Cestovní kanceláře často
Slovinsko představují jako malou zemi, která na malém prostoru nabízí všechno, co je pro Evropu typické. Je tu opravdu všechno, od mořského pobřeží až po Alpy, velehory s hlubokými jezery a horskými štíty, které dosahují výšky přes dva tisíce metrů. Kromě toho tu objevíte krásná středověká města, krasové jeskyně, fascinující říční soutěsky a také stavby
Jože Plečnika (1872–1957), slovinského architekta, který proměnil
Pražský hrad a
zámek v Lánech v
rezidence českých prezidentů. Průkopník moderní architektury 20. století obsáhl široký prostor mezi rodnou
Lublaní, Vídní a
Prahou, kam jej přivedlo přátelství se spolužákem
Janem Kotěrou. Právě v Lublani objevíte
nejhezčí Plečnikovy stavby, zapsané mezi slovinskými
památkami UNESCO. Mezi jeho nejznámější díla patří
Trojmostí přes řeku Lublanici, tržnice,
Národní a univerzitní knihovna, kostel sv. Michala na Blatech či takzvaný
Žehličkový dům na výjimečně dlouhém a úzkém trojúhelníkovém pozemku.
Slovinská kuchyně aneb průsečík národních chutí
Obrovské bohatství skrývá
slovinská kuchyně. Jsou v ní zastoupeny všechny chutě okolních zemí, především
Rakouska, Itálie a
Maďarska. O tenhle kulinářský zážitek byste se neměli nechat ochudit! Vedle balkánských specialit z mletého masa, šopského salátu, rakouských špekových knedlíků, pršutu nebo klobás se zelím ochutnáte třeba
štruklji, tradiční slovinské jídlo složené z těsta a různých druhů náplní. Pokrm nejvíc připomíná plněný závin či knedlík, může být vařený nebo pečený, a má širokou škálu náplní, sladkých i slaných. Možná vás přiláká
obara a žganci, polévka podávaná s pohankovými škubánky s cibulkou a škvarky, anebo dezerty. Mezi nimi kralují
potica, nejtradičnější sváteční moučník podobný naší bábovce,
Prekmurska gibanica aneb dezert z šesti vrstev, a hlavně
Blejska kremna rezina. Tradiční krémový řez ve stylu tradičního kremeše se skládá z vanilkového pudinku a šlehačkového krému, které jsou vložené mezi tenké plátky listového těsta. Jak název napovídá, nejlépe si vychutnáte v místě s výhledem na ikonické
jezero Bled.
Vizitka: Slovinsko v číslech
Slovinsko má rozlohu asi 20 tisíc kilometrů čtverečních, což je zhruba čtvrtina rozlohy České republiky. V zemi žijí přes dva miliony obyvatel, hlavním městem je
Lublaň (asi 290 tisíc obyvatel). Členským státem
Evropské unie je Slovinsko od roku 2004.
A zeměpisné rekordy? Porovnejte je s
nejvyššími a nejnižšími místy v Česku. Na severozápadě Slovinska se tyčí vápencové
Julské Alpy s nejvyšší horou
Triglav (2864 m),
Kamnicko-savinjské Alpy i hřeben
Karavenke. U severních hranic s Rakouskem leží ještě horské pásmo
Pohorje a na jihu se tyčí
Dinárské hory, které se táhnou celou bývalou Jugoslávií až do
Albánie. Unikátní je
Kras, krasové území se spoustou jeskyní a podzemních řek, které se rozkládá mezi Lublaní a Středozemním mořem. Právě slovinský Kras dal vzniknout obecnému pojmenování všech krasových oblastí včetně našeho
Moravského krasu nebo
Českého krasu.
Důkazem, že ve Slovinsku skutečně najdete všechna tradiční evropská lákadla, je
pobřeží Jadranu. Po rozpadu bývalé Jugoslávie sice slovinské pobřeží Terstského zálivu Jaderského moře měří pouhých 43 kilometrů, ale objevíte tu všechno, co k dovolené u moře patří včetně oblíbených letovisek
Koper, Izola, Piran a Portorož.
Původní bukové lesy Karpat, přírodní památka UNESCO
S Českou republikou spojuje Slovinsko ještě jedna zajímavost. Více než polovinu rozlohy Slovinska zabírají lesy, a to včetně
pravěkých a prastarých bukových lesů. Ty byly zapsány na seznam UNESCO už roku 2007 jako
Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy. V červenci 2021 byla k této památce připojena coby první česká přírodní památka zařazená na
seznam Světového dědictví UNESCO i
národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, oblast s řadou skalních vyhlídek i největším vodopádem
Jizerských hor. Původní bukové lesy Karpat společně s námi a
Slovinskem sdílí také
Albánie,
Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko,
Německo, Francie,
Itálie, Chorvatsko, Severní Makedonie, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Švýcarsko,
Slovensko,
Španělsko a
Ukrajina.
Slovinsko a jeho poklady
Jedním z nejoblíbenějších míst Slovinska, kam každý rok zamíří tisíce turistů, je
Bledské jezero s ostrůvkem, kostelíkem a
Bledským hradem. Leží u lázeňského města
Bled, směrem na jihozápad se pak o něco hlouběji v
Triglavském národním parku nachází
Bohinjské jezero, největší sladkovodní plocha Slovinska. Za vidění stojí také
soutěska Mostnica a
soutěska Vintgar, 1600 metrů dlouhá a místy až 250 metrů hluboká. Prochází tudy naučná stezka, která vede po spoustě lávek a můstků.
Znát byste měli i
jeskyni Postojna jama, velkolepý podzemní labyrint chodeb, krápníkových dómů a podzemních jezer. Podzemí, které vytvořila podzemní říčka Pivka, je dlouhé asi 19 kilometrů, takže Postojna je rovněž nejdelší jeskyní Slovinska. Zároveň je jedinou zpřístupněnou jeskyní na světě, kam byla zavedena železnice a na vlastní oči zde spatříte takzvanou lidskou rybu, endemita
macaráta jeskynního. Mimochodem, první návštěvníci se do jeskyně podívali již v roce 1819 a elektrické osvětlení bylo v jeskyni nainstalováno již v roce 1872, což bylo dříve než v hlavním městě Lublani. Podle nejznámější jeskyně Slovinska získala své jméno
jeskyně Postojna, největší jeskyně
Českého ráje.
Milovníkům koní nabízí Slovinsko návštěvu
Lipice, místa spojeného s chovem
koní plemene Lipican. Počátky chovu sahají až do 16. století, Lipicáni mají většinou bílou barvu a jsou blízcí příbuzní našich
Starokladrubáků.