
Oybinu, druhá v
Jonsdorfu.
Slawenburg, znovuzrozená pevnost dávných Slovanů
Tohle není klasický středověký hrad –
Slawenburg je rekonstruovaná kruhová pevnost podle slovanských archeologických nálezů. Nachází se poblíž
Chotěbuzi (Cottbus) a připomíná dobu, kdy česká moc sahala i do
Dolní Lužice. Oblast byla součástí zemí Koruny české od vlády
Přemysla Otakara II. až po 17. století a pradávna slovanská komunita tu vybudovala i celou řadu hradů.
Slawenburg byl objeven až na sklonku 20. století při archeologickém průzkumu, který souvisel s rozšiřováním nedalekého dolu na hnědé uhlí.
Původním hradem je ale stavba inspirovaná jen navenek. Masivní kruhový val je sice pobitý dřevem, pod ním je ale moderní betonová kostra. Ta v sobě ukrývá
jednu z nejmodernějších archeologických expozic v Německu. Připomene vám, jak silné slovanské kořeny má tahle krajina. Správu hradu v roce 2024 převzala
nadace Slavonic Europe, a hrad se tak pomyslně vrátil do českých rukou. Nadace má s hradem velké plány: měla by tu například vyrůst
replika slovanské vesnice a místo pro pořádání kulturních akcí. Už teď ale
prostorný venkovní areál s
loukami, stromy, hřištěm, sochami a dalšími instalacemi nabízí spousty míst k objevování a dovádění. Vyrazit sem můžete třeba na
piknik!
A zajímavost? Archeologické nálezy dokazují, že slovanské osídlení zde existovalo již v raném středověku, od 9. století.
Podobných hradů existovalo asi třicet,
okružní hradba Slawenburgu měla průměr 57 metrů, šířku přes 10 metrů a výšku až devět metrů.
Hrad Lauf aneb český erbovní sál za hranicemi
Na první pohled nenápadný
hrad Lauf v
bavorském městečku Lauf an der Pegnitz ukrývá poklad: unikátní
sál se znaky všech zemí Koruny české. Hrad, německy nazývaný
Wenzelsburg či Wenzelschloss, nechal vybudovat
Karel IV. na
rozvalinách staršího štaufského hradu jako strategické sídlo na cestě mezi
Prahou a
Norimberkem.
Roku 1934 se pod vrstvami staré malby podařilo objevit
112 erbů Českého království; v erbech najdete
Moravu, Slezsko, Lužici i českého lva. Erbovní místnost je dodnes
největší heraldickou sbírkou původních českých erbů a slouží jako slavnostní obřadní síň.
Dnes je z hradu muzeum a skvělá zastávka při cestě do
Bavorska.
Norimberk, město Zlaté buly a císařské moci
Norimberk nebyl českým majetkem, ale
Karel IV. z města udělal klíčové centrum své říšské politiky. Nechal tu postavit řadu významných staveb, například
kostel Panny Marie. Ten měl mimo jiné sloužit k úschově
korunovačních klenotů, ovšem nakonec bylo rozhodnuto o jejich převozu na
český hrad Karlštejn. V Norimberku také panovník v roce 1356 vydal
Zlatou bulu – „ústavu“ Svaté říše římské, která určovala pravidla volby císaře. Císaře také dodnes v poledne na hlavním náměstí připomíná
orloj, kde panovníkovi vzdávají hold kurfiřti.
Ani tady si neodpustíme jednu historickou zajímavost: když roku 1361 na zdejším hradě porodila
Anna Svídnická císaři vytouženého syna, pozdějšího
krále Václava IV., Karel prý nechal v Norimberku vyzvánět všechny zvony, odpustil zaplacení říšské daně a duchovenstvu věnoval čtyři kilogramy zlata, tedy přesně tolik, kolik vážilo novorozené miminko.
Grodno – kamenný svědek české moci ve Slezsku
V
Polsku, v oblasti
Dolního Slezska, stojí řada hradů, které kdysi patřily české koruně. Jedním z nich je
Grodno, mohutný
goticko-renesanční hrad ve
Slezském Zahoří (Zagórze Śląskie) na vrcholu
hory Choina. Hrad, který hájil vliv
Prahy v této bohaté oblasti, je dobře zachovaný, s krásnou vyhlídkovou věží. Celoročně otevřené expozice nabízejí
příběh rodu Piastovců,
mučírnu, zbraně anebo tajemnou kostru v okovech, která je spojená s pověstí o slezské princezně Markétě.
Když jsme měli moře...
Všechny hrady připomínají dobu, kdy česká koruna nebyla jen stříbrná, ale i železná – nesla s sebou vojenskou, kulturní i politickou moc. A přestože dnes všechny hrady leží v jiných zemích, pořád si v nich můžete připomenout chvíle, kdy Čechy nebyly jen střed Evropy, ale i její centrum.
Poznejte s námi pět evropských hradů, které kdysi patřily českým králům a zanechaly důležitou historickou stopu.
Pět hradů kdysi patřilo českým králům.
Norimberk, Oybin, Slawenburg, Grodno a Lauf.
V Oybinu se nachází malebná gotická ruina.
Slawenburg je rekonstruovaná kruhová pevnost inspirovaná slovanskými archeologickými nálezy.
Hrad Lauf ukrývá erbovní místnost se znaky všech zemí Koruny české.
V Norimberku byla vydána Zlatá bula, ústava Svaté říše římské.
Na hradu Grodno jsou expozice nabízející příběhy rodu Piastovců a dále mučírnu, zbraně a kostru spojenou s legendou o slezské princezně Markétě.
Hrad Karlštejn byl postaven Karel IV. k uchování vzácných korunovačních klenotů.
Pražský hrad je tradiční sídlo českých panovníků a od roku 1918 i sídlo prezidenta republiky.
Karlova univerzita, Karlův most a Karlštejn.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.